Petrologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze.

Prezentace na téma: "Petrologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze."— Transkript prezentace:

1 Petrologie Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

2 Základní pojmy hornina vyvřelá – výlevná, hlubinná, žilní
usazená – úlomkovitá, jílovitá, hořlavá, organogenní, chemogenní přeměněná magma masiv vrstva souvrství břidličnatost

3 Petrologie petrologie se zabývá vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

4 Zápis do sešitu Petrologie
petrologie studuje vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

5 Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku)
petrologie se zabývá vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů

6 Zápis do sešitu Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku)
vyvřelé (magmatické) horniny hlubinné výlevné (povrchové) žilní usazené (sedimentární) horniny úlomkovité jílovité organogenní chemogenní přeměněné (metamorfované) horniny

7 Horninový cyklus 1. magma 2. krystalizace 3. vyvřelé horniny
4. zvětrávání 5. usazování 6. usazené horniny 7. přeměna 8. přeměněné horniny 9. tavení obrázek 1

8 Zápis do sešitu Horninový cyklus obrázek 2

9 Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu magma ochlazováním postupně tuhne, krystalují v ní nerosty tvoří masivy horniny dále dělíme podle místa vzniku

10 Zápis do sešitu Vyvřelé horniny
vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu magma ochlazováním tuhne, krystalují v ní nerosty tvoří masivy dělíme je podle místa vzniku

11 Hlubinné vyvřeliny vznikají utuhnutím magmatu ve větších hloubkách zemské kůry jsou velkozrnné až středně zrnité obrázek 3

12 Hlubinné vyvřeliny žula gabro nejrozšířenější hlubinná vyvřelina
tvoří ji nerosty křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá) využívá se jako stavební a dekorační kámen 1, 2 gabro tvoří ho sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (např. augit) využívá se jako dekorační kámen

13 Zápis do sešitu Hlubinné vyvřeliny
vznikají tuhnutím magmatu v hloubkách zemské kůry velkozrnné až středně zrnité žula nejrozšířenější křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá) stavební a dekorační kámen gabro sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit) dekorační kámen

14 Výlevné (povrchové) vyvřeliny
vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu jsou jemnozrnné až celistvé obrázek 4

15 Výlevné (povrchové) vyvřeliny
čedič (bazalt) nejhojnější výlevná vyvřelina má tmavou barvu a nápadnou sloupcovitou odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova) 1, 2 andezit světle až tmavě šedý těží se na výrobu štěrku znělec (fonolit) světle šedý až nazelenalý těžba na výrobu štěrku a jako surovina pro výrobu barevného skla 1, 2 melafyr pórovitý (po sopečných plynech póry často vyplněny křemenem nebo jinými minerály

16 Zápis do sešitu Výlevné (povrchové) vyvřeliny
vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu jsou jemnozrnné až celistvé čedič (bazalt) nejhojnější tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova) andezit výroba štěrku znělec (fonolit) výroba štěrku a barevného skla melafyr pórovitý (po sopečných plynech) póry často vyplněny minerály

17 Žilné vyvřeliny vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem mají jemnozrnnou základní hmotu, některé minerály v nich tvoří vrostlice obrázek 5

18 Žilné vyvřeliny pegmatit
hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd pegmatity patří k nejbohatším nalezištím minerálů včetně drahokamových odrůd 1, 2

19 Zápis do sešitu Žilné vyvřeliny
vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem jemnozrnná základní hmota, vrostlice pegmatit hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd naleziště drahokamů

20 Usazené horniny vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek těleso usazených hornin = vrstva obrázek 6

21 Zápis do sešitu Usazené horniny
vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek těleso usazených hornin = vrstva

22 Úlomkovité usazeniny vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů nejdříve jsou sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = vzájemné spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů obrázek 7

23 Úlomkovité usazeniny slepenec pískovec
vzniká stmelením štěrku - štěrk jsou větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu těžba pro výrobu betonu 1, 2 pískovec vzniká stmelením písku – písek jsou drobná zrnka křemene a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační kámen

24 Zápis do sešitu Úlomkovité usazeniny
vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů nejdříve sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů slepenec vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu těžba pro výrobu betonu pískovec vzniká z písku - drobná zrnka křemene a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační kámen

25 Jílovité usazeniny vznikají podobně jako úlomkovité horniny
jsou jemnozrnnější obrázek 8

26 Jílovité usazeniny spraše jílovce byly naváty větrem
nezpevněná hornina složená z jemných částeček různých nerostů, hlavně uhličitanu vápenatého tvoří se na nich úrodné půdy, zejména černozemě 1, 2 jílovce vznikly zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí se těží jako stavební kámen jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, používají se k výrobě žáruvzdorné malty a někdy jako obkladový kámen 1, 2

27 Zápis do sešitu Jílovité usazeniny jemnozrnnější spraše jílovce
naváty větrem nezpevněná hornina z jemných částeček různých nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě jílovce zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí, stavební kámen jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, výroba žáruvzdorné malty a obkladový kámen

28 Organogenní usazeniny
vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů ty se v nich někdy vyskytují jako zkameněliny obrázek 9

29 Organogenní usazeniny
vápenec tvoří se na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů hlavní nerost je kalcit obvykle světle šedý, někdy zbarvený surovina pro výrobu cementu a páleného vápna vápencová území se vyznačují tzv. krasovými jevy 1, 2

30 Zápis do sešitu Organogenní usazeniny
vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů - zkameněliny vápenec na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů hlavní nerost - kalcit výroba cementu a páleného vápna vápencová území - krasové jevy

31 Hořlavé organogenní usazeniny
patří sem také tzv. fosilní paliva obrázek 10

32 Hořlavé organogenní usazeniny
rašelina tvoří se hromaděním zbytků odumřelých rostlin (zejména mechu rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště lázeňská léčbě, v zahradnictví, jako palivo 1, 2 uhlovodíky vznikly za nepřístupu vzduchu z těl drobných živočichů tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt zdroj energie, surovina chemického průmyslu

33 Hořlavé organogenní usazeniny
uhlí vzniklo prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu zdroj energie a v chemickém průmyslu černé uhlí vzniklo hlavně v prvohorách a druhohorách z přesliček a plavuní hnědé uhlí vzniklo v třetihorách z jehličnatých a listnatých stromů lignit = méně kvalitní hnědé uhlí, antracit = nejkvalitnější a nejstarší černé uhlí

34 Zápis do sešitu Hořlavé organogenní usazeniny fosilní paliva rašelina
zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo uhlovodíky z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt zdroj energie, chemický průmysl

35 Zápis do sešitu uhlí prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu zdroj energie, chem. průmysl černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a plavuně hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit = nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí

36 Chemogenní usazeniny vznikají vysrážením látek z roztoků
patří sem i některé nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.) obrázek 11

37 Chemogenní usazeniny travertin
pórovitá hornina se složením podobným vápenci vzniká vysrážením z pramenů, vyskytuje se ve vápencových oblastech bělošedý nebo nažloutlý obkladový a dekorační kámen 1, 2

38 Zápis do sešitu Chemogenní usazeniny vysrážením látek z roztoků
patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.) travertin vysrážením z pramenů obkladový a dekorační kámen

39 Přeměněné horniny tvoří se přeměnou již dříve vzniklých hornin
příčinou je velký tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků dochází u nich k rovnoběžnému uspořádání nerostů – břidličnatosti obrázek 12

40 Přeměněné horniny rula svor
vzniká přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin obsahuje zřetelná zrna živců, křemene a slídy stavební kámen 1, 2 svor tvoří se přeměnou písčitých a jílovitých hornin obsahuje hrubší zrna křemene, často se v něm vyskytují granáty 1, 2

41 Přeměněné horniny fylit krystalický vápenec (mramor)
vzniká přeměnou jílových usazených hornin obsahuje velmi jemná zrnka křemene snadno se deskovitě štípe, někde se z něj vyrábí střešní krytiny 1, 2 krystalický vápenec (mramor) vzniká přeměnou vápence používá se k dekoračním účelům 1, 2

42 Zápis do sešitu Přeměněné horniny přeměnou již dříve vzniklých hornin
tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost rula přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin stavební kámen

43 Zápis do sešitu svor fylit krystalický vápenec (mramor)
přeměnou písčitých a jílovitých hornin obsahuje granáty fylit přeměnou jílových usazených hornin snadno se deskovitě štípe – střešní krytiny krystalický vápenec (mramor) přeměnou vápence dekorační účely

44 OPAKOVÁNÍ Petrologie Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku)
petrologie studuje vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin hornina = neživá přírodnina s různorodým složením, nelze ji zapsat chemickým vzorcem, skládá se z více nerostů Rozdělení hornin (podle způsobu vzniku) vyvřelé (magmatické) horniny hlubinné výlevné (povrchové) žilní usazené (sedimentární) horniny úlomkovité jílovité organogenní chemogenní přeměněné (metamorfované) horniny Horninový cyklus

45 OPAKOVÁNÍ Výlevné (povrchové) vyvřeliny Hlubinné vyvřeliny
Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím (krystalizací) roztavené hmoty – magmatu magma ochlazováním tuhne, krystalují v ní nerosty tvoří masivy horniny dělíme podle místa vzniku Hlubinné vyvřeliny vznikají tuhnutím magmatu v hloubkách zemské kůry velkozrnné až středně zrnité žula nejrozšířenější křemen, živec (hlavně draselný) a slída (světlá i tmavá) stavební a dekorační kámen gabro sodnovápenatý živec a tmavé nerosty (augit) dekorační kámen Výlevné (povrchové) vyvřeliny vznikají utuhnutím lávy na zemském povrchu jsou jemnozrnné až celistvé čedič (bazalt) nejhojnější tmavá barva a sloupcovitá odlučnost (kamenné varhany – Panská skála u Kamenického Šenova) andezit výroba štěrku znělec (fonolit) výroba štěrku a barevného skla melafyr pórovitý (po sopečných plynech) póry často vyplněny minerály Žilné vyvřeliny vznikají utuhnutím magmatu v puklinách a trhlinách zemské kůry nehluboko pod povrchem jemnozrnná základní hmota, vrostlice pegmatit hrubozrnný s velkými krystaly křemene a živců, případně slíd naleziště drahokamů

46 OPAKOVÁNÍ Usazené horniny
vznikají na zemském povrchu usazením (sedimentací) látek těleso usazených hornin = vrstva Úlomkovité usazeniny vznikají přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů nejdříve sypké (nezpevněné), ke zpevnění dochází stmelením = spojení úlomků tmelem z jemných částic různých materiálů slepenec vzniká ze štěrku - štěrk = větší zaoblené úlomky hornin a nerostů v horních tocích řek a na dně moří u břehu těžba pro výrobu betonu pískovec vzniká z písku - drobná zrnka křemene a jiných nerostů přenáší ho tekoucí voda nebo vítr stavebnictví, slévárenství a sklářství skalní města, stavební a dekorační kámen

47 OPAKOVÁNÍ Jílovité usazeniny Organogenní usazeniny
jemnozrnnější spraše naváty větrem nezpevněná hornina z jemných částeček různých nerostů, úrodné půdy, zejména černozemě jílovce zpevněním jílů, tvoří se na dně moří, jezer a řek slínovce (opuky) = jílovce s vápnitou příměsí, stavební kámen jílovité břidlice se štípou do tenkých desek, výroba žáruvzdorné malty a obkladový kámen Organogenní usazeniny vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů - zkameněliny vápenec na dně moří hromaděním vápenatých schránek živočichů hlavní nerost - kalcit výroba cementu a páleného vápna vápencová území - krasové jevy Hořlavé organogenní usazeniny fosilní paliva rašelina zbytky odumřelých rostlin (zejména rašeliníku) bez přístupu vzduchu → rašeliniště lázeňská léčbě, v zahradnictví, palivo uhlovodíky z těl drobných živočichů bez přístupu vzduchu tekuté – ropa, plynné - zemní plyn, pevné – asfalt zdroj energie, chemický průmysl uhlí prouhelněním zbytků rostlinných těl za nepřístupu vzduchu zdroj energie, chem. průmysl černé uhlí prvohory a druhohory, přesličky a plavuně hnědé uhlí třetihory, jehličnany a listnáče lignit = méně kvalitní h. uhlí, antracit = nejkvalitnější, nejstarší č. uhlí Chemogenní usazeniny vysrážením látek z roztoků patří sem i nerosty (sůl kamenná, sádrovec, krevel, hnědel apod.) travertin vysrážením z pramenů obkladový a dekorační kámen

48 OPAKOVÁNÍ Přeměněné horniny přeměnou již dříve vzniklých hornin
tlak, vysoká teplota a chemické působení horkých vodných roztoků  rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost rula přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin stavební kámen svor přeměnou písčitých a jílovitých hornin obsahuje granáty fylit přeměnou jílových usazených hornin snadno se deskovitě štípe – střešní krytiny krystalický vápenec (mramor) přeměnou vápence dekorační účely

49 Otázky a úkoly Proč mají hlubinné vyvřeliny větší krystaly, než výlevné? S názvem které horniny jsme se setkali už v učivu o nerostech? Které horniny jsou hospodářsky významnou surovinou? Uveď příklady. Která metamorfovaná hornina se často používá v sochařství?

50 Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN X. [ ] ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ISBN [ ] Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – horninový cyklus obr. 2 – horninový cyklus, autor Mgr. Hana Žídková obr. 3 – žula obr. 4 – čedič

51 Zdroje obr. 5 – pegmatit obr. 6 – souvrství, autor Mgr. Hana Žídková obr. 7 – slepenec obr. 8 – jílovec obr. 9 – vápenec obr. 10 – uhlí obr. 11 – travertin obr. 12 – rula