The Turns of Interpreting Studies

Prezentace na téma: "The Turns of Interpreting Studies"— Transkript prezentace:

1 The Turns of Interpreting Studies
Franz Pöchhacker In: Efforts and Models in Interpreting and Translation Research: A tribute to Daniel Gile (2009)

2 Franz Pöchhacker (*1962) rakouský translatolog (Vídeňská univerzita)
oblasti zájmu: konferenční tlumočení (ST), kvalita tlumočení, komunitní tlumočení, tlumočnictví jako vědní disciplína doktorské studium Vídeňská univerzita – asistent prof. Mary Snell-Hornbyové 2000 habilitační práce – podněcuje zájem o komunitní tlumočení 2002 s Miriam Shlesingerovou The Interpreting Studies 2004 příručka Introducing Interpreting Studies od 1999 v ediční radě řady Benjamins Translation Library (John Benjamins, Amsterdam), od 2003 spoluvydává časopis Interpreting 1988 Conference of the American Translators Association (Seattle) – D. Gile – vědecké bádání v oblasti tlumočení

3 The Turns of Interpreting Studies
myšlenky spjaty s osobnostmi – precursors, pioneers, masters, disciples tlumočnictví jako vědní disciplína jen krátkou tradici – 20. stol. precursor: Jean Herbert – 1919 Pařížská mírová konference, Interpreter’s Handbook (1952) 1. mgr. práce Eva Panethová, 1957 (University of London) pioneers: Danica Seleskovitchová, Otto Kade, Gelij Vasil‘jevič Černov (Ingrid Kurz, Henri Barik – psychologie) další přínos – David Gerver, výzkum mimo Evropu (Japonsko), tlumočení znakového jazyka (Denis Cokely – USA), komunitní tlumočení (Roy, Wadensjö) master: Daniel Gile – rozvoj vědního oboru, organizace, výuka, vytváří paradigma

4 Milníky, obraty a paradigmata
vývoj tlumočnictví jako vědní disciplíny: metafora cesty milníky, obraty (změna směru), paradigmata paradigma (Thomas Kuhn): „obecně uznávané vědecké výsledky, jež v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení“ v humanitních a sociálních vědách předmět výzkumu nahlížen z více perspektiv – možnost koexistence více paradigmat

5 Milníky, obraty a paradigmata
milníky ve vývoji tlumočnictví jako disciplíny: 1931 Jesús Sanz – studie založená na rozhovorech s tlumočníky, 1. mgr. práce Panethové, Herbert: Interpreter‘s Handbook, 1. experimentální výzkum v ST Oléron a Nanpon (1965), v KT Seleskovitch (1975), 1. doktorské studium Paris Sorbonne Nouvelle (1974, Seleskovitch), odborné publikace, odborné časopisy (od 50. let – Babel, Meta, Target: 1995 Interpreting Research; tlumočnické 80./ 90. léta – The Interpreters‘ Newslettre, Interpreting), mezinárodní konference (1977 Benátky, 1986 Terst, Forlì), zásluhy D. Gila (CIRIN Bulletin, Model úsilí)

6 Východiska – Daniel Gile
4 období výzkumu týkajícího se tlumočení: 50. léta: první výzkumné práce a projekty 60. léta – počátek 70. let: experimentální psychologie od počátku 70. let do poloviny 80. let: výzkum prováděný tlumočníky na univerzitě od poloviny 80. let: znovu potvrzení vědeckého přístupu po konferenci v Terstu = nová éra interdisciplinárního výzkumu v tlumočení Gilův přehled končí v polovině 90. let

7 Východiska – Mary Snell-Hornbyová
Snell-Hornby, Mary. The Turns of Translation Studies, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 2006. 70. léta: pragmatický obrat v lingvistice 80. léta: kulturní obrat – umožnil translatologii emancipaci od literární teorie a lingvistiky a dal vznik nové nezávislé disciplíně 90. léta: interdisciplinární pojetí disciplíny; empirický obrat – vzešel z požadavků většího empirického zkoumání v disciplínách překladu i tlumočení globalizační obrat – rozvoj technologií, které způsobily radikální změny v překladatelově práci

8 Empirický obrat 80. léta 90. léta
translatologie: kulturní obrat tlumočení: empirický výzkum (viz. Gilova dichotomie: „spekulativní teoretizování vs. empirický výzkum) konference v Terstu = zahájení nové éry interdisciplinárního výzkumu v oblasti tlumočení > experimentální studie ve spolupráci s neurolingvisty a neurofyziology 90. léta translatologie: empirický obrat tlumočení: empirický obrat není podle Pöchhackera zapotřebí explicitně definovat ; a pokud ano, tak nastal dříve než v 90. letech (výzkum v oblasti tlumočení má kořeny spíše v experimentální psychologii než v ligvistice nebo literární teorii) průběh 90. let: interdisciplinární obrat tehdejší zaměření a práce Daniela Gila a Barbary Moser-Mercerové

9 Sociální obrat Snell-Hornby: význam nových oblastí výzkumu v 90. letech (empirický obrat) rozvoj komunitního tlumočení využití nových technologií – tlumočení na dálku: neznamenají technologický obrat vývoj disciplíny v 90. letech charakterizován jako „going social“ posun zájmu od kognice k interakci nemusí znamenat změnu paradigmatu, spíše nahlížení z jiné perspektivy (Snell-Hornby: „new paradigms or shifting viewpoints“) zaměření na disciplíny (sociolingvistika, interakční sociologie) dříve na okraji zájmu nový předmět zkoumání: institucionální kontext v komunitním tlumočení (u lékaře, na úřadě, ve škole)  zájem o sociální teorii

10 Sociální obrat další oblast výzkumu: postavení tlumočníka ve společnosti, prestiž povolání (Kurz 1991) M. Wolf. E. Prunč: konec 90. let sociologický obrat v translatologii v teorii tlumočení: sociologické zaměření jako součást sociálního obratu rozšíření metodologického aparátu o metody sociálních věd

11 Kvalitativní obrat užití kvantitativních metod (sběr dat pomocí dotazníků) užití kvalitativních metod (sběr dat prostřednictvím částečně strukturovaných a hloubkových rozhovorů, poznámek ze zúčastněného pozorování) autentické nahrávky zprostředkované komunikace a jejich zkoumání pomocí různých analýz (konverzační, funkční analýza ad.) získaná data nejsou objektivně popsatelné dané skutečnosti, ale jsou interpretovány s ohledem na badatelovy socio- kulturní dispozice a zaměření

12 Závěr obraty v tlumočení/translatologii
některé se udály přibližně ve stejné době v obou disciplínách některé z obratů v tlumočení nezávislé na vývoji v translatologii (od konce 80. let) tlumočení konec 80. let: změna v metodologii, experimentální studie (konference v Terstu) konec 20. stol.: důraz na empirický výzkum výzkum tlumočení – etabluje se jako vědní disciplína s vlastní „tradicí“ (Lefevere: etablovaná a vědomě utvářená tradice, která má stejné nebo analogické cíle, sdílené v průběhu let určitým množstvím lidí) klíčové osobnosti: Danica Seleskovitchová a Daniel Gile

13 Zdroje Pöchhacker, Franz. The Turns of Interpreting Studies, In: HANSEN, Gyde, Andrew CHESTERMAN a Heidrun GERZYMISCH-ARBOGAST. Efforts and models in interpreting and translation research: a tribute to Daniel Gile. Amsterdam: John Benjamins, c2008. Kousalová, Karolína. Diplomová práce: Franz Pöchhacker – přední rakouský translatolog (teoretická studie), UK Praha (vedoucí Prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc.)