Cesta k JETE Měření v terénu Návštěva informačního centra v JETE

Prezentace na téma: "Cesta k JETE Měření v terénu Návštěva informačního centra v JETE"— Transkript prezentace:

1 Je životní prostředí v okolí Jaderné elektrárny Temelín kontaminované umělými radioizotopy?
Cesta k JETE Měření v terénu Návštěva informačního centra v JETE Měření v laboratoři

2 Typy měření Kerma definice: K=dEk/dm [Gy]
dEk - součet počátečních kinetických energií všech nabitých částic dm - hmotnost látky ionizující částice způsob měření: scintilační detektor typ: plastový Tesla NB 3201 (vč. B5-053) Kerma je úroveň záření gama, které vyzařuje zkoumaná látka. V našem případě jsme měřili kermu ve vzduchu, 1m nad zemí, pomocí plastového scintilačního detektoru Tesla NB 3201.

3 Scintilační detektor Ukázat sondu Popis:
gama záření vyráží fotony ze scintilačního krystalu () ty dopadají na fotonásobič, který je převádí na el. proud ten je veden přes kondenzátor a zesilovač do amplitudového analyzátoru a čitače

4 Přirozené pozadí (objemová aktivita radonu)
jednotka [Bq/m3] způsob měření: metoda ztraceného hrotu měření radonu v půdním vzduchu ionizační komorou Reader RM2 kondenzátor (v deskovém nebo koaxiálním uspořádání), mezi elektrody je přiveden sledovaný plyn obsahující radon-rozpad v aktivním objemu komory - vytváří se pár kladně nabitá částice  (může způsobovat další ionizaci v závislosti na energii) + záporně nabitý iont 218Po (88%); uvolněné ionty jsou sbírány příslušnými elektrodami a takto vzniklý elektrický proud dává informaci o koncentraci Rn vzniklé ionty jsou v průběhu času neutralizovány volnými náboji – vysoké napětí – nutno rychle měřit – velmi malé proudy Ionizační komora

5 Metoda ztraceného hrotu
Plyn (zemní vzduch) jsme získávali tzv. metodou ztraceného hrotu. Dutou trubku ukončenou volným hrotem jsme zatloukli do hloubky 80 cm. Poté jsme ji povytáhli, čímž se hrot uvolnil a do trubky se nasál zemní vzduch, ten jsme odsály žanetou a napustili ho do evakuované ionizační komory. obsah radonu jsme změřili pomocí Readeru RM2.

6 Vzorek svrchního humusu
Plošná aktivita 137Cs jednotka [Bq/m2] způsob měření měření vzorku půdy Vzorek svrchního humusu Odebrali jsme tenkou vrstvu svrchního humusu o rozměrech 30×30 cm pro pozdější spektrální analýzu a další měření. Tuto analýzu lze provést pouze se suchým vzorkem a po ustálení radioaktivní rovnováhy mezi Rn a Ra. Měření se provádí pomocí polovidičového detektoru HPGe. HPGe detektor Zdroj, ADC a analyzátor firmy Canberra Předzesilovač firmy Ortec Geometrie Marinelliho nádob velikosti 0,5 l

7 Spektrum vzorku svrchního humusu
Detektor vytvoří spektrum, ze kterého je jasně viditelná uroveň 137Cs. 137Cs je první výrazná amplituda v grafu (ukázat ukazovátkem)

8 Vzorek kůry borovice lesní
Hmotnostní aktivita 137Cs jednotka [Bq/kg] způsob měření měření vzorku kůry borovice a půdy Vzorek kůry borovice lesní Hmotnostní aktivita se určuje stejným způsobem. Určuje se její úroveň ve svrchním humusu a v kuře borovice lesní. Kůra borovice se seškrábne nožem

9 Místa měření 26 22 3 25 21 2 24 1 20 7 6 17 16 5 18 11 4 12 8 27 13 28 9 14 29 10 1. Týn nad Vltavou, U Píchů 4. Březí, Velký les 8. Nová Ves, Pakostov

10 Výsledky měření Kerma [nGy/h] 2002 2004 2005 bod č.1 124,47 130,00
[nGy/h] 2002 2004 2005 bod č.1 124,47 130,00 133,04 bod č.4 132,89 151,69 119,70 bod č.8 104,53 136,49 128,66

11 Radon 1 JETE 4 8 hodnota [Bq/m3] riziko bod č.1 9,97 . 103 střední
hodnota [Bq/m3] riziko bod č.1 9, střední bod č.4 24, bod č.8 10, Radon 1 JETE 4 8

12 Plošná aktivita půdy [Bq/m2] 2001 2002 2003 2004 bod č.1 2418 3340 481
2001 2002 2003 2004 bod č.1 2418 3340 481 1735 bod č.4 1570 1603 2091 1320 bod č.8 1016 246 397 325

13 Hmotnostní aktivita kůry a půdy
Kůra: A[Bq/kg] jaro 2000 podzim 2000 jaro 2001 podzim 2001 jaro 2002 podzim 2002 jaro 2003 podzim 2003 jaro 2004 podzim 2004 1 77 79 87 109 46 81 55 51 53 60 4 44 42 32 57 35 54 49 33 8 39 48 66 43 29

14 Půda: A[Bq/kg] 2000 2001 2002 2003 2004 bod č.1 495 176 822 173 123 bod č.4 371 250 387 142 194 bod č.8 94 66 72 32 23

15 Informační centrum JETE
v zámečku Vysoký hrádek o výrobě jaderného paliva o dalších zdrojích energie simulátor chodu elektrárny 3D model elektrárny model navození krizového stavu

16 Copak se stane když ty tyče vytáhnu?

17 DĚKUJEME Závěrečné poděkování
Děkujeme: ing. Vojtěchu Svobodovi Csc. za perfektně zvládnutou organizaci dále naší supervisorce RNDr. Lence Thinové za její vynikající řidičské umění a odbornou pomoc a starostlivou péči o nás. DĚKUJEME