1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem.

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

1. Pojď k Pánu dnes, když volno ti dáno, | pojď, dokud Ježíš Spasitel tě zve, | přijmi to štěstí, jež dnes ti přáno, | když tebe volá do blízkosti své!

BIBLICKÝ RŮŽENEC radostná tajemství

1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne

1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.

1. Jak šťastný den, | kdy pozbaven | byl hříchu jsem | tvou krví jen, | můj Jezu! | Smím teď životem | jít blaze již, | neb spasen jsem. | Šťastný den,

Znám, zemi znám 1. Znám, zemi znám, tam se touha má vrací, tu kterou Bůh lidem dávno dal. Znám, zemi znám, kde se trápení ztrácí, tam není místa pro žal.

1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít.

1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.

1. Svěřím své břímě Pánu svému, | duše své vypovím mu žal. | Vždyť, by sňal ze mne hříchu tíži, | cestou kříže se ubíral. | Na prsou jeho složím svou hlavu,

Vím, že Pán můj o mě péči má, je dobrý k nám, je dobrý k nám. Na všech cestách on mě chrání sám, on též mé srdce zná.

1. Stín kříže do daleka padá na cesty zbloudilých. Tak láska Boží vyhledává ty, které zajal hřích! Kam padá kříže stín, je ještě naděje. Tím křížem mluví.

Když víru máš. Noc je v modlitbách, strach, že nás nebe neslyší. V srdcích píseň nadějí, tak plynul život náš. Už necítíme strach i když je nouze nejvyšší,

1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.

MŠE SVATÁ. Vyznání víry, Přímluvy

Věřím v Boha, Syna.... 1) Věřím v Boha Otce všemohoucího,stvořitele nebe i země; 2) i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal.

1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal,

Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.

1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.

1. Pán vůdce můj, jak dobrá zvěst! | On bezpečně mne ráčí vést | sám cestu určil i můj cíl, | chce, abych věčně šťasten byl, | Ježíši můj, jen veď mne.