1. Z přetěžkého kříže, který nesl Pán, strom života stal se plody obtěžkán. Kyrie eleison, v prach se vracíme: všechny z hrobů svoláš k trůnu slávy své.

1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!

1. Když tě jako lotra zatýkali, mohs je o své síle přesvědčit. Petra v dlani meč teď přímo pálí, a přeces mu zakázal se bít.

1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!

Jak úžasná 1. Jak úžasná musí ta láska být,

S E N E K A R A D Í Nevyhnutelné snášej s klidnou myslí.

1. Tmavým ránem kráčí žena k hrobu pod křížem, cítí se tak opuštěna mrtvým Ježíšem. Ale ještě dřív, stal se tenhle div: Boží sláva z hrobu vstává, Pán.

Zněl pláč 1. Zněl pláč noci té, když se narodil a měl jenom tu stáj a bez nároků žil. Zněl pláč noci té, tam Bůh našel nás, kde pláč je nám domovem. 1/5.

Zněl pláč 1. Zněl pláč noci té, když se narodil a měl jenom tu stáj

Bojujte, bojujte dál, bojujte, bojujte dál, pohleďte jen, v dálce svítá, pohleďte jen, den nás vítá, bojujte, bojujte dál.

1. Zpívej, že lásku a Boha znáš a že Bůh tebe zná. A když se zlého cos přihodí, on že tě pozvedá. Zpívej mu žitím svým, zpívej, že on dal ti jistotu radost.

1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.

1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.

1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,

Vím, že Pán můj o mě péči má, je dobrý k nám, je dobrý k nám. Na všech cestách on mě chrání sám, on též mé srdce zná.

1. Stín kříže do daleka padá na cesty zbloudilých. Tak láska Boží vyhledává ty, které zajal hřích! Kam padá kříže stín, je ještě naděje. Tím křížem mluví.

Z truhly moudrosti krále Šalamouna 1. Elkána měl dvě ženy. Peninu a Chánu, která z nich se trápila, že nemá děti? 2. Kdo se komu posmíval. Chána Elkánovi?

1. Ať, kříž jejž dal on, tíží velice, | jeho milost váží víc; | ať mraky kol mne honí vichřice, | nezastře mi jeho líc. | Není kříže víc než milosti |

1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.

1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal,

Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.