Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému

Prezentace na téma: "Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému"— Transkript prezentace:

1 Zveřejněno na www.kscm.cz

2 Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému
Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OECD, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému. V r vydala SB knihu Odvrácení krize stáří (doporuč. 3 pilíře DS), která roztočila ve světě doslova mánii DR, které vedou tradiční důchodové systémy ke změně - od veřejného k soukromému řízení a od kolektivní k individuální odpovědnosti. V r SB své představy modifikuje dokumentem Zabezpečení příjmů ve stáří v 21. století (pod tíhou problémů rozšiřuje doporučení na 5 pilířů DS). Základním - fundamentálním aspektem pilířového modelu takovéto reformy je onen přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Ruší či omezuje přerozdělování i mezigenerační solidaritu. A to buď založením soukromě řízeného fondového pilíře, který nahrazuje část průběžného státního pilíře (pay as you go, PAYG), nebo změnou systému přerozdělování ve státním pilíři z dávkového solidárního způsobu (defined benefit, DB) na ekvivalentní systém virtuálních účtů (notional defined contribution, NDS) s dobrovolným připojištěním. Mění se tak tradiční model společenské smlouvy mezi občany, garantovaný státem!

3 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Základní důchodové pojištění je kolektivní, solidární, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné. (Státní pojistný důchodový systém spravuje ČSSZ, orgán státní správy řízený MPSV. Pro ozbrojené složky a některé další vybrané státní zaměstnance tuto činnost zabezpečují odděleně příslušná ministerstva – vnitra, obrany, spravedlnosti). Důchodové pojištění v sobě zahrnuje: starobní důchody pozůstalostní důchody invalidní důchody

4 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Doplňkové pojištění je individuální, ekvivalentní, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Doplňkové pojištění v sobě zahrnuje: penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu) životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu)

5 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období. Aktuální tabulka sazeb individuálního pojistného na sociální zabezpečení Sazby pojistného v % z vyměřovacího základu Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem Organizace a malé organizace (za zam.) 21,5 3,3 1,2 26,0 34,0 Zaměstnanci 6,5 1,1 0,4 8,0 OSVČ povinně /nebo/ 28,0 - 1,6 29,6 OSVČ dobrovolně 4,4 Osoby dobrovolně důchodově pojištěné Všeobecné zdravotní pojištění činí: 9 % zaměstnavatelé za zaměstnance + 4,5 % zaměstnanci za sebe = celkem 13,5 % 13,5 % OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby

6 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Pohledávky a saldo důchodového účtu v mld. Kč – saldo je očištěné o výdaje související s jiným rokem a bez nákladů na administraci (jen SR - kapitola MPSV) Rok Nevýběr pojistného Kumulace pohledávek (pojistné+penále+pokuty) Saldo Sazba pojistného v % Průměrná míra nezaměstnanosti v % Stará metodika Nová metodika 1993 2,833 3,145 6,184 27,2 3,0 1994 3,495 7,049 13,839 3,3 1995 6,112 13,762 8,397 1996 8,312 21,985 4,203 26,0 3,1 1997 10,083 32,564 -2,960 4,3 1998 7,127 39,854 -9,889 6,0 1999 9,222 49,127 -16,033 8,5 2000 6,489 55,850 -16,409 9,0 2001 3,881 60,638 -15,603 2002 0,909 61,749 -18,264 9,2 2003 1,731 63,754 -15,464 9,9 2004 - 1,782 61,977 8.955 28,0 10,2 2005 0,329 62,180 6,457 2006 - 2,996 59,721 6,993 8,1

7 Vývoj průměrné mzdy1) a průměrného vyměřovacího základu
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj průměrné mzdy1) a průměrného vyměřovacího základu Rok Průměrná Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení Podíl vyměřovacího základu hrubá ke mzdě mzda zaměstnanci VO zaměstnanci MO Zaměst. VO+MO OSVČ 2) zaměstnanci v Kč v % 1994 6 896 6 217 5 035 5 983 2 977 86,8 43,2 1995 8 172 7 709 7 409 3 350 90,7 41,0 1996 9 676 9 142 7 099 8 698 3 551 89,9 36,7 1997 10 696 10 154 7 978 9 672 3 426 90,4 32,0 1998 11 693 11 326 9 525 10 944 3 067 93,6 26,2 1999 12 655 12 270 10 104 11 805 3 461 93,3 27,3 2000 13 490 13 023 11 138 12 625 3 557 26,4 2001 14 642 13 992 11 616 13 472 3 735 92,0 25,5 2002 15 711 15 059 12 051 14 385 4 052 91,6 25,8 2003 16 769 16 178 12 553 15 334 4 300 91,4 25,6 2004 17 882 17 213 13 321 16 300 5 028 91,2 28,1 2005 18 809 18 045 13 936 17 081 5 914 90,8 31,4 2006 20 050 19 013 14 714 18 013 6 580 89,8 32,8 1) Jako průměrná mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ ( § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 2) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ nepovinné – dobrovolné). VO = velké organizace nad 25 zaměstnanců; MO = malé organizace od 1 do 25 zaměstnanců; OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná

8 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

9 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se podle platného zákona postupně prodlužuje. Po činí důchodový věk: u mužů 63 let Po činí důchodový věk: u žen 63 let, bezdětné A dále dle tabulky: 62 let, pokud vychovaly 1 dítě 61 let, pokud vychovaly 2 děti 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 dět 59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí

10 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

11 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

12 Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému
Demografické: - pokles plodnosti - prodlužování života - migrace 2. Sociální: - příjmová solidarita - generační solidarita - kvalita zajištěného stáří 3. Ekonomické: - výkonnost ekonomiky - nezaměstnanost - stabilita systému Politické: - protichůdné zájmy - důvěra v důchodový systém - legislativa

13 1. Demografie je problémem nejen evropské civilizace 21. století
Věková struktura obyvatelstva ČR k r. 2006 I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (nutná pro prostou reprodukci národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS). Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu. Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům. Do zahraničí emigruje z ČR především kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím eliminováno imigrací (i nekvalifikovaných) cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů?

14 Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let
Demografie je problémem evropské civilizace 21. století Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let

15 POČTY NAROZENÝCH DĚTÍ V ČR
1972 – 1975 prudký vzestup porodnosti „baby-boom“ prudký pokles počtu narozených dětí stagnace porodnosti 2002 - mírný vzestup počtu narozených není „baby-boom“ 200 tis. 100 tis. 1944: 1974: 1990: 2006: I-V 2006: I-V 2007:

16 Pojistný magický trojúhelník, který nepočítá s vícezdrojovým financováním
Výše důchodového věku Vzájemný vliv tří hlavních parametrů Výše důchodové dávky Výše pojistné sazby

17 Porovnání salda státního DS z variant politických stran (r. 2005)
K r o k u

18 Podíl nově přiznaných důchodů pod hranicí chudoby z variant politických stran ve státním DS (r. 2005) K r o k u

19 Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému
Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů) má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být: povinný pro všechny občany průběžně financovaný dávkově definovaný solidární příjmově i generačně regulovatelný státem garantovaný Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (pojistné i další zdroje).

20 Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

21 Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

22 Jak vysoké penze důchodci pobírají
výše důchodu v Kč počet důchodů k 03 / 2006 počet důchodů k 03 / 2007 do 9 707 8 934 od do 8 506 8 402 od do 19 414 14 954 od do 66 009 39 371 od do od do od do od do od do od do 72 754 nad 33 752 94 554 Poznámky: Nejvyšší „státní“ penze v ČR je v rozmezí až Kč a pobírá ji jen jeden důchodce - muž. Nejvyšší ženská penze se pohybuje mezi a Kč. Vláda schválila valorizaci důchodů pro r v průměru o 3,9 %, to je o 346 Kč.

23 10 návrhů parametrických úprav, které zajistí vyrovnanost státního pilíře důchodového systému až do r. 2100 Od r přijmout účinná propopulační opatření a opatření k řízené migraci Od r zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti (cíl EU) Od r vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z dividend aj.) Od r přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) Od r přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) Od r zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) Od r se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně) Od r se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6) Poznámka: Reálnost tohoto modelu propočítal výkonný tým Ing. Bezděka v r

24 Makroekonomická kritéria varianty KSČM
Rok 2005 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2070 2080 2100 Příspěvková sazba v % 28,0 29,6 33,6 34,5 Příjmy % HDP 8,5 9,8 10,7 11,0 Výdaje 8,4 8,0 8,3 9,3 10,4 11,5 12,0 11,8 11,9 12,4 Saldo 0,2 0,5 1,5 0,4 0,3 -0,7 -1,1 -0,8 -1,0 -1,4 Kumulované Saldo % HDP 2,8 15,4 27,8 31,7 34,0 28,7 24,3 19,7 0,0 Celkový náhradový Poměr v % 42,1 39,7 37,5 37,7 38,8 40,1 40,7 40,9 41,3 41,1

25 Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP
(z 8 na 12 %)

26 Porovnání délky dožití s věkem odchodu do starobního důchodu
Stát Naděje dožití narozených v roce 2005 Statutární věková hranice pro starobní důchody Průměrný věk při opuštění trhu práce muži ženy Česká rep. 72,9 79,1 63 62,3 59,1 Belgie 76,7 82,4 65 61,6 59,6 Řecko 76,6 81,5 60 (65) 62,5 61,0 Itálie 77,6 83,2 57-65 60,7 58,8 Maďarsko 68,6 76,9 62 61,2 58,7 Rakousko 82,2 60 60,3 59,4 Slovensko 70,1 77,9 61,1 57,6 V. Británie 81,1 63,4 61,9 Německo 76,2 81,8 61,4 Irsko 77,1 63,6 64,6 Polsko 70,8 79,4 57,4 Francie 83,8 58,5 Finsko 75,5 82,3 61,8 61,7 Španělsko 77,4 83,9 62,8 Zdroje: Eurostatt 2005; Synnthesis report on adequate and sustainable pensions 2006; …

27 Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech
Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)

28 Jaké zájmy chce česká pravice prosadit v důchodové reformě
Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (profit soukr. finančních korporací) Snížit náklady na pracovní sílu – na zaměstnance (snížení odvodů do DS ze strany zaměstnavatelů) Zastropovat odvody do pojistných systémů zatím na necelý čtyřnásobek průměr. platu tak, aby z vyšších příjmů již nebylo na DP (NP, ZP) odváděno pojistné Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř redukovaného systému Omezit mandatorní výdaje státu Převést zodpovědnost na každého jedince

29 Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3
Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3. čtvrtletí daného roku ) Od roku 1995 do roku 2006 vyplatil stát na státních příspěvcích celkem přes 29,7 mld. Kč

30 Děkuji za pozornost Situace je vážná, neboť jsme na
křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému. Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika.