Škola Střední průmyslová škola Zlín

www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín
VY_32_INOVACE_39_02 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Tematická oblast Název Moderní architektura II. Autor Ing. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročník říjen 2013, stavebnictví , 3. ročník Anotace Moderní architektura, ornamenty, moderní budovy Přínos/cílové kompetence seznámit žáky s moderní architekturou

seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA CÍLE KAPITOLY seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami seznámíte se s charakteristickými znaky stavitelství renesance

Architektura 20. století od moderny po funkcionalismus
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA Architektura 20. století od moderny po funkcionalismus - purismus a funkcionalismus: dva póly jedné koncepce - do 1927 mluvíme o purismu - architektura odhmotnělých krychlí - od 1927 spíš o funkcionalismu, spolu s konstruktivismem = klasická meziválečná moderna

- úsilí o stylovou čistotu ve tvorbě, zejména architektonické
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA PURISMUS - úsilí o stylovou čistotu ve tvorbě, zejména architektonické - z latinského purus čistý - architektonický purismus reprezentují dva odlišné směry: 1.) historický purismus 19. století 2.) moderní purismus

1.) HISTORICKÝ PURISMUS 19. STOLETÍ
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA 1.) HISTORICKÝ PURISMUS 19. STOLETÍ - směr v historizující architektuře a v obnově historických staveb v 19. století - je pro něj charakteristické přísné lpění na tzv. čistém slohu a nekompromisní odstraňování pozdějších úprav (např. barokního vybavení gotických chrámových interiérů, barokních helmic gotických věží, renesančních štítů gotických domů ap.)

- proti metodám purismu byla zaměřena analytická metoda památkové péče
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA - historické stavby byly tedy „očišťovány“ do původního stavu, v některých případech i bez jasných dokladů a dokumentace - nerespektováním pozdějších architektonických doplňků byla někdy narušena organičnost stavby - proti metodám purismu byla zaměřena analytická metoda památkové péče

- hlavní je HARMONIE barev a tvarů
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA 2.) MODERNÍ PURISMUS - hlavní je HARMONIE barev a tvarů - purismus uvádí do architektury nové barvy: sienu pálenou, ultramarín, světle zelenou - umělecký směr v období , založený francouzským malířem A. Ozenfantem a architektem Le Corbusierem, kteří vydali manifest Apré le cubisme (1918, Po kubismu) a nový směr propagovali v revui L'Ésprit Nouveau (Nový duch, )

geometrických těles) v celku i v detailu
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA - v protikladu k syntetickému kubismu jeho představitelé usilovali o návrat ke kubistickým počátkům (zpočátku v malířství; u Le Corbusiera lze předstupně nalézt již asi od roku 1910) - podle teorie purismu má být výsledného účinku architektonického díla dosaženo co nejmenšími prostředky, důraz je kladen na konstrukci a tvarové oproštění architektury (uplatnění primárních geometrických těles) v celku i v detailu

- puristické principy byly přejaty a dotvořeny funkcionalismem
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA - symbolem nového umění se stal stroj jako výraz dokonalosti a odstranění všeho, co nevyplývá z jeho funkce - puristické principy byly přejaty a dotvořeny funkcionalismem

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA
- absence zdobnosti a geometrická střízlivost puristických staveb však neznamená opuštění estetického zřetele, ten byl naopak ve srovnání s eklektickou architekturou spíše vystupňován vysokými nároky na kompozici a proporce plných a prázdných ploch a na jejich vzájemné kompoziční vztahy; charakteristické jsou precizní detaily, uvolněné vnitřní prostory, transparentní a plné světla, soulad architektury s nábytkem z kovových chromových trubek

architekti sdružení v holandské skupině De Stijl (J. J. P. Oud)
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA - významnými představiteli puristických tendencí byli kromě Le Corbusiera a A. Ozenfanta zejména architekti sdružení v holandské skupině De Stijl (J. J. P. Oud)

V 20. letech 20. století získaly věhlas nejdůležitější osoby moderní architektury. Do velké trojky je běžně počítán Le Corbusier ve Francii a Ludwig Mies van der Rohe a Walter Gropius v Německu. Mies van der Rohe a Gropius byli oba řediteli Bauhausu, jedné z mnoha evropských škol a asociací spojených se snahou skloubit tradici řemesel a průmyslové technologie.

Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret (6. října 1887 La Chaux-de-Fonds, Švýcarsko – 27. srpna 1965 Cap Martin, Francie). Původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř. Svým radikálním dílem i výtvarným citem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury. Je považován za největšího architekta 20. století.

MUZEUM V TOKIU OD LE CORBUSIERA

CENTRUM LE CORBUSIER V ZURICHU

KANCELÁŘSKÁ BUDOVA V CHANDIGARH, INDIE

DŮM PRO RODIČE U CORSEAUX VE ŠVÝCARSKU, EXTERIÉR

CENTRUM LE CORBUSIER V ZURICHU

VILLA SAVOYE LE CORBUSIER

Ludwig Mies van der Rohe
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA LUDWIG MIES VAN DER ROHE Ludwig Mies van der Rohe narozen jako Maria Ludwig Michael Mies (27. března 1886, Cáchy – 17. srpna 1969, Chicago) byl německý architekt, žijící od roku 1938 v USA. Byl synem kameníka, od svých 15 let pracoval jako stavební dělník. V roce 1905 přišel do Berlína, kde pracoval u architekta Bruna Paula. Jeho tvorbu po první světové válce výrazně ovlivnily osobnosti jako Walter Gropius či funkcionalista Le Corbusier.

LUDWIG MIES VAN DER ROHE V letech byl ředitelem výtvarné školy Bauhaus, tuto funkci převzal právě od Waltera Gropia. Mezi jeho nejznámější stavby patří Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně z roku 1929 a elegantní brněnská Vila Tugendhat z roku 1930.

VILA TUGENDHAT V BRNĚ

REPLIKA NĚMECKÉHO PAVILONU V BARCELONĚ

CROWN HALL

(18. května 1883 Berlín, Německo –
ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ MODERNÍ ARCHITEKTURA WALTER GROPIUS Walter Gropius (18. května 1883 Berlín, Německo – 5. července 1969 Boston (Massachusetts), USA) byl německý architekt, zakladatel Bauhausu.

WALTER GROPIUS Walter Gropius se narodil 18. května 1883 jako třetí syn architekta, pracujícího ve státních službách. V letech 1903 – 1905 studoval obor architektury na Technické vysoké škole v Mnichově. V letech 1904 a 1905 absolvoval vojenskou službu, a poté do roku 1907 pokračoval ve svých studiích v Berlíně-Charlottenburgu. Dva roky následně věnoval cestě a pobytu ve Španělsku.

WALTER GROPIUS Dva roky následně věnoval cestě a pobytu ve Španělsku. V roce 1907 nastoupil jako 1. asistent v ateliéru Petra Behrense, kde se jeho spolupracovníky stali Ludwig Mies van der Rohe a Dietrich Marcks, dále se však věnoval cestám po Anglii a Rakousku. V roce 1910 odešel z Behrensovy firmy, a spolupracoval až do roku 1923 s dalším kolegou - Adolfem Meyerem - v Berlíně, kde založili vlastní projekční kancelář.

VYSOKÁ ŠKOLA - WALTER GROPIUS

BERLIN, HANSAVIERTEL. WOHNHAUS - WALTER GROPIUS

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Kariéra Franka Lloyda Wrighta probíhala souběžně a ovlivňovala dílo evropských modernistů, obzvláště přes Wasmuth Portfolio, ale sám Wright odmítal být řazen z těmito osobnostmi do jedné linie. Wright měl hlavní vliv jak na Gropia, tak na van der Roheho, stejně tak jako na celou tuto organickou architekturu.

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Velmi výrazný podíl na krystalizaci moderní architektury měly také české země a čeští architekti Bohuslav Fuchs, Jaroslav Fragner a Jaromír Krejcar. Písemné disputace Karel Teige s Le Corbusierem budí stále velkou pozornost. V roce 1932 se konala důležitá výstava MOMA, Mezinárodní výstava moderní architektury, organizovaná Philipem Johnsonem. Johnson a jeho spolupracovník Henry-Russell Hitchcock nakreslili společně mnoho různých vláken a trendů, označili je za stylově podobné, které mají jeden cíl, a začlenili je do mezinárodního slohu.

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH To byl důležitý obrat. S druhou světovou válkou prchly důležité postavy Bauhausu do Spojených států, do Chicaga, na Harvardskou školu designu a na univerzitu Black Mountain. Zatímco u malých obytných budov se design moderní architektury nestal nikdy dominantním slohem, v institucionální a komerční architektuře se stal dominantním, a ve školách (pro vedoucí osobnosti této profese) jediným přijatelným řešením designu od roku 1932 po cca rok

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Architekti pracující v mezinárodním slohu chtěli prorazit s architektonickou tradicí a designem jednoduchých budov bez ornamentů. Nejběžněji užívanými materiály jsou sklo na fasády, ocel na exteriéry a beton na podlahy a interiéry; plány podlah byly funkcionální a logické. Tento styl byl nejevidentnější v designu mrakodrapů. Jeho možná nejznámější ukázky zahrnují sídlo Spojených národů (Le Corbusier, Oscar Niemeyer, sir Howard Robertson),

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH budova Seagram (Ludwig Mies van der Rohe) a dům Lever (Skidmore, Owings and Merrill) – všechny tyto budovy jsou v New Yorku. Prominentním příkladem z obytných domů je dům Lovell (Richard Neutra) v Los Angeles..

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Kritici mezinárodního stylu poukazují na to, že jeho přísná, nekompromisně pravoúhlá geometrie je nelidská. Le Corbusier jednou popsal budovy jako „stroje k bydlení“, ale lidé nejsou stroje a předpokládalo se, že nebudou chtít žít ve strojích. Dokonce Philip Johnson přiznal, že byl „unaven krabicí“. Od počátku 80. let 20. století začalo mnoho architektů dobrovolně hledat cestu od přímočarých designů k více různorodým stylům.

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Okolo poloviny století začali někteří architekti experimentovat z organickými formami, o kterých se domnívali, že jsou více lidské a dosažitelné. Modernismus poloviny století, neboli organický modernismus, byl velmi oblíben díky své demokratické a hravé přirozenosti. Alvar Aalto a Eero Saarinen byli dvěma z nejvíce plodných architektů a designérů tohoto hnutí, které ovlivnilo současný modernismus..

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Ačkoliv stále panuje debata kvůli tomu, kdy a proč vlastně začal úpadek moderního hnutí, kritika moderní architektury začala již v 60. letech na základě tvrzení, že tento sloh je univerzální, sterilní, elitářský a postrádá význam. Jeho cesta začala kostnatět ve „styl“, který hrozil tím, že začne upadat do série manýrů. Siegfried Giedion v jeho předmluvě k evolučnímu textu

MODERNISMUS JAKO DOMINANTNÍ SLOH Prostor, čas a architektura (prvně napsáno v roce 1941) z roku 1961 začínal takto: „V současné době existuje v architektuře jistý zmatek, jako v malířství; druh pauzy, dokonce snad druh vyčerpání.“ V Metropolitním muzeu umění diskutovalo symposium v roce 1961 otázku Moderní architektura: smrt, nebo metamorfóza?.

BUDOVA 21 - ZLÍN

PRŮMYSLOVÁ BUDOVA - ZLÍN

POHLED NA ZLÍN Z TERASY BUDOVY 21 - ZLÍN

PRAMENY A INFORMACE KRESBY A FOTOGRAFIE: , , , , , , , , , , , , , , , ,

Škola Střední průmyslová škola Zlín

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Škola Střední průmyslová škola Zlín"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Škola Střední průmyslová škola Zlín

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Škola Střední průmyslová škola Zlín"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář