Středověká filozofie - patristika

Prezentace na téma: "Středověká filozofie - patristika"— Transkript prezentace:

1 Středověká filozofie - patristika
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Středověká filozofie - patristika Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_10 Autor Mgr. Eva Adamíková Datum Vzdělávací oblast Člověk ve společnosti Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Dějiny světové filozofie Ročník 3. ročník gymnázia

2 Filozofie středověku - patristika

3 Co se dozvíte? kdy vzniklo křesťanství,
jaká období má středověká filozofie co tvoří křesťanský kanón, z čeho se skládá Bible, co je to theodicea a theodicea po Osvětimi, kdo to byli apologetové, kdo byl posledním mužem antiky a prvním mužem křesťanství

4 Šíření křesťanství přes Středozemní moře začalo misionářskou činností apoštola Pavla v 1. st.n.l.
Vznik křesťanských obcí Odpor římského lidu a vládců: Nero, Traján, Hadrián, Antonín Pius, Marcus Aurelius, Valerián atd.

5 Křesťanské bohoslužby byly tajné
313 císař Konstantin I. tzv. ediktem milánským zrovnoprávnil křesťanství s ostatními kulty a uznal instituci papežství „Civilizování Evropy“ – římské právo, řecká vzdělanost a křesťanská mravnost Sílící tlak barbarských národů porobených Římany

6 Keltové, Germáni, Slované
Nebyli to však „necivilizovaní divoši“, nýbrž přinesli vysokou mravnost a náboženství Keltové, Germáni, Slované Křesťanství vedle islámu a buddhismu patří k nejvlivnějším a nejrozšířenějším světovým náboženstvím Tři hlavní proudy: Římskokatolický Pravoslavný (odštěpení v 11.stol.) Protestantský (výsledek reformace v 15. a 16.stol.)

7 Křesťanství se vyvinulo z judaismu
Vznik v Judei, království mezi Středozemním mořem a Mrtvým mořem, v němž od 2.stol. př.n.l. sílily římské vlivy V roce 6.n.l. se stala Judea římskou provincií, byla podřízena místodržícím v Sýrii Ve 20. a 30. n.l. nabyla významu skupina křtěnců (nazorejců), vedená Janem (zvaným Křtitel) a po jeho popravě Jozuou (Ješuou, Ježíšem)

8 Obrázek 1.

9 Jimi hlásané učení zastínilo svým významem ostatní tehdejší sekty
Hlásalo: - Sociální spravedlnost - Obnovení morálních a náboženských norem - Univerzálnost (bez ohledu na majetek a sociální příslušnost)

10 Křesťanství se opírá o Bibli
Starý zákon (vznik možná 15., 10., st.př.n.l.), Tóra - 5 knih Mojžíšových (Genesis, Exodus, Numeri, Leviticus, Deuteromonium ) Proroci - výroky a skutky proroků Izaiáše, Ezechiela, Jeremiáše Svaté spisy - žalmy, přísloví

11 39 knih Nejde o objektivní vylíčení historických událostí Interpretace – exegeze Nový zákon (1. – 4.st.n.l.) Čtyři evangelia - líčení Kristova života a skutků Matouš, Marek, Lukáš, Jan

12 Skutky apoštolů - život prvních křesťanů
Listy apoštolů - nejvýznamnější jsou listy apoštola Pavla – základ křesťanské věrouky Zjevení Janovo - tzv. apokalypsa 27 knih Středověkou filozofii dělíme do dvou etap: Patristika a scholastika

13 Patristika Apologetika (1.-2. st. n .l.) - obrana
Dogmatika (3. a 4. st. n. l.) - výklad pravidel Systematizace dogmat (5. – 8.st. n. l.)

14 Středověk Středověk charakterizován těmito problémy: Představou Boha
Vztahem Boha a člověka Člověkem a bližním Člověkem a světem

15 3 okruhy problémů: Teologický - Bůh Christologický - Ježíš Antropologický - Člověk

16 Gnosticismus Vznik gnose
Smíšené náboženské myšlenky křesťanské, řecko-židovské filozofie, východní náboženské učení Vyšší poznání – gnose Není založeno na poznání, ale na mystériích, Jejich poznání Boha je mystické

17 Hřích člověka není jeho osobní vina, nýbrž duše člověka věčně bojuje mezi dobrem a zlem, které vedou ke spasení Člověk musí dobro a zlo poznat a uzřít Popírají vtělení Boha a sjednocení s ním ve svátosti oltářní Sjednocení s Bohem v extatických stavech

18 Theodicea - centrální problém gnostiků
Odpovědnost Boha za existující zlo Jak může dokonalá a milosrdná bytost připustit zlo, dokonce na nevinných Buď Bůh nemůže a nechce Nebo chce a nemůže – není všemohoucí Nebo může , ale nechce – není dobrý Nebo může a chce, pak by ale existoval jen tehdy, kdyby neexistovalo zlo

19 Možné odpovědi: Bůh stvořil člověka svobodného Člověk má právo volby Zlo je příležitost k nápravě G. W. Leibnitz: „Co je zlé v jednom ohledu, může být dobré v ohledu druhém“ Zlo je dočasný nedostatek dobra Nemůžeme vidět všechny souvislosti „dopředu“ H. Jonas: Bůh není všemohoucí a potřebuje naši pomoc

20 Manicheismus Odmítá židovství
Spojuje pohanské, perské, indické ideje s křesťanstvím Založen Peršanem Mání Přísná askeze Zákaz požívání masa Zákaz pohlavních požitků Zavrhuje Starý zákon

21 Augustinus Aurelius (354 – 430)
Obrázek 2.

22 Poslední muž antiky a první muž křesťanství
Díla: „O obci Boží“ „Vyznání“ „O trojici“ „Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je srdce naše, dokud nespočine v Tobě“

23 - Pohanský otec, křesťanská matka
- Výstřední mládí - Jeho filozofie není systematická - Psychologie Psychologie hlubinná – poznání vlastního nitra - Sebekritika - Paměť

24 Spirituální monismus – Bůh jako největší dobro, láska
Predestinace – předurčení člověka (zatížení dědičným hříchem) Problematika času - skutečnost času? minulost, přítomnost, budoucnost První ucelené křesťanské dějiny

25 Otázky: Dokážete vysvětlit, co to je čas?
Vzpomeňte si na rčení, ve kterých se objevuje slovo čas? Proč je tomu tak? Zažili jste již déjá vu? Vysvětli problém predestinace. Proč existuje na světě zlo?

26 Odpovědi Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin, je těžké si čas nějak představit, uchopit jeho problematiku, proto čas je téma pro filozofy… Nemám čas, čas jsou peníze, čas ukáže, čas léčí, zloděj času… Čas jako neuchopitelný fenomén, který se promítá také do jazyka…

27 Déjá vu je pocit něčeho dříve vnímaného, prožitého, krátký zlomek…
Predestinace znamená předurčení, v patristice to, že jen někteří budou vykoupeni Bohem… Námět k diskuzi – nedostatek dobra, kdyby neexistovalo zlo, nabylo by ani dobro, něco je z jednoho pohledu dobré, z jiného pohledu zlé…

28 Zdroje: ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN

29 TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení
TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha: COWI, Praha 4, V jehličí 1, 1996, ISBN Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 2.: JUSTUS VAN GENT. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: