Substantiva 2. deklinace

Substantiva 2. deklinace
Jacques Dubois (Jacobus Sylvius), 1478 – 1555, jeden z tvůrců anatomického názvosloví

Slovníkový tvar substantiv 2. deklinace: Znamená to tedy: -us -er -um -on m. (f.) n. -ī nom. sg. je zakončen -us -er -um -on koncovka gen. sg. -ī rod m. nebo f. vždy n.

Rozhodujícím kritériem pro zařazení substantiva do druhé deklinace je koncovka genitivu singuláru –ī. Bez znalosti tvaru gen. sg. deklinaci bezpečně neurčíme. Srovnej: nervus, ī. m. (sval) deklinace corpus, oris, n. (tělo) deklinace arcus, ūs, m. (oblouk) deklinace

2. deklinace má čtyři vzory: mūsculus, ī, m. (sval) magister, trī, m. (učitel) ligāmentum, ī. n. (vaz) ganglion, iī, n. (uzlina) Vzor ganglion je pro substantiva řeckého původu.

nom. sg. muscul-s magister ligament-um gangli-on gen. sg. muscul-ī magistr-ī ligament-ī gangli-ī akuz. sg. muscul-um magistr-um abl. sg. muscul-ō magistr-ō ligament-ō gangli-ō nom. pl. ligament-a gangli-a gen. pl. muscul-ōrum magistr-ōrum ligament-ōrum gangli-ōrum muscul-ōs magistr-ōs muscul-īs magistr-īs ligament-īs gangli-īs

U vzoru musculus, ligāmentum a ganglion tvoříme genitiv singuláru přidáním koncovky –ī ke kmeni, který získáme odtržením koncovky nominativu. nerv- -us nerv- -ī intestīn- -um intestīn- cōl- -on cōl-

U vzoru musculus, ligāmentum a ganglion tvoříme genitiv singuláru přidáním koncovky –ī ke kmeni, který získáme odtržením koncovky nominativu. Pokud je kmen zakončen samohláskou, nedochází ke stahování. humer- -us humer- -ī crāni- -um crāni- gangli- -on gangli-

U vzoru musculus, ligāmentum a ganglion tvoříme genitiv singuláru přidáním koncovky –ī ke kmeni, který získáme odtržením koncovky nominativu. Pokud je kmen zakončen samohláskou, nedochází ke stahování. U vzoru magister klademe genitivní koncovku –ī přímo za slovo. Ze zakončení –er se vypouští „e“. magister magistr- -ī cancer cancr-

Následuje několik příkladů s těmito substantivy: condylus, ī, m. (kondyl) humerus, ī, m. (kost pažní) capitulum, ī, n. (hlavička) trochlea, ae, f. (kladka) fossa, ae, f. (jamka) ōlecrānon, ī, n. (olekranon, zakončení loketní kosti) commissūra, ae, f. (komisura, spoj, spojení) labium, iī, n. (ret) mūsculus, ī, m. (sval) dorsum, ī, n. (záda) flexūra, ae, f. (ohbí, ohyb) cōlon, ī, n. (tračník) bulbus, ī, m. (bulva, koule)

Humerus Příklad 1 Popišme části kosti pažní (humerus, ī, m): distální konec (condylus) hlavičku (capitulum) pro skloubení s radiem kladku (trochlea) pro skloubení s ulnou Výsledná spojení budou vypadat takto: Condylus humerī Capitulum humerī Trochlea humerī Condylus humeri Trochlea humeri Capitulum humeri

Humerus Příklad 1 Popišme části kosti pažní (humerus, ī, m): jamka, kam zapadá loketní výběžek ulny (ōlecrānon): „jamka olekranu“. Spojení bude znít: fossa ōlecrānī Fossa olecrani Condylus humeri Trochlea humeri Capitulum humeri

Příklad 2: Pojmenujme spojení (commissūra) horního a dolního rtu (labium). Labium je zde přívlastek neshodný ke commissūra. Protože se zde jedná o dva rty (horní a dolní) bude labium v genitivu plurálu. Výsledné spojení: Commissūra labiōrum Commissura labiorum

Příklad 3: Pojmenujme souhrnně svaly (mūsculus) zad (dorsum). Řídícím substantivem je mūsculus. Protože se jedná o skupinu svalů, bude subst. mūsculus v nominativu plurálu. Dorsum je přívlastek neshodný, jedná se zde o jedna záda, proto musí být v genitivu singuláru. Výsledné spojení: Musculī dorsī Musculi dorsi

Příklad 3: Výsledné spojení: Musculī dorsī Poznámka: Tradiční české označení nemusí vždy odpovídat latinskému termínu. Musculi dorsi zádové svaly X musculī dorsī („svaly zad“) prsní bradavka X papilla mammae („bradavka prsu“)

Příklad 4: Popišme ohbí (flexūra) tračníku (cōlon). Výsledné spojení: Flexūra cōlī Poznámka: Tračník má dvě ohbí: Flexūra cōlī dextra (pravé ohbí tračníku) Flexūra cōlī sinistra (levé ohbí tračníku) Flexura coli dextra

Příklad 5: Vytvoříme souhrnný termín pro orgány (organum) oka (oculus) Orgány budou v nominativu plurálu. Oculus je přívlastek neshodný, bude proto v genitivu singuláru. Výsledné spojení bude znít: Organa oculī. Poznámka: V anatomii hovoříme o tzv. přídatných orgánech oka (Organa oculī accesōria). Příklad 6: Mezi přídatné orgány oka patří svaly (mūsculus), které pohybují oční koulí (bulbus). Souhrnné označení těcho svalů je Mūsculī bulbī („svaly koule“).

Adjektiva 1. a 2. deklinace Slovníkový tvar
Slovníkový tvar adjektiv 1. a 2. deklinace se skládá z tvarů nom. sg. a vypadá následovně: Příklady: trānsversus, a, um (příčný) longus, a, um (dlouhý) dexter, a, um (pravý) sinister, a, um (levý) -us -a -um nebo: -er -a -um

Popis slovníkového tvaru: Tvar na –us, -er je tvar pro maskulina: mūsculus trānsversus (příčný sval) Tvar na –a je tvar pro feminina: artēria trānsversa (příčná tepna) Tvar na –um je tvar pro neutra: cōlon trānsversum (příčný tračník) Pozn.: V latině jsou adjektiva umístěna vždy za substantivy.

Tvar adjektiva se určuje podle rodu substantiva, nikoli podle jeho deklinace. Srovnej: diameter, trī, f. (průměr) trānsversus, a, um (příčný) diameter trānsversa (příčný průměr)

Adjektiva 1. a 2. deklinace nom. sg. gen. sg. acc. sg. abl. sg.
M (= nervus, diameter) F (= arteria) N (= intestinum) nom. sg. medi-us dexter medi-a dextr-a medi-um dextr-um gen. sg. medi-ī dextr-ī medi-ae dextr-ae acc. sg. medi-am dextr-am abl. sg. medi-ō dextr-ō medi-ā dextr-ā nom. pl. gen. pl. medi-ōrum dextr-ōrum medi-ārum dextr-ārum acc. pl. medi-ōs dextr-ōs medi-ās dextr-ās abl. pl. medi-īs dextr-īs

Adjektiva 1. a 2. deklinace Skloňování adjektiv 1. a 2. deklinace
Tvary rodu mužského skloňujeme podle 2. deklinace. (Stejné koncovky jako vzory „musculus“ a „magister“.) Tvary rodu ženského skloňujeme podle 1. deklinace (Stejné koncovky jako vzor „vena“.) Tvary rodu středního skloňujeme podle 2. deklinace. (Stejné koncovky jako vzor „ligamentum“.) Vzory „medius“ a „dexter“ se liší jen v nominativu singuláru pro rod mužský.

Adjektiva 1. a 2. deklinace Příklady
V následujících příkladech budeme kromě již známých substantiv a adjektiv pracovat s těmito slovíčky: anatomicus, a, um (anatomický) chīrūrgicus, a, um (chirurgický) corōnoīdeus, a, um (hákovitý) rēctus, a, um (přímý) conjugātus, a, um (spojený) oblīquus, a, um (šikmý) sēptum, ī, n. (přepážka) osseus, a, um (kostěný)

V následujících příkladech budeme kromě již známých substantiv a adjektiv pracovat s těmito slovíčky: quadrātus, a, um (čtvercový, čtyřhranný) lumbus, ī, m. (bedro) spatium, iī, n. (prostor) interosseus, a, um (mezikostní) metacarpus, ī, m. (metakarpus, záprstí) vērus, a, um (pravý) spurius, a, um (nepravý) thōrācicus, a, um (hrudní)

Collum anatomicum Příklad 1: Pojmenujeme tři útvary na humeru: chirugický krček: collum chīrūrgicum, anatomický krček: collum anatomicum, hákovitou jamku, kam se vkládá při ohnutí v lokti processus corōnoīdeus (hákovitý výběžek): fossa corōnoīdea Collum chirurgicum Fossa coronoidea

Pojmenujme rozměry/průměry (diameter) pánevního vchodu: Substantivum „diameter, trī, f.“ spojíme s těmito adjektivy: rēctus (přímý) nebo conjugātus (spojený), trānsversus (příčný), oblīquus (šikmý). Protože je diameter femininum, též adjektiva musejí být v rodě ženském: diameter rēcta / conjugāta diameter trānsversa diameter oblīqua Diameter recta nebo diameter conjugata Diameter transversa Diameter obliqua

Pojmenujeme kostěnou přepážku nosu. Substantivum „přepážka“ (sēptum) je specifikováno substantivem „nos“ (nāsus) a také adjektivem „kostěný“ (osseus). Termín zní: sēptum nāsī osseum. Pozn.: V anatomii nejsou žádná pevná pravidla o pořadí přívlastků, spíše zde platí úzus. Septum nasi osseum

Prostory mezi záprstními kostmi souhrnně nazýváme dosl. „mezikostní prostory metakarpu“. Latinský termín zní: Spatia interossea metacarpī Spatia interossea metacarpi

Prvních sedm žeber, která jsou spojena svými chrupavčitými úseky s hrudní kostí (sternum) nazýváme „žebra pravá“. Dalších pět žeber, která nemají přímé spojení s kostí hrudní nazýváme „žebra nepravá“. Latinské termíny znějí: Costae vērae Costae spuriae Costae verae Costae spuriae

Adjektiva 1. a 2. deklinace Substantivizace adjektiv
Proces, kdy z adjektiva vzniká nové substantivum. Ze spojení substantivum – adjektivum je vypuštěno substantivum a ze zbylého adjektiva se stává nové substantivum, které svým významem plně zahrnuje původní nezkrácenou dvojici. Stejný termín tak lze vyjádřit dvěma slovy (substantivum – adjektivum) nebo zkráceně pouze jedním (substantivizované adjektivum). Novému substantivu zůstává původní tvar, deklinace a rod. Slepé střevo: intestinum caecum caecum, ī, n.

Proces, kdy z adjektiva vzniká nové substantivum. Ze spojení substantivum – adjektivum je vypuštěno substantivum a ze zbylého adjektiva se stává nové substantivum, které svým významem plně zahrnuje původní nezkrácenou dvojici. Stejný termín tak lze vyjádřit dvěma slovy (substantivum – adjektivum) nebo zkráceně pouze jedním (substantivizované adjektivum). Novému substantivu zůstává původní tvar, deklinace a rod. Děje se tak zejména ve spojeních se substantivy: intestīnum, ī, n. (střevo) tunica, ae, f. (tkáňová vrstva, obal)

intestīnum caecum caecum, ī, n. slepé střevo intestīnum iēiūnum iēiūnum, ī,n. lačník intestīnum rēctum rēctum, ī, n. konečník intestīnum crassum crassum, ī, n. tlusté střevo intestīnum sigmoīdeum sigmoīdeum, ī, n. esovitý tračník tunica mūcōsa mūcōsa, ae, f. sliznice tunica coniūnctīva coniūnctīva, ae, f. spojivka tunica intima intima, ae, f. intima, vnitřní vrstva cévní stěny

Substantiva 2. deklinace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Substantiva 2. deklinace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Substantiva 2. deklinace

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Substantiva 2. deklinace"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář