POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ.

Prezentace na téma: "POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ."— Transkript prezentace:

1 POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ

2 Živočichové žijící v tundře a polárních oblastech
PŘÍŠTĚ REFERÁT Živočichové žijící v tundře a polárních oblastech

3 Rozložení pouští Dvě třetiny povrchu Země pokrývají oceány, jednu třetinu pevniny. Z toho celou třetinu zaujímají pouště. Na poušti také najdeme nejteplejší místo Země. Je to El Azízia v Libyi, kde naměřili 13. září 1922 neuvěřitelných 57,8 °C ve stínu.

4 polopouště

5 HLINITÁ POUŠŤ- západní Sahara
KAMENITÁ POUŠŤ - Maroko PÍSČITÁ POUŠŤ - Sahara

6 bezobratlí Řád PAVOUKOVCI

7 Štír (škorpion) velká, klepetovitá makadla
zúžený prodloužený zadeček s jedovým ostnem všechny druhy štírů jsou jedovaté - štíři používají svůj jed k zabití nebo ochromení kořisti, jed proto působí rychle většina štírů má však jed, který účinně působí jen na jiné členovce, a pro lidi je relativně neškodný; bodnutí způsobí jen místní reakci (bolest, otok)

8 Veleštír obrovský - může dorůstat až do délky 23 cm.
Jed používá výjimečně, jed je velice slabý a má asi stejné účinky jako u píchnutí vosy.

9 Štír smrtonoš Štír smrtonoš má nejúčinnější jed ze všech štírů na světě. Vyskytuje se v suchých oblastech Afriky a Asie. Bodnutí tímto štírem je nejbolestivějším bodnutím ze všech štírů. Smrt nastává zástavou dechu při obrně dýchacího centra. U dětí končí smrtí asi 80% napadení.

10 OBRATLOVCI Třída PLAZI

11 Zmije rohatá Nad každým okem bývá umístěn růžek, který je u různých jedinců nestejně dlouhý a může i zcela chybět. Vyskytuje se v celé severní Africe a na celém Arabském poloostrově – v písečných a kamenitých pouštích. Jed této zmije je 5× silnější než jed kober. Loví savce, ptáky i ještěry a v blízkosti Nilu i žáby.

12

13

14 Pohybuje se zvláštním způsobem, který je přizpůsobením pro pohyb v sypkém písku. Pohybuje se šikmo bokem, stopu v písku tak tvoří řada souběžných, za sebou jdoucích, navzájem nespojených příčných stop, šikmo postavených ke směru pohybu.

15 Pohyb zmije rohaté

16 Chřestýš kostkovaný

17 Chřestýš kostkovaný

18 žije v pouštních oblastech na jihovýchodě Spojených států
se svou délkou až 2,5 metru je největší ze všech chřestýšovitých pro všechny chřestýše je typické vydávat chřestivý zvuk rychlým kmitáním konce ocasu s chřestidlem, které se skládá z rohovitých zbytků svlečené pokožky všichni chřestýši jsou značně jedovatí a jejich kousnutí může mít i pro člověka smrtelné následky chřestýši se živí především drobnými hlodavci všichni chřestýšovití mají na hlavě mezi nozdrami a očima orgán, který dokáže neuvěřitelně přesně vnímat okolní teplotu

19

20

21 Želva stepní

22 pochází z vyprahlých oblastí Asie - typickým prostředím je suchá písčitá nebo kamenitá půda, řídce zarostlá travinami a keři aktivní je od března do července, tedy pouze měsíců, v červenci upadají do letního spánku, z něhož takřka plynule přejdou do spánku zimního, když se na podzim prudce ochladí v půdě si hloubí nory dlouhé i více než deset metrů

23

24

25 Třída savci Řád sudokopytníci

26 Velbloud spolu s lamami patří do podřádu velbloudi
je pověstný svou schopností přetrvávat dlouho bez vody hrb slouží jako zásobárna tuků a také pohlcuje teplo žíznivý nebo hladový velbloud má pokleslý hrb hustá srst v noci velblouda zahřívá, zatímco přes den ho chrání před velkým horkem je býložravý chová se především pro dopravu břemen a osob – unese břemeno o hmotnosti až 270 kg, dále také pro maso a mléko (kumys) i pro vlnu

27 Velbloud dvouhrbý

28 původní výskyt velblouda dvouhrbého
současný výskyt původní divoké formy velblouda dvouhrbého – dnes přežívá posledních 500 – 1000 kusů

29 Velbloud dvouhrbý (drabař) se vyskytuje ve střední Asii, v Číně a Mongolsku.
Obývá nehostinné stepi a polopouště , kde teploty vystupují k 50 °C v létě a v zimě klesají na - 25 °C. Je celkově mohutnější než jeho příbuzný velbloud jednohrbý. V domácích chovech je zhruba 1,5 miliónu velbloudů dvouhrbých. Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi.

30 Před vniknutím rozvířeného písku do očí ho chrání silné řasy a podobný účel mají i jeho štěrbinové, uzavíratelné nozdry, které také zabraňují většímu odpařování vody z těla při dýchání. Velbloudi došlapují na celou plochu 3. a 4. prstu, pod níž je silný a pružný mozol. Podobné mozoly jsou také na kolenou a na prsou.

31

32 Velbloud jednohrbý

33 Velbloud jednohrbý, dromedár, je v přírodě už vyhuben a žije jen ve zdomácnělé formě.
Před zdomácňováním, které začalo už asi 4000 let př.n.l,, žil dromedár zřejmě v polopouštích, pouštích a suchých stepích severní Afriky a Arábie. Žijí v malých stádech tvořených z několika samic, mláďat a jednoho samce, který stádo ochraňuje pliváním a kousáním. Živí se trávou a dalšími dostupnými rostlinami (dokonce i trnitými).

34

35 Třída savci Řád šelmy

36 Fenek

37 štíhlá šelmička (měří 40 cm) s velmi dlouhým (až 30 cm) huňatým ocasem
nejmenší liška na světě má vzhledem k velikosti těla největší ušní boltce ze všech psovitých šelem ušní boltce, až 15 cm dlouhé, slouží nejen pro velmi citlivý sluch, ale také jako tepelný výměník a pomáhají tak fenkovi ochladit se dalším důležitým smyslem je zrak, fenci vidí velmi dobře i v šeru Fenek berberský

38 žijí v rodinných až desetičlenných skupinách
aktivní převážně v noci, přes den se schovává před pouštním žárem v hlubokých norách cítí-li se ohroženi, zahrabou se tak rychle, že doslova „zmizí v písku“ žijí v rodinných až desetičlenných skupinách jsou velmi aktivní, hraví a neuvěřitelně pohybliví na lov se vydávají v noci, a přestože žijí ve skupinách, potravu shánějí sami; jsou to všežravci a využijí jakýkoliv možný zdroj potravy je považován za jediný druh lišky, který se dá chovat v domácnosti jako mazlíček

39

40 Fenek – domácí mazlíček

41 Pouště a polopouště Pouště: nedostatek vody - kromě oázy; ve dne horko, v noci zima BEZOBRATLÍ PAVOUKOVCI: štír – hlavohruď s klepety; na zadečku jedový trn; v noci loví drobné živočichy OBRATLOVCI PLAZI: Hadi – jedovatí: loví drobné živočichy zmije rohatá (50cm) – v Africe; zahrabaná v písku chřestýš (2 m) – v S. Americe; na ocase – chřestidlo ze zbytků kůže Želvy: želva stepní - kostěný krunýř; zimní spánek; býložravec; chráněná SAVCI: Sudokopytníci velbloud dvouhrbý a jednohrbý– v Asii a v Africe; v hrbu – tuk - zdroj potravy i vody; býložravci; využití člověkem - doprava, maso, mléko, kůže, vlna, trus Psovité šelmy fenek – v Africe; nejmenší druh lišky; velké uši; všežravec

42 Závěr: Jaké jsou přírodní podmínky v pouštích? Co z toho plyne pro organismy, které tu žijí? Kteří savci se přizpůsobili životu v poušti? Zařaď je do systému a stručně popiš. Kteří pavoukovci a plazi se přizpůsobili životu v poušti? Zařaď je do systému a stručně popiš.