FYZIKÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ

Prezentace na téma: "FYZIKÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ"— Transkript prezentace:

1 FYZIKÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ
Ing. Jana Kalinová 2013 Laser Povlakování CVD a PVD Tuto šablonu lze použít jako počáteční soubor pro prezentaci výukových materiálů při práci ve skupině. Oddíly Po kliknutí na snímek pravým tlačítkem myši lze přidat oddíly. Oddíly mohou pomoci uspořádat snímky nebo usnadnit spolupráci mezi více autory. Poznámky Oddíl Poznámky použijte k zadání poznámek k doručení nebo dalších podrobností pro posluchače. Tyto poznámky lze zobrazit během prezentace. Vezměte v úvahu velikost písma (důležité pro usnadnění, viditelnost, pořízení videozáznamu a online provoz). Sladěné barvy Věnujte zvláštní pozornost obrázkům, grafům a textovým polím. Zvažte, zda účastníci budou tisknout černobíle nebo ve stupních šedé. Provedením zkušebního tisku ověřte, zda barvy fungují správně při vytištění černobíle i ve stupních šedé. Obrázky, tabulky a grafy Vsaďte na jednoduchost: pokud je to možné, použijte konzistentní a nerušivé styly a barvy. Označte popisky všechny grafy a tabulky.

2 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
Princip spočívá v přeměně světelné energie na tepelnou Základem je vyvolání indukované emise = vynucené záření Záření je tvořeno malými částečkami = kvanty, kdy energie každého kvanta je úměrná kmitočtu (hypotéza Maxe Plancka z roku 1900)

3 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
Energie E každého kvanta: E = h . v h ….. je Planckova konstanta 0, (eV.s ) v ……(řecké „ný“) je kmitočet

4 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
Albert Einstein 1916 „Jednotlivé částečky světla se mohou vzájemně popohánět a držet spolu krok. Vzniklý paprsek bude koherentní, uspořádaný a bude soustředěn do jednoho směru.“ Kvanta A.Einstein nazval fotony.

5 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
Vznik indukované emise lze zjednodušeně vysvětlit na modelu atomu Nielse Bohra: 1. Elektrony obíhají kolem jádra atomu v určitých kvantových drahách, kdy každé dráze přísluší určitá energetická úroveň. 2. Dopadne-li na atom záření v1, přijme elektron energii E = h . v1 a přejde na vyšší kvantovou dráhu. 3. Následné dopadající záření jej donutí přijmout další energii a přejít na svoji původní dráhu. Ale – aby měl elektron energii odpovídající původní dráze, musí celkovou získanou energii vyzářit 

6 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
Směr šíření a polarizace vzniklé energetické vlny jsou stejné jako u záření, které tento přechod vyvolalo Polarizace elektromagnetické vlny je dána změnami směru intenzity jejího elektrického pole ve zvoleném místě prostoru.

7 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
První záměrné využití světelné energie pro rozrušení materiálu vyvolal Archimédes ze Syrakus (287 – 212 př. n.l.), kdy zakřivenými zrcadly zaostřil a nasměroval sluneční záření na římské lodě, čímž je na dálku zapálil.

8 Laser – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation
V r postavil T.H. Maiman první pevnolátkový laser založený na luminiscenční emisi rubínového krystalu. Plynový laser vznikl 1961 Polovodičový laser 1962 Chemický laser 1965

9 Laser – konstrukce Hlavní části laseru jsou: Laserová hlavice
Laserové medium – určuje délku vlny záření (pevné, tekuté, plynné, páry) Rezonátor – formuje a zesiluje záření (sférická zrcadla), Budící zařízení – elektrickým výbojem, chemickou reakcí, expanzí plynu, opticky apod. Zdroj energie buzení – síťový napáječ Chladící zařízení

10 Laser – konstrukce 1 – laserová hlavice 2 – rezonátor
3 – laserové medium 4 – polopropustné zrcadlo 5 – výstupní záření 6 – zdroj energie buzení 7 – budící zařízení 8 – chladící systém 9 – nepropustné zrcadlo

11 Laser – laserová média

12 Laser – budící zařízení
1 - laserová trubice 2 – plynové laserové medium 3 – výstupní záření 4 – polopropustné zrcadlo 5 – elektroda 6 – budící zařízení 7 – nepropustné zrcadlo

13 Laser – buzení výbojkami
1 – rezonátor 2 – laserové medium = krystal 3 – budící výbojka

14 Laser – chladící zařízení
Odvádí nevyužitou energii, která se nepřemění v záření, ale teplo Chladí se obvykle vodou Chladící okruh má 2 větve Vnitřní (deionizovaná voda) Vnější (voda z vodovodní sítě)

15 Laser – druhy dle laserového média
Pevnolátkové lasery Plynové lasery Polovodičové lasery Kapalinové lasery Plazmatické lasery

16 Laser – pevnolátkový Laserové medium je krystal broušený do tvaru válce, kotouče, hranolu s opticky leštěnými čely. Krystal je z rubínu, nebo Nd:YAG ….dopovaný neodymem nebo Er:YAG …..dopovaný erbiem nebo Nd:YLF….. dopovaný neodymem YAG = yttrium, aluminium, granát YLF = yttrium, lithium, fluorid

17 Laser – pevnolátkový Nd:YAG je nejčastěji používaný pro technologické operace Paprsek má vlnovou délku 1,06 mikrometru Max. výstupní výkon je 4kW Účinnost 3 -8%

18 Laser – plynový Laserové medium je z hlediska významu nejčastěji směs plynů CO2 + N2 + He Paprsek má vlnovou délku 10,6 mikrometru Max. výstup. Výkon 25kW Účinnost 10-15% Další plynové lasery He + Ne… .směs plynů Cu……………páry mědi Ar…………...ionty argonu He + Cd ….ionty kovu

19 Laser – kapalinový Laserové medium jsou roztoky organických barviv nebo speciální kapaliny dopované ionty vzácných zemin. Buzení je realizováno Nd:YAG laserem nebo Ar laserem. Paprsek má vlnovou délku 0,3 až 1,3 mikrometru Účinnost desítky procent. Použití je zejména ve spektroskopii.

20 Laser – polovodičový Stimulovaná emise záření vzniká v aktivním polovodičovém materiálu. Přechod elektronů se děje mezi dovolenými energetickými pásy, nikoli hladinami Médium jsou: GaAs…..galium arsenid CdS……..kadmium sulfid CdSe…..kadmium selen

21 Laser – polovodičový Buzení realizování fotony, svazkem elektronů nebo elektrickým polem Rezonátor musí být vydatně chlazen Vlnová délka je 0,3 až 30 mikrometrů Účinnost až 50% Výstupní výkon až 2kW Výhodou je zejména kompaktnost, malé rozměry a účinnost !!

22 Laser - srovnání

23 Laser – použití v technologické praxi
Popisování součástí Řezání a vyřezávání Svařování a pájení Tepelné zpracování Nanášení povlaků Vrtání, soustružení, vrtání, gravírování

24 Laser Obrobitelnost materiálu laserem závisí na:
Absorpci = schopnosti materiálu pohlcovat světelnou energii a měnit ji na tepelnou energii, lépe je větší Tepelné vodivosti , lépe je menší Odrazivosti = reflexi, lépe je menší

25 Laser - popisování 1 – laser 2 – optická cesta 3 – pracovní hlava
4 – vychylovací zrcátka 5 – objektiv 6 - obrobek

26 Laser – řezání a vyřezávání
1 – řezací tryska 2 – asistentní plyn 3 – paprsek laseru 4 – ohnisko zaostření paprsku 5 – odtavený materiál 6 – řezná spára 7 – obrobek

27 Laser – svařování hloubkové
1 – pracovní hlava laseru 2 – paprsek laseru 3 – asistentní plyn 4 – roztavený materiál 5 – svar 6 – obrobek 7 – parní kanál 8 - plazma

28 Laser - soustružení 1 – obrobek 2 – pracovní hlava laseru

29 Laser – frézování, gravírování

30 Povlakování Iontová nitridace (plazmová nitridace)
CVD – Chemical Vapor Deposition PVD – Physical Vapor Deposition Plazmovým nástřikem Laserem Elektronovým paprskem

31 Povlakování - obecně Povlaky výrazně zlepšují vlastnosti povrchu výrobku při zachování vlastností základního materiálu Účelem je zlepšit: Odolnost proti opotřebení Odolnost proti mechanickým rázům Odolnost proti tepelným šokům Odolnost proti působení kyselin a zásad Odolnost proti erozi %

32 Povlakování - obecně Odolnost proti působení vysokých teplot Zvýšení nebo snížení součinitele tření Zvýšení tlumících schopností součástí Zvýšení elektroizolačních schopností Zlepšení dlouhodobé stability struktury materiálu Snížení nebo zvýšení součinitele tepelné vodivosti Pro dekorativní účely, aj.

33 Povlakování - obecně Popsaných účinků lze dosáhnout kombinací různých povlaků. Pro otěruvzdornost např.: TiN, TiC, Al2O3, WC, BN, SiC, TiB2, Al2O3+TiO2, aj. Pro odolnost proti vysokým teplotám např.: ZrO2 + CaO, ZrO2 + MgO, Si + Cr + ZrO2, aj. Antikorozní např. Cr2O3, Cr2O3 + Al2O3, MgO, aj.

34 Iontová nitridace - princip
Děj probíhá v oblasti anomálního výboje, kdy dochází k intenzívnímu pohybu molekul plynů a v důsledku vzájemných nárazů molekul k jejich štěpení a k ionizaci. Kladné ionty dusíku bombardují povrch součásti, část kinetické energie se mění na teplo, které ohřívá obrobek Další část způsobí uvolňování atomů železa a dalších prvků z povrchu obrobku. Dochází k sycení povrchu součásti dusíkem, který difunduje do povrchu a vytváří tvrdé nitridy.

35 Iontová nitridace - princip
1 – štěpení molekul 2 – ionizace 3 – odprašování 4 – elektrony 5 – přímý vstup N do oceli 6 – kondenzace 7 – stěna pracovní komory 8 – fáze epsilon 9 – fáze gama 10 – absorpce 11 – difuze 12 – nitridovaný povrch 13 – nárazová energie 14 – energie iontů 15 – tepelná energie

36 Iontová nitridace - zařízení
1 – napájecí a řídící jednotka 2 – obrobky (katoda) 3 – pracovní komora (recipient - anoda) 4 – zásobník pracovních plynů 5 – chladící systém 6 – pracovní stůl 7 – systém vakuových vývěv

37 Iontová nitridace - srovnání
Tvrdost povrchu je po iontové nitridaci až o 300% vyšší, cca 69HRC.

38 CVD – Chemical Vapor Deposition
Ve dvou fázích – čištění, pak povlakování Povlak je vytvářen chemickou reakcí vhodných plynů s materiálem obrobku při 800 – 1050°C Rychlost nanášení je 1 – 3 mikrometry/h Vhodné pro vícevrstvé povlaky Zejména pro břity z SK

39 CVD – Chemical Vapor Deposition
1 – směšovací komora 2 – reaktivní komora 3 – řídící jednotka 4 – přípravek s obrobky 5 – systém vakuových vývěv 6 – zařízení pro ohřev obrobků 7 – zásobníky pracovních plynů

40 CVD – Chemical Vapor Deposition
Příklad vícevrstvého povlaku

41 PVD – Physical Vapor Deposition
Děj probíhá mezi elektrodou 1 = obrobkem a elektrodou 2 = kov tvořící jednu složku povlaku a pracovním plynem (nebo více plyny) tvořící další složky povlaku. Materiál odpařený z elektrody (Ti) je v doutnavém výboji plynu ionizován, ionty kovu jsou urychlovány směrem k povrchu obrobku a během cesty mezi elektrodami reagují s atomy pracovního plynu (N). Pracovní teplota je max. 550°C Tvrdost TiN > 2000HV Trvanlivost nástroje je 4x větší Řezná rychlost 2x větší

42 PVD – Physical Vapor Deposition
1 –napájecí zdroj 2 – odpařený materiál 3 – reaktivní komora 4 – elektroda odpař. mat. 5 – zásobník prac. plynů 6 –zásobník neutr. plynu 7 – systém vakuo.vývěv 8 – přípravek s obrobky 9 – řídící jednotka 10 - plazma

43 PVD – Physical Vapor Deposition

44 PVD – Physical Vapor Deposition
Příklady povlakovaných nástrojů

45 Použité zdroje ŘASA, Jaroslav, Přemysl POKORNÝ a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie vyd. Praha: Scientia, 2001, 221 s. ISBN Shrňte obsah prezentace zopakováním důležitých bodů z lekcí. Co si mají posluchači zapamatovat po skončení vaší prezentace? Uložte prezentaci jako video, což usnadní její distribuci. (Chcete-li vytvořit video, klikněte na kartu Soubor a na položku Sdílet. V poli Typy souborů klikněte na položku Vytvořit video.)