rozpad franské říše – východní část zárodkem německého království ( Ludvík Němec)

Prezentace na téma: "rozpad franské říše – východní část zárodkem německého království ( Ludvík Němec)"— Transkript prezentace:

1 Dějiny významných států a národů v Evropě Německo – Svatá říše římská uč. str. 31 - 34

2 rozpad franské říše – východní část zárodkem německého království ( Ludvík Němec)
Karlovci vládli do r. 911 jednotliví vévodové a knížata nájezdy kočovných Maďarů - ?(k čemu donutili vévody a knížata) potřeba sjednocení 919 zvolen králem ?(kdo) saský vévoda Jindřich Ptáčník (919 – 936) porazil Maďary, zahájil výboje na východ (oblast polabských Slovanů) – šlechta získává další půdu a poddané zanikla východofrancká říše – vznik německého království – časem název Svatá říše římská král byl volený (menší autorita než dědičný)

3 Dynastie Otonů syn Ota I. – porazil definitivně Maďary 955 na řece Lechu (u Ausburgu) – pomoc českého knížete Boleslava I. Maďaři se stáhli, usadili a ? (jejich další osud) založili uherské království Ota hledal oporu proti mocným šlechticům u ?(kdo ho podpořil) církve, sám dosazoval do úřadů církevní hodnostáře, tím si je zavázal říšská církev byla podřízena místo papežům panovníkovi panovník nejprve zvolen králem , potom korunovační jízda do Říma výboje do Itálie – ? (proč) bohatá města, která mezi sebou trvale bojovala, neexistovala zde jednotná vláda

4 Císařská koruna Svaté říše římské
Později se ujal název Svatá říše římská - přívlastek sacrum = svatá je poprvé doložitelný až za Fridricha I. Barbarossy (1152 – 1190) – měl zdůraznit vztah k církvi Svatá říše římská Císařská koruna Svaté říše římské Koruna byla pravděpodobně zhotovena při příležitosti císařské korunovace Oty I. v roce 962 v Římě. Byla používána až do poslední korunovace římsko-německého císaře Františka II. Dnes je součástí vídeňské klenotnice.

5 962 Ota I. korunován ?(jaký titul)
římským císařem – v západní Evropě podruhé obnovena císařská hodnost (Karel Veliký)– dosadil do úřadu papeže Jana XII., který byl dříve šlechtou vyhnán, ten ho z vděčnosti korunoval říše měla být říší západních křesťanů – naproti byzantské říši východních křesťanů otonská renesance = ? (vysvětli) podpora umění, vzdělanosti a kultury (Ota I., Ota II., Ota III.) syn Otto II. (973 – 983) a vnuk Otto III. (995 – 1002) = otonské období

6 Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, str. 32

7 Boj o investituru = boj císaře a papeže o moc
investitura = ? (vysvětli pomocí slovníčku str. 37) dosazování církevních hodnostářů do úřadu situace se často měnila – podle síly panovníka či papeže neovládali ani jeden celou Evropu dynastie Otonů – území dnešního Německa, Nizozemí, Lotrinsko, Švýcarsko, severní a střední Itálie, České knížectví, Rakousy a přilehlé alpské země (dnes Rakousko, Slovinsko) po vymření Otonů – dynastie sálská

8 Jindřich III. 1039 – 1056 – dlouhá, pevná, suverénní vláda i vůči církvi
byl posledním císařem, který pevně ovládal nejenom říšskou církevní hierarchii, ale přímo papežskou kurii z jeho vůle se stali papeži duchovní německého původu, kteří mu pak garantovali vliv na kurii a zároveň zamezili tomu, aby o jejích záležitostech rozhodovala italská šlechta jako dosud

9 Říkalo se mu Černý pro tmavou pleť.
Jindřich III. se také střetl s českým knížetem Břetislavem (Břetislavova výprava do Polska – ostatky sv. Vojtěcha. Břetislav nakonec donucen uznat lenní vztah k císaři. Jindřich III. zemřel v poměrně mladém věku – 39 let, krátce poté, co se navrátil z druhé italské výpravy Jeho ostatky byly uloženy v nově vybudovaném okázalém chrámu ve Špýru, který si sálští králové zvolili za místo posledního odpočinku.

10 císař Jindřich IV. 1056 – 1106 –na trůn jako čtyřletý – církev toho chtěla využít
1073 nový papež Řehoř VII. – důrazně prosazoval zákaz sňatků duchovních boj o moc mezi nimi Jindřich jmenoval nové biskupy Řehoř chtěl, aby tyto biskupy odvolal a pohrozil mu klatbou = církevní trest Jindřich prohlásil papeže za sesazeného – papež se ujal úřadu bez jeho souhlasu papež na oplátku sesadil Jindřicha IV. a uvedl ho do klatby

11 panovník v klatbě ztrácí svou moc – Jindřich IV
panovník v klatbě ztrácí svou moc – Jindřich IV. se vydal do Canossy za papežem jako kajícník papež odvolal klatbu, ale nezrušil rozhodnutí o jeho sesazení německá šlechta využila jeho nepřítomnosti - zvolila nového krále Jindřich dobyl Řím, dosadil nového papeže – vzdoropapeže (Klementa III.) - a ten ho korunoval císařem za podporu Jindřicha získal český kníže Vratislav II. královský titul 1085 zapuzený Řehoř záhy zemřel

12 konec boje o investituru - 1122 konkordát wormský = ?
papež dosazuje arcibiskupy a biskupy majetek jim poté propůjčuje císař (statky s poddanými) – platí na celém území říše dohoda uzavřena v německém Wormsu přesto boj mezi císaři a papeži dál pokračoval – tažení Friedricha I. Barbarossy, jeho vnuka Fridricha II. – trpěla tím hlavně severní Itálie přívrženci císaře – ghibellini, přívrženci papeže – guelfové

13 Friedrich Barbarossa 1152 – 1190 uč. 33
německým králem po nástupnických bojích mezi šlechtou, za podporu musel vydat Jindřichovi Lvovi Bavorsko a Sasko snažil se ovládnout severní Itálii a získat císařskou korunu (italská města ho nechtěla uznat císařem) počáteční úspěchy korunován v Římě nakonec proti němu severoitalská města a papež povstaly 1158 královský titul pro českého knížete Vladislava II. za pomoc proti Milánu

14

15 celkem 6 válečných výprav do Itálie
drtivá porážka císaře u Legnana 1176 – musel se smířit s papežem úspěšná vláda v Německu – zabavil majetek Jindřicha Lva (ten se nechtěl účastnit tažení do Itálie) nakonec uspěl i v Itálii – oženil se s dědičkou Království obojí Sicílií utonul cestou na 3. křížovou výpravu

16 Římský císař Fridrich I. Barbarossa zemřel 10
Římský císař Fridrich I. Barbarossa zemřel 10. června 1190 v průběhu třetí křížové výpravy. Severně od města Silifke se pokoušel zkrátit si cestu přechodem přes brod řeky Salef (dnes je řeka známa jako Goksu) a při tomto pokusu se utopil. Císař, který si postoupil všechna nebezpečí, si přál uniknout mimořádnému vedru a vyhnout se stoupání na horský vrch. A tak se pokoušel přeplavat přes velice prudkou řeku Kalycadmus. Ale jakýsi rozumný muž řekl:"Nemůžeš plavat proti toku řeky!" Jinak vždy velmi rozumný císař bláznivě zkoušel svoje síly proti proudu a proti síle řeky. Ačkoli každý se snažil ho zastavit, vstoupil do vody a ponořil se do vodního víru. A tak ten, co podstoupil mnohá nebezpečí, nyní uboze zahynul... “

17

18 po smrti Fridricha Barbarossy znovu boj o trůn
pomoc českého knížete Přemysla Otakara I. - střídal různé strany 1198 dědičný titul královský (nejprve od Filipa Švábského, 1203 od Oty IV. Brunšvického) nakonec 1212 listina Zlatá bula sicilská od Fridricha II. (vnuk Barbarossy) Opakování uč. str. 34

19 animovaná mapa Římské říše http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HRR.gif
Historie názvu Římské říše: první císař Ota II. 962 název Římská říše – Romanum imperium – od 1034 za panování Konráda II. za Fridricha I. Barbarossy Svatá říše římská – Sacrum romanum imperium od 15. století pro území osídlená Němci – Svatá říše římská národa německého - Sacrum Romanum imperium nationis Germanicae – od 17. stol. celé území říše od vestfálského míru 648 pouze formální seskupení samostatných států 1806 – František II. se vzdal titulu římský císař

20 Dvouhlavý orel se znaky jednotlivých států, symbol Svaté říše římské (malba z r. 1510)