Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace

Prezentace na téma: "Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace"— Transkript prezentace:

1 Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Přednáška č. 5 Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace Zatížení a zotavení Superkompenzace

2 Druhy adaptace 1) BIOLOGICKÁ: morfologické a funkční změny jednotlivých orgánů (*homeostáza). 2) PSYCHOLOGICKÁ: přiměřené a účelné chování a jednání sportovce při výkonu. 3) SOCIÁLNÍ: vytváření optimálních vztahů mezi sportovcem a okolím, rozvoj osobnosti, vytvoření vztahu ke sportu. *Homeostáza: je stav dynamické rovnováhy organismu, který se snaží zachovávat stabilitu vnitřního prostředí v biologicky přípustných mezích (mantinely homeostázy, které se opakováním tělesných podnětů rozšiřují – princip adaptace)

3 DRUHY PODNĚTŮ 1) NÍZKÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PODPRAHOVÉ: normální reakce organismu (základní energetické rezervy) – bezprostřední reakce 2) SPECIALIZOVANÉ TĚLESNÉ PODNĚTY – PRAHOVÉ: vyčerpání většiny energetických zásob – morfologicko funkční reakce DRUHY REAKCÍ 1) BEZPROSTŘEDNÍ REAKCE: využití funkčních rezerv, zrychlení dechové a srdeční frekvence 2) MORFOLOGICKO – FUNKČNÍ REAKCE: po opakovaných dostatečně silných podnětech dochází k morfologickým a funkčním změnám ve tkáních, jichž se podnět týkal

4 Seleyův adaptační syndrom:
1) PRVNÍ FÁZE – POPLACHOVÁ REAKCE: adaptační podnět (stressor) vyvolá reakci organismu (aktivace řady mechanismů – orgánů) 2) DRUHÁ FÁZE – STADIUM ODOLNOSTI (ADAPTACE): vyrovnání organismu s vnějšími vlivy, utváří se optimální reakce na adaptační podnět 3)TŘETÍ FÁZE - STADIUM VYČERPÁNÍ (EXHAUSE): podnět působí příliš dlouho nebo je příliš intenzivní (nadprahový) – přetížení organismu

5 Zátěž a zotavení: Zátěž: 1) NARUŠENÍ HOMEOSTÁZY
2) VYČERPÁNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) NARUŠENÍ MECHANISMŮ CNS Zotavení: 1) VYROVNÁNÍ HOMEOSTÁZY 2) DOPLNĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁSOB 3) UPRAVENÍ MECHANISMŮ CNS OPTIMÁLNÍ ČAS PRO TRÉNINK ( 9-10 dopoledne, odpoledne )

6 Mobilizované a autonomní chráněné rezervy:
MOBILIZOVANÉ REZERVY: ty bychom měli využívat při tréninku (60-80 % usilí) AUTONOMNÍ CHRÁNĚNÉ REZERVY: umožňují dýchání a základní fyziologické funkce (tato hranice se nesmí překročit – je to možné s použitím dopingu – útlum CNS)

7 Superkompenzace (základní vztah růstu sportovní výkonnosti )
Superkompenzace je postupné zvýšení jednotlivých fyziologických funkcí organismu nad úroveň, která byla před zatížením (energetické zásoby, enzymy, ...). zatížení superkompenzace Dlouhodobé 2 h Krátkodobé 20 s dní min     pomalá fáze rychlá fáze 80%

8 Nulový, záporný a kladný tréninkový efekt
NULOVÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: časový sled je příliš dlouhý (1x týdně)  udržení úrovně (nevyužívá superkompenzaci) ZÁPORNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku moc brzo  přetížení, přetrénování KLADNÝ TRÉNINKOVÝ EFEKT: nasazení tréninku ve fázi superkompenzace  zvyšování výkonnosti

9 Heterochronnost jednotlivých funkcí organismu
1) ATP-CP systém: 3-5 minut 2) Glykogen: 10 minut – 1 hodina 3) Enzymy a bílkoviny: hod – dny

10 Fyziologické změny Změny velikosti orgánů (srdce, plic).
Zvětšení průřezu příslušných svalových vláken a zlepšení jejich krevního zásobení. Zvýšení hodnot VO2 max Zvýšení respirační kapacity svalové hmoty Zlepšení enzymatické výbavy Zlepšení využití energetických zdrojů (zejména karbohydrátů)

11 Změny ve svalech Průměrný počet kapilár na 1000 m2 svalového průřezu:
- u netrénovaného člověka 0,84 - u průměrně trénovaného 0,94 - u vytrvalostně trénovaného 1,25.

12 Respirační kapacita svalové hmoty
Respirační kapacita - QO2 (musculus gastrocnemius) u netrénovaného, středně trénovaného (provozujícího běh pro zdraví) a vysoce trénovaného (maratonce). Všimněte si přímé úměrnosti vzhledem k tréninkovému objemu. (Costill, 1986)

13 netrénovaní sprinteři vytrvalci Aerobní enzymy SDH = succinate dehydrogenase 8,1 8 20,8 MDH = malate dehydrogenase 45,5 46 65,5 CPT = carnitine palmityl transferase 1,5 2,3 Anaerobní enzymy CPK = creatine phosphokinase 609 702 589 MK = myokinase 309 350 297 Phosph = phosphorylase 5,3 5,8 3,7 PFK = phosphofructokinase 19,9 29,2 18,9 LDH = lactate dehydrogenase 766 811 621

14 Porovnání trénované a netrénované osoby vzhledem ke koncentraci laktátu v krvi při různém stupni zatížení.

15 Vliv plaveckého tréninku na koncentraci laktátu v krvi po 200 metrovém úseku plavaném danou rychlostí

16 Zavodnění organismu při zátěži

17 Karbohydráty jako hlavní energetické zdroje pro svalovou činnost
Zajímavé je především porovnání příjmu karbohydrátů za posledních 24 hodin a vztah k času cvičení do Exhause. příjem karbohydrátů (gramy / 24 hod) glykogen ve svalech ( mmol / kg svalové hmoty) čas cvičení do vyčerpání (min) 100 53 57 280 114 500 205 167