Monopol Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 7.

Prezentace na téma: "Monopol Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 7."— Transkript prezentace:

1 Monopol Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7

2 Obsah A. 1.Druhy monopolů 2.Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3.Monopol na základě státní regulace 4.Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol 5.Dočasný monopol v důsledku inovace 6.Škodlivost monopolu 1.Druhy monopolů 2.Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3.Monopol na základě státní regulace 4.Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol 5.Dočasný monopol v důsledku inovace 6.Škodlivost monopolu

3 Co je to monopol ? Pojmem monopol se označuje situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma (producent, výrobce).

4 Druhy monopolů Monopol může vzniknout z Monopol může vzniknout z několika důvodů: monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF,monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF, monopol vytvořený na základě státní regulace,monopol vytvořený na základě státní regulace, monopol v důsledku ekonomické, výhodnostimonopol v důsledku ekonomické, výhodnosti dočasné monopoly v důsledku inovacedočasné monopoly v důsledku inovace

5 Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF vzniká tehdy, pokud zboží produkované vlastníkem daného VF nemá nějaký blízký substitut, a pokud vstup do odvětví, pro který je faktor používán, není volný.

6 Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF Renta v důsledku monopolu jedinečného VF je rovna rozdílu mezi příjmem, který vlastník daného VF dostává, a nejlepším dalším možným příjmem (tedy náklady obětované příležitosti).

7 Rovnováha firmy v nedokonalé konkurence

8 Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF Pokud daný jedinečný faktor nemůže získat nikdo jiný, pokud produkt, k jehož produkci je VF používán, nemá blízké substituty, a pokud vstup do odvětví není volný, je tato krátkodobá rovnováha firmy zároveň i dlouhodobou rovnováhou firmy.

9 Monopol na základě státní regulace Pokud stát či jeho součást někomu udělí právo být jediným producentem na daném trhu, nebo pokud toto právo daná osoba získá aplikací právního nebo obdobného předpisu či rozhodnutí, je daný producent monopolistou.

10 Monopol na základě státní regulace Pokud někdo získá např. právo jako jediný vyrábět nějaký sýr v jižních Čechách, ale v ostatních regionech je vstup do odvětví volný a není zakázán dovoz do daného regionu (do jižních Čech), lze jen stěží hovořit o monopolu. Hovořit o monopolu má smysl jen tehdy, pokud na daném území nemůže statek ani jeho blízké substituty produkovat či dovážet jiná osoba.

11 Monopol na základě státní regulace Obvyklým argumentem pro to, aby nějaká firma získala právo být na daném trhu monopolistou, je argument ochrany spotřebitele, zajištění dostupných služeb pro spotřebitele, snížení nezaměstnanosti apod. Skutečným důvodem je ale většinou zájem daného monopolisty.

12 Monopol na základě státní regulace Typickým příkladem monopolu vzniklého na základě rozhodnutí státu (v daném případě přímo ze zákona) je monopol České pošty - Česká pošta má monopol na doručování některých zásilek.

13 Státní regulace: Pošta – hrabě Paara; Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století. A tak v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara. Státní regulace: Pošta – hrabě Paara; Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století. A tak v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1

14 Státní regulace: Pošta – hr. Paara; Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už ovšem oddělen od skutečného výkonu této funkce. Státní regulace: Pošta – hr. Paara; Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už ovšem oddělen od skutečného výkonu této funkce. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1

15 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Jsou speciální případy vysoké ekonomické výhodnosti, kde existují vysoké náklady na vstup do odvětví, produkce v daném odvětví může být po vynaložení těchto vstupních nákladů prakticky neomezená. Je tedy logické (přirozené), že v daném odvětví vzniká monopol. Proto se tento monopol nazývá přirozený monopol. Proto se tento monopol nazývá přirozený monopol.

16 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti S přirozeným monopolem se setkáme zejména v síťových odvětvích, kde jsou vysoké náklady na vybudování sítí (rozvody elektřiny, plynu, tepla, vody), kapacita těchto sítí je ale téměř neomezená. Druhá rozvodná sít by náklady zdvojnásobila, přičemž jí bude protékat poloviční množství média. Náklady na jednotku by se zvýšily

17 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Zejména v síťových odvětvích platí, že statky, které monopol produkuje, mají jen nedokonalé substituty, čili spotřebitel je často na daného producenta (chce-li např. odebírat elektřinu, vodu apod.) odkázán.

18 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Typickým příkladem jsou počítačové programy, s vysokými náklady na vstup do odvětví v podobě vývoje programu, a to bez ohledu na vysoký počet prodaných programů. Přitom, čím více majitelů počítačů používá stejný program, tím vyšší kompatibilita přenosu dat apod.

19 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Pokud stát reguluje monopol administrativně, stanoví mu např. jak se má chovat k zákazníkům, že nesmí diskriminovat apod. Problémem je, zda je stát schopen účinně kontrolovat, zda monopoly pravidla regulace dodržují, a zda je schopen účinně sankcionovat jejich porušení.

20 Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Přirozený monopol vzniká v situaci, kdy je výhodné aby na trhu působila jediná firma. Přirozený monopol má neustále klesající křivky průměrných nákladů AC i mezních nákladů MC, přičemž křivka MC klesá rychleji než křivka AC.

21 Dočasný monopol v důsledku inovace Monopol na základě inovace vzniká, pokud nějaká firma díky inovaci přijde jako jediná na daném trhu s něčím novým. Monopol na základě inovace trvá obvykle jen přechodnou dobu.

22 Dočasný monopol v důsledku inovace Role těchto monopolů je většinou pozitivní, a výhoda vyplývající z monopolního postavení je odměnou za inovaci. Monopolista dosahuje kladného ekonomického zisku, který je odměnou za riziko spojené s inovací – nikde není řečeno, že inovace bude úspěšná, že bude poptávka, či že hledání výrobní techniky s nižšími náklady povede k cíli

23 Dočasný monopol v důsledku inovace Tyto inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit, jak o nové produkty, tak snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu apod.

24 Dočasný monopol v důsledku inovace U dočasného monopolu není nabízené množství společensky neefektivní. Pokud by dočasný monopolista nabízel větší množství statků, než množství statků, pro které se jeho mezní náklady rovnají mezním příjmům, snižoval by svůj ekonomický zisk, a přicházel by tím o odměnu z inovace.

25 Škodlivost monopolu Škodlivost monopolu je nutno prověřovat vždy zcela individuálně. Monopol, stejně jako ostatní případy nedokonalé konkurence, prodává v bodě své rovnováhy za cenu, která je vyšší než mezní náklady, a nevyrábí v minimu průměrných nákladů. Monopol, stejně jako ostatní případy nedokonalé konkurence, prodává v bodě své rovnováhy za cenu, která je vyšší než mezní náklady, a nevyrábí v minimu průměrných nákladů.

26 Škodlivost monopolu Neefektivita monopolu ve všech případech kromě dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace spočívá v tom, že nedostatek konkurence monopol nenutí, aby usiloval o zvyšování a udržování kvality svých statků, aby inovoval apod. Monopol tedy může způsobovat stagnaci, zaostávání apod.

27 Škodlivost monopolu Monopol může využívat svoji sílu. Může spotřebitele nutit uzavírat pro ně nevýhodné smlouvy, nutit je k odběru statků za spotřebitsky nevýhodných podmínek. Nemají-li spotřebitelé na výběr, musí na tyto podmínky přistoupit, zejména pokud nejsou vhodné substituty.

28 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz