Www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací.

Prezentace na téma: "Www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Architektura 20.století Tematická oblast Architektura 20.století Název Mezinárodní styl III. AutorIng. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročníkříjen 2013, stavebnictví, 3. ročník Anotacesoudobá architektura – mezinárodní styl Přínos/cílové kompetenceseznámit žáky se soudobou architekturou VY_32_INOVACE_39_14

2  Postmodernismus je myšlenkový směr konce dvacátého století. Tento směr vznikl jako reakce na modernu a je zaměřen opačným směrem, což znamená odmítání koncepce jediné pravdy a jediného cíle.  Usiluje o alternativní přístup ke světu.

3  V určitém smyslu připomíná secesi, neboli odštěpení, programové odstoupení od „oficiální“, všeobecně uznávané orientace umělecké tvorby.  Postmodernismus je jen jednou ze secesí, které se do vývoje architektury druhé poloviny dvacátého století vepsaly výrazným způsobem.

4  Vznik a vývoj postmodernismu však nebyl podmíněn jen kritikou poválečné zprůmyslněné výstavby, přejímající často v pokleslé formě estetické  normy funkcionalismu.  Podněty pro jeho vznik přicházely také z oblasti ostatních druhů výtvarného umění, kde koncem padesátých let krystalizovaly nové proudy, hnutí a směry.  V západoevropském i americkém výtvarném umění se projevil zjevný odklon od abstraktní malířské a sochařské tvorby.

5  Pojem postmodernismus se nejdříve začal objevovat v americké kulturní oblasti, zvláště pak s kritikou modernistické architektury a jejího mezinárodního  stylu.  Moderní umění si zakládalo na estetickém výrazu abstraktních forem, zatímco postmodernismus toužil po tradičním symbolickém způsobu vyjadřování.  Postmodernistické koncepce nesouhlasí s vymycováním nefunkčních dekorativních prvků a dávají prostor k inspiraci historickou zásobou architektonických koncepcí.

6  Obecný pojem postmoderna se užívá epizodicky od konce impresionismu.  Od 60.let se ustaluje vymezení literární postmoderny.  Definice je závazná i pro jiné obory, např. filosofii, literaturu nebo výtvarné umění.  Postmoderní je tam, kde je možno praktikovat pluralismus řeči, modelů a způsob konání, nikoli v různých dílech, ale v jednom a tomtéž díle současně.

7  Postmodernismus je široký název.  Zahrnuje všechna nová tvůrčí úsilí, která zásadně odporují teoriím a principům moderny.  Teoretici a tvůrci postmodernismu se znovu soustřeďují na staronový prostor architektonického umění, jeho výtvarnou a symbolickou řeč a její komunikativnost.

8  Do širšího povědomí však vstoupila postmoderna přes oblast architektury.  První, kdo použil pojem postmoderní architektury v pozitivním smyslu, byli architekt Robert Stern a teoretik Charles Jencks.  Významný vliv na vývoj postmoderního hnutí v USA měla Chicagská škola, jejímiž představiteli byli např. Charles Moore nebo Peter Eisenmann.

9  V postmoderně směřuje architektonické myšlení od abstrakce k předmětnosti a je prostředkem k znázornění obsahu.  Postmodernismus je definován na základě určitých kritérií:  − místo internacionalismu moderny nastoluje regionalismus  − geometrickou abstrakci nahrazuje fiktivním znázorňováním směřujícím k obraznosti  − dílo není jen funkce, ale i zdání (nejen funkce, ale i fikce)

10  − od symbolismu se přešlo k mnohovýznamovosti a narativnosti  − proti sterilitě technického perfekcionismu se postavila improvizace a spontánnost  − postmoderna obnovuje historickou vzpomínku, netěží jen z čistých forem, ale dovoluje si i ironii

11  Charles Jencks zároveň stanovil deset znaků postmoderní architektury, které jsou protikladné k její moderní nebo modernistické předchůdkyni.  Jsou to:  − zájem o lidový a místní výraz  − historii a urbanistický kontext  − ornament  − obrazný a metaforický výraz  − spoluúčast budoucích uživatelů  − rehabilitace sociálního a veřejného prostoru  − pluralismus  − radikální eklekticismus

12  Tyto znaky jsou založené na významových hlediscích architektonické formy a stávají se jejím těžištěm.  Také se pokusil vymezit jednotlivé proudy postmoderny, které přísně odlišil od pozdně moderní architektury.  Těmito proudy jsou: historizující, racionalistický, regionalistický a participační.  Od předchozích období se odlišuje výraznou pluralitou, která se již nehodnotí jako negativní znak.  Architektonický postmodernismus je významnou součástí postmoderní doby.

13  Obecný pojem postmoderna se užívá epizodicky od konce impresionismu.  Od 60.let se ustaluje vymezení literární postmoderny. Definice je závazná i pro jiné obory, např. filosofii, literaturu nebo výtvarné umění.  Postmoderní je tam, kde je možno praktikovat pluralismus řeči, modelů a způsob konání, nikoli v různých dílech, ale v jednom a tomtéž díle současně.

14  RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  Samotná estetika šla stranou – budovy byly jednotvárné, odosobněné, po celém světě si podobné. Proto se pro tuto architekturu vžil pojem architekta Philipa Johnsona - mezinárodní styl. estetikaPhilipa Johnsona

15  ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU  na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.  KLÍČOVÁ SLOVA  Proto se pro tuto architekturu vžil pojem - mezinárodní styl.

16  HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  ROBERT VENTURI

17

18  Robert Venturi* 25.06.1925 - Philadelphia, USA 4236 Main Street, PA 19127 Philadelphia tel: +1(215) 487 0400 fax: +1(215) 487 2520 e-mail: info@vsba.com web: www.vsba.cominfo@vsba.comwww.vsba.com

19  Biografie  1925 - narodil se ve Philadelphii 1944-50 - studium architektury na univerzitě v Princetonu, New Jersey 1951-53 - po studiu pracuje v kanceláři O. Stonorova ve Philadelhii a u E. Saarinena v Detroidu 1954-59 - vyhrává Rome Prize Fellowship; krátce pracuje pro Luise I. Kahna 1958 - s Williamem Shortem otevírají vlastní kancelář Venturi and Short 1958 - vyučuje jako profesor na Princeton University a YaleE. SaarinenaLuise I. Kahna

20  Biografie  1964 - počátek sopolupráce s Johnem Rauchem 1966 - publikuje knihu  Complexity and Contradiction in Architecture 1967 - svatba s Denise Scott Brownovou 1972 - společně se Stevenem Izenourem publikuje Learning fom Las Vegas 1980 - založena firma Venturi, Rauch and Scott Brown 1989 - firma se přejmenovává na Venturi, Scott Brown and Associates Complexity and Contradiction in Architecture

21

22

23

24

25

26

27

28

29  HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  Friedensreich Hundertwasser - autor vycházející zejména z postmoderního eklekticismu ve spojení s inspirací secesí může být právem označován za hlavního evropského představitele tohoto stylu (stejně jako fantaskní surreálné stavby A. Gaudího, které postmodernu předznamenaly) Friedensreich HundertwassersecesíA. Gaudího

30  FRIEDENSREICH REGENTAG DUNKELBUNT HUNDERTWASSER, vlastním jménem Friedrich Stowasser  (* 15. prosince 1928, Vídeň – 19. února 2000, paluba zaoceánského parníku Queen Elisabeth 2) byl rakouský mnohostranný umělec potomek Josepha Marii Stowassera.15. prosince1928Vídeň19. února2000rakouskýJosepha Marii Stowassera  Proslavil se především jako architekt, grafik a malíř.architektgrafikmalíř  Do své architektury vložil i část ze svého malířského a sochařského umění.

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47 SAMOSTATNÝ ÚKOL Vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce postmoderny U každého napište alespoň jedno jeho dílo Toto dílo charakterizujte ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SAMOSTATNÝ ÚKOL ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SAMOSTATNÝ ÚKOL

48  SHRNUTÍ KAPITOLY  od konce 1. sv. války do zhruba konce 60. let 20. st. internacionální styl  s ideou socialismu - dokonalé bydlení pracujících – vznikají dělnická sídliště ve 20. letech  70. a 80. léta let - se zdálo, že se moderna vyčerpala - nemá novým generacím co říci – chladný, bezcitný, pouze racionální a individualistický styl ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SHRNUTÍ KAPITOLY ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SHRNUTÍ KAPITOLY

49  SHRNUTÍ KAPITOLY  monotónní, prosklené výškové funkcionalistické stavby v prostředí historických měst chápány nikoli jako symboly pokroku a blahobytu, ale stále častěji jako projevy byrokratismu, kulturního primitivismu a nesmyslného plýtvání energiemi a materiály ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – SHRNUTÍ KAPITOLY ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL SHRNUTÍ KAPITOLY

50  KRESBY A FOTOGRAFIE:  HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. ISBN 14-706-80. S. 315.  GÖSSEL, Peter; LEUTHÄUSER, Gabriele. Architektura 20. století. Praha : Slovart, 2003. ISBN 3-8228-2568-9.ISBN 3-8228-2568-9  KRIER, Léon. James Stirling: Buildings and projects 1950-1974. [s.l.] : Verlag Gerd Hatje, 1975.  GIROUARD, Mark. Big Jim - The Life and Work of James Stirling. London : Verlag Gerd Hatje, 1998. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – KRESBY A FOTOGRAFIE ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – MEZINÁRODNÍ STYL KRESBY A FOTOGRAFIE