Fyziologie buňky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Biological_cell.svg Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF.

Prezentace na téma: "Fyziologie buňky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Biological_cell.svg Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF."— Transkript prezentace:

1 Fyziologie buňky Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Příjem a výdej látek buňkou
1. Pasivní transport – bez potřeby energie a) prostá difuze – po koncentračním spádu, velmi pomalá, jen málo látek (CO2), volně procházejí steroidní hormony b) usnadněná difuze – po koncentračním spádu, zejména hydrofilní molekuly (např. glukóza), pomocí přenašečů (transportní proteiny) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 2. Aktivní transport – spotřeba energie
a) aktivní transport – využívá energii z molekul ATP, přenos jednosměrný – pomocí přenašečů 3. Endocytóza – buňka přijímá makromolekulární látky a) pinocytóza – buňka pohlcuje kapénky tekutin vchlípením části plazmatické membrány b) fagocytóza – přijímání větších částic i pevných, vytváří plazmatické výběžky = panožky Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

4 Endocytóza Exocytóza Fagocytóza Pinocytóza

5 4. Exocytóza – opak endocytózy
- buňka vydává nepotřebné, přebytečné, škodlivé i jiné (hormony, protilátky) látky 5. Osmóza – speciální pasivní buněčný transport vody přes semipermeabilní membránu - z prostředí o nižší koncentraci látek do prostředí o vyšší koncentraci látek a) hypertonické p. – vyšší koncentrace látek, než koncentrace prostředí – plazmolýza (smrštění) buněk b) hypotonické prostředí – nižší koncentrace látek, než koncentrace prostředí – zvýšený turgor, plazmoptýza (prasknutí přesáklé buňky) c) izotonické prostředí – stejná koncentrace látek a prostředí Turgor – tlak buněčné stěny na buněčný obsah Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 Vliv osmotického tlaku na lidské červené krvinky
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

7 Způsoby výživy = trofiky
1. Podle zdroje přijímané energie a) fototrofní organismus – zdrojem energie je sluneční záření b) chemotrofní organismus – získávají energii oxidací organických (glukóza) nebo anorganických (sulfan) látek 2. Podle zdroje stavebního materiálu a) autotrofní organismy – zdroj CO2 b) heterotrofní organismy – zdroj jiný než CO2 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

8 3. Podle vztahu organismu ke kyslíku
a) aerobní organismy – kyslík je pro ně nepostradatelný b) anaerobní organismy – kyslík nepotřebují, některé organismy při styku s kyslíkem hynou c) fakultativní (podmíněně) anaerobní organismy – preferují aerobní způsob života (energeticky výhodnější), v případě nutnosti se mohou bez kyslíku obejít (anaerobní způsob života) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Buněčný cyklus = prochází jím buňka mezi svými děleními
doba trvání cyklu = generační doba fáze přípravné (interfáze) a buněčné dělení regulaci má na starosti velké množství látek enzymové i neenzymové povahy (Cykliny a Cdk proteinkinázy) G0 fáze - zastavení buněčného cyklu, diferencované buňky G1 fáze - též postmitotická, období růstu buňky, přípravná fáze na další dělení S fáze - DNA se replikuje na dvojnásobné množství (sesterské chromatidy) G2 fáze - zdvojování organel M fáze - skládá se z jaderného dělení (mitózy) a vlastní cytokineze Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Rozmnožování buňky = buněčné dělení
původní mateřská buňka se rozdělí na 2 (obvykle) buňky dceřiné dělení jádra = karyokineze dělení celé buňky = cytokineze podle typu karyokineze – amitóza, mitóza, meióza Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

11 Homologní chromozómy při Mitóze (nahoře) a Meióze (dole)
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

12 Fluorescenčně vizualizovaná metafázní buňka

13 Diferenciace a specializace buněk
= proces, během něhož se buňky svojí stavbou přizpůsobují k vykonání určité funkce Buňky jsou vybaveny kompletní sadou informací (genů) o vlastnostech daného organismu Kmenové buňky – primární nediferencované buňky, které mají schopnost se přeměnit (diferenciace) na jakýkoliv jiný typ buněk Diferenciační genová aktivita – selektivní (výběrový) přepis genetické informace Reversibilně (vratná dif.) diferencovaná buňka se může začít zpětně dělit Ireversibilně (nevratná dif.) diferencovaná buňka schopnost dělení ztrácí Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

14 Příčiny selekce informací
vzájemný vliv jádra a cytoplazmy vnější prostředí embryonální indukce – vzájemný vliv buněk v rámci zárodku kontaktní inhibice – vzájemný dotek buněk zamezí jejich růst a dělení působení hormonů Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

15 Maligní transformace tkáňových B
normální tkáňové buňky ztrácejí vlastnosti diferencovaných buněk začínají se nekontrolovatelně dělit vzniká zhoubný = maligní nádor (= rakovina = karcinom), nádorové buňky nereagují na regulaci buněčného cyklu buňky ztrácejí vzájemnou soudržnost v tkáni, uvolňují se a v jiných částech těla vznikají metastáze (další nádory) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

16 Nádory benigní = nezhoubné = nezakládá dceřiná ložiska a roste omezeně, ale při růstu může utlačovat okolní tkáně maligní = zhoubné = při růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska = metastáze Vznik maligního nádoru vyvolávají karcinogenní faktory (chemikálie, záření, viry), které v buňce nadměrně aktivují určité geny = onkogeny Léčení – chirurgické odstranění nádoru, ozařování (brzdí bělení poškozených buněk, posiluje dělení zdravých buněk), léky (cytostatika) – působí jako záření Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

17 Literatura a internetové zdroje
Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing, Ústí n. L., 2000. Jelínek, J . a kol.: Biologie pro gymnázia. Nakladatelství Olomouc, 2005. Hančová, H. & Vlková, M.: Biologie v kostce. Fragment, 2008. Gunning, B. E. S. & Steer, M. W.: Plant Cell Biology. 1996 Internet Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.