Jaderné elektrárny.

Prezentace na téma: "Jaderné elektrárny."— Transkript prezentace:

1 Jaderné elektrárny

2 Úvod Jaderná elektrárna je výrobna elektrické energie resp. technologické zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s alternátorem a z mnoha dalších pomocných provozů. V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny, které pohání alternátory pro výrobu elektrické energie. Někdy používaný pojem atomová elektrárna je chybný, neboť z atomu se energie vyrábí i v elektrárnách na fosilní paliva. Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu 235U z původních zhruba 0,5 % na 2 – 5 %. Podle odhadů geologů a OECD vydrží známé a předpokládané zásoby uranu nejméně 270 let. Jaderné elektrárny jsou z energetického hlediska vhodné především pro výrobu energie v režimu základního zatížení (je snaha, aby vyráběly energii pokud možno nepřetržitě).

3 Historie Úplně první reaktor byl spuštěn v USA, ten však sloužil prvotně k výrobě plutonia. První elektrárna byla postavena ve Velké Británii, i ta však nedodávala proud do sítě. První elektrárna, která dodávala proud do sítě (výkon 5000 KW), byla spuštěna až v roce 1954 v bývalém SSSR, za první skutečně komerční jadernou elektrárnu je považována elektrárna Calder Hall v Británii spuštěná v roce 1956.

4 Protesty a útlum Část obyvatelstva v některých vyspělých zemích protestuje proti jaderné energetice a tyto protesty nabyly na intenzitě v poslední čtvrtině 20. století, obzvlášť po černobylské havárii. Podstatou protestů jsou zejména poukazy na rizika spojená s provozem jaderných elektráren, s jejich pořizovací cenou a problémy s jaderným odpadem (resp. použitým jaderným palivem) a těžbou paliva. V některých zemích existují díky soustavnému tlaku odpůrců jaderné energie plány na odklon od jaderného programu. Příkladem může být Rakousko, kde referendum v roce 1978 většinou 50,5 % hlasů rozhodlo o tom, že téměř hotová jaderná elektrárna Zwentendorf nebude uvedena do provozu a stát se od jaderné energie odkloní. Místo jaderné byla postavena klasická elektrárna Dürnrohr, která spaluje polské a české uhlí. Velké protesty, zvláště z rakouské strany, provázely a provázejí i dostavbu a provoz české elektrárny Temelín. Německo má program útlumu jaderné energetiky, který schválila dřívější koaliční vláda sociálních demokratů a zelených. Tento program byl však v roce 2010 z rozhodnutí vládní koalice částečně zrušen a doba provozu jaderných elektráren prodloužena.

5 Stoupenci Proti početným skupinám odpůrců „jaderné energie“ stojí početné skupiny stoupenců, kteří považují jadernou energetiku za jediné možné řešení hrozící energetické krize a globálního oteplování. Vidí jaderné elektrárny jako jedno z mála ekologicky přijatelných a reálných řešení energetických problémů pro 21. století. Často je zmiňována nutnost co nejrychlejšího vývinu fúzního reaktoru a jaderné elektrárny jsou považovány za jediný přijatelný prostředek, kterým se dá překlenout přechodné období vývoje a zavádění tohoto nového zdroje energie.

6 Stav ve světě V roce 2009 bylo v provozu 436 jaderných reaktorů ve 31 zemích světa. Za tento rok vyrobily 2558 TWh elektrické energie, což bylo 13-14% světové poptávky. Dalších 30 reaktorů je ve výstavbě (zvláště v asijských zemích, v Rusku a Finsku) a řada zemí (USA, Bulharsko, Slovensko, Litva) rozhodly o jejich nové výstavbě. Díky provozu jaderných elektráren ročně nemusí být vypuštěno 1,8 mld. tun CO2 Nejvíc energie z jaderných elektráren se vyrábí v Litvě (79,9 % k roku 2003) Francii (77 % k roku 2003), Německu (28,1 % k roku 2003), USA (19,9 % k roku 2003), Japonsku a Rusku. V Rusku však přežívají staré jaderné elektrárny, některé z nich podobného typu jako Černobyl a se zastaralou technologií. K zastavení některých z nich je Rusko tlačeno mezinárodním společenstvím. V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany) s celkovým výkonem 3760 MW; pokrývají přibližně 31 % celkové spotřeby elektřiny v Česku.

7 ROZMÍSTĚNÍ JADERNÝCH ELEKTRÁREN V ČR
TEMELÍN DUKOVANY

8 ROZMÍSTĚNÍ JADERNÝCH ELEKTEÁREN VE SVĚTĚ
Rusko Francie Korea Japonsko USA

9 „NEJ“ Evropské země s největším podílem energie vyrobené jadernými elektrárnami: 1. Francie ,2% (Podíl elektřiny vyrobené z jádra) 2. Litva ,9% 3. Slovensko ,4% Plánované jaderné elektrárny nebo elektrárny ve výstavbě od roku 2011 do roku 2015 s nejvyšším instalovaným výkonem: ROK ZEMĚ ELEKTRÁRNA/REAKTOR INSTALOVANÝ VÝKON Japonsko Shimane  375 MWe Francie Flamanville  630 MWe Čína Taishan  700 MWe Japonsko Fukishima I  350 MWe Japonsko Ohma  350 MWe Korea Shin-Kori  350 MWe Čína Taishan  700 MWe Největší světoví producenti jaderné energie : Země Instalovaný výkon v GWe Vyrobeno miliard kWh za jeden rok Počet reaktorů 1. USA 101 809 104 2. Francie 63 418 59 3. Japonsko 47 240 54 Spojené státy jsou největším producentem a z celosvětového množství vyrobí téměř jednu třetinu jaderné elektřiny.

10 Zdroj

11 Solární baterka Ušetří energii! (svítí pouze, když na ni dopadá světlo)

12