Model AS-AD.

Prezentace na téma: "Model AS-AD."— Transkript prezentace:

1 Model AS-AD

2 Podstata modelu Model předpokládá, že cenová hladina není fixní, tj. je pohyblivá. Model pracuje s potenciálním produktem (Y*) – maximálním množstvím statků, které lze vyprodukovat. Model zkoumá - jaké bude souhrnné (agregátní) poptávané množství při různých úrovních cenové hladiny (P) – to zkoumá křivka agregátní poptávky (AD) - jaké bude souhrnné agregátní nabízené množství aneb kolik firmy budou produkovat při různých úrovních P – to zkoumá křivka agregátní nabídky (AS)

3 Agregátní poptávka (AD)
Na svislé ose P jako nezávislá proměnná, na vodorovné ose Y jako závislá proměnná. Křivka AD v tomto modelu zobrazuje rovnováhu na trhu statků (produkt Y se rovná celkové poptávce), trhu peněz (nabídka a poptávka po penězích se rovná) a eventuelně zahraničním trhu (pokud s ním uvažujeme), pro zahraniční trh platí NX = - NFI. Název agregátní poptávka a symbol AD je nepřesný – správnější název by byl křivka rovnováhy trhu statků, trhu peněz (a zahraničním trhu), ale tento název je dlouhý, navíc křivka vypadá jako křivka poptávky, takže se značí AD . Zjednodušeně lze říci, že křivka AD zobrazuje kolik se v ekonomice poptává statků (tj. jaký Y) při různých cenových hladinách (P).

4 Křivka AD Křivka AD mj. zobrazuje rovnováhu na trhu statků, tedy situaci, kdy Y = AD (tj. kolik subjekty poptávají a firmy produkují). Platí přitom, čím nižší cenová hladina (P), tím vyšší je rovnovážná úroveň výstupu: při nižších cenových hladinách subjekty poptávají více statků (důvody viz dálší snímek) a při volných kapacitách firmy těchto více statků vskutku produkují – alespoň v krátkém období. AD ovšem neřeší otázku jak se dlouhodobě produkuje, dlouhodobě firmy nebudou ochotny produkovat jakékoliv množství statků – kolik statků budou ochotny firmy při různých cenových hladinách produkovat řeší křivka AS.

5 AD je klesající Pigoův efekt bohatství: pokles P zvyšuje kupní sílu peněz, lidé si mohou více koupit … ale: pokud P klesá mohou lidé neustále nákupy odkládat, pokles P znevýhodňuje dlužníky – půjčili si při původní P, vrací při nové (nižší P), reálně musí vrátit více. Keynesův efekt úrokových měr: pokles P vede k posunu M/P a nižší rovnovážné úrokové míře (i) na trhu peněz, tato nižší i zvyšuje I. V otevřené ekonomice Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: nižší i vede k odlivu kapitálu, znehodnocení domácí měny a růstu X a NX.

6 Agregátní poptávka - logika
AD je křivkou rovnováhy na trhu statků, peněz a zahraničním trhu. Mj. tedy říká, jaká je rovnovážná úroveň výstup rovná celkovému poptávanému množství pro různé cenové hladiny. Jinými slovy: AD mj. říká, kolik budou jednotlivé sektory (C, I, G, NX) poptávat při jednotlivých úrovních cenové hladiny a kolik tedy musí firmy při dané celkové hladině produkovat, aby výstup byl roven tomuto celkovému poptávanému množství. Ilustrativně řečeno AD říká: je-li cenová hladina (P) 1, nastane rovnováha při produktu 10, je-li P 2, bude rovnováha při produktu 7. Budou však firmy vskutku při dané cenové hladině toto rovnovážné množství dlouhodobě produkovat? To AD neřeší. Zatím jsme nezkoumali otázky produkce (jak se produkuje) – teď začneme.

7 Agregátní nabídka (AS)
Množství produkce je určeno výrobními faktory (VF), respektive nabídkou a poptávkou po VF a produktivitou těchto VF. Pokud se rovná nabídka a poptávka po VF, tak dané množství VF vyprodukuje nějaké množství statků. Můžeme zkoumat, co se na trhu VF děje, když se změní cenová hladina. Danou závislost zkoumá křivka AS. Než tak učiníme, je ale nutno rozebrat trhy VF. Postačí nám rozebrat trh práce. Proč? – množství ostatních VF můžeme vzít za fixní (což je přinejmenším v krátkém období rozumný předpoklad) - bez práce není produkce možná: kapitálový statek ani půda sami o sobě nic nevyprodukují, práce je rozhodujícím VF. - Navíc, pokud se mění množství nebo kvalita kapitálových statků, půdy, technologie apod., odráží se to ve změně produktivity práce – mění se množství produkce na jednoho pracovníka, což se odráží v posunu křivky (agregátní) poptávky po práci – při vyšší produktivitě firmy poptávají více práce, křivka DL se posouvá vpravo nahoru, nižší produktivita má opačný efekt.

8 Agregátní (agregovaná) poptávka po práci
V analýze bereme práci jako zaměnitelnou – nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dále uvedené závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři …) Mezní produkt práce (MPL): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MPL začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRPL): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MPL v důsledku růstu L. Pokud klesá MPL, musí klesat i MRPL. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRPL navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu.

9 Agregátní poptávka po práci (=firmy)
Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/P (reálná mzda) je menší jak MRPL až do bodu, kdy w/P = MRPL. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce – reálně se pro ně nic nezměnilo. Pokud klesá w/P (reálná mzda), snižují se firmám náklady. Při nižší w/P se firmám vyplatí rozšířit produkci a zaměstnat další zaměstnance. Ačkoliv je MRPL dalších zaměstnanců klesající, pokud je MRPL vyšší než nová nižší w/P, vyplatí se firmám více produkovat. Křivka agregátní poptávky po práci je klesající. Připomínáme: P značí cenovou hladinu.

10 Agregátní (agregovaná) nabídka práce (zaměstnanci)
Opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují mezi tím zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/P, rostou obětované příležitosti: pokud lidé nepracují, tak přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí – s růstem w/P, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá – lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.

11 Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se křivka (agregované) nabídky práce (SL) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (DL). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: DL < SL : pracovat je ochotno více osob, než kolik firmy poptávají. Někteří, kdo chtějí pracovat, jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Pokles mezd (mzdy jsou rozhodující složkou nákladů firmy a z mezd firmy tvoří ceny) vede k poklesu P, reálná mzda klesá a firmy zvyšují poptávku po L. DL > SL : firmy poptávají více osob, než kolik je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P), při vyšších w/P je ochotno pracovat více osob.

12 Proč mohou (někdy) mzdy růst rychleji než cenová hladina
Aneb vysvětlení věty předcházejícího snímku: „Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd (krátkodobě se růst mezd neodrazí v růstu P)“ Není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není): - je mezní produkt práce (MPL) vysoký, dodatečná jednotka L vyprodukuje spoustu nových statků. - k tomu, aby firmy vyprodukovaly více, musí zaměstnat více osob a pravděpodobně jim musí nabídnout vyšší mzdu. - vysoký přírůstek MPL, respektive vyšší příjmy které v důsledku tohoto firmy získají (tedy vysoký příjem z mezního produktu práce MRPL) v pohodě pokryje zvýšení mezd. Obecně při nevyužitých zdrojích platí, že MRPL je vyšší jak růst mezd (a dalších nákladů), tedy firmy nemusí tolik zvyšovat ceny a na agregátní úrovni neroste cenová hladina. Navíc při velkém množství nevyužitých zdrojů, tedy při vysoké nezaměstnanosti, lidé ani nežádají zvýšení mezd.

13 Produkční funkce a množství produkce
Produkční funkce říká kolik výstupu (Y) vyprodukují jednotlivé vstupy. Jsou-li kapitálové statky a půdu fixní, je produkční funkce rovna funkci práce: Y = f(L). Produkční funkce je podproporcionálně rostoucí – uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. V bodě, kde se křivka (agregátní) nabídky práce protíná s křivkou (agregátní) poptávky po práci, je zaměstnáno L0 osob, kteří vyprodukují výstup Y0. Tento výstup můžeme označit za potenciální produkt (Y*). Proč? Při rovnováze pracují všichni, kdo pracovat chtějí, je tedy zaměstnáno maximální možné množství L.

14 Odvození AS Křivka agregátní nabídky (AS) zobrazuje úroveň produkce při různých hodnotách P. AS je opět nepřesný název – správně křivka rovnováhy trhu práce a velikosti produkce při různých úrovních P (opět je to dlouhé a tvar křivky připomíná křivku nabídky). AS vychází z rovnováhy na trhu práce: zkoumáme jaká bude poptávka po práci (firmy/zaměstnavatelé) a jaká bude nabídka práce (zaměstnanci), pokud se mění cenová hladina a jaké bude rovnovážné množství práce při různých cenových hladinách. Můžeme potom přes produkční funkci odvodit, jaký produkt toto rovnovážné množství práce vyprodukuje a jak se tento rovnovážný produkt změní, pokud se cenová hladina změní.

15 Odvození AS Na tvar křivky AS neexistují jednotné názory.
Možné přístupy: - klasická ekonomie: svislá AS - keynesiánská extrémní verze: vodorovná AS - keynesiánská základní verze: rostoucí AS, zdůvodněna mzdovými strnulostmi - neoklasická syntéza (= hlavní soudobý proud): AS v krátkém období rostoucí, v dlouhém svislá na úrovni Y*, této syntéze de facto odpovídá moderní přístup, který je v prezentaci též obsažen. Neoklasická syntéza se neshoduje na příčinách, proč je AS (alespoň v krátkém období) rostoucí, je několik zdůvodnění. V každém případě AS odvozuje z trhu práce a z křivek agregátní nabídky práce (SL) a agregátní poptávky po práci (DL)

16 Klasická ekonomie – svislá AS
Klasická ekonomie: trh práce je pružný – mzdy (obecně ceny) se rychle přizpůsobují. Mění-li se P (cenová hladina), rychle se mění i mzda w, a to stejně jako P. Změna P potom neovlivňuje změnu agregátní nabídky a poptávky po práci a tudíž ani produkce – je stále na úrovni Y0. Podle klasické ekonomie je tedy AS svislá – změna P vede hned ke změně w atd. (viz výše na tomto snímku). V klasické ekonomii je tedy fiskální i monetární politika neúčinná: obě politiky vedou k posunu AD (expanze doprava, restrikce doleva), ale z hlediska rovnováhy se mění pouze P a nikoliv Y. Klasické ekonomii odpovídá kvantitativní teorie peněz: M*V=P*Y V = rychlost obratu peněz. Za předpokladu stálého V a Y, změna M vede pouze ke změně P.

17 Klasická ekonomie – svislá AS
Pokud se w a P mění ve stejném poměru, tak se w/P (reálná mzda) nemění: w0/P0 (reálná mzda při původní cenové hladině) je stejná jako w1/P1 (reálná mzda při nové cenové hladině). Firmy potom nemají důvod poptávat více/měně osob, zaměstnanci nemají důvod nabízet více/měně práce. Stále je tedy, a‘t je P jakákoliv, zaměstnáno stejné množství osob, toto stejné množství vyprodukuje stejný produkt, tento produkt můžeme označit jako potenciální produkt (Y*). AS je svislá: ať je P jakákoliv, je Y stejné.

18 Základní keynesiánská verze AS
AS je rostoucí Vychází se z mzdových strnulostí – nominální mzdy (w) jsou krátkodobě nepružné. Pokud při nepružných w klesá cenová hladina, reálná mzda roste – firmy potom poptávají menší počet osob. Tento menší počet vyprodukuje i menší Y. AS je v takovém případě rostoucí – při nižší P se produkuje nižší Y. Pozor: rostoucí tvar AS lze takto vysvětlit jen při poklesu P, což není příliš častý příklad. Růst P by navíc měl vést ke stejnému efektu: pokud P roste a w se nemění, tak reálná mzda klesá a lidé jsou ochotni méně pracovat – nabízejí menší množství práce, čili opět by Y mělo klesat.

19 Grafické odvození rostoucí AS – strnulé mzdy

20 Pozn.: co by se stalo, pokud by P rostla a w se neměnila
Růst P a žádná změna w vede k poklesu reálné mzdy w/P. Zaměstnanci v takovém případě nabízejí nižší množství práce, toto nižší množství L vyprodukuje nižší Y. Tedy nejen pokles, ale i růst P by měl vést k poklesu Y. To logicky není možné. Teorie zhruba říká, že w jsou strnulé zejména směrem dolů, firmy při poklesu P, nechtějí w snižovat (např. se bojí, že by stávající zaměstnanci odešli a noví zaměstnanci by nebyly tak kvalitní). Naopak při růstu P se firmy snaží zaměstnance udržet, takže w roste. Proto se rostoucí AS zdůvodňuje pouze při poklesu P.

21 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS I
Fiskální a monetární expanse posouvá AD doprava nahoru. Při rostoucí AS, dochází v případě expanze k růstu rovnovážné hodnoty Y i P. Růst P se alespoň krátkodobě neprojevuje ve změně w (mzdy se krátkodobě nemění), přičemž zaměstnanci na pokles reálné mzdy w/P nereagují omezením své nabídky práce (např. proto, že něco vydělat musí). Naopak firmy díky tomu, že reálná mzda klesá, jsou ochotni zaměstnávat větší množství osob a tím více vyrábět.

22 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS II
Krátkodobě je tedy fiskální i monetární politika účinná. Nová rovnovážná úroveň výstupu (bod, kde se protínají AS a posunutá AD) je vyšší než původní úroveň výstupu (průsečík AS a původní AD).

23 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS III
Pokud je ekonomika blízko Y*, tak při fiskální nebo monetární expanzi na růst P dříve nebo později zareagují w, které též začnou růst. Reálná mzda w/P potom roste, firmy začnou omezovat produkci, křivka AS se posouvá zpět doleva nahoru, ekonomika se vrací na původní úroveň Y. Pozn: fiskální či monetární restrikce opačně: w se nemění, P roste, w/P tedy roste – zaměstnanci však na růst w/P nereagují vyšší nabídkou L. Firmy na růst w/P reagují poklesem produkce. Dříve nebo později by měly mzdy začít klesat, takže w/P by se měla vrátit na svou původní úroveň a firmy by měly začít rozšiřovat produkci.

24 Neoklasická syntéza Neoklasická syntéza platí, pokud skutečný Y je blízko Y*. Výjimka aneb, kdy neoklasická syntéza neplatí: ekonomika (skutečný Y) je hluboko pod Y*, kdy tedy existuje vysoká nezaměstnanost – viz dále. Neoklasická syntéza říká: krátkodobě je AS rostoucí, dlouhodobě svislá. Krátkodobě se tedy dle teorie neoklasické syntézy posun AD nebo AS a tímto posunem způsobená změna P neprojevuje ve změně w, takže firmy: - více produkují a Y roste (pokud P roste) - méně produkují a Y klesá (pokud P klesá) Závěr: krátkodobě je AS rostoucí Dlouhodobě se změna P se dříve nebo později odrazí ve stejné změně w, reálně se tedy nic nezmění, takže se nemění rovnovážné množství L ani výše produkce, ekonomika zůstává na úrovni potenciálního produktu (Y*). Závěr: dlouhodobě je AS svislá Velikost Y* dle teorie neoklasické syntézy ovlivňují reálné faktory – množství VF, jejich kvalita a produktivita, technologie, sociální systém, právní prostředí apod. Změna Y* je možná, pokud se mění tyto reálné faktory.

25 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS IV- Neoklasická syntéza

26 Fiskální a monetární expanse při rostoucí AS – Y je hluboko pod Y*
Pokud je ekonomika hluboko pod potenciálním produktem (Y*), mohou firmy nabírat nové pracovníky, kteří by rádi pracovali i za stávající (nebo jen mírně vyšší) mzdu. AS je potom mírně rostoucí, případná změna w se příliš neodráží ve změně P. Reálná mzda sice může růst (roste-li w a neroste-li P, případně w roste rychleji než P), díky nevyužitým zdrojům, je však tento růst stále nižší než MRPL dodatečných zaměstnanců. V takovém případě při expanzi roste zejména Y a mírně P. Skutečnost, že skutečný Y je hluboko pod Y* má zpravidla nějakou příčinu, expanze řeší symptom (důsledek tohoto jevu), neřeší danou příčinu.

27 Poznámky k rostoucímu tvaru AS
Pokud je skutečný Y hluboko pod potenciálním Y (tj. Y*), měla by být AS plochá. Pokud se skutečný Y blíží Y*, měla by být AS strmá. V prvním případě: k růstu produkce stačí mírně zvýšit mzdy – je vysoká nezaměstnanost, takže spousta lidí je ochotno pracovat za stávající nebo jen mírně vyšší mzdy. MRPL je přitom vysoký (při spoustě nevyužitých zdrojích je MPL další jednotky vysoký), takže firmy i přes růst mezd dosahují zisku a ceny příliš nezvyšují, tudíž neroste cenová hladina. Ve druhém případě: další zdroje je možno zaměstnat jen, pokud firmy výrazně zvýší mzdy. Navíc MP už je nízký, takže firmám výrazně rostou náklady a jen mírně zisky. Musí proto zvyšovat ceny, dělají-li to všechny (většina) firem, roste cenová hladina. Graficky: viz předcházející snímek

28 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS
Jedná se o strnulosti na trzích: Náklady jídelníčku (menu cost): změna cen je nákladná, firmy porovnávají MC spojené se změnou cen a MR plynoucí z této změny, ceny mění jen tehdy pokud MC spojené se změnou < MR v důsledku změny. Stabilní ceny dávají jistotu pro podnikání. Dilema vězně – zejména při zvýšení cen: firmy se bojí ceny zvýšit. Pokud ceny nezvýší konkurence, mohou ztratit zákazníky. Tvorba cen přirážkou: firmy často tvoří ceny jako určitý násobek mzdových nákladů, w a P potom nerostou stejně Efektivní mzdy: firmy se snaží udržet zaměstnance (získávání nových zaměstnanců je pro ně nákladné) – při růstu P, zvyšují w rychleji, při poklesu P nechávají w nebo snižují pomaleji. Insiders – outsiders: mzdy neklesají pod vlivem insiderů (= odbory), outsideři (= nezaměstnaní) mají na mzdy jen slabý vliv, firmy se snaží udržet zaměstnance. Překrývání mzdových dohod: mzdové dohody jsou uzavírány s různou délkou, ne všichni zaměstnanci uzavírají dohodu ve stejný čas, pokud se w mění, tak jen někomu.

29 Neokeynesiánství – příčiny rostoucího tvaru AS
Výše uvedené změny vedou k tomu, že pokud klesá cenová hladina, tak firmy často své ceny nesnižují, protože se jim to nevyplatí. Raději snižují produkci. Pokles P tak na makroúrovni vedou k poklesu Y. Opačně: při růstu P firmy nemusí zvyšovat své ceny. Tím se stávají komparativně levnější – při vyšší P jsou jejich původní ceny levnější. Mají-li firmy nevyužité kapacity, tak rozšiřují produkci: růst P tedy na makroúrovni vede k růstu Y. Pozor: - při poklesu P pokud by firmy vůbec nesnižovaly ceny, přestávaly by být konkurenceschopné, v rámci zachování sebe sama firmy své ceny začnou snižovat. - při růstu P: růst produkce není možný do nekonečna, dříve nebo později narazíme na produkční kapacity ekonomiky (potenciální produkt).

30 Rovnováha AD a AS Graficky: kde se protíná AD a AS
V daném bodě je v rovnováze - trh statků, trh peněz, zahraniční trh (pokud s ním uvažujeme), tyto trhy reprezentuje křivka AD - trh výrobních faktorů (trh práce), tento trh je reprezentován křivkou AS Ještě jinak: v bodě rovnováhy je v rovnováze agregované poptávané množství (to, co chtějí lidé/ekonomické subjekty) a agregované nabízené množství (to, co produkují firmy). Nehrozí tedy inflace (hrozila-by pokud AD by bylo větší jak AS) ani nezaměstnanost (hrozila by, pokud by AS byla větší než AD). Závěr: makrorovnováha je možná, všechny makro trhy mohou být v rovnováze. V praxi: protože se vnější svět mění, AS nebo AD se neustále posouvají, ekonomika proto k rovnovážnému bodu směřuje, aniž by jej dosáhla.

31 Posuny AS a AD I Křivka agregátní poptávky se může posouvat: - doprava nahoru (tj. severovýchodně): v takovém případě hovoříme o pozitivních poptávkových šocích. Tyto šoky se projevují růstem výstupu (HDP) a růstem cenové hladiny. - doleva dolů (tj. jihozápadně): potom mluvíme o negativních nabídkových šocích). Tyto šoky se projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny. Křivka agregátní nabídky se (v případě rostoucího tvaru křivky agregátní nabídky) může posouvat: - doleva nahoru (tj. severozápadně): potom mluvíme o negativních nabídkových šocích. Tyto šoky se projevují poklesem produktu a růstem cenové hladiny. - doprava dolů (tj. jihovýchodně): potom hovoříme o pozitivních nabídkových šocích. Tyto šoky se projevují růstem HDP a růstem cenové hladiny.

32 Posuny AD Pozitivní poptávkový šok (doprava nahoru), příčiny:: -- růst autonomních výdajů (autonomních spotřebních výdajů, investic, vládních výdajů, exportu apod.) – k tomuto růstu dochází při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- růst disponibilního důchodu a bohatství: díky většímu disponibilnímu důchodu a bohatství mohou lidé více utrácet, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- růst počtu obyvatelstva: růst počtu obyvatelstva vede k růstu spotřebních výdajů, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny. -- reálným znehodnocením domácí měny: toto znehodnocení zvyšuje čistý vývoz dané země, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růstem reálných důchodů v zahraničí: tento růst zvyšuje poptávku zahraničních subjektů po domácích statcích, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- změnou očekávání ekonomických subjektů: budou-li domácnosti i firmy očekávat růst cenové hladiny v následujících obdobích, zvýší v aktuálním období své spotřební i investiční výdaje - v následujícím období se totiž sníží kupní síla peněžních zůstatků domácností i firem, čili by si pořídili měně spotřebních i kapitálových statků, což povede k růstu agregátní spotřeby i investic v aktuálním období -- zvýšení množství peněz v oběhu: růst množství peněz v oběhu vede k růstu HDP. Negativní poptávkový šok, příčiny: opačné než u pozitivního

33 Posuny AS Negativní nabídkový šok (doleva nahoru). příčiny: -- snížení reálného množství výrobních faktorů např. z důvodů válek, nemocí apod. Toto snížení snižuje agregátní nabízené množství, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růst cen základních surovin: ceny těchto surovin vcházejí (alespoň nepřímo v podobě cen energie) do cen všech statků, k růstu cen tedy dochází při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- zvýšení daňových sazeb: dané zvýšení může destimulovat majitele výrobních faktorů i firmy, což vede k poklesu agregátního nabízeného množství při jakékoliv úrovni cenové hladiny Pozitivní nabídkový šok: - opačné příčiny než negativní nabídkový šok, navíc ještě -- inovace všeho druhu. Tyto inovace snižují firmám náklady, takže firmy mohou zvyšovat svou produkci, což v souhrnu vede k růstu HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny -- růst produktivity práce: tento růst vede k růstu produkce firem, tedy i HDP, a to při jakékoliv úrovni cenové hladiny

34 Posuny AD Zvýšení vládních výdajů (G): posun AD doprava nahoru: - na dílčích trzích roste poptávka křivka D se posouvá doprava nahoru, firmy (pokud mohou) reagují rozšiřováním produkce a růstem cen, na agregátní úrovni roste HDP (Y) a cenová hladina (P) Růst disponibilního důchodu, růst počet obyvatel, růst důchodů v zahraničí, reálné znehodnocení domácí měny, pozitivní očekávání budoucnosti (ekonomice se bude dařit), očekávání vyšší inflace: to samé Poklesy, reálné zhodnocení domácí měny, negativní očekávání, očekávání nižší inflace: opačně, tj. posun AD doleva dolů.

35 Posuny AS Růst produktivity práce: AS doleva dolů – firmy díky vyšší produktivitě práce mohou vyprodukovat více statků a prodávat je za nižší ceny. Na trhu dílčích statků se posouvá křivka nabídky doleva dolů, roste produkce firem (Q´) a klesají jejich ceny. Na agregátní úrovni roste HDP (Y) a klesá cenová hladina. Inovace všeho druhu: stejné jako u produktivity práce, firmy díky inovacím mohou produkovat více statků za nižší ceny. Inovace znamenají růst produktivity práce. Zvýšení množství VF: větší počet jednotek VF více vyprodukuje (pozor ale mezní produkt, respektive výnosy z rozsahu jsou klesající). Větší počet jednotek VF vede k poklesu cen VF, takže firmy mohou produkovat levněji. Na agregátní úrovni tedy roste Y a klesá P, AD se posouvá doprava dolů.

36 Posuny AS

37 Posuny AS – negativní nabídkový šok
Negativní nabídkový šok: na dílčích trzích v důsledku poklesu množství vstupů nebo růstu jejich cen, firmy produkují méně, na dílčím trhu Q´ klesá. Vstupy jsou vzácné/drahé, takže firmy musí zvyšovat ceny. Na agregátní úrovni klesá HDP (Y) a roste cenová hladina (P).