Industrie 4. 0: výzvy a hrozby Vladimír MAŘÍK felk. cvut

Prezentace na téma: "Industrie 4. 0: výzvy a hrozby Vladimír MAŘÍK felk. cvut"— Transkript prezentace:

1 Industrie 4. 0: výzvy a hrozby Vladimír MAŘÍK http://cyber. felk. cvut
Industrie 4.0: výzvy a hrozby Vladimír MAŘÍK Katedra kybernetiky FEL – EU Center of Excellence Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) České vysoké učení technické v Praze

2 Industrie 4.0 – iniciativa vlády SRN
Vize poprvé prezentována na Hannover Fair 2011: Komputerizace průmyslové výroby Celý dokument představen na Hannover Fair 2013: Dais and Kageman – ved. prac. skupiny Vládní dotace: 750 mil. EUR na 3 roky „Evoluce od používání jednotlivých robotů a počítačů ke složitým kyberneticko-fyzikálním systémům“ vize zaměřena na distribuované systémy, počítá s metodami autooptimalizace, autokonfigurace, autodiagnostiky, strojového vnímání a inteligentní podpory dělníka nový způsob chápání složitých systémů, nové myšlení směrem od centralizovaného k distribuovanému Představuje německou reakci na aktivity Smart Manufacturing Leadership Coalition (SMLC) v USA – neziskové konsorciu zaměřené hlavně na standardy

3 Industry 4.0 – iniciativa vlády SRN
Technologické pokroky 1. průmyslová revoluce: pára 2. průmyslová revoluce: elektřina 3. průmyslová revoluce: počítače a roboti 4. průmyslová revoluce: Kyberneticko-fyzikální systémy (CPS)

4 Klíčové vize Industrie 4.0
Hlavní myšlenka: Úplným počítačovým propojením výrobních strojů, zpracovávaných produktů a polotovarů a všech dalších systémů a subsystémů průmyslového podniku (včetně systémů podnikového plánování, systémů obchodních, CRM atd.) vytvořit inteligentní distribuovanou síť různorodých entit (bez centrálního elementu) podél celého řetězce vytvářejícího hodnotu (tedy síť napříč výrobními, ekonomickými, obchodními, logistickými a dalšími úseky) Každá entita reprezentována softwarovým modulem Tyto moduly pracují relativně autonomně, navzájem dle potřeby komunikují (a vývojově směřují k uvědomění si sama sebe i k samostatné predikci). Industry 4.0 navazuje na vize FoF (Factory-of-the-Future), které vznikly evolucí vizí CIM (Computer Integrated Manufacturing)

5 Klíčové vize Industrie 4.0
6 základních principů Interoperabilita: schopnost CPS, lidí a všech komponent inteligentního výrobního podniku spolu komunikovat prostřednictvím IoT (internetu věcí) a IoS (internetu služeb) Virtualizace: schopnost propojování fyzických systémů s virtuálními modely a simulačními nástroji Decentralizace: rozhodování a řízení probíhá paralelně a autonomně v jednotlivých subsystémech Schopnost pracovat v reálném čase: dodržení požadavku reálného času je klíčovou podmínkou pro libovolnou komunikaci, rozhodování a řízení v systémech reálného světa Orientace na služby: preference výpočetní filosofie nabízení a využívání standarních služeb, to vede na architektury typu SOA (Service Oriented Architectures) Modularita a rekonfugurabilita: systémy Industrie 4.0 by měly být maximálně modulární a schopny autonomní rekonfigurace na základě automatického rozpoznání, event. predikce situace

6 Industrie 4.0 umožněna prorůstáním a konvergencí technologií
Technologické předpoklady: 1. ICT obecně využitelnou technologií (GPT) s těmito znaky: - exponenciálnost rozvoje (Mooreův zákon růstu výpočetní výkonnosti, objemu uložených dat a komunikační rychlosti, poklesu rozměrů a energetické spotřeby) - digitalizace informací (nejsou rivalitní a reprodukují se zdarma) - inovace založeny na kombinatoričnosti řešení (WWW, Facebook) 2. Internet propojuje vše, včetně fyzikálních systémů (senzorů, výrobních strojů, robotů, výrobků, atd.) 3. Rozvoj metod kybernetiky a umělé inteligence

7 Industry 4.0 Internet věcí: Na internet např. napojeno:
každé výrobní zařízení každý výrobek (i nedokončený) každý transportní zařízení každé oddělení podniku Jedná se o fyzické napojení/HW závislé určené k přímé komunikaci, dohadování a kooperaci mezi fyzickými systémy Internet služeb každé zařízení/výrobek/polprodukt reprezentován SW entitou  ta si může vyvolat libovolnou službu (HW nezávislou) Přístup k ontologiím, www, k datům v cloudech či jiných úložištích může běžet na stejném fyzickém procesoru, ale i na úplně jiném

8 Základní architektura
Internet služeb (Internet of Services) Sémantika Smart Factory Apl. platforma Chytrý materiál Apl. platforma Chytré výrobky Apl. platforma Internet věcí (Internet of Things)

9 Průmyslové asistivní systémy založené na CPS
Člověk zapojen jako kooperující komponenta, jako jedno ze zařízení, které může inicializovat a usměrňovat procesy Má k dispozici množinu aplikací (Application Store) Využívá se i rozšířená realita („augumented reality“) Lehké, flexibilní roboty spolupracují s člověkem

10 Technické překážky a problémy Industrie 4.0
Chybí centrální řídící element, subsystémy se konfigurují a optimalizují na základě vzajemného dohadování  emergentní (nepředvítalené) chování Nákladná analýza celého systému a potřeb jeho řízení Nákladné investice do technologií Velké množství komunikace – servery a sítě nestíhají – možný kolaps Překotně vznikají nové SW architektury – obtížná standardizace Potřeba učení se v sítích a analýza dat z cloudů – pro potřeby modelování složitého systému – jedině tak lze zvládat dynamicky se měnící složité systémy

11 Industrie 4.0: Výzvy Výzva ekonomická Výzva technologická
Výzva organizační (včetně VaVaI) Výzva v oblasti lidských zdrojů

12 1. Výzva ekonomická V ČR: nejvyšší podíl průmyslové výroby na HPH v Evropě (25%) – ten chceme nejen udržet, ale i zvýšit (v Evropě v průměru 15%, cíl EU: dosáhnout 20% v roce 2020) Přímý export do SRN činí 29%, připočteme-li vazby na německé firmy uvnitř ČR, jsme nejméně polovinou průmyslové výroby závislí na SRN Chceme-li tuto ekonomickou pozici udržet či posílit, musíme být kompatibilní s řešeními Industrie konkurence bude veliká Industrie 4.0 musí být v centru pozornosti všech, kdo zodpovídají za ekonomickou prosperitu ČR Pokud je Industrie 4.0 v SRN vládou vytýčenou a sledovanou Národní prioritou  obdobná pozornost by jí měla být věnována i v ČR

13 2. Výzva technologická Industrie 4.0 požaduje opravdu integrovat veškeré výrobní, obchodní a ekonomické procesy na principu distribuovaných znalostních systémů s vysokou mírou autonomie a bez viditelného centrálního elementu – nejedná se o počítačové zpracování tabulek a výkazů, ale o skutečnou technologickou revoluci, o kvalitativní skok Nejde o zaklínací formuli, nejde o „jako“ technologii – ta musí být reálná Nutno zajistit plnou interoperabilitu se systémy vně ČR Bude vyžadovat velké investice s trvalou průběžnou inovací Inovace ve výrobních procesech budou permanentní VaVaI již nebudou moci být otázkou jednoho podniku!!

14 3. Výzva organizační Dnešní rozdrobený způsob financování aplikovaného výzkumu (relativně malé a krátkodobé projekty) neodpovídá potřebám Industrie 4.0 Je třeba budovat Národní centra kompetence, vytvářet nadkritickou koncentrovanou kapacitu, a to na bázi toho, co je k dispozici (např. centra VaVpI, Centra kompetence TA ČR, různá centra excelence, atd.) Nezbytné napojit tato centra na Fraunhoferovu společnost – šance i k exportu výzkumu a vývoje Čeká nás proces sdružování, integrace, propojování týmů – nutno dát důvěru (a prostředky) organizacím a jejich vůdčím osobnostem, pokud se osvědčily Je třeba nastavit nová objektivnější kritéria hodnocení aplikovaného výzkumu (místo počtu článků nutno měřit potenciál pracoviště z pohledu konkurenceschopnosti ČR)

15 3. Výzva organizační Nutno vytěžit maximum z Evropských prostředků (Horizon 2020, ESF..) OP PIK a OP VVV by měly sehrát zásadní roli – je však potřeba dobře je provázat s již existujícími infrastrukturami a týmy, s národními cíli a prostředky z národních zdrojů Hledáme-li S3 specializaci a KET technologie - Industrie 4.0 musí být v popředí našeho zájmu

16 4. Výzva v oblasti lidských zdrojů
Dnes si stěžujeme na nedostatek inženýrů Budeme jich potřebovat ještě více, ale zejména s úplně jiným profilem (schopné interdisciplinárního myšlení a se systémovým pohledem na složité distribuované systémy) Musí se změnit obsah a styl výuky, nelze dokonečna minimalizovat výuku matematiky a fyziky Volání po větším množství inženýrů a po jejich kvalitě nestačí, je třeba: (i) větších investic z průmyslu do univerzit (ii) zásadní změnu způsobu hodnocení a řízení univerzit

17 4 hrozby Nepovýšíme orientaci průmyslu na technologie a způsob myšlení Industrie 4.0 jako národní prioritu – naše kroky budou pokulhávat za evropskými trendy Nebudeme mít odvahu či prostředky k nezbytným technologickým změnám a k trvalým výrobním inovacím – pak stojíme v konkurenčním boji opodál Nepřizpůsobíme výzkumnou infrastrukturu a financování výzkumu a vývoje potřebám Industrie 4.0 – pak sice budeme možná mít kvalitní výzkum, ale mimoběžný s potřebami ekonomiky země Nebudeme mít k dispozici dostatek inženýrů odpovídajícího odborného profilu – technologie jsou k revoluci zralé, ale průmyslovou revoluci nejde dělat bez revolucionářů

18 4 hrozby Každá z těchto hrozeb může zásadním způsobem ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky Věřím, že to nakonec zvládneme, ale je třeba začít odstraňovat hrozby IHNED, nejlépe ještě DNES Děkuji za pozornost!!!