Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století

Prezentace na téma: "Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století"— Transkript prezentace:

1 Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století

2 Základní fakta Rok 2008: EU dovozem pokrývá téměř 90% spotřeby ropy a přibližně 2/3 spotřeby zemního plynu. Do roku 2030 lze očekávat, že závislost na importované ropě vzroste na 95% a v případě zemního plynu na přibližně 85%. Rok 2008: Ruská federace zajišťuje třetinu ropných importů Evropské unie a čtvrtinu importu zemního plynu. Přesná čísla se dosti liší… FAKT: jednotlivé země EU se liší nejen geograficky a ekonomicky, ale také v otázkách energetické závislosti a energetické bezpečnosti.

3 Základní fakta – zemní plyn - graficky

4 Základní fakta – zemní plyn
Celková spotřeba zemního plynu v EU: 505 miliard m3 (rok 2007), z toho pouze 38% se vytěžilo na území EU: Nejvíce těží Velká Británie (cca 80 mld. m3, ovšem těžba klesá). Nizozemí těží 65 mld. m3, Německo 15 mld. m3, Dánsko 10 mld. m3 a Rumunsko 12 mld. m3. Pouze dvě země těží více plynu než spotřebovávají – Dánsko a Holandsko. Ani Velká Británie se svojí vysokou těžbou není schopna být soběstačná (od roku 2005 čistý dovozce). Vedle RF zajišťuje hlavní část dovozu zemního plynu do EU Norsko (18%, přibližně 90 mld. m3) a Alžírsko (10%, přibližně 40 mld. m3). Jen samotné Německo spotřebovává více než 35,5 mld. m3 ruského plynu ročně (celkově 90 mld.).

5 Základní fakta - ropa Celková spotřeba ropy zemí EU je přibližně 14 milionů barelů denně, „velká čtyřka“ (VB, Německo, Francie a Itálie) spotřebuje cca 8,1 mil. barelů denně, samotné Německo (největší světový průmyslový exportér) pak přibližně 2,4 milionů. Pro zajímavost: ČR potřebuje denně cca 150 tisíc barelů ropy (2/3 jdou z Ruska). Rok 2008: 45% ropných importů do EU zajišťují země Blízkého východu, Rusko je tak „až“ druhým nejvýznamnějším dovozcem ropy do EU (dodává přibližně třetinu spotřeby). Norsko produkuje přibližně 3 miliony barelů ropy denně, ovšem po roce 2001 těžba klesá, zásoby se snižují, v roce 2005 už byla těžba o 7% nižší než v roce 2001. Celkově: produkce ropy ve státech EU (plus Norsko) poklesla jen za rok 2005 o 8%!, spotřeba ropy přitom naopak roste.

6 Základní fakta - elektřina
Celková spotřeba zemí EU: přibližně 3200 TWh (rok 2008). Pro představu: spotřeba ČR: 60 TWh Jaderná energetika: EU zajišťuje jadernými elektrárnami více než 33% celkové výroby elektřiny, je to tedy nejvýznamnější zdroj elektřiny. nejvíce jaderných bloků (59) má Francie, ČR má 6 Podíl uhelných elektráren je přibližně 30%, plynových elektráren 18% a elektráren na ropu cca 6%. Podíl obnovitelných zdrojů: přibližně 14%.

7 Obecné konstatování Navzdory historii EU coby dobrovolného svazku států, které měly silnou vůli spolupracovat a eliminovat tak prvky konfrontační mocenské politiky ve své agendě, jednání o zajištění energetických dodávek je doposud ukázkou typické velmocenské reál-politiky a rozděluje státy v zásadních ohledech. Ruská snaha o vnitřní rozdělení EU je v této souvislosti mimořádně úspěšná. Proč to Rusko dělá?

8 Energetický dialog EU-Rusko: příčiny nejednoty EU
rozdílné zájmy jednotlivých ekonomik, odlišný postoj jednotlivých vlád k jaderné energetice, geografické a geopolitické rozdíly mezi jednotlivými státy, odlišnost mezi velkými státy Unie a malými a odlišnost v jejich ochotě vyjednávat s Ruskem. Rusko tedy využívá vnitřní nejednoty EU, vede úspěšná bilaterální jednání s JEDNOTLIVÝMI státy EU a uzavírá s nimi dohody NA ÚKOR jednotné energetické (i zahraniční) politiky EU jako celku, i na úkor některých zemí EU.

9 EU a Rusko – špetka geopolitiky

10 NEGP (North-Europe Gas Pipeline) Северный Поток

11 NEGP (North-Europe Gas Pipeline) Северный Поток
Dohoda byla podepsána 8. září 2005. Na mimořádně drahém projektu za přibližně 7,5 mld. EUR budou spolupracovat: Gazprom (51%), E.ON (24,5%), BASF (24,5%). vybudovat plynovod po dně moře je dražší než vybudování na pevnině, je to ovšem „daň“ za VYŘAZENÍ TRANZITNÍCH ZEMÍ z projektu: Ruský dodavatel bude od roku 2010 přímo(!) napojen na německé (a později britské, holandské a francouzské) odběratele. Pobaltské státy nebudou na plynovod napojeny, přičemž hlavní trasa ruského plynu přes Bělorusko a Polsko do Německa ztratí svoji exklusivitu, podobně jako plynovod přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku do Německa.

12 NEGP (North-Europe Gas Pipeline) Северный Поток
Projekt lze považovat z ruského pohledu za zcela logické řešení, jak maximalizovat ekonomický benefit z prodeje svých energetických surovin. V případě Německa jde o obhajobu státních zájmů, bez zohlednění zájmů EU. Kapacita plynovodu po celkovém dokončení bude cca 55 mld. m3 plynu, což postačí potřebám německého průmyslu i domácností, z Německa se navíc stane i „křižovatka“ pro ruský plyn dále do Evropy. „Nord Stream and South Stream are crucial for reliably serving Europe’s gas import needs. Political will and support for these projects from all EU member states is of vital importance.” – Angela Merkelová v dopise předsedovi EK Barrosovi, 27. ledna 2009. Schröder vs. litevští a polští politici (nový pakt „Molotov-Ribbentrop“)

13 South Stream (Южный Поток)

14 South Stream (Южный Поток)
„Jižní potok“ opět pod hladinou moře spojuje území RF se zeměmi EU (konkrétně Bulharsko). Opět tedy ODPADÁ ROLE TRANZITNÍCH ZEMÍ, nečlenů EU. 900 km podmořského plynovodu financuje Gazprom společně s italským gigantem ENI. Kapacita přibližně 30 mld. m3 je významným a konkrétním příspěvkem k uspokojení rostoucí evropské poptávky po ekologické energii.

15 Blue Stream (Голубой Поток)
Plynovod dlouhý 1200 km spojuje území RF s Tureckem, opět pod hladinou Černého moře a opět tedy bez „nadbytečných“ tranzitních zemí. Již v roce 1997 se obě země dohodly, že za 25 let trvání projektu Blue Stream dodá ruská strana Turecku více než 360 mld. m3 plynu. Opět je účasten i italský koncern ENI. Z Turecka se stává další důležitá „plynová křižovatka“, možnost exportu plynu dále do Evropy je již jen technickým detailem.

16 A co na to Ukrajina a Bělorusko?
Tyto (až donedávna) nenahraditelné tranzitní země významně využívaly svých pozic v jednání s RF, mnohdy šlo o oboustranné vydírání. „Plynových válek“ má však již EU „plné zuby“, Prodiho pakt je toho zřetelným důkazem (už říjen 2000!!!!!). Se spuštěním Nord Stream a South Stream ztratí Ukrajina „vyděračský potenciál“ a dá se očekávat, že i intenzita vztahů EU-Ukrajina dále opadne. Nenahraditelná důležitost plynovodů Progres, Sojuz a Bratrství bude minulostí.

17 EU a její úsilí o energetickou diverzifikaci
Nabucco: plán plynovodu z Blízkého východu (Írán, Sýrie, Egypt) a Střední Asie (Ázerbajdžán, Kazachstán a Turkmenistán) do Rakouska (přes Maďarsko). OVŠEM - Gazprom se v červnu 2006 dohodl s MOL, že společně prodlouží Blue Stream dále do Evropy právě přes Maďarsko. „Never-ending story“ pokračuje, Nabucco hledá investory i dodavatele plynu, budoucnost je velice nejasná. Oproti tomu ruské projekty jsou konkrétní, podložené politickou vůlí i financemi, a hlavně je má kdo naplnit plynem/ropou… EU často mluví o „nedemokratickém “ režimu RF, který je proto nutné alternovat, ale plyn a ropu dále nakupuje i od Libye, Kataru, Íránu, Saúdské Arábie atd. V energetice o demokracii opravdu nejde…

18 V rychlosti na závěr Pro Dukovany již léta dodává palivo ruská společnost TVEL, první blok JE Temelín bude do roku 2009 zásobovat palivem americký Westinghouse a do roku 2010 i druhý blok. JENŽE: palivové články od Westinghouse se v reaktoru ohýbaly a deformovaly, v novém výběrovém řízení (rok 2004) zvítězil opět ruský TVEL, který bude do roku 2020 „krmit“ obě naše jaderné elektrárny. Konkrétně tedy právě česká závislost na ruské ropě, plynu a jaderném palivu je EVIDENTNÍ, nepopiratelná, a naprosto neodpovídá proti-ruské rétorice velké části českých politický (j)elit…