Sociální politika Téma: Bytová politika FSS MU Brno, 2007.

Prezentace na téma: "Sociální politika Téma: Bytová politika FSS MU Brno, 2007."— Transkript prezentace:

1 Sociální politika Téma: Bytová politika FSS MU Brno, 2007

2 Struktura tématu 1. Bydlení a jeho význam pro člověka 2. Specifika trhu s byty a role státu v bytové politice 3. Modely bytové politiky 4. Členění nástrojů bytové politiky 5. Sociální bydlení 6. Příspěvek na bydlení 7. Ostatní nástroje bytové politiky 8. Bytová politika v ČR a její aktuální problémy

3 AD1) Bydlení a jeho význam pro člověka Funkce bydlení pro jedince/rodinu Ochrana před nepříznivými vlivy prostředí Ochrana před nepříznivými vlivy prostředí Soukromí Soukromí Prostor pro rodinný a sexuální život Prostor pro rodinný a sexuální život Prostor pro odpočinek a trávení volného času Prostor pro odpočinek a trávení volného času Jistota a bezpečí Jistota a bezpečí Další reprodukční funkce rodin Další reprodukční funkce rodin

4 Bydlení je akcentováno ve třech oblastech 1. 1. Sociální akcent bydlení (prostorová dimenze sociální exkluze) 2. 2. Politický akcent bydlení (teorie středního voliče) 3. 3. Ekonomický akcent bydlení (multiplikační efekt bydlení)

5 AD2) Specifika trhu s byty Dlouhodobá spotřeba Dlouhodobá spotřeba Vysoké pořizovací náklady, rostoucí náklady na bydlení v čase Vysoké pořizovací náklady, rostoucí náklady na bydlení v čase Setrvačnost, neměnnost způsobu bydlení v čase Setrvačnost, neměnnost způsobu bydlení v čase Nízká pružnost nabídky bydlení Nízká pružnost nabídky bydlení Segmentace trhu s byty Segmentace trhu s byty

6 AD3) Modely bytové politiky 1.Liberální model 2.Korporativní model (model bytového družstevnictví) 3.Univerzalistický model (krajní varianta = státně dirigistický model)

7 Ad 4) Členění nástrojů bytové politiky Dle typu příjemců -Nástroje strany nabídky -Nástroje strany poptávky Dle formy -Legislativní nástroje -Finanční nástroje

8 AD 5) Sociální bydlení Specifický sektor nájemního bydlení, kterým se stát snaží zajistit všeobecnou rovnováhu na trhu s nájemním bydlení a umožnit potřebným skupinám důstojné a vyhovující bydlení Specifický sektor nájemního bydlení, kterým se stát snaží zajistit všeobecnou rovnováhu na trhu s nájemním bydlení a umožnit potřebným skupinám důstojné a vyhovující bydlení V ČR není sektor sociálního bydlení dostatečně legislativně ukotven a rozvinut V ČR není sektor sociálního bydlení dostatečně legislativně ukotven a rozvinut Nejde o nad- ale ani sub-standard Nejde o nad- ale ani sub-standard

9 Sociální bydlení Otázky: Jak širokým vrstvám? Jak širokým vrstvám? Jak vysoké regulované nájemné? Jak vysoké regulované nájemné? Z čeho financován? Z čeho financován? Za jakých podmínek poskytován? Za jakých podmínek poskytován?

10 Sociální bydlení – výhody jeho výstavby Volný trh vede k monopolu – monopolní postavení vede k tlakům na zvyšování nájemného a záměrnému snižování nabídky bytů, cílem je zisk monopolního poskytovatele (pro sociálně slabé musí bytovou otázku řešit stát) Volný trh vede k monopolu – monopolní postavení vede k tlakům na zvyšování nájemného a záměrnému snižování nabídky bytů, cílem je zisk monopolního poskytovatele (pro sociálně slabé musí bytovou otázku řešit stát) Stát má informace o potřebnosti sociálně slabých a má také možnost hromadnější výstavbu sociálních bytů zajistit s nižšími náklady (daruje pozemek) Stát má informace o potřebnosti sociálně slabých a má také možnost hromadnější výstavbu sociálních bytů zajistit s nižšími náklady (daruje pozemek) Nabídka bytů je nepružná, její vyrovnání s poptávkou je v krátkém časovém horizontu nemožné, přizpůsobuje se spíš cena (soukromí investoři mají tendenci realizovat tzv. „zisk z nedostatku bytů“, stát takovou tendenci nemá) Nabídka bytů je nepružná, její vyrovnání s poptávkou je v krátkém časovém horizontu nemožné, přizpůsobuje se spíš cena (soukromí investoři mají tendenci realizovat tzv. „zisk z nedostatku bytů“, stát takovou tendenci nemá) Soukromý kapitál investuje do kvalitnějších bytů pro vyšší příjmové skupiny, nižší sociální vrstvy tak opět musí zaopatřit stát. Soukromý kapitál investuje do kvalitnějších bytů pro vyšší příjmové skupiny, nižší sociální vrstvy tak opět musí zaopatřit stát.

11 Sociální bydlení – nevýhody jeho výstavby Alokace bytů je neefektivní – stát nemůže mít dostatek kvalitních informací k tomu, aby efektivně rozmisťoval byty podle potřeb příjemců Alokace bytů je neefektivní – stát nemůže mít dostatek kvalitních informací k tomu, aby efektivně rozmisťoval byty podle potřeb příjemců Produkce bytů je neefektivní – náklady na výstavbu sociálních bytů jsou v důsledku chybějící konkurence vyšší než v případě působení volného trhu Produkce bytů je neefektivní – náklady na výstavbu sociálních bytů jsou v důsledku chybějící konkurence vyšší než v případě působení volného trhu Nižší netržní nájemné = nižší sociální mobilita (lidé mají tendenci zůstávat v sociálních bytech i poté, co je už nepotřebují – mladé rodiny jsou nuceny žít v nevyhovujících malých bytech, zatímco domácnosti důchodců bydlí v rozsáhlých bytech i poté, co jejich děti domácnost opustily) Nižší netržní nájemné = nižší sociální mobilita (lidé mají tendenci zůstávat v sociálních bytech i poté, co je už nepotřebují – mladé rodiny jsou nuceny žít v nevyhovujících malých bytech, zatímco domácnosti důchodců bydlí v rozsáhlých bytech i poté, co jejich děti domácnost opustily) Nebezpečí zneužití pro politické účely – hrozí riziko, že sociální byty mohou být státními úředníky rozdělovány mezi „důležité voliče“, nikoliv sociálně potřebné Nebezpečí zneužití pro politické účely – hrozí riziko, že sociální byty mohou být státními úředníky rozdělovány mezi „důležité voliče“, nikoliv sociálně potřebné Vytěsňování soukromých investic veřejnými – stát investuje tam, jam by jinak investovali soukromníci, což vede k inflačním tlakům a následně k „mrhání“ penězi daňových poplatníků. Vytěsňování soukromých investic veřejnými – stát investuje tam, jam by jinak investovali soukromníci, což vede k inflačním tlakům a následně k „mrhání“ penězi daňových poplatníků.

12 Příspěvek na bydlení Dávka, kterou se stát snaží zvýšit příjmy vybraných cílových sociálních skupin a tím jim pomoci dosáhnout na možnosti přiměřeného bydlení Dávka, kterou se stát snaží zvýšit příjmy vybraných cílových sociálních skupin a tím jim pomoci dosáhnout na možnosti přiměřeného bydlení Postupně vytlačuje „sociální bydlení“ Postupně vytlačuje „sociální bydlení“

13 Příspěvek na bydlení – výhody jeho poskytování Efektivnější a operativnější Efektivnější a operativnější Stimuluje poptávku, tím i nabídku, tj. větší investice (zejména soukromé) na provoz a údržbu bytového fondu Stimuluje poptávku, tím i nabídku, tj. větší investice (zejména soukromé) na provoz a údržbu bytového fondu Adresný, cílený – je vyšší pravděpodobnost, že jej budou využívat sociálně potřební Adresný, cílený – je vyšší pravděpodobnost, že jej budou využívat sociálně potřební Stimuluje k vyhledání bydlení přiměřeného možnostem příjemců Stimuluje k vyhledání bydlení přiměřeného možnostem příjemců Přenosný, nenarušuje sociální mobilitu, posiluje mobilitu na pracovním trhu Přenosný, nenarušuje sociální mobilitu, posiluje mobilitu na pracovním trhu Flexibilní – umožňuje rychle reagovat na měnící se finanční a majetkovou situaci domácností Flexibilní – umožňuje rychle reagovat na měnící se finanční a majetkovou situaci domácností

14 Příspěvek na bydlení – nevýhody jeho poskytování Stimulace poptávky prostřednictvím tohoto příspěvku vede jednoznačně k růstu cen stávajícího bydlení Stimulace poptávky prostřednictvím tohoto příspěvku vede jednoznačně k růstu cen stávajícího bydlení Jeho zavedení a administrace vyvolává vysoké administrativní náklady Jeho zavedení a administrace vyvolává vysoké administrativní náklady Může mít protistimulační efekt – zvýšení příjmů domácností byť jen o jednu korunu může vést ke snížení příspěvku nebo k jeho odejmutí (past chudoby) Může mít protistimulační efekt – zvýšení příjmů domácností byť jen o jednu korunu může vést ke snížení příspěvku nebo k jeho odejmutí (past chudoby)

15 AD 7) Ostatní nástroje bytové politiky 1. Daňové úlevy 2. Podpora stavebního spoření 3. Podpora hypotéčních úvěrů

16 AD 8) Bytová politika v ČR a její aktuální problémy 1.Dostupnost bydlení 2.Kvalita bydlení 3.Sociální bydlení 4.Rozdělení kompetencí, administrace systému bytové politiky

17 Finanční dostupnost bydlení Peněžní příjmy a vydání průměrné domácnosti (měsíční průměry na osobu v Kč) Rok Čisté peněžní příjmy Čistá peněžní vydání z toho potraviny, nealko nápoje odívání, obuv bydlení bytové vybavení, zařízení dom. doprava a spoje volný čas stravovací, ubytovací služby 19902 0812 04452523319919125823893 19954 5784 3511 106377597369519473195 19965 3005 0521 259422691448655547221 19975 8375 6791 351433864500720619235 19986 3456 1231 4244301 085504737632256 19996 7316 5171 3934161 223533869655265 20006 9526 6351 4174091 315512879663289 20017 5147 0241 4954341 338528989687308 20027 7637 2401 4944361 471545972694309 20038 1757 6141 5054351 5635621 092746333 20048 4917 8071 5494251 5935641 160769338 Zdroj: ČSÚ, 2005

18 Fyzická dostupnost bydlení Ukazatel počtu bytů na 1000 obyvatel ve vybraných evropských zemích Zdroj: Housing statistics in the European Union 2002. ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko: www stránky národního statistického úřadu. In:Lux, M.: 2004, str.14

19 Regionální dostupnost bydlení Počet rozestavěných bytů v jednotlivých krajích (rozmezí 1996-2002) KrajRok 1996rok 2002 Hl. m. Praha5 78913 369 Středočeský11 92522 141 Jihočeský5 48412 212 Plzeňský5 5428 706 Karlovarský1 5293 094 Ústecký3 1315 986 Liberecký3 1524 840 Královéhradecký4 0135 455 Pardubický3 4175 226 Vysočina4 1927 587 Jihomoravský8 79014 381 Olomoucký5 3118 255 Zlínský5 1917 272 Moravskoslezský7 26011 085 Zdroj: ČSÚ, 2005

20 Kvalita bydlení Srovnání vybraných kvalitativních ukazatelů bydlení v ČR a v sousedních zemích Česká republikaNěmeckoRakousko Počet bytů na 1000 obyvatel 1991360426420 2001374469- Užitná plocha bytu na m2 19918811996 200176-90 Obytná plocha bytu na m2 19914682- 20015085- Počet osob v bytě 19912,82,22,7 20012,62,2- Zdroj: ČSÚ, 2005

21 Kvalita bydlení Bytová výstavba v ČR (počet bytů v tisících) 199019931997199819992000200120022003 Dokončené 44,631,516,822,223,725,224,827,327,1 Zahájené 617,533,23532,932,42933,636,5 Rozestavěné (stav ke konci roku) 158,872,490,6103,2112,5118,8121,7129,6139,1 Zdroj: ČSÚ, 2005