Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk,

Prezentace na téma: "Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk,"— Transkript prezentace:

1 Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk, TR = celkové příjmy, ACC = účetní náklady Účetní náklady: náklady zahrnované do účetnictví, náklady placené externím subjektům Příklad: Pan Novák podniká. Jeho měsíční příjmy jsou 100 tisíc korun, jeho měsíční náklady 80 tisíc Korun (v tom 60 tisíc na mzdy – 4 zaměstnanci, každý 15 tisíc mzdu). Účetní zisk pana Nováka je tedy 20 000 Kč. Vyplatí se panu Novákovi podnikat? Odpověď: záleží na jeho nákladech obětované příležitosti. Pokud by mohl pracovat třeba jako auditor s měsíčním příjmem 50 tisíc Kč, tak se mu podnikat nevyplatí. Producent tedy musí mezi své náklady zahrnovat i své náklady obětované příležitosti a musí počítat ekonomický zisk. EP = TR – ACC – OPC EP = ekonomický profit, OPC = náklady obětované příležitosti. Pozn.: výrobce se může dostat do problému i proto, že se někomu změnily jeho náklady obětované příležitosti. Příklad: Pokud by např. zaměstnanci pana Nováka dostali nabídku pracovat jinde třeba za 30 tisíc měsíčně, tak, aby si je pan Novák udržel. Musel by jim zvednout mzdu, čím¨ž by se ale dostal do ztráty. Reálná situace: růst platů soudců na počátku 90. let 20. st. - zvýšili se jim jejich náklady obětované příležitosti (advokacie apod.)

2 Dělení nákladů Fixní náklady (FC):náklady, které musí producent platit bez ohledu na to, kolik jednotek daného statku produkuje (např. nájemné). Pozn.: fixní náklady mají charakter utopených nákladů. V dlouhém období však žádná náklad není fixní (např. nájem lze vypovědět). Do fixních nákladů řadíme i náklady obětované příležitosti. I náklady obětované příležitosti se v dlouhém období mění, takže též nejsou fixní. Variabilní náklady (VC): náklady závislé na výši produkce Celkové náklady (TC): TC = FC+VC Průměrné náklady (AC): náklady připadající na jednotku produkce AC = TC/Q Průměrné variabilní náklady (AVC): variabilní náklady připadajíc¨í na jednotku produkce AVC = VC/Q Průměrné fixní náklady (AFC): fixní náklady připadající na jednotku produkce AFC = FC/Q Mezní náklady (MC): udávají o kolik vzrostou celkové náklady, pokud produkce vzroste o určitou jednotku.

3 Rozhodování producenta o výši své produkce – v krátkém a dlouhém období

4 Dokonalá konkurence Pokud producent není schopen ovlivnit cenu, tj. je příjemcem ceny, tj. může prodat libovolné množství výrobků při stávající ceně, hovoříme o tzv. dokonalé konkurenci. Pro dokonalou konkurenci platí, že mezní příjem i průměrný příjem je roven ceně. Matematicky v dokonalé konkurenci platí: MR = AR = P V dokonalé konkurenci potom producent může porovnávat cenu a mezní náklady a maximalizuje zisk při počtu jednotek, pro který platí MR = P. Podmínky dokonalé konkurence: 1.dokonalá informovanost prodávajících a kupujících 2.homogenní produkt (např. pšenice) 3.nulové náklady na změnu dodavatele 4.velký počet prodávajících

5

6 Vztahy mezi křivkami AC, AVC a MC Křivka mezních nákladů (MC) vždy protíná křivku průměrných nákladů (AC) a křivku průměrných variabilních nákladů (AVC) v jejich minimu. Důvod: mezní náklady jsou přírůstkové, pokud další mezní náklady jsou nižší než dosavadní průměrné náklady, průměrné náklady poklesnou. Příklad: Průměr za zimní semestr lze označit za průměrné náklady. Bude-li známky studenta, které lze označit za mezní náklady. v letním (dalším) semestru nižší než průměr za zimní semestr, celkový průměr studenta za oba semestry poklesne.

7 Odvození křivky nabídky Individuální křivka nabídky (křivka nabídky každého producenta) je jeho křivka mezních nákladů v krátkém období od bodu, kdy křivka mezních nákladů protíná jeho křivku průměrných variabilních nákladů, v dlouhém období od bodu, kdy křivka mezních nákladů protíná jeho křivku průměrných nákladů.

8 Křivka tržní nabídky Křivka tržní nabídky vzniká součtem individuálních nabídkových křivek (tj. individuálních nabídkových křivek jednotlivých producentů|/výrobců/prodejců). Sčítá se množství při dané ceně. Příklad: P S1 S2 Sm 10 5 15 20 12 7 20 27 16 9 23 32 Nabídka (křivka nabídky) se značí písmenem S (z anglického „supply“)

9 Cenová elasticita nabídky Elasticita nabídky = pružnost nabídky. V případě cenové elasticity nabídky se zkoumá procentní změna množství, v závislosti na procentní změně ceny. Jinými slovy, o kolik % klesne množství, vzroste-li cena o 1 % (a naopak). Vzorce: Q0, P0 = původní hodnoty Q1, P1 = nové hodnot (Q1-Q0)/Q0 E = ------------------- (P1-P0)/P0 Nevýhoda: záleží, co se zvolí jako nová a původní hodnota, podle toho, co se zvolí za původní a novou hodnotu mohou vyjít rozdílné výsledky (Q1-Q0)/((Q1+Q0)/2) E = ----------------------------- (P1-P0)/((P1+P0)/2) tzv. metoda středního bodu. Odpadá nevýhoda předcházejícího vzorce. Rozlišujeme: Elastická nabídka (E větší než jedna) Neelastická nabídka (E menší než jedna) Jednotkově elastická nabídka (E = 1) Absolutně elastická nabídka (E = nekonečnu) Absolutně neelastická nabídka (E = 0)

10 Pohyb po křivce nabídky a posuny křivky nabídky Na základě různých událostí dochází ke změně nabízeného množství. Je třeba ale rozlišovat, zda ke změně poptávaného množství dochází v důsledku pohybu po křivce nabídky nebo posunu křivky nabídky. Pohyb po křivce: mění se cena daného statku (růst ceny způsobí růst nabízeného množství a naopak) Posun křivky - týká se tržní nabídkové křivky: mění se ostatní faktory: - změna počtu osob, které nabízí daný statek - technologický pokrok - změna cen substitutů (příklad: prodáváte párek v rohlíku ve stánku. Zjistíte, že cena grilovaných kuřat prodávaných ve stánku roste a že prodejci kuřat dosahují ekonomického zisku. V takovém případě přestanete prodávat párky a začnete prodávat kuřata, čímž nabízené množství vzroste. -neúroda, nadúroda, zemětřesení apod. - růst vstupů (pozn.: při růstu vstupů, se nabídková křivka posouvá nahoru o částku, o kterou vzrostly vstupy, při poklesu cen vstupů, se nabídková křivka posouvá dolů, o částku, o kterou poklesly vstupy).