Římský dům Michaela Psíková.

Prezentace na téma: "Římský dům Michaela Psíková."— Transkript prezentace:

1 Římský dům Michaela Psíková

2 TYPY ŘÍMSKÝCH MĚSTSKÝCH DOMŮ
Domus Insula Podobu domů římských měst známe z Pompejí, Herkulanea a Stabií, které přírodní katastrofa zakonzervovala v původním stavu.

3 DOMUS Panský dům. Často byl prostorný a okázalý.
Okázalost domu se poznala až po vstupu dovnitř. Z ulice byla jen hladká zeď s okny, mohla být i bez oken. Světlo šlo do místností ze dvora.

4 VSTUP DO DOMU Domus neměl často ani dveře a z ulice se do něj vstupovalo přímo do chodby. Uvnitř dělily chodbu dveře na dvě části: 1. vestibulum – zdobený sloupy a sochami 2. fauces – pokračování vestibulu.

5 ATRIUM Jedná se o krytý dvůr. Uprostřed střechy byl otvor – impluvium.
Pod tímto otvorem se nacházela nádrž – compluvium. Zde se zachytávala dešťová voda, která odsud byla odváděna do podzemní cisterny.

6 V nejstarších dobách bylo atrium centrem rodinného života.
Hořel zde rodinný krb, jedlo se zde, pracovalo a přijímaly se návštěvy. K atriu byly postupně přistavovány další místnosti. Jak se dům rozšiřoval, tak se atrium stalo předsíní, kde byly vystaveny sošky domácích bůžků Lárů. Byla zde také pokladna, klenotnice a někdy i portrét pána domu.

7 Místnosti při vstupu do atria byly určeny pro služebnictvo.
Následovaly ložnice – cubicula. Dále k atriu přiléhaly i místnosti – alae, o kterých není přesně známo, k jakému sloužily účelu.

8 TABLINUM Nacházelo se proti vchodu do atria.
Jednalo se o prostornou místnost. Původně sloužilo jako jídelna, ale později se stalo průchodem do peristylu.

9 PERISTYL Jednalo se o zahradu obklopenou portikem (sloupořadím).
K peristylu přiléhalo také několik místností. Zahrada byla vždy pečlivě a nákladně udržována, často byla chráněna zdí. U zámožných rodin k peristylu proti tablinu přiléhala místnost zvaná exedra, která v letních měsících sloužila k setkávání rodiny.

10 TRICLINIUM Byla to místnost, která sloužila jako jídelna.
Původně k tomuto účelu sloužilo atrium a tablinum. V domech bohatých Římanů bylo těchto místností několik a měly různé rozměry.

11 TECHNICKÉ MÍSTNOSTI V každém domě byly malé kuchyně se zděným ohništěm, pecí a dřezem. Při stavbě domu nebyla kuchyně přesně plánována. Byla tedy umístěna tam, kde se zrovna hodila bez ohledu na prostor a hygienu. V blízkosti kuchyně se vzhledem k vytápění a napojení na odpad stavěly koupelny a toalety. Místnosti pro otroky byly určovány také podle momentální potřeby. Důvěryhodní otroci spali v předsíni pánovy ložnice.

12 http://upload. wikimedia

13 INSULA Byl to větší dům, který byl vysoký 18 – 20 metrů a měl až 5 pater. Jednalo se o komplex malých nájemních bytů - cenacula. Žil zde prostý lid. Tyto domy byly nevzhledné a měly pouze řešit bytovou situaci.

14 Domy byly postaveny ze dřeva, kamene a fasáda byla často z cihel.
V přízemí byly arkády a nad nimi terasy, ze kterých byl přístup do jednotlivých bytů. Byty byly původně určeny jen pro jednu rodinu. Jak rostl počet obyvatel města, rostly i požadavky na bydlení, a tím i cena bytů. Jednotlivé rodiny tak musely z finančních důvodů přijmout spolunájemníka.

15 Byty tak byly přeplněny a pro nízké hygienické zázemí nebyly příliš pohodlné.
Okna byla volná a na noc chráněná okenicí ze dřeva. Později byla okna chráněna tabulkami ze slídy a v době císařské i ze skla. Podlahy byly pokryty cihlovými dlaždicemi či mozaikou a na stěnách byly fresky.

16 Vytápění bylo prostřednictvím otevřeného ohně.
Domy neměly komíny, proto Římané nepoužívali kamna ani krby. Používána byla jednoduchá kovová ohřívadla, a tak často hrozil požár. Navíc do domů nebyla přivedena voda, obyvatelé ji čerpali z veřejných kašen na ulici.

17 KONTROLNÍ OTÁZKY K DANÉMU TÉMATU
Jak vysvětlíte pojmy peristyl, triclinium a atrium? K jakému účelu sloužily místnosti zvané cubicula? Popište dům, ve kterém žilo prosté obyvatelstvo Říma.

18 Použitá literatura: Encyklopedie antiky. 2. vyd. Praha: Academia, 1974, 741 s. LIBERATI, A., M., BOURBON, F.:. Starověký Řím,. 2. vyd. Praha: Academia, 1974, 741 s [online]. [cit ]. Dostupné z: