Grafický editor GIMP (4) Mgr. Jaroslav Zavadil, Gymnázium Šternberk  režimy krytí vrstev Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného.

Prezentace na téma: "Grafický editor GIMP (4) Mgr. Jaroslav Zavadil, Gymnázium Šternberk  režimy krytí vrstev Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného."— Transkript prezentace:

1 Grafický editor GIMP (4) Mgr. Jaroslav Zavadil, Gymnázium Šternberk  režimy krytí vrstev Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Režimy krytí vrstev - přehled V normálním režimu se vrstvy nijak neprolínají, pouze horní překrývá tu spodní. V dalších režimech dochází k různé míře průhlednosti bodů různých barev. Nastavení se provádí výběrem tlačítkem Režim v okně vrstev (platí vždy pro aktivní vrstvu; můžeme také kombinovat se stupněm krytí).

3 Ukázky režimů V následujících ukázkách budou použity tyto obrázky:

4 Normální Horní vrstva překrývá tu spodní s intenzitou podle nastaveného krytí. Rozpouštění Body s různým stupněm průhlednosti jsou nahrazovány tak, aby měly buď 100% průhlednost, nebo krytí. V obrázku tak vznikne barevný šum.

5 Násobení Nejvíce se podobá překrývání fólií na projektoru. Bílá barva je průhledná a ostatní barvy se spolu kombinují (jejich hodnota se násobí) a ve výsledku ztmavují barvy spodní vrstvy. Dělení Dělení je opakem násobení, černá a tmavé odstíny se stávají průhlednými a světlé odstíny zintenzivňují barvy spodní vrstvy. V tomto případě je barva ve spodní vrstvě vynásobena hodnotou 256 a následně vydělena hodnotou barvy bodu horní vrstvy.

6 Závoj V tomto režimu se černé body horní vrstvy stávají průhlednými a jsou nahrazeny body vrstvy spodní. Bílé body obou vrstev zase plně kryjí, ať se pod či nad nimi nachází cokoliv. Šedé body jsou více či méně průhledné. Výsledkem je obecně světlejší obraz spodní vrstvy promítnutý do vrstvy horní.

7 Překrytí Podobný režimu závoj. Horní vrstva ale ovlivňuje spodní, do které se promítne, a výsledek je tak tmavší. Body mající 50% šedou barvu jsou v takovéto vrstvě považovány za průhledné. Tohoto režimu lze dobře využít například při tónování fotografií do různých odstínů. Obrázek se umístí do nové vrstvy s tímto režimem a vrstvu pod ním vyplníte barvou tónování.

8 Zesvětlení a ztmavení Při zesvětlení je barva bodů spodní vrstvy vynásobena hodnotou 256 a následně vydělena inverzní hodnotou barvy bodů horní vrstvy. Tímto způsobem vznikne jasnější obraz. Ztmavení působí opačně.

9 Tvrdé světlo a měkké světlo V tomto režimu se vrstva chová, jako by byla zespodu prosvětlována světlem a výsledkem toho je jasnější obraz s ostřejšími okraji (nebo naopak měkčí obraz).

10 Extrakce a sloučení zrnitosti Extrakce zrnitosti je snaha o vytvoření vrstvy, která bude obsahovat pouze filmové zrno. Naopak režim sloučení zrnitosti se snaží takto zvýrazněné zrno sloučit se spodní vrstvou (dosáhnout efektu přehnaného kontrastu a ostrosti fotografie, a to jeho aplikací na duplikát spodní vrstvy). Součet a rozdíl Dochází k vzájemnému sčítání (resp. odečítání) jednotlivých složek (červené, zelené, modré) barvy takto nastavené vrstvy a vrstvy pod ní. Například odečtením zelené barvy /0,255,0/ od bílé /255,255,255/ vznikne purpurová /255,0,255/. Překročením hodnot 255, nebo 0 se tyto automaticky oříznou. Duplikací vrstvy a nastavením jejího režimu na součet se dá například snadno provést projasnění podexponované fotografie.

11

12 Odlišnost V tomto režimu získáme podobný výsledek jako v režimu Rozdíl. Režim Odlišnost se liší tím, že místo oříznutí hodnot, které po odečtu překračují limit, se tyto pouze uvedou s kladným znaménkem. Výsledkem je negativní obraz. Pouze ztmavení a pouze zesvětlení V tomto režimu dosáhneme světlejšího výsledku než v režimech násobení či dělení. Výsledná barva se tvoří tak, že se z obou vrstev vyberou bu ď nejtmavší, nebo nejsvětlejší barevné složky RGB. Například složením oranžové /255,112,17/ a modré /15,207,255/ je při ztmavení zelená /15,112,17/. Při zesvětlení je výsledkem růžová /255,207,255/.

13 Odstín Umístíme-li nad obrázek vrstvu vyplněnou nějakou barvou a zvolíme u ní tento režim, dostane obrázek jemný barevný nádech.

14 Sytost Místo hodnoty odstínu jako v předchozím režimu si bere z aktuální vrstvy hodnotu sytosti. Zbylé dvě hodnoty, odstín a jas, jsou ze spodní vrstvy.

15 Barva Tento režim mění hodnoty odstínu a sytosti. Body nižší vrstvy (které nejsou bílé, černé, nebo v odstínech šedi) získávají hodnotu odstínu a sytosti z aktivní vrstvy. Tento režim lze využít pro obarvení nějakého obrázku do určité barvy. Oproti tónování pomocí režimu Překrytí se však zachovává bílá a černá barva a nahrazují se jen šedé odstíny. Aktivní vrstvou je v takovém případě vrstva vyplněná barvou a vrstva s obrázkem je pod ní.

16 Jas Z aktivní vrstvy využívá pouze hodnoty jas a hodnoty pro odstín a sytost barevného bodu získává z nižší vrstvy.

17 Úkol Na vhodných obrázcích si vyzkoušejte režimy krytí vrstev. Stáhněte si obrázky do počítače, otevřete je jako vrstvy a pak použijte některý z režimů a pozorujte, co to dělá s obrázkem. To samé pak zkuste s libovolnou vhodnou fotografií.

18 Příště: Režimy krytí vrstev – praktický příklad Použitá literatura: VYBÍRAL, J. GIMP: Praktická uživatelská příručka. Brno : Computer Press, 2008. 223 s., CD. ISBN 978- 80-251-1945-7. Použitá fotografie: autor © Jaroslav Zavadil LOGO Wilbera : Tuomas Kuosmanen (tigert.gimp.org/gimp)tigert.gimp.org/gimp