Slide 0 10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA.

Prezentace na téma: "Slide 0 10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA."— Transkript prezentace:

1 slide 0 10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA

2 slide 1 Předmětem přednášky jsou…  tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině.  Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka

3 slide 2 10.1. Základní teorie agregátní nabídky

4 slide 3 Tři modely agregátní nabídky 1.Model nepružných mezd 2.Model nedokonalých informací 3.Model nepružných cen Výsledkem všech tří modelů je, že: přirozená míra výstupu pozitivní parametr očekávaná cenová hladina skutečná cenová hladina agr. výstup

5 slide 4 Model nepružných mezd  Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina.  Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace: Cílová reálná mzda

6 slide 5 Model nepružných mezd Jestliže se ukáže, že pak Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách. Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.

7 slide 6

8 slide 7 Model nepružných mezd  Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu:  v konjukturách, kdy P typicky stoupá, by reálná mzda měla klesat.  v recesích, kdy P typicky klesá, by reálná mzda měla stoupat.  Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:

9 Cyklické chování reálné mzdy (USA) % změna reálné mzdy % změna reálného HDP -5 -4 -3 -2 0 1 2 3 4 5 -3-2012345678 1974 1979 1991 1972 2004 2001 1998 1965 1984 1980 1982 1990

10 slide 9 Model nedokonalých informací Předpoklady:  Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné, všechny trhy se čistí.  Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale konzumuje mnoho statků.  Každý nabízející zná nominální cenu statku, který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.

11 slide 10 Model nedokonalých informací  Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou..  Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e.  Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv.  Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla, proto produkuje více.  Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e.

12 slide 11 Model nepružných cen  Příčiny nepružných cen:  dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky  menu costs  firmy nechtějí naštvat zákazníky častými změnami cen  Předpoklady:  firmy si stanovují své vlastní ceny (např. jako v monopolistické konkurenci).

13 slide 12 Model nepružných cen  Požadovaná cena každé firmy je kde a > 0. Předpokládejme dva typy firem: Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:

14 slide 13 Model nepružných cen  Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom,  K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu.  Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…

15 slide 14 Model nepružných cen  Odečteme (1  s )P od obou stran: Cena stanovená firmou s pružnými cenami Cena stanovená firmou s nepružnými cenami  Podělíme obě strany s :

16 slide 15 Model nepružných cen  Vysoká P e  Vysoká P Pokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen.  Vysoký Y  Vysoká P když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad  Y na P.

17 slide 16 Model nepružných cen  Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :

18 slide 17 Model nepružných cen  Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy: Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom,  Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech.  Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci.  Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.

19 slide 18 Shrnutí a důsledky Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí. Y P LRAS SRAS

20 slide 19 Shrnutí a důsledky Předpokládejme pozitivní AD šok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé očekávali. Y P LRAS SRAS 1 SRAS rovnice: AD 1 AD 2 Časem se P e zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál. SRAS 2

21 slide 20 10.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka

22 slide 21 Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka Phillipsova křivka tvrdí, že  závisí na:  očekávané inflaci  e.  cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry  nabídkových šocích, (“nu”). kde  > 0 je exogenní konstanta.

23 slide 22 Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS

24 slide 23 Phillipsova křivka a SRAS  SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny.  Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.

25 slide 24 Adaptivní očekávání  Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace.  Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku  Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako:

26 slide 25 Inflační setrvačnost V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost:  Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna.  Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.

27 slide 26 Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace  Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru.  Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.

28 slide 27 Zakreslení Phillipsovy křivky V krátkém období mají politici volbu mezi  a u. u  SR: Phillipsova křivka

29 slide 28 Posun Phillipsovy křivky Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období. u  Např. zvýšení  e posune SR PC nahoru.

30 slide 29 Koeficient obětování  Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru.  Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %.  Typický odhad je 5.

31 slide 30 Koeficient obětování  Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování) = 4 x 5  Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let.  Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.

32 slide 31 Racionální očekávání Možnosti modelování formování očekávání:  Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace.  Racionální očekávání: Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.

33 slide 32 Bezbolestná dezinflace?  Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý:  Předpokládejme u = u n a  =  e = 6 % a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné.  Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom  e klesne možná o celé 4 procenta.  Pak  může klesnout i bez zvýšení u.

34 slide 33 Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci  1981:  = 9,7% 1985:  = 3,0% yearuu nu n uu nuu n 1982 9,5% 6,0% 3,5% 19839,59,56,06,03,53,5 19847,47,46,01,41,4 19857,17,16,06,01,11,1 Celkem 9,5% Celková dezinflace = 6,7%

35 slide 34  Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %.  Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu.  Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP.  Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace) = 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace. Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci

36 slide 35 Hypotéza přirozené míry Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry: Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období. V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.

37 slide 36 Alternativní hypotéza: hystereze  Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti.  Negativní šoky mohou zvýšit u n, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.

38 slide 37 Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru  Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci.  Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe. Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.

39 Shrnutí 1.Tři modely AS v krátkém období:  Model strnulých mezd  Model nedokonalých informací  Model strnulých cen Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu. slide 38

40 Shrnutí 2.Phillipsova křivka  Je odvozena z křivky SRAS  Tvrdí, že inflace závisí na  očekávané inflaci  cyklické nezaměstnanosti  nabídkových šocích  Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností slide 39

41 Shrnutí 3.Jak lidé tvoří inflační očekávání  adaptivní očekávání  založené na nedávno zažité inflaci  implikuje “setrvačnost”  racionální očekávání  založené na veškerých dostupných informacích  Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná slide 40

42 Shrnutí 4.Hypotéza přirozené míry a hystereze  hypotéza přirozené míry  tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období  hystereze  tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na výstup a zaměstnanost slide 41

43 slide 42 Literatura Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve. Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich) slide 42