Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.

Prezentace na téma: "Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz VY_32_INOVACE_52_ 13 Škola
Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělání Vzdělávací obor Nauka o společnosti Tematický okruh Filozofie Téma Tematická oblast Název Milétská škola a Pythagoras Autor PaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročník Srpen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 4.ročník Anotace Formování starořeckého myšlení při zrodu antiky a jejich nejstarší školy Přínos/cílové kompetence Seznámení se s principy vzniku naivního materialismu ve starověkém Řecku

2 Antická filozofie Filozofie vznikla nejprve v okrajových oblastech řecké kultury, v Iónii (tj. na západním pobřeží dnešního Turecka), na Sicílii a v jižní Itálii. Antická filozofie zahrnuje i římské učení, které je přímým dědictvím řeckého filozofického ducha téměř let /od 6 st.př.n.l.- 6 st.n.l./. Starořečtí filozofové se považují za zakladatele západního vědeckého myšlení a mají pro filozofii dodnes zásadní význam. Otevřeli hlavní filozofické otázky. Vypracovali základy filozofické metody. Už ve starověku se z filozofie vydělila astronomie, matematika a geometrie a filozofové položili základy většiny dalších věd.

3 DĚLÍ SE DO TŘÍ HLAVNÍCH OBDOBÍ:
1/ Období PŘÍRODNÍCH FILOZOFŮ(6. a 5. st.př.n.l.) - zaměřuje se na zkoumání přírody a klade si otázku : " O původu všech věcí = PODSTATA SVĚTA = forma pralátky? „ 2/ Období SOFISTICKÉ / učitelů moudrosti /(1/2 5.st.a 4.st.př.n.l.) - končí Aristotelovou smrtí 322 př.n.l. - je to období rozkvětu řecké kultury - městských států ATÉN a SPARTY - SOFISTÉ se na rozdíl od svých předchůdců zaměřili na poznání „Člověka a jeho života ve společnosti “ 3/ Období HELÉNSKÉ (od konce 4.st.př.n.l n.l.) - nové fil. směry: Stoicismus, Epikureismus, Skepticismus, Novoplatonismus - konec: 529 n.l.Císař JUSTINIÁN I. -uzavírá staré fil. školy v Aténách - fakticky zrušil starodávný římský úřad konzulů - i přesto se stala řecká fil.: Základem světové vzdělanosti !!! „Člověk a jeho sounáležitost s kosmickým řádem “

4 Justinián I. (kolem r. 482 – 14. listopadu 565 n.l.)

5 Milétští přírodní filozofové
vlivem obchodu vzkvétají v MALÉ ASII dvě města na pobřeží Egejského moře - MILÉT a EFEZ vzniká zde filozofické učení (materialistické), které se opírá o konkrétní zkušenost, poznatky, pozorování přírody a praktickou činnost většina filozofů považuje za počátek a podstatu všeho určitou formu: PRALÁTKY uznávají objektivní existenci reálného světa PRALÁTKA: dávají jí konkrétní, smyslově reálnou podobu, považovali ji za nestvořenou, ale věčnou a stále se pohybující tito filozofové bývají někdy nazýváni: hýlozoisté /hylé-hmota, zoé-život/

6 Milét v Iónii na západním pobřeží Malé Asie

7 Milétská škola THALÉS: /asi 625 - 545 př.n.l./
spatřoval počátek všeho ve vlhkosti jako pralátku si vybral vodu - proměnlivá/ pára, led, sníh/ voda = živoucí základ všech jevů - božská síla Země - plochá deska ležící na VODĚ /vlnobití = zemětřesení/ snaží se vysvětlit fyzikální jevy z přírody samé žádná mytologie - první vědecká hypotéza !!! Jako filozof a matematik je spojován s pěti důležitými geometrickými větami např.: trojúhelník vepsaný do oblouku nad průměrem kružnice je pravoúhlý (tzv. Thaletova věta).

8 Milétská škola ANAXIMENÉS: /asi 585 - 528 př.K./
za pralátku považuje VZDUCH pojímal jej jako oživující dech /analog.ATMÁN/, který prostupuje vším a objímá celý svět vzduch si vybral zřejmě nejen pro to, že je ze všech látek nejméně postižitelný, ale i proto, že souvisí s dýcháním, " DECH je totiž ŽIVOUCÍ „ domníval se, že Měsíc má své světlo od Slunce a hvězdy jsou připevněny na ledové obloze hřeby

9 Milétská škola ANAXIMANDROS:/610-546 př.K./
dostal se nejdál, počáteční látka je pro něj něco co nemá jakoukoli hranici /PERAS-OMEZENO/ pralátku nazývá APEIRON /neomezeno, neurčeno, nekonečno / našim smyslům - není možno přesně KLASIFIKOVAT PRALÁTKU !!! "A z čeho věci vznikají, do toho též zanikají podle nutnosti, neboť si za své bezpráví navzájem platí pokutu a trest podle určení času."

10 Řecko-Perskými válkami.
Pythagorejci Pythagoras a jeho škola Na sklonku 6.st.př.n.l. byl rozkvět filozofie v MALÉ ASII násilně přerušen Řecko-Perskými válkami. Řecká města byla ZPUSTOŠENA!!! Nastává přesun vzdělanosti do JIŽNÍ ITÁLIE a na SICÍLII, tam se rodí svérázný filozofický proud jehož duchovním otcem je: Pythagoras.

11 Pythagoras: /asi 572-494 př.K./
astronom, filozof a matematik pocházel z řeckého ostrova Samos založil dva stupně škol, v Egyptě a Itálii, doktríny tohoto kulturního střediska byly vázány velmi přísnými pravidly chování jeho škola byla otevřená mužům i ženám a diskriminační chování bylo zakázáno, mezi jeho studenty se nacházeli lidé všech národností, barev pleti, náboženství a finančního nebo sociálního postavení Pythagoras, přezdívaný otec čísel

12 Číslo - jako omezující prvek
Šel opačnou cestou jako Anaximandros, neboť místo nekonečna si zvolil omezující prvek = „ ČÍSLO .“ Číslo nechápali jako abstraktní mat. pojem, ale jako spíše geometrickou veličinu, vyjadřující poměr, vztah mezi jednotlivými věcmi a jejich částmi. Číslem (poměrem), lze vyjádřit nejen rozměry (tvar) věcí, ale i jejich kvalitu . Na základě HARMONICKÝCH poměrů je vybudován celý vesmír, který vydává "HUDBU SFÉR", slyšitelnou ne pouhým uchem, ale naším vnitřním smyslem pro číslo a harmonii. Mezi čísly a věcmi nevedl sice přesnou hranici, ale číslo a věc zcela neztotožňoval !!! // Vše v kosmu je harmonicky uspořádáno do ČÍSELNÝCH vztahů //

13 Pokus se odpovědět: Objasni pojem APEIRON?
Kdo považuje za pralátku VZDUCH? Vysvětli chápání čísla u Pythagorejců? Jakou pralátku prosazuje Thales? Kde leží město EFES a MILÉT a jakou roli hraje při vzniku antické filozofie? Proveď časové rozdělení antické filozofie?

14 Zdroje a prameny Anzenbacher, A.: Úvod do filozofie. Praha 1990
Blecha, I.: Filosofie, Nakladatelství Olomouc 1998 Fürst, M.: Filozofie, Fortuna, Praha 1994 Jaspers, K,: Úvod do filozofie, Praha 1991 Kratochvíl, Z.: Mýtus, filozofie, věda. Praha 1993 Liessmann, K.-Zenaty, G.: O myšlení – Úvod do filosofie, Votobia, Olomouc 1994 Michálek, J.: Co je to filozofie, Oikúmené, Praha 1992 Osborne, R.: Filozofie, Portál, Praha 2006 Popkin, R.-Stroll, A.: Filozofie pro každého, Nakladatelství Ivo Železný, Praha 2005 Petříček, M. Jr.: Úvod do (současné) filosofie. Praha 1992 Sláma, M.: Kapitoly ke studiu základů filosofie. Praha 1991 Šmajs, J. – Krob, J.: Úvod do ontologie. Brno 1994 Störig, H.J. Malé dějiny filozofie, Zvon, Praha 1996 Weischedel, W.: Zadní schodiště do filozofie, Votobia, Praha 1992