Léčba psychotických poruch

Prezentace na téma: "Léčba psychotických poruch"— Transkript prezentace:

1 Léčba psychotických poruch
Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN Brno

2 Léčba schizofrenie Léčba schizofrenie se vyvíjela po staletí
Žádný způsob nebyl nijak účinný a nemocní obvykle setrvávali v ústavech po celý život Zlom nastal po 2. světové válce, kdy byl víceméně náhodně objeven první lék, který zlepšoval psychotické příznaky a umožňoval nemocným se schizofrenií návrat do běžného života. Tento lék se jmenuje chlorpromazin a původně se testoval jako lék proti alergiím. Od jeho zavedení v roce 1952 se oblast farmakoterapie schizofrenie rychle rozvíjela a dodnes je mnoho desítek látek s antipsychotickým účinkem. Tyto léky dnes nazýváme antipsychotika (v minulosti též neuroleptika či „velké trankvilizéry“) a představují základ léčby schizofrenie. Jejich účinnost je bezpečně prokázána.

3 Antipsychotika Dělí se do několika skupin, ale pro jednoduchost a názornost si je rozdělíme na 1) klasická 2) nová (atypická).

4 Klasická antipsychotika
Jsou léky účinné v léčbě schizofrenie, ale pro celou řadu nežádoucích účinků jsou dnes na ústupu. Zástupci: chlorpromazin (Plegomazin), chlorprothixen, thioridazin, levomepromazin (Tisercin), haloperidol, melperon (Buronil) aj. Nežádoucí účinky se liší mezi jednotlivými léky, obvykle je to útlum, ospalost, sucho v ústech a pohybové nežádoucí účinky (tzv. extrapyramidové příznaky, EPS): svalová ztuhlost (rigidita), vnitřní neklid (akatizie), nechtěné svalové záškuby (dystonie), nechtěné pohyby. Některé z nich ovlivňují srdeční rytmus, vedou ke zvyšování hmotnosti těla a zvyšují hladinu hormonu prolaktinu v krvi.

5 Nová antipsychotika, atypika
Představují dnes první volbu v léčbě schizofrenie a rozhodně pak u dětí a dospívajících Mají méně nežádoucích účinků než klasická antipsychotika, především těch pohybových. Pacienty jsou lépe snášena a je lepší spolupráce při jejich užívání.

6 AP 2. generace Blokátory D2 receptorů
Serotonin-dopaminoví antagonisté (SDA) Multireceptoroví antagonisté (MARTA) Parciální dopaminoví antagonisté

7 D2-antagonisté Sulpirid (DOGMATIL, SULPIROL, PROSULPIN aj.)
Amisuprid (SOLIAN) Podobný předchozímu Tiaprid (TIAPRIDAL, TIAPRA) Není účinný na schizofrenii !

8 SDA Risperidon (RISPERDAL, RISEPRO aj.) Paliperidon (INVEGA)
Ziprasidon (ZELDOX)

9 MARTA Klozapin (LEPONEX) Olanzapin (ZYPREXA)
Quetiapin (SEROQUEL, KVENTIAX)

10 Jiné Aripiprazol (ABILIFY)

11 Strategie léčby Léčba těmito léky je dlouhodobá, počítá se na měsíce a roky, často je celoživotní Po vysazení dojde často k návratu příznaků schizofrenie Léky působí tak, že vyrovnávají hladiny dopaminu v mozku, ale mají účinky i na další mozkové přenašeče

12 Další způsoby léčby Klozapin (Leponex) je antipsychotikum, které je neobvykle účinné a používáme ho tam, kde jiné léky zklamaly. Bohužel má značné riziko narušení krvetvorby, proto se musí pravidelně kontrolovat krevní obraz.

13 Další způsoby léčby Elektrokonvulzivní terapie (ECT/EKT), neodborně „elektrošoky“ se využívá u těžkých případů schizofrenie, především u katatonních forem. V celkové anestézii s myorelaxací se aplikuje elektrický výboj prostřednictvím elektrod umístěných ve spánkové oblasti lebky hlavy pacienta. Dochází k umělému záchvatu křečí podobnému epileptickému. Je třeba několika těchto zákroků.

14 Další způsoby léčby Psychosociální terapie
Představuje edukaci pacienta o jeho nemoci, o potřebě užívat léky, monitorovat svůj stav a v případě prvních známek zhoršení vyhledat svého psychiatra. Pacient se schizofrenií potřebuje také pomoc se zapojením se do společnosti, učí se vztahům k lidem atd. Existují tzv. chráněné dílny, kde mohou nemocní pracovat s pomocí zkušeného personálu.

15 Další způsoby léčby Rodinná terapie Kognitivní terapie psychóz
Expressed emotions Kognitivní terapie psychóz Práce s halucinacemi Práce s bludy Nácviky žádoucího chování

16 Nežádoucí účinky antipsychotik
Extrapyramidové nežádoucí účinky (EPS) Nárůst tělesné hmotnosti Sedace Hyperprolaktinémie Hypeglykémie a hyperlipidémie Hematologické nežádoucí účinky Hepatotoxicita Epileptické paroxysmy Účinky na kardiovaskulární systém Anticholinergní účinky

17 EPS Poměrně časté po klasických AP
Vyskytují se i po některých atypicích (ris) Zvláště u citlivých jedinců (genetika) A při rychlém titrování dávky Děti a dospívající jsou citlivější! Vyšší citlivost je i u ment. retardovaných

18 EPS Dystonie, křeče, svalové bolesti, okulogyrní krize
Dyskineze z vysazení Lékově navozený parkinsonismus Akatizie Tardivní dyskinézy

19 EPS - léčba V první linii anticholinergika, u nás biperiden (Akineton®) Úprava dávky antipsychotika, či jeho změna Akatizie odpovídá na léčbu špatně, spíše klonazepam (Rivotril®), b-blokátory (Trimepranol®)

20 Neuroleptický maligní syndrom
Život ohrožující nežádoucí účinek nejasného původu při léčbě antipsychotiky Vyskytne se asi u 0,5 – 1,5% pacientů léčených antipsychotiky (z jakékoli indikace) U dětí je četnost výskytu nejasná, ale byl popsán

21 Neuroleptický maligní syndrom
Hypertermie (horečka) Svalová ztuhlost Tachykardie Hyper- nebo hypotenze Vegetativní nestabilita Myonekróza Změna psychického stavu Neléčen pokračuje do kómatu a úmrtí

22 Neuroleptický maligní syndrom
Často, ale ne vždy, je zvýšení kreatinkinázy (CK) v séru a leukocytóza Riziko je zvláště při vyšších dávkách antipsychotik a v kombinaci s lithiem, ale i s dalšími léky

23 Neuroleptický maligní syndrom
Nutné okamžitě vysadit všechna antipsychotika a anticholinergika JIP nebo ARO i.v. aplikace dantrolenu Možno podávat bromokriptin

24 Neuroleptický maligní syndrom
Úmrtnost u dospělých je 10-20%, v posledních letech se snižuje Prediktory špatné prognózy jsou myoglobinurie a renální selhání U dětí je úmrtnost 0% v 90. letech, 5,5% byla v 80. letech a 44% (!) v 70.letech