Projekt českoněmeckých vztahů: Adalbert Stifter. Rodiště A.Stiftera Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Roku 1817.

Prezentace na téma: "Projekt českoněmeckých vztahů: Adalbert Stifter. Rodiště A.Stiftera Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Roku 1817."— Transkript prezentace:

1 Projekt českoněmeckých vztahů: Adalbert Stifter

2 Rodiště A.Stiftera Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Narodil se 23.10. 1805 v Horní Plané Roku 1817 zemřel Adalbertovi jeho otec – převrátil se s ním vůz s nákladem lnu. Proto byl vychováván matkou a prarodiči. Roku 1817 zemřel Adalbertovi jeho otec – převrátil se s ním vůz s nákladem lnu. Proto byl vychováván matkou a prarodiči. V roce 1818 ho jeho děd Franz Friepess odvezl k benediktům na klášterní gymnázium do Kremsmünsteru v Horním Rakousku. V roce 1818 ho jeho děd Franz Friepess odvezl k benediktům na klášterní gymnázium do Kremsmünsteru v Horním Rakousku.

3 Na studiích Stifter v letech 1826 – 1830 studoval právo ve Vídni Stifter v letech 1826 – 1830 studoval právo ve Vídni Věnoval se také přírodním vědám a matematice Věnoval se také přírodním vědám a matematice Zabýval se i kreslením a malováním (hlavně vodovými barvami) Zabýval se i kreslením a malováním (hlavně vodovými barvami) Po studiích si vydělával jako učitel matematiky a fyziky Po studiích si vydělával jako učitel matematiky a fyziky

4 Učitelská léta 15. listopadu 1837 se oženil s Amalií Mohauptovou 15. listopadu 1837 se oženil s Amalií Mohauptovou Od roku 1840 píše pro časopis Wiener Zeitschrift Od roku 1840 píše pro časopis Wiener Zeitschrift Seznámil se i s knížetem Metternichem, jehož syna Richarda, pozdějšího rakouského vyslance v Paříži, vyučoval 1844 -1846 matematiku a fyziku Seznámil se i s knížetem Metternichem, jehož syna Richarda, pozdějšího rakouského vyslance v Paříži, vyučoval 1844 -1846 matematiku a fyziku

5 1848 se odstěhoval s ženou do Horního Rakouska a 1849 se stal školním radou a inspektorem tamních národních škol. Tento úřad vykonával až do roku 1865 1848 se odstěhoval s ženou do Horního Rakouska a 1849 se stal školním radou a inspektorem tamních národních škol. Tento úřad vykonával až do roku 1865 V roce 1850 přesídlil do Lince a obdržel zlatou medaili od císaře za umění a vědy V roce 1850 přesídlil do Lince a obdržel zlatou medaili od císaře za umění a vědy Zde napsal mnoho svých prací Zde napsal mnoho svých prací Inspektorování

6 Poslední léta života Onemocněl v roce 1863 a 1865 - 1867 se léčil v Karlových Varech Onemocněl v roce 1863 a 1865 - 1867 se léčil v Karlových Varech 1865 byl jmenován dvorním radou 1865 byl jmenován dvorním radou Vévoda sasko-výmarský mu v roce 1867 propůjčil rytířský kříž první třídy, řady Bílého sokola Vévoda sasko-výmarský mu v roce 1867 propůjčil rytířský kříž první třídy, řady Bílého sokola

7 Úmrtí Doktor považoval jeho nemoc na jaře roku 1867 za překonanou, ale opak byl pravdou Doktor považoval jeho nemoc na jaře roku 1867 za překonanou, ale opak byl pravdou Adalbert Stifter se 28.ledna 1868 zabil Adalbert Stifter se 28.ledna 1868 zabil Zvolil dobrovolnou smrt – pořezal se břitvou Zvolil dobrovolnou smrt – pořezal se břitvou

8 Díla Adalberta Stiftera Cornelie (Der Kondor), 1840 Cornelie (Der Kondor), 1840 Horský křišťál (Bergkristall), 1845 Horský křišťál (Bergkristall), 1845 Hrad bláznů (Die Narrenburg), 1841 Hrad bláznů (Die Narrenburg), 1841 Lesní poutník (Der Waldgänger), 1847 Lesní poutník (Der Waldgänger), 1847 Pestré kameny (Bunte Steine), 1852/53 (2 díly) Pestré kameny (Bunte Steine), 1852/53 (2 díly) Polní květiny (Feldblumen), 1840 Polní květiny (Feldblumen), 1840 Povídky, 1968-72 (3 díly) Povídky, 1968-72 (3 díly) Pozdní léto (Der Nachsommer), 1857 Pozdní léto (Der Nachsommer), 1857 Sämtliche Werke, 1901-60 (24 dílů) Sämtliche Werke, 1901-60 (24 dílů) Studie (Studien), 1844-50 (6 dílů) Studie (Studien), 1844-50 (6 dílů) Vápenec (Kalkstein), 1848 Vápenec (Kalkstein), 1848 Vesnička na suchopáru (Das Heidedorf), 1840 Vesnička na suchopáru (Das Heidedorf), 1840 Vítek (Witiko), 1865-67 Vítek (Witiko), 1865-67 Z kroniky našeho rodu/Desky mého pradědečka (Die Mappe meines Urgroßvaters), 1841 Z kroniky našeho rodu/Desky mého pradědečka (Die Mappe meines Urgroßvaters), 1841 Žula (Granit), 1849 Žula (Granit), 1849

9 Naše zdroje www.hamelika.cz www.hamelika.cz www.hamelika.cz www.ckrumlov.cz www.ckrumlov.cz www.ckrumlov.cz www.radio.cz www.radio.cz www.radio.cz www.literatura.kvalitne.cz www.literatura.kvalitne.cz www.literatura.kvalitne.cz www.pes.eunet.cz www.pes.eunet.cz www.pes.eunet.cz www.stifter-haus.at www.stifter-haus.at www.stifter-haus.at

10 Kolektiv autorů Ondřej „Petarda“ Petráš: Narozen na sklonku minulého tisíciletí v Českých Budějovicích. Po fiasku na 1. stupni základní školy byl přeložen. Momentálně se dovzdělává na Gymnáziu Jírovcova 8. Ondřej „Petarda“ Petráš: Narozen na sklonku minulého tisíciletí v Českých Budějovicích. Po fiasku na 1. stupni základní školy byl přeložen. Momentálně se dovzdělává na Gymnáziu Jírovcova 8. Vít Peržina: Narozen minulého století v Českých Budějovicích. Vystudoval 1. stupeň základní školy Dukelská v tomtéž městě. Současně ostává na studiích na Gymnáziu v Jírovcově ulici. Vít Peržina: Narozen minulého století v Českých Budějovicích. Vystudoval 1. stupeň základní školy Dukelská v tomtéž městě. Současně ostává na studiích na Gymnáziu v Jírovcově ulici. Marek Voráček: -||- Marek Voráček: -||- Jiří Mendl: -||- Jiří Mendl: -||-