Osnova přednášky Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice

Prezentace na téma: "Osnova přednášky Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice"— Transkript prezentace:

1 MEZINÁRODNÍ OBCHOD – úloha zahraničního obchodu v ekonomice, specifika fungování v ČR

2 Osnova přednášky Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice
Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR – minulost, současnost Transformační změna zahraničního obchodu ČR Teritoriální struktura mezinárodního obchodu – odvětvový pohled Komoditní struktura mezinárodního obchodu – odvětvový pohled Pozn. Veškerá uváděná data pocházejí z materiálu ČSÚ a analytických materiálů MPO ČR

3 Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice
Transformační funkce – vliv na utváření stavu vnitřní ekonomické rovnováhy – transformace struktury domácí produkce (dovozy – korekce limitů na straně přírodních podmínek či ekonomických podmínek). Růstová funkce – „související s vytvářením specializačního profilu ekonomiky – malá ekonomika spojená s exportní výkonností a konkurenční schopností produktů na zahraničních trzích (nové technologie, know – how) Bariéra růstu domácí ekonomiky – protekcionistické teorie, podmínky fungování zahraničního obchodu v centrálně direktivní ekonomice

4 Obecné funkce zahraničního obchodu v ekonomice
Sledovaná podílem vývozu na HDP Objemem vývozu v USD na jednoho obyvatele Empirické analýzy – korelační vztahy: Negativní korelace ve smyslu čím je ekonomika větší, tím je její průměrné relativní zapojení do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu) menší Pozitivní korelace ve smyslu čím je ekonomika vyspělejší (exportní výkonnost a konkurenceschopnost na zahraničních trzích), tím intenzivněji je zapojena do mezinárodní dělby práce (zahraničního obchodu).

5 Specifika fungování zahraničního obchodu v ČR – minulost, současnost
Závěry dokládají, že hospodářství ČR bylo v minulosti nedostatečně otevřeno vůči vnějšímu prostředí a vývojové tendence míry otevřenosti ukazovaly na zpomalování tohoto procesu. S transformací české ekonomiky od centrálně plánované na ekonomiku tržní dochází k pozitivním vlivům na dynamizaci zahraničního obchodu.

6 Intenzita zapojení vybraných zemí do zahr. obchodu

7 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČSSR
Charakterizovaná reorientací z období centrálně plánované ekonomiky směrem k tržní ekonomice a nahrazení hlavního odbytiště Sovětského svazu . Teorie mezinárodního obchodu – vysoká dynamika vzájemného obchodu vnitroodvětvového a pokles obchodu meziodvětvového. Rozdíly mezi komoditní strukturou českého vývozu a českého dovozu – značná váha meziodvětvové směny.

8 Teritoriální struktura čs. zahraničního obchodu

9 Komoditní struktura čs. vývozu a dovozu 1989
Struktura zahraničního obchodu československé centrálně řízené ekonomiky byla do značné míry daná na straně dovozu: Vysokým podílem surovin a paliv Vysokým podílem strojů a zařízení domácí výrobou nedostupné Relativně malým a stagnujícím podílem dovozu spotřebního zboží Orientace vývozu na země RVHP s dominancí bývalého SSSR s následkem nižší náročnosti na parametry vyvážené produkce.

10 Komoditní struktura čs.dovozu 1989

11 Komoditní struktura čs.vývozu 1989

12 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

13 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR - pokračování

14 Saldo obchodní bilance ČR 1989 - 1998

15 Saldo obchodní bilance ČR 2011 - 2012

16 Současnost zahraničního obchodu ČR
Východiska: Zpracovatelský průmysl (ZP) se významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2012 činil jeho podíl na hrubé přidané hodnotě (HPH) 24,6 procent (v běžných cenách, sezonně očištěno), Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu ČR v roce 2012 dosáhl 91,2 % a oproti roku 2011 vývoz rostl trojnásobným tempem (+6,6 %), než dovoz (+2,1 %) kladné saldo ZP meziročně vzrostlo o 37,5 % tj. o 126,5 mld. Kč na 464,3 mld. Kč. Jasným lídrem v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb je výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), kde loni podíl dosáhl 23,2 %, což je o 0,4 p.b. více než v roce 2012.

17 Současnost zahraničního obchodu ČR
Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl v roce 2012, stejně jako u tržeb CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (17,6 %, o 0,3 p.b. nižší než v roce 2011), CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (11,5 %, v roce 2011 to bylo 11,1 %) CZ -NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (10 %, v roce 2011 to bylo 9,7 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2012, oproti předchozímu roku, mírně snížil (-0,2 %) a dosáhl počtu osob. Největší přírůstky vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+2 318), CZ-NACE 28 (+1 938) a CZ-NACE 27 (+1 557). Úbytky oddíly CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-3 300) a CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (-2 402).

18 Současnost zahraničního obchodu ČR
Použité označení:

19 Současnost zahraničního obchodu ČR
Z grafu jasně nejvyšší podíl na tržbách ZP měl v roce 2012 oddíl CZ-NACE 29. Nejvyšší meziroční nárůst tržeb vykázaly tři velké oddíly: CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (+ 16,6 %), CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení (+ 7,8 %) a CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel

20 Současnost zahraničního obchodu ČR

21 Současnost zahraničního obchodu ČR
Obrat zahraničního obchodu ZP ČR podle CZ-CPA (vývoz + dovoz) vzrostl v roce 2012 v porovnání s rokem předcházejícím o 4,5 % na 5270,3 mld. Kč, z toho vývoz vzrostl o 6,6 % a dovoz o 2,1 %, tedy jen s třetinovou dynamikou. Rok 2012 přitom skončil s nejvyšším přebytkem 464,3 mld.

22 Současnost zahraničního obchodu ČR
Nejvyšší kladné saldo bilance zahraničního obchodu vytvořila v roce 2011 produkce CZ-CPA 29 (+284 mld. Kč), dále pak CZ-CPA 28 (+103 mld. Kč) a CZ-CPA 27 (+79 mld. Kč). Naopak největší záporné saldo dosáhly výrobky CZ-CPA 24 (-64 mld. Kč) a produkce v rámci chemického průmyslu: CZ-CPA 20 (-60 mld. Kč) a CZ-CPA 21 (-43 mld. Kč). Z přehledu je přitom zřejmé, že klíčovou roli v zahraničním obchodu sehrála produkce CZ-CPA 29 a dále má významný podíl CZ-CPA 26

23 kladná obchodní bilance
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE kladná obchodní bilance

24 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

25 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

26 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

27 CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH
Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. V roce 2012 se podílel 7,8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby celého zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž - v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,2 %) – obsadil pomyslné třetí místo v rámci ZP. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2011 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s tržbami Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. ( Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě ( Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě ( Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici ( Kč).

28 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

29 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

30 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

31 CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Pro tento oddíl je charakteristický zejména doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce ,7 % (v roce ,8 %), což znamená 8. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů ZP. CZ-NACE 27 má proexportní charakter, který potvrzuje jeden z nejvyšších podílů tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách CZ-CPA 27, a to 75,9 %. Podniky pod zahraniční kontrolou se na celkových tržbách CZ-CPA 27 podílely 86,3 %.

32 záporná obchodní bilance
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE záporná obchodní bilance

33 CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ
Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu a s jejími produkty se setkáváme prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. Rozhodující váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, jejíž podíl činí 81,9 %. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2012, publikovaném v červnu 2013, figuruje celkem pět firem z oddílu CZ-NACE 20: UNIPETROL a.s. na pátém místě (zde však jsou tržby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, což by společnost řadilo v žebříčku na 12. místo ), na 59. místě DEZA, a.s. (9,5 mld. Kč), na 88. místě Lovochemie, a.s. (5,7 mld. Kč), na 95. místě SPOLANA, a.s. (5,6 mld. Kč) a stovku uzavírá výrobce technických plynů LINDE GAS, a.s. (5,5 mld. Kč).

34 CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

35 CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

36 CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

37 CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ
Rozhodující výrobci se soustřeďují, hlavně z důvodů vysokých nákladů, převážně na generika, kde patříme díky některým firmám (Zentiva, Teva aj.). Farmaceutický průmysl je převážně ve vlastnictví zahraničních subjektů V současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin. V CZECH TOP 100 za rok 2012 byla zařazena jediná společnost Sanofi.Aventis (Zentiva), a to na 76. místo s tržbami 7,2 mld. Kč, ovšem vedle toho sem patří TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíž tržby v roce 2012 byly o ještě 200 milionů Kč vyšší .

38 CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ

39 CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ

40 CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A PŘÍPRAVKŮ

41 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ
Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, neboť výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří i EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., který se ale v poslední době potýká se značnými odbytovými problémy.

42 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

43 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

44 CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

45 Hlavní vůdci zahraničního obchodu ČR
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ODVĚTVÍ DLE CZ NACE Hlavní vůdci zahraničního obchodu ČR

46 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ
ČR patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu překračuje průměr Unie. Elektrotechnický průmysl zaujímá významnou pozici, neboť je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících výrob v rámci zpracovatelského průmyslu. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách jsou: 26.1 SCHOTT Solar CZ, s.r.o. je dceřinou společností německé firmy SCHOTT Solar AG (přední světový výrobce v oblasti solárních panelů). 26.2 Foxconn CZ poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. 26.3 Wistron INfocomm, s.r.o. Tchajwanská společnost Wistron vyrábí notebooky pro HP/Compaq a také LCD televizory.

47 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ
26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory. 26.5 Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů 26.6 UJP PRAHA a.s. Realizuje v této skupině projekty, mimo jiné budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii. 26.7 Meopta – optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů.

48 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

49 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

50 CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

51 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ
Česká republika si v roce 2012 udržela páté místo co do počtu vyrobených osobních automobilů v EU (za Německem, Francií, Velkou Británií a Španělskem). V rámci žebříčku CZ TOP 100, i když zde nejsou přihlášeny mnohé firmy z automobilového průmyslu, má tento oddíl hojné zastoupení. Na 1. místě se opětovně umístila automobilka Škoda Auto a.s., 17. Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech, s.r.o., 30. BOSCH DIESEL s.r.o., 48. Iveco Czech Republic, a. s., 54. TRW Automotive Czech s.r.o., 56. Robert Bosch, spol. s r.o., 65. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 70. Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o., 77. Automotive Lighting s.r.o., 82. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o., 89. WITTE Nejdek, spol. s r.o., 96. KIEKERT-CS, s.r.o

52 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

53 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

54 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

55 CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL, PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ
Firmy sdružené v AutoSAPu vyvezly v roce 2012 výrobky za 680,13 miliardy Kč (meziročně +8,6 %), což představuje podíl 22,18 % na celkovém exportu Česka. Jako největší exportéry můžeme jmenovat společnost Škoda Auto (217,17 miliardy Kč), HMMC (89,25 miliardy Kč), Continetal Automotive Czech Republic s.r.o. (45,52 miliardy Kč), TPCA (33,8 miliardy Kč), Robert Bosch odbytová s.r.o. (27,31 miliardy Kč). Osobních automobilů bylo v roce 2012 vyrobeno celkem ks, což představuje meziroční pokles produkce o 1,7 %. U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby o 15,1 % a to zejména zvýšením produkce ve společnosti AIA Ashok Leyland Motors. Oproti roku 2011 došlo k poklesu výroby autobusů o 9,4 %. těchto trolejbusů se Škoda Electric podílela jako subdodavatel). U přípojných vozidel kategorie O3 a O4 již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 %

56 EU – hlavní obchodní partner ČR

57

58 LITERATURA Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio s.r.o. Praha, 1999, str ISBN Kubišta, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2012, odbor ekonomických analýz, MPO Praha, říjen 2013 FACTS ON FOREIGN TRADE OF THE CZECH REPUBLIC 2012, MPO a ČSÚ květen 2013.