Role komoditních toků v národních účtech Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Prezentace na téma: "Role komoditních toků v národních účtech Ing. Marek Rojíček, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Role komoditních toků v národních účtech Ing. Marek Rojíček, Ph.D. marek.rojicek@czso.cz

2  vymezení hlavních agregátů NÚ  struktura tabulek dodávek a užití (DU), vazba tabulek DU na národní účty  příklady zachycení transakcí v tabulkách DU  využití tabulek dodávek a užití pro statistické účely (přepočet do stálých cen, propočty parity kupní síly) Osnova přednášky

3 Účet zboží a služeb ZDROJEUŽITÍ ProdukceMezispotřeba Daně z produktů (+)Výdaje na KS domácností Dotace na produkty (-)Výdaje na KS vlády DovozTvorba hrubého fix. kap. Změna stavu zásob (+/-) Čisté pořízení cenností Vývoz

4 Základní rovnice rovnováhy NH P + D + ČDP = MS + KS + THFK +ZZ +V P – MS + ČDP = KS + THFK + ZZ + (V-D) HDP = KS + THFK + ZZ + (V-D) Celkové zdrojeCelkové užití

5 Produkce  produkty vytvořené během účetního období (rozlišujme PRODUCTION = činnost x OUTPUT = výsledek činnosti)  tržní produkce  produkce pro vlastní konečné užití  netržní produkce

6 Tržní produkce  je umístěna na trhu  prodávána za ekonomicky významné ceny  předmětem barterového obchodu  užita pro naturální plnění  přidána do zásob  ocenění v základních cenách

7 Produkce pro vlastní konečné užití  zboží a služby vyráběné a ponechané pro konečnou spotřebu (domácností) nebo tvorbu hrubého fixního kapitálu stejnou institucionální jednotkou  ocenění v základních cenách nebo v tržních cenách obdobných produktů prodávaných na trhu

8 Ostatní netržní produkce  poskytují vládní nebo neziskové instituce  zboží a služby poskytnuté zdarma nebo za ekonomicky nevýznamné ceny  tržby pokrývají méně než 50 % nákladů (= tzv. 50% kritérium)  ocenění nákladovou metodou

9 Specifické druhy produkce  stavebnictví (u rozestavěných víceletých projektů je poměrná část stavby účtována jako produkce ještě před dokončením)  obchod (produkce = obchodní marže = tržby z prodaného zboží mínus náklady na jeho pořízení)

10  FISIM (= finanční služby nepřímo měřené, v podstatě jde o přijaté úroky z úvěrů mínus vyplacené úroky z vkladů s vyloučením příjmů z vlastních investovaných prostředků bank)  pojištění (přijaté pojistné mínus vyplacené náhrady plus příjem z investovaných rezerv)  finanční leasing (považováno za půjčku  je nutné rozdělit na splátku úvěru a úrok)  imputované nájemné (produkce = nájemné, které by za obydlí bylo placeno, pokud by si jej vlastník pronajal)

11 Mezispotřeba  zboží a služby spotřebované jako vstupy v procesu produkce  zahrnuje nákupy v hodnotě < 500 EURO, zbraně a vojenská zařízení, FISIM  oceňuje se v kupních cenách (tj. včetně daní a obchodních a dopravních přirážek)

12 Výdaje na konečnou spotřebu (VKS)  skládá se z výdajů na konečnou spotřebu:  domácností  vládních institucí  neziskových institucí

13 VKS vládních a neziskových institucí  zahrnují:  zboží a služby produkované vládními nebo neziskovými institucemi  naturální sociální transfery (koupené vládou od tržních výrobců a poskytnuté domácnostem (zdravotnictví)

14 Tvorba hrubého kapitálu  skládá se z:  tvorby hrubého fixního kapitálu  (= pořízení mínus odstranění fixních aktiv)  změny stavu zásob (+/-)  (materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží)  čistého pořízení cenností (umělecká díla, drahé kovy)  ocenění v kupních cenách

15 Tabulky dodávek a užití ukazují:  strukturu nákladů produkce a důchod vytvořený v procesu produkce  toky zboží a služeb uvnitř národního hospodářství  toky zboží a služeb se zbytkem světa

16 Statistické využití tabulek DU  odhalení mezer a nesouladu ve zdrojových datech  kontrola a zlepšení věrohodnosti a úplnosti dat  odhad některých položek jako reziduí  zdroj pro vytvoření symetrické I-O tabulky  přepočet HDP do stálých cen  mezinárodní srovnání životní úrovně a cenové hladiny

17 Základní identity tabulek DU: 1.podle odvětví:  produkce = vstupy (součet řádků tabulky užití včetně přidané hodnoty) 2.podle produktů:  zdroje = užití (součet sloupců)

18 Tabulka dodávek OdvětvíNerezidentiCELKEMÚprava v ocenění CELKEM ProduktyMatice produkce DovozNabídka produktů v základních cenách Čisté daně na produkty, obchodní a dopravní přirážky Nabídka produktů v kupních cenách CELKEMCelková produkce podle odvětví Celkový dovoz Celková nabídka v základních cenách Celková nabídka v kupních cenách

19 Tabulka užití OdvětvíNerezidentiKonečná spotřeba Tvorba hrubého kapitálu CELKEM ProduktyMezispot- řeba podle produktů a odvětví VývozVýdaje na konečnou spotřebu Tvorba hrubého kapitálu Celkové užití podle produktů Složky přidané hodnoty Přidaná hodnota podle složek a odvětví CELKEMCelkové vstupy do odvětví

20 Příklady transakcí s produkty  Stavební firma platí telefonní účet jednoho ze zaměstnanců. Celkový účet je 1 000 Kč, z toho 500 pro firemní účely a 500 pro soukromou spotřebu Tabulka užitíTabulka dodávek AKSDTelecom Telefonní služby 500 1000

21  Vlastník domu najme stavební firmu, aby omítnula jeho dům. Stojí to 20 000 Kč + DPH 19 %. Hodnota materiálu je 3 000 (dovoz), cena práce je 16 000 Kč (jde o rekonstrukci). Tabulka užitíTabulka dodávek ZedníkTHFKZedníkDPHDovoz Barvy3000 Stavební práce 23800200003800 Mzdy16000 Provozní přebytek 1000

22  Výrobce aut přiveze stroj k opravě firmě v sousední zemi. Jedná se pouze o malou opravu, která nezvyšuje cenu stroje. Náklady jsou 5 000 Kč. Tabulka užitíTabulka dodávek ADovoz Opravářské práce 5000

23  Telecom si pořídí vůz na leasing. Cena nového auta je 120 000 Kč. Banka platí 12 000 Kč měsíčně jako leasingovou splátku, z toho je 2 000 Kč úrok, 10 000 Kč činí akontace. Tabulka užitíTabulka dodávek Leasing. spol. TelecomTHFKVýrobce aut Leasing. spol. FISIM2000 Auta120000

24  Platí rovnice: I Q = I q x I p (index nominálního vývoje ukazatele (např. HDP) lze beze zbytku rozložit na index reálného vývoje a index vývoje cenové hladiny.  Kombinace Laspeyresova objemového a Paascheho cenového indexu (poskytuje aditivní údaje v cenách předchozího roku)  Využití tabulek dodávek a užití = teoreticky nejvhodnější metoda. Čím podrobnější klasifikace produktů, tím přesnější aplikace cenových indexů a tím kvalitnější výsledky ve stálých cenách  Využití vah předchozího období a následné řetězení umožňuje reagovat na strukturální změny v ekonomice. Reálný vývoj a vývoj cenové hladiny

25 Mezinárodní srovnání cenových hladin a životní úrovně  ECP Evropský srovnávací program (European Comparison Programme) je srovnávací projekt Eurostatu, který přináší věcně srovnatelné údaje o hrubém domácím produktu a o složkách výdajů na jeho užití.  Dalším výstupem ECP jsou cenová porovnání za vybrané skupiny výrobky a služeb.  V současné době se ECP účastní 33 zemí – 27 členských zemí EU a 3 kandidátské (Chorvatsko, Makedonie a Turecko), Island, Norsko a Švýcarsko. Všechny země jsou navzájem multilaterálně porovnávány a srovnání je prováděno každoročně.

26 Základní pojmy srovnávacího programu  PPP parita kupní síly (purchasing power parity) V nejjednodušší verzi PPP představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.  PLI relativní cenová hladina (price level index) Relativní cenová úroveň se rovná podílu PPP a směnného kursu. Směnný kurs představuje průměrný kurs národní měny k 1 euru za daný rok.  VI pc objemový index na obyvatele (volume index per capita) Objemový index HDP na obyvatele byl roven podílu HDP v PPS na obyvatele dané země a HDP v PPS na obyvatele za EU25. Vyjadřoval poměr objemu HDP vytvořeného v dané zemi na jednoho obyvatele k průměru Evropské unie.

27 Mezinárodní srovnání cenových hladin a životní úrovně  Postup výpočtu cenové hladiny a životní úrovně: 1.Na základě multilaterálních cenových srovnání jsou stanoveny kurzy parity kupní síly (PPP). 2.Jsou získány podrobné údaje o výdajích za jednotlivé položky (spotřeba, investice) v národních měnách. 3.Relativní cenová hladina je získána jako podíl kurzu parity kupní síly a průměrného nominálního kurzu (v případě zemí Eurozóny (PLI = PPP) 4.Objemový index na obyvatele je získán jako podíl výdajů v paritě kupní síly na obyvatele v dané zemi k témuž ukazateli za EU-27.

28 Relativní cenová úroveň, rok 2005

29 Děkuji za pozornost marek.rojicek@czso.cz