Anotace - v prezentaci se žáci seznamují s ptáky žijícími v lese Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů,

Prezentace na téma: "Anotace - v prezentaci se žáci seznamují s ptáky žijícími v lese Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů,"— Transkript prezentace:

1 Anotace - v prezentaci se žáci seznamují s ptáky žijícími v lese Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup – poznání přírodních druhů, popis , rozlišení samce a samice Speciální vzdělávací potřeby – žádné Klíčová slova - ptáci, strakapoud, výr, káně, červenka, straka, kos, sojka, kukačka, pěnkava, brhlík Druh učebního materiálu - prezentace Druh interaktivity - výklad Cílová skupina - žák Stupeň a typ vzdělávání - základní vzdělávání – první stupeň – druhé období Typická věková skupina let Celková velikost – 3,4 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR

2 Živočichové v lese - ptáci
Na Zemi žije asi druhů ptáků. Někteří jsou výborní letci, jiní se pohybují více po zemi, někteří šplhají…Kostra je odlehčená, upínají se na ni silné létací svaly. Zuby se přeměnily u ptáků na ostré rohovinové lišty v zobáku. Ptáci mají nejvýkonnější plíce v živočišné říši. Opeření zajišťuje udržování tělesné teploty, je vyšší než u savců ( asi 44°C), nemají potní žlázy. Nemají močový měchýř.

3 Strakapoud velký Velký asi jako kos, samička má černý a sameček červený týl, na křídle velká bílá skvrna, poskakuje spirálovitě po kmeni, žije osaměle, v zimě ve společnosti sýkor. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích, parcích , zahradách a sadech. Každý rok připravují novou hnízdní dutinu, vybírají si stromy s měkkým nemocným a jádrem. Koncem dubna klade samička asi 6 vajíček, při sezení se rodiče střídají. Mláďata se líhnou po 13 dnech.

4 Strakapoud je datlovitý pták a šplhavec
Strakapoud je datlovitý pták a šplhavec. Hledá pod kůrou různé kůrovce a odstraňuje při tom kůru na stromech. Larvy chytá na dobře uzpůsobeným jazykem. Někdy uloupí i mláďata z ptačích budek. V zimě se živí semeny ze smrkových a borových šišek. Příbuzné druhy: strakapoud prostřední, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, datel černý, strakapoud malý, krutihlav obecný, žluna zelená, žluna šedá.

5 3. 1. samice (vlevo) a samec (vpravo) 2. samec u hnízdní dutiny

6 Výr velký Největší z našich sov, rozpětí křídel až 170 cm,
má nápadná ouška z peříček a jasně oranžové oči. Patří mezi vzácné a ohrožené druhy ptáků. Žijí v věrně v párech na svém hnízdišti. Hnízdí v březnu až dubnu v dutinách stromů, ve skalních stěnách nebo jeskyních. 4.

7 Výr loví za soumraku. Potravou jsou krysy, myši, ježci, vrány, veverky
Výr loví za soumraku. Potravou jsou krysy, myši, ježci, vrány, veverky. Zabije i jestřába nebo tetřeva, srnče nebo lišku. Unese ve vzduchu i zajíce, což svědčí o síle v jeho zobáku. Další sovy žijící u nás: kalous ušatý, výreček malý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, sýček obecný, puštík obecný, sova pálená.

8 6. 7. 5.

9 Káně lesní Je barevně přizpůsobivý krahujcovitý dravý pták. Barva od tmavě hnědé až po bělavou. Vysedává na vysokých místech, krouží a vydává mňoukavý hlas. Rozpětí křídel asi 130 cm. Rodiče se střídají při sezení na vejcích, mláďata jsou po vyklubání obrostlá prachovým peřím. Mají slabé pařáty, proto loví jen drobnou zvěř do velikosti veverky. Hlavní potravou jsou myši. Loví i ještěrky, hady, přiživí se i na mrtvých jedincích. Někteří jedinci na zimu odlétají na jih, někteří přezimují.

10 9. 8.

11 Červenka obecná Patří k čeledi drozdovitých, mladé
červenky jsou hnědé, skvrnité, s nápadně velkýma očima. Starší ptáci mají červenou skvrnu na hrdle a na tvářích orámovanou ocelově šedým peřím. Žije ve vlhkých listnatých lesích. Mají dvě snůšky v roce Živí se hledáním hmyzu na zemi, sbírají pavouky, hmyz, žížaly, plže. Na podzim zobají bobule, v zimě se přikrmují na krmítkách. 11.

12 10.

13 Straka obecná Dlouhá asi 45 cm, rozpětí křídel 60 cm. Černá hlava a krk, břicho a část křídel bílá, ocas a letky černé. Patří do čeledi krkavcovitých. Žije v kulturních oblastech – parky, sídliště, okraje měst, zahrady… Žijí v trvalém svazku, hnízdo staví vysoko v korunách stromů i nízko nad zemí. Hnízdí od dubna do června. Živí se hlavně hmyzem, loví myši, vybírá ptačí hnízda, sbírají i přejetá zvířata nebo mrtvou zvěř. V zimě se živí na smetištích a přiživují se v krmítkách. Kradou lesklé předměty a odnášejí je do hnízd.

14 13. 12. 14.

15 Kos černý Sameček je matně černý se žlutým zobákem, samice černohnědá. Patří do čeledi drozdovitých. Vyskytují se v listnatých i jehličnatých lesích, zahradách, parcích. Hnízdo staví miskovité ze stébel, uvnitř vymazané vrstvou hlíny. Potravou jsou žížaly, zralé ovoce.

16 15. sameček 16. samička 17. 18.

17 Sojka obecná Velká jako straka, na křídlech typické modro bílé zbarvení (zrcátko). Na hlavě má načepýřené peří. Patří do čeledi krkavcovitých. Žije ve všech druzích lesů i v nízkých porostech. Hnízdo staví oba rodiče ze stébel a kořínků, hnízdí v květnu, střídají se při sezení. Mláďata krmí z volete. Jsou všežravci (živí se hmyzem, ptačími vejci i holátky, ještěrkami, žábami, myšmi, na podzim hlavně rostlinná potrava – bobule, hrách, fazole, obilí, bukvice, žaludy).

18 19.

19 Kukačka obecná Je z čeledi kukačkovitých, středně velký pták, barva starších ptáků je šedá s bíle skvrnitým ocasem a pruhovanou hrudí. Někdy je barva červenohnědá. Kuká jen sameček. Jsou výjimečně přizpůsobivé, žijí v různých biotopech, jsou hojné. Samička klade vejce do hnízd jiných ptáků ( tzv. hnízdní parazitizmus). Každá samička klade vejce do hnízd stejného druhu, kterým byla sama vychována. Mláďata mají vyhazovací reflex, vystrkají z hnízda vše, čeho se dotknou. Adoptivní rodiče ji krmí a rychle vyrůstá. Pak se chystá na cestu do Afriky.

20 20. 21. 22.

21 Pěnkava obecná Sameček má červenohnědou hruď, samička šedohnědou.
Žije všude, kde jsou stromy (lesy, parky, zahrady, aleje…). Je nejhojnější pták v Evropě. Patří do čeledi pěnkavovitých. Hnízda staví jen samičky. Hnízdo je dokonalá hluboká miska, zvenčí maskovaná mechem a lišejníkem. Hnízdí v roce dvakrát. Živí se hlavně semeny. Mláďata krmí hmyzem.

22 24. samička 23. sameček 25.

23 Brhlík lesní Vrchní strana těla popelavě šedá, spodní rezavá (samečkové výraznější barvu). Je dlouhý asi 14 cm. Žije ve všech druzích lesů, v zahradách a parcích. Hnízdí v dutinách stromů. Je-li vchod velký, přizdívá jej směsí slin a hlíny. Hlavní potravou je hmyz a členovci, hledá je v kůře, kterou odlupuje. V zimě se živí semeny. Jeden z mála ptáků, který šplhá i hlavou dolů.

24 27. 26.

25 Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.