Vlastnosti a klasifikace jezer

Prezentace na téma: "Vlastnosti a klasifikace jezer"— Transkript prezentace:

1 Vlastnosti a klasifikace jezer
Příloha č. 4 Vlastnosti a klasifikace jezer Výuková prezentace Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013 Zdroj: svetnadosah.com

2 Osnova Charakteristika jezera Vodní bilance jezera
Teplotní poměr jezera Kryptodeprese Klasifikace a dělení jezer Zdroje

3 1. Charakteristika jezera
Jezero – přírodní deprese zemského povrchu, trvale nebo dočasně vyplněná vodou Limnologie – věda zabývající se studiem jezer Vznik jezer: vytvořením a zaplavením prohlubně (kráterová jezera, karová jezera, tektonická jezera či krasová jezera) přirozeným přehrazením vodního toku (lávovým proudem, morénou, či sesuvem půdy) ústupem moře (pobřežní, reliktní jezera)

4 Zánik jezer: při změně klimatu (pokles srážek, výpar) zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera antropogenními faktory akumulací anorganických sedimentů a organického materiálu v jezeře

5 2. Vodní bilance jezera Změna objemu (W) jezera způsobeného příjmem a ztrátou vody za daný čas Příjem vody: říční a povrchová voda (Qř, Qo) podzemní voda(Qp) srážky (S) kondenzace par (K) Ztráta vody: říční odtok (Oř) podzemní odtok (Op) výpar z hladiny jezera (E) transpirace (výpar) rostlin pobřežního pásma (Etr) Rovnice výpočtu změny objemu: Qř + S – Oř – E = W

6 3. Teplotní poměr vody v jezeře
Teplotní zvrstvení (stratifikace) vody – výsledek konvekčního proudění vody v jezeře. 3 typy: I. Přímá termická stratifikace II. Obracená stratifikace (teplotní inverze) III. Homotermie

7 I. Přímá termická stratifikace
teplota vody při hladině vyšší než 4 °C s rostoucí hloubkou teplota klesá nejvíce na 4 °C 3 typy vrstev: Epilimnion – pomalý pokles teploty vody s hloubkou, < 0,5 °C na 1 m hloubky Metalimnion (termoklina,skočná vrstva) – rychlý pokles teploty, 2 °C / 1 m Hypolimnion – pokles teploty velmi pomalý, desetiny °C / 1 m

8 II. Obracená stratifikace
teplota vody při hladině nižší než 4 °C pod ní jen voda o teplotě nejméně 4 °C výskyt nejčastěji u chladných jezer, trvale ve studených jezerech tvorba ledových útvarů a zámrz hladiny

9 III. Homotermie Růst teploty svrchní vrstvy chladného jezera po roztání ledu účinkem slunečního záření, pokles teploty na podzim v důsledku konvekce. Výsledkem je vyrovnání na krátkou chvíli teploty v celém jezeře na 4 °C.

10 Obr. 1. Změny teploty vody chladného jezera s hloubkou (zdroj: NETOPIL, 1984)

11 4. Kryptodeprese Kryptodeprese =  deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny (Bajkal, Ladožské jezero, Gardské jezero) Zdroj: cestovani.idnes.cz Obr. 2. Jezero Bajkal, v pozadí hory Sajany

12 5. Klasifikace a dělení jezer

13 Dělení podle geologických a geomorfologických sil
Tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha, protáhlý tvar, nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Balchaš) Vulkanická jezera – oválný tvar, menší rozloha, ale větší hloubka. Subtypy: kráterová jezera – Lac de Tazenat, Francie kalderová jezera – Crater lake, Oregon jezera hrazená lávovými proudy – jezero Nikaragua maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (Lacher See ve vrchovině Eifel v Německu)

14 Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu)
Zdroj: .rusko-info.cz Obr. 4. Jezero Bajkal (tektonické jezero) Zdroj: heluxuryspot.com Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu) Zdroj: lidovky.cz Obr. 5. Lacher See, Německo (maar)

15 Dělení podle geologických a geomorfologických sil
Ledovcová jezera – vznik při ústupu ledovců, nejčetnější typ jezer, bezodtoká. Subtypy: proglaciální jezera – hrazená ledovcem karová jezera – Prášilské jezero morénová jezera – Mechové jezírko na Šumavě jezera vzniklá roztáním mrtvého ledu – Sölle – Německo termokrasová jezera – vznik degradací permafrostu (např. jezero Petrova, Kyrgyzstán) Jezera hrazená sesuvem – vznik při sesuvu masy hornin (Mladotické jezero).

16 Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)
Zdroj: ekolist.cz Obr. 6. Mladotické jezero (jezero hrazené sesuvem, nejmladší jezero ČR) Zdroj: fotoblog.in Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)

17 Dělení podle geologických a geomorfologických sil
Krasová jezera – vznik v depresích krasových hornin. Subtypy: závrtová jezera – Plitvická jezera, Chorvatsko poljová jezera – Bozkovské jeskyně Limanová jezera – vznik tzv. písečnou kosou (Lebsko v Polsku) Eolická jezera – vznik působením větru (Balaton, Čadské jezero) Antropogenní jezera – vznik v důsledku lidské činnosti (lom Velká Amerika (vápenec), Stříbrné jezero Opava–Kateřinky)

18 Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera)
Zdroj: Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera) Zdroj: Zdroj: kolumber.pl Obr. 10. Balaton (eolické jezero) Obr. 9. Jezero Lebsko, Polsko (limanové jezero)

19 Dělení podle geologických a geomorfologických sil
Fluviální jezera – vznik erozí daného toku Erozní jezera – pod vodopády (Kravice, Bosna a Hercegovina) Jezera z mrtvých ramen řek – Květné jezero, Mahenovo jezero Organogenní jezera – jezera vytvořena činností organismů Rašelinná – Velké mechové jezírko u Revízů, Sirňák, Smraďoch Slatinná – jezírka v národní přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní

20 Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero)
Zdroj: treking.cz Zdroj: svetcest.cz Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero) Obr. 11. Lom Velká Amerika (antropogenní jezero) Zdroj: carniflora.cz Zdroj: geologie.vsb.cz Obr. 13. Velké Jeřábí jezero (dystrofní, rašelinné jezero) Obr. 14. Mrtvé rameno řeky Labe u Sedlčanek

21 Dělení podle přítoku a odtoku vody
Bezodtoká (uzavřená) jezera – Balchaš, Aralské jezero Odtoková (otevřená) jezera – Bajkal Průtočná jezera – jezera s více přítoky a minimálně jedním odtokem (Ladožské jezero, Bodamské jezero) Dělení podle původu jezerní pánve Hrazená jezera – vznik hrazením říčního údolí (Mladotické jezero) Kotlinová jezera – vznik vulk. činností (Bajkal) Údolní jezera – vznik v říčním údolí (Vilínské jezero, Estonsko) Smíšená jezera – vznik kombinací různých procesů (Oněžské jezero, Ladožské jezero )

22 Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero)
Zdroj: Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero) Obr. 16. Vilínské jezero (údolní jezero)

23 Dělení podle teplotního režimu
Teplá jezera – teplota nad 4 °C (jezero Turkana, Afrika) Chladná jezera – teplota pod 4 °C v zimě (Čudské jezero) Studená jezera – neustále pod 4 °C (jezero Vostok, Antarktida) Dělení podle rozsahu výměny vody v jezerní pánvi Holomiktní jezera – promíchávání vody v celém jezeře (Vápencový lom Velká Amerika) Meromiktní jezera – promíchávání vody pouze do určité hloubky (Tanganika)

24 Dělení podle chemického složení vody
Sladkovodní jezera – nízký obsah solí, přítok vody > výpar (Ladožské jezero) Slaná jezera – vysoký obsah solí, výpar > přítok vody (Kaspické moře) Minerální jezera – bohaté množství minerálů (Mrtvé moře).

25 Dělení podle biologických vlastností
Eutrofní jezera – vysoký obsah živin Oligotrofní jezera – čistá voda po celý rok (Ženevské, Bodamské jezero) Dystrofní jezera – velké množství huminových kyselin(Velké Jeřábí jezero, Novodomské rašeliniště) Reliktní jezera pozůstatek větší vodní plochy Kaspické moře, Aralské jezero (pozůstatek Parathethys)

26 Zdroje NETOPIL, R., BRÁZDIL, R., DEMEK, J  Fyzická geografie. D vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. JANSKÝ, B., ŠOBR, M. a kol  Jezera České republiky: současný stav geografického výzkumu. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, s. STRAHLER, A Introducing physical geography. 5. vyd., New York: John Wiley & Sons, s., ISBN NÁVRATILOVÁ, I Výukové materiály pro vybraná fyzickogeografická témata gymnaziálního geografického vzdělávání. Bakalářská práce, PřF MU Brno, s.