Společná zemědělská politika Michal Částek. Historie SZP SZP zakotvena v zakladatelských smlouvách – Smlouva o EHS Sektor získal po druhé světové válce-

Prezentace na téma: "Společná zemědělská politika Michal Částek. Historie SZP SZP zakotvena v zakladatelských smlouvách – Smlouva o EHS Sektor získal po druhé světové válce-"— Transkript prezentace:

1 Společná zemědělská politika Michal Částek

2 Historie SZP SZP zakotvena v zakladatelských smlouvách – Smlouva o EHS Sektor získal po druhé světové válce- mimořádný politický význam – cíl zajistit soběstačnost ES v zemědělské produkci a zajistit dostatečné příjmy pro zemědělce Závislost na dovozech zem. Produkce – se mohla mít silné politické důsledky (zkušenosti zemí východního bloku po druhé světové válce – dodávky ze SSSR v r. 1947) Nejpropracovanější společná politika EU - nejkontroverznější

3 Důsledky SZP Zemědělská politika se od 70. let stala nejdražší politikou ES – nejvíce prostředků jde na SZP Agrárním státům umožnila snížit výdaje na zemědělství a financovat je z rozpočtu EU Nadnárodní povaha SZP umožnila členským státům snížit národní výdaje na zem. produkci

4 Zakotvení SZP ve Smlouvě Smlouva o ES: čl. 33 SES – cíle Zvýšit produktivitu zem. Výroby Zajistit odpovídající životní úroveň zem. Komunity Stabilizace trhů Zajistit plynulé zásobování Zajistit dodávky spotřebitelům za rozumné ceny

5 Tržní organizace – nástroje SZP Tržní organizace – pracují s cenami – stanoví minimální ceny, pokud se produkce neprodá na trhu (státní intervenční orgán sám nakoupí a popř. exportuje) Tržní organizace – odpovědné za ochranu proti zahraniční konkurenci – dovozní přirážky a cla (vajíčka, drůbež, ovoce a zelenina. Tržní organizace – poskytují finanční pomoc producentům některých plodin – přímá pomoc poskytována s cílem zajistit přiměřený příjem producenta, aniž by se toho dosáhlo zvýšením cen či produkce – pěstování v malém (chmel, bavlna, len, konopí, hedvábí

6 Nástroje SZP Variabilní přirážky – forma cel a dovozních přirážek Ochrana vnitřního trhu před dovozy ze třetích zemí Při vývozu – refundace – vývozní dotace (proti preferenčnímu systému bylo tradičně Německo – liberální celní systém) SZP získala Francie v r. 1962 za společný trh (pro Německo) Stanování cen Cílová cen – cena za produkci na trhu Prahová cena – nejnižší možná cena za kterou se může dovézt z třetích zemí do EU Minimální cena – garanční cena – cena, za kterou odkupuje EU produkci v případě poklesu tržní ceny či v důsledku nízké poptávky. Garantované ceny se staly hlavním problémem SZP – docházelo ke zvyšování produkce a od 70.let vedlo k výrazné nadprodukci

7 Problémy SZP Cenové garance – vedlo k nadprodukci – skladování (velmi nákladné) – vývoz do třetích zemí (vysoké vývozní subvence) – stále vyšší výdaje z rozpočtu EU Tlak na reformu SZP – Delorsova komise – navrhla změnu SZP a rozpočtu EU V 60. a 70. letech reformy SZP nemohly být provedeny – nesouhlas Rady 1988 – Delorsův balík I – reforma rozpočtu EU a SZP

8 Delorsův balík I podniky s vysokou nadprodukcí – budou se muset podílet na likvidaci přebytků Snižování obdělávané plochy+dřívější odchod zemědělců do důchodu Finanční strop pro výdaje na SZP Na zač. 90. let – zem. Politika ES v krizi – spory s USA a dalšími světovými exportéry při jednání v rámci GATTU – kvůli vysokým vývozním subvencím,

9 1992- McSharryho reforma Cílem reformy – stimulovat zem. Proukci a zajistit soběstnačnost byl splněn – nyní se orientovat na kvalitu Finanční prostředky – jsou vynakládány neadekvátně – 80% příspěvků do rukou 20% zemědělců Negativní vliv na živ. Prostředí Neefektivní vynakládání prostředků

10 Principy McSharryho reformy Snížení garantovaných cen – snaha o zvýšení konkurenceschopnosti evropských zem. Produktů (u obilovin o 35%, mléko o 10%) Zvýšení přímých plateb farmářům – zajištění dobrých živ. Podmínek pro farmáře, bez ohledu na produkci – snížení obdělávané půdy Důraz na rekultivaci krajiny – zalesňování, rozvoj venkova, turistický ruch.

11 Reforma 2003 Agenda 2000 – nepřinesla žádnou reformu SZP – obrovský odpor francouzských zemědělců Reforma SZP v roce 2003 – další snižování intervenčních cen +úprava přímých plateb – systém se postupně nahrazuje systémem jediné přímé platby - nezávisle na to, co pěstují. Farmáři budou mít větší volnost – budou moci produkovat to, co požaduje trh. Většina subvencí bude v budoucnu vyplácena nezávisle na objemu produkce. Zemědělci z nových členských států – nižší přímé platby – 2004 – 25% úrovně EU 15 - pak postupný nárůst přímých plateb – v roce 2013 Nové členské státy – kritika kvůli diskriminaci

12 Současné principy SZP Respektování standardů na úrovni farmy, která se týkají ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a dobré zemědělské praxe (cross compliance). Jednotné platby na farmu (single farm payment) Odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling) Modulace – modulace se týká farem, kterým jsou poskytovány přímé platby nad 5.000 eur. Z těchto plateb půjdou odvody na venkovský rozvoj. Venkovský rozvoj – budou zavedena nová opatření (nové standardy, podpora kvalitní výroby a členství v poradním zemědělském systému, podpora mladých farmářů, investice do státem vlastněných lesů, nová opatření na zajištění blahobytu zvířat, ad.)

13 Reforma SZP Evropská rada – schválila v prosinci 2005 FP – podmínkou byla zásadní reforma rozpočtu EU a reforma SZP Nyní se připravují pozice členských států k reformě SZP – diskuse o reformě budou zahájeny v průběhu roku 2009 ČR podporuje – snižování přímých plateb a více peněz na rozvoj venkova Více prosazovat ekonomické principy ve fungování SZP a snižovat exportní subvence (podpora rozvojových zemí)

14