HISTORIE PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ

Prezentace na téma: "HISTORIE PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ"— Transkript prezentace:

1 HISTORIE PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geotechniky HISTORIE PODZEMNÍHO STAVITELSTVÍ Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc.

2 Eupalinova vodovodní štola na ostrově Samos – 6.stol.p.n.l.

3 Ostrov Samos - Pythagoras

4 Římské silniční tunely – 2. pol.1. století př.n.l.

5 Římské silniční tunely – 2. pol.1. století př.n.l.
Tunel Cocceio Tunel Pozzuoli Tunel Posillipo Římské silniční tunely – 2. pol.1. století př.n.l.

6 Tunel Posillipo – dl. 780 m (umělecké vyobrazení)

7 Tunel Posillipo – dl. 780 m (současný stav)

8 De Re Metallica, Libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví) – Georg Agricola Jáchymov 1556

9 De Re Metallica, Libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví) – Georg Agricola Jáchymov 1556

10 Rudolfova štola situovaná pod Letnou v Praze (1581 – 1593)

11 Rudolfova štola situovaná pod Letnou v Praze (1581 – 1593)
Detail portálu s císařskou korunou a letopočtem MDLXXXXIII

12 Železniční tunely – 2. pol.19 stol. a začátek 20.stol
Starší železniční tunely Výstavba Typ Délka Mt Cenis (Fréjus) (1857–1871) dvoukolejný 12 234 m Gotthard ( ) 14 984 m Arlberg ( ) 10 250 m Simplon I ( ) jednokolejný 19 803 m Lötschberg ( ) 14 536 m Simplon II ( ) 19 825 m

13 Nové silniční tunely – 2. pol. 20.stol
Výstavba Země Délka Laerdal Norsko 24 500 m Gotthard Švýcarsko 16 918 m Arlberg Rakousko 13 972 m Ibaque Kolumbie 13 200 m Nothunberland Kanada 13 000 m Pinglin Tchaj-wan Frejus (Mt Cenis) Francie - Itálie 12 865 m Mont Blanc 11 600 m Gudvanga 11 010 m Kan´etsu Japonsko Gran Sasso Itálie 10 173 m

14 Cestovní čas v závislosti na rychlosti a typu dopravního prostředku

15 Nové železniční tunely – 2. pol. 20.stol a 21.stol
Otevření Země Délka Seikan 1988 Japonsko 53 900 m Eurotunel 1994 Anglie - Francie m Lötschberg 2007 Švýcarsko m Guadarrama Španělsko m Ivwate - Ichinohe 2002 m Daishimizu 1982 m Wushaoling 2006 Čína 22 000 m

16 Železniční tunely ve výstavbě – současnost
Připravované železniční tunely Země Délka Brenner (bázový tunel) Rakousko - Itálie 56 000 m Mt Cenis (bázový) Francie - Itálie m Gibraltar Španělsko- Maroko m Koralm Rakousko m Semering (bázový tunel) m Zimmerberg (bázový tunel) Švýcarsko m Ceneri 15 400 m

17 Výhledy do budoucnosti
Uvažuje se i o řadě odvážných projektů pod mořskými úžinami, které spojují jednotlivé země, ostrovy nebo světadíly. V nejpokročilejším stadiu je příprava tunelu pod Gibraltarským průlivem, jehož délka bude přibližně 40 km, neboť vzhledem k velké hloubce průlivu nepovede trasa tunelu jeho nejužším místem. Připravuje se mostní nebo tunelová varianta překonání Messinského průlivu mezi Sicílií a Apeninským poloostrovem. Průliv není příliš široký, ale je velmi hluboký a nachází se v seismicky aktivní oblasti. Z toho důvodu se u tunelové varianty uvažuje o velmi originálním řešení – plovoucím (vznášedlovém) tunelu. Železobetonový tubus pro společné vedení dálnice a vysokorychlostní železnice by byl umístěn v hloubce cca 30 m pod hladinou moře a ukotven do dna ocelovými lany.

18 Výhledy do budoucnosti
Uvažuje se o výstavbě tunelu pod Beringovou úžinou, který by spojil Severní Ameriku s Asií. Šířka úžiny je sice 85 km, ale ostrovy v ní ležící by umožnily propojení dvěma kratšími tunely. Velkým problémem pro výstavbu se jeví mimořádně drsné prostředí Aljašky na straně jedné a Čukotského poloostrova na straně druhé. Japonské plány uvažují o propojení ostrova Hokkaido s Ruskem přes ostrov Sachalin, a také o propojení ostrova Kiušu s  jižní Koreou. V obou případech se jedná o podmořské tunely v seismicky aktivních oblastech. Ve velmi pokročilém stadiu přípravy je prestižní projekt zvaný Swiss Metro, který by zajišťoval výhradně podzemní propojení nejdůležitějších švýcarských oblastí a měst. V podtlakových tunelech by jezdily vlakové soupravy na elektromagnetických polštářích rychlostí až 400 km/hod.

19