TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
Firmou rozumíme ………………….……… výrobou, obchodem, poradenstvím atd., ………… hospodářskou samostatnost (rozhoduje o sortimentu a množství produkovaných statků, kde a komu bude tyto statky prodávat) Firma vyrábí a prodává za účelem ……………. Maximalizace zisku Odvození nabídkové křivky Firma přeměňuje vstupy (…………….) na výstupy (statky) Práce, půda, kapitál Zisk je Rozdíl mezi příjmy a náklady Částka, kterou firma získá prodejem svých vstupů, se nazývá ………………………….. Částka, kterou firma zaplatí za nákup vstupů, se nazývá …………………….. Zisk se rovná Π= TR - TC Ekonomický subjekt zabývající se který má Odvození poptávkové křivky, tj. kolik statků vyrábět celkové příjmy celkové náklady

1.3 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá
h) jestliže firma dosahuje pouze normálního zisku, neuhrazuje veškeré náklady spojené s výrobou [ nepravda ] i) celkový zisk (n) představuje rozdílovou položku mezi TR a TC [ pravda ] j) křivky TC, AC apod. v ekonomické teorii představují celkové ekonomické náklady (tedy včetně nákladů implicitních)

ANALÝZA NÁKLADŮ Náklady, které firma hradí externím subjektům se, se nazývají ……………. Užitek či příjem z nejlepší alternativy, kterou nemůžeme realizovat, protože jsme se rozhodli pro alternativu, kterou realizujeme, označujeme jako…………………………. Účetní zisk je roven rozdílu mezi……………… Celkovými příjmy a explicitními (účetními) náklady, tj. mezi náklady, které firmy platí svým odběratelům Ekonomický zisk je roven rozdílu mezi Celkovými příjmy a účetními náklady a náklady obětované příležitosti explicitní náklady náklady obětované příležitosti či implicitní náklady Rozhodujeme – li se mezi několika variantami pro určitou z nich, vždycky se vzdáváme těch ostatních. Použijeme – li z omezených zdrojů některého více, je to vždy na úkor těch ostatních. Alternativa nebo zdroj, kterého se vzdáváme, se nazývají v ekonomii OPPORTUNITY COST. Opportunity cost definujeme jako cenu nejlepší nevyužité příležitosti.

Příklady 3.1.3 Měl bych jít nejprve do zaměstnání, anebo mám jít rovnou na vysokou školu? 3.1.4 Proč je prvořadou povinností bank vyplácet úrok? Náklady, které vyžaduje studium na vysoké škole, se neomezuje jen na školné, kolejné, jídlo, na nákup knih a podobně. Zahrnují také cenu příležitosti výdělků, ušlých během studia. Výdělky se zvyšují podle délky praxe. Čím delší máte praxi, tím vyšších výdělků se při studiu na vysoké škole musíte vzdát. Cena příležitosti proto bude při studiu na vysoké škole nejnižší, když půjdete studovat ihned po ukončení střední školy. Na straně prospěchu je jedním z přínosů studia na vysoké škole také to, že umožňuje dosáhnout výrazně vyšších výdělků. Čím dříve půjdete studovat na vysokou školu, tím dříve budete moci této přednosti využít. Dalším faktorem na straně prospěchu je potěšení ze studia, ve srovnání s prací. Obecně jsou ty druhy prací, které vykonávají lidé s vyšším vzděláním a s delší praxí, méně neoblíbené (jsou přitažlivější). Půjdete – li na vysokou školu hned po ukončení střední školy, vyhnete se nejméně oblíbeným pracím. Proto většina lidí považuje za rozumné jít nejprve studovat vysokou školu a teprve pak se ucházet o zaměstnání, je rovněž smysluplnější studovat na vysoké škole ve věku 20 let než ve věku 50 let. Výjimku z tohoto obecného pravidla tvoří lidé, kteří jsou po ukončení střední školy natolik nevyzrálí, že nemohou mít ze studia na vysoké škole přiměřený prospěch. Pro ně bude často rozumnější jít na rok či dva pracovat a teprve potom studovat. 3.1.4 Předpokládejme, že jste majitelem banky a někdo si u vás 1. ledna uloží Kč, aniž mu musíte vyplácet úrok. Nic nebrání, abyste si za tyto peníze koupil nějaké výrobní aktivum, například nevelký pozemek se stromy. Stromy rostou, předpokládejme, že za rok jejich přírůstek představuje 6%, a že cena stromů je přímo úměrná množství dřevní hmoty. Koncem roku můžete své stromy prodat za Kč, takže budete mít o 6000 Kč více než před rokem. K obdobné volbě se však mohl rozhodnout i člověk, který si uložil peníze do vaší banky. Proč by měl 6000 Kč darovat vám, když je může získat sám? Nechá vás využít své peníze jen tehdy, když mu vyrovnáte cenu jeho příležitosti, kterou sám nevyužil. Zaplatíte – li mu 5% úrok, obdrží 5000 Kč, což pro něj bude pravděpodobně přijatelné, chce – li se vyhnout problémům spojeným s péčí o stromy (nebo nechce – li platit někomu, kdo by se o stromy staral), vám zůstane 1000 Kč za to, že pečujete o jeho peníze.

Příklady 3.1.5 Plánujete výlet do Brna, vzdáleného 250 Km. Kromě nákladů je vám zcela lhostejné, pojedete – li autem nebo autobusem. Jízda autobusem stojí 380 Kč. Nevíte, na kolik vás cesta přijde, pokud byste jeli autem, takže zavoláte společnost Skrblík, aby vám udělali odhad. Člověk, se kterým hovoříte, vám oznámí, že u vozů vaší kategorie činí náklady na běžný provoz při ujetí km ročně: Pojištění: Kč Splátka půjčky: Kč Benzín a olej: Kč Údržba Kč Celkem: Kč Máte jet autem nebo autobusem? 3.1.5 Dejme tomu, že si spočítáte, že při těchto nákladech vás jeden kilometr přijde na 2,23 Kč a tento údaj použijete k výpočtu, že 250 Kč vaším autem vás bude stát 557,5 Kč, což je více než jízdné autobusem, proto volba padne na cestu autobusem. Pokud se rozhodnete takto, dopustili jste se chyby, protože jste započítali i UTOPENÉ NÁKLADY. Výše pojistného a splátka na auto, které platíte, nezávisí na počtu kilometrů, které ročně ujedete. Obojí jsou utopené náklady a zůstanou stejné, ať do Brna pojedete, nebo ne. Z uvedeného přehledu nákladů závisí na počtu ujetých kilometrů pouze benzín, olej a náklady na údržbu. Ty představují Kč za každých ujetých Km, čili 1,23 Kč na kilometr. Při této ceně za kilometr vás cesta autem do Brna přijde jen na 307,5 Kč. A protože je to méně než jízdné autobusem, měli byste jet autem.

Zisk Zisk (z) Zisk na jednotku produkce
je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Zisk na jednotku produkce Celkový zisk můžeme vyjádřit následujícím způsobem z = TR - TC z/Q = TR/Q - TC/Q z/Q = AR - AC z = (AR – AC) . Q

Zisk (účetní a ekonomický)
Čistý ekonomický zisk dosahuje firma jen tehdy když je zisk větší než tzv. normální zisk . normální zisk = implicitní náklady čistý ekonomický zisk = TR – explicitní náklady – implicitní náklady účetní zisk = TR – explicitní náklady čistý ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady

2.12. Explicitní náklady představují:
a) náklady, které nelze evidovat v účetních knihách b) alternativní náklady inputů ve vlastnictví majitele c) náklady, které firma reálně nehradí d) náklady na nákup nebo nájem výrobních faktorů v peněžní podobě e) žádná z variant není správná

2.20. Hodnota implicitních nákladů se rovná:
a) tomu, co musí být zaplaceno za nákup inputů b) nule, protože implicitní náklady se neplatí c) nákladům, které musel vlastník firmy vynaložit na získání všech zdrojů d) tomu, co by inputy přinesly svým fungováním při jiném nejlepším použití e) platí a) i c) zároveň

2.14. Účetní (podnikatelský) zisk můžeme vyjádřit jako:
a) TR - implicitní náklady b) TR - explicitní náklady c) čistý ekonomický zisk + explicitní náklady d) TR + explicitní náklady e) vždy jako nulu

2.9. Čistý ekonomický zisk lze vyjádřit jako:
a) účetní zisk + implicitní náklady b) účetní zisk - implicitní náklady c) účetní zisk - explicitní náklady d) účetní zisk + explicitní náklady e) platí varianty b) i c) současně

2.10. Normální zisk je kvantitativně roven:
a) implicitním nákladům b) explicitním nákladům c) čistému ekonomickému zisku d) celkovým nákladům e) celkovým příjmům

Pokud nějaká firma realizuje pouze normální zisk, můžeme říci, že velikost jejího čistého ekonomického zisku je: a) větší než nula b) nula c) menší než nula d) vždy přesně 200 Kč na jednotku (stanoveno vyhláškou) e) větší než v případě, kdyby na tomto trhu existovala dokonalá konkurence

2.19. Uvažujeme soukromého obuvníka, jehož účetní zisk dosáhl výše Kč za rok. Kdyby byl zaměstnán u státní firmy, pak by vydělal Kč ročně a ještě by za Kč ročně mohl pronajmout svoji dílnu. Jakého dosáhl obuvník čistého ekonomického zisku? a) Kč b) Kč c) Kč d) záporného, z ekonomického hlediska realizuje ztrátu e) nemáme dostatek údajů pro výpočet ekonomického zisku 20. Hodnota implicitních nákladů se rovná:

NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI, ABSOLUTNÍ A KOMPARATIVNÍ VÝHODA
absolutní výhoda Komparativní výhoda Rozhodování o tom, které statky mají firmy produkovat, obecně při rozhodování, které činnosti se máme věnovat. – Dané činnosti by se měl věnovat ten, kdo má v této činnosti NEJMENŠÍ NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI, neboli ve které máme komparativní výhodu. absolutní výhoda Jednotlivé subjekty (firmy, lidé apod.) se srovnávají mezi s sebou v různých činnostech. Absolutní výhodu má ten, kdo je v dané činnosti produktivnější (vyprodukuje více, vydělá více) V případě komparativní výhody porovnávají jednotlivé subjekty sebe sama, v čem jsou nejproduktivnější, ve které činnosti mají nejmenší náklady obětované příležitosti.

NÁKLADY V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ
Krátké období je obecně takové období, pro které platí, že množství ………………………….. …………..je …………… Rozdělení nákladů na ………….. a ………………. …… jsou ty náklady, které musí firma hradit, bez ohledu na výši své produkce Například nájemné za pozemky, budovy, stroje, mzdy, náklady obětované příležitosti Výše………………… se mění se změnou produkce. Náklady na materiál, energii Pro celkové náklady v krátkém období platí TC=FC+VC V dlouhém období mají všechny náklady firmy ………………….. charakter, respektive jinými slovy v dlouhém období firma, pokud nebude produkovat, nebude muset hradit své fixní náklady. některých výrobních faktorů fixní (nelze je zvýšit ani snížit) fixní variabilní fixní variabilních Lze měnit pouze jeden nebo velmi malé množství vstupů na rozdíl od dlouhého období, kdy je možné měnit množství VŠECH vstupů Variabilní náklady: pokud firma zvyšuje svoji produkci, tyto náklady se zvyšují variabilní

2.17. Fixní náklady představují:
a) náklady jakéhokoli inputů, jehož cena za jednotku je fixní b) náklady, jejichž zvýšení je dokonale v proporci ke zvýšení outputu c) jakýkoli komponent zahrnutý v průměrných nákladech, který vchází do AC jako tatáž fixní suma za jednotku, ať je jakákoli úroveň outputu výrobní jednotky d) náklady, které daná firma nese, i když se její výstup rovná nule e) nic z výše uvedeného neplatí

2.1. Dlouhé období je období, ve kterém:
a) jsou všechny inputy konstantní b) je alespoň jeden input konstantní firmy nemohou rozšiřovat své kapacity d) firma může zvyšovat pouze množství kapitálových statků, ale nemůže měnil faktor práce díky dlouhodobé nepružnosti nabídkové křivky a kolektivním smlouvám e) žádná z možností dlouhé období necharakterizuje

2.3. Jestliže v krátkém období klesne output firmy na nulu, pak fixní náklady budou:
a) záporné b) rostoucí c) klesající d) nulové e) kladné

2.21. Jestliže fixní náklady jsou 100 Kč, AVC pak 10 Kč při produkci 10 kusů, MC na výrobu jedenácté jednotky budou: a) menší než 15 Kč b) 20 Kč c) více než 20 KČ d) 15 Kč e) nelze přesně určit

KONTROLNÍ ÚKOLY A OTÁZKY
1. Celkové náklady firmy činí 100 mil. Kč ročně, celkové příjmy 120 mil ročně. Jaký je roční zisk této firmy? Spočítejte průměrné příjmy a průměrné náklady, pokud firma ročně produkuje 1000 ks statku Q´. 2. Celkové příjmy firmy Beta za kalendářní rok činí 500 mil. Kč, účetní náklady činí 300 mil. Kč, náklady obětované příležitosti 150 mil. Kč. Spočítejte účetní a ekonomický zisk firmy Beta. Vyplatí se firmě Beta podnikat? Co by se stalo: A) pokud by náklady obětované příležitosti firmy Beta vzrostly na 250 mil. Kč? B) účetní náklady firmy Beta by vzrostly na 400 mil. Kč? C) celkové příjmy firmy Beta by poklesly na 350 mil Kč? Π=TR-TC= =20mil. Kč AR=TR/Q´=120/1000=0,12 mil. Kč AC=TC/Q´=100/1000=0,1 mil. Kč 2. ACP (účetní zisk)=TR—ACC (účetní náklady)= =200 mil. Kč EP (ekonomický zisk)=TR-ACC (účetní náklady)-OPC (náklady obětované příležitosti)= =50 mil Kč Ano, firmě Beta se vyplatí podnikat, protože ekonomický zisk je větší než 0. EP=TR-ACC-OPC= =-50 mil Kč. Z dlouhodobého hlediska se firmě nevyplatí podnikat, protože ekonomický zisk je menší nule. Jsou-li implicitní náklady (náklady obětované příležitosti) větší než účetní zisk ACP=TR-ACC= =100 mil Kč firmě se vyplatí, je – li to možné, změnit předmět podnikání. Firmě se z dlouhodobého hlediska vyplatí produkovat jen tehdy, pokud je její ekonomický zisk větší nule. ACP=TR-ACC= =50 mil Kč. Firma dosahuje účetního zisku 50 mil Kč, avšak zaznamenává záporného ekonomického zisku, takže z dlouhodobého hlediska je její situace na trhu neudržitelná.

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY
3. Pokud je ekonomický zisk firmy nulový, co můžeme říci o jejím účetním zisku? Pokud je účetní zisk firmy záporný, co můžeme říci o jejím ekonomickém zisku? Pokud je ekonomický zisk firmy kladný, co můžeme říci o jejím účetním zisku? 4. Mějme následující tabulku, která říká kolik času v hodinách musí jednotlivé osoby strávit danými činnostmi. Které činnosti b se věnovat David (tj. v které činnosti má David komparativní výhodu?) A které činnosti by se měl věnovat Jiří? DAVID JIŘÍ RYTÍ ZÁHONU 2 6 HRABÁNÍ LISTÍ 1 4 Pokud je ekonomický zisk nulový, pak se účetní zisk musí rovnat nákladům obětované příležitosti. Pokud je účetní zisk firmy záporný, pak musí být záporný i ekonomický zisk a firma by měla produkci zastavit. Pokud je ekonomický zisk firmy kladný, pak účetní zisk musí být větší než náklady obětované příležitosti. 4. Z údajů v tabulce je zřejmé, že David má nad Jiřím absolutní výhodu jak v rytí záhonu, tak i hrabání listí. Pokud David bude hrabat listí, neporyje dva záhony. Davidovy náklady obětované příležitosti při hrabání listí jsou tedy 2 poryté záhony. Pokud bude hrabat listí Jiří, neporyje 1,5 záhonu. Jiřího náklady obětované příležitosti při hrabání listí jsou tedy 1,5 porytých záhonů. Jiřího náklady obětované příležitosti při hrabání listí jsou tedy nižší než stejné náklady obětované příležitosti Davida. Jiří by se tedy měl věnovat HRABÁNÍ LISTÍ a David rytí ZÁHONU, protože Jiří má nad Davidem komparativní výhodu v hrabání listí.

5. Mějme následující tabulku, která říká kolik kusů vyrobí daná osoba za hodinu. Které činnosti by se měla věnovat Helena (tj. v které činnosti má Helena komparativní výhodu?) HELENA KAROLÍNA VÝROBA KOŠÍKU 8 16 PLETENÍ SVETRŮ 10 24 Jak jde vidět z tabulky, Karolína má absolutní výhodu v obou činnostech. Pokud Helena plést svetry, nevyrobí 10/8=1,25 košíků, což jsou její obětované náklady příležitosti při pletení svetrů. Kdyby se stejné aktivitě věnovala i Karolína, pak by její obětované náklady příležitosti při této činnosti činily 24/16=3/2=1,5 a byly větší než v případě Heleny. Proto se Helena bude věnovat pletení svetrů (kde má komparativní výhodu) a výrobu košíků přenechá Káje.

7. Firma si pořídila auto. Používá ho k jízdám po městě, ve které je hustý provoz, takže pro firmu bylo levnější, kdyby její zaměstnanci jezdili městskou hromadnou dopravou. Ředitel firmy však tvrdí, že pokud firma auto koupila, musí jej využívat. Je tento názor správný? Proč ano, proč ne? Tento názor není správný, protože se jedná o utopené náklady.

PRŮMĚRNÉ A MEZNÍ NÁKLADY
Průměrné náklady udávají ……………., neboli …………………. kolik stojí firmu vyprodukovat jedna jednotka produktu (výrobku, statku). Průměrné náklady jsou rovny Podílu celkových nákladů a množství produkce AC=TC/Q´ Průměrné variabilní náklady AVC=VC/Q´ Mezní náklady udávají………. O kolik se zvýší celkové náklady, pokud se produkce zvýší o nějaký počet jednotek. Mezní náklady jsou tedy přírůstkové náklady, udávají rozdíl mezi celkovými náklady při vyšším a nižším počtu vyprodukovaných jednotek staků. výši nákladů na jednotku produkce AFC se nikdy nedotkne ani neprotne vodorovnou osu.

2.16. Křivka variabilních nákladů vyjadřuje:
a) fakt, že ceny vstupů jsou funkcí nákladů b) vztah mezi objemem produkce a variabilními náklady c) poptávku po výrobních faktorech d) vztah mezi cenami jednotlivých inputů e) ani jedna varianta není správná

2.1 Jestliže 25 jednotek zboží je produkováno při FC = 50 Kč a TC jsou 550 Kč, pak se AČ rovnají:
b) 20 Kč c) 25 Kč d) 30 Kč e) 22 Kč

2.7. Jestliže náklady na výrobu první jednotky zboží činí 30 Kč a MC na výrobu dalších šesti jednotek jsou: 28, 27, 25, 23, 24, 25 - pak AC při výrobě sedmi jednotek musí být: a) 24 Kč b) 25 Kč c) 26 Kč d) není možno určit bez znalosti MC první jednotky e) nic z uvedeného

2. 11. Řidič auta chce koupit benzín a nechat si umýt auto
2.11. Řidič auta chce koupit benzín a nechat si umýt auto. Zjistí, že když koupí 19 galonů benzínu po 1 dolaru za galon, za umytí zaplatí 3 dolary. Když však koupí 20 galonů, umytí vozu bude mít zdarma. Jaké jsou mezní náklady dvacátého galonů benzínu? a) 2 dolary b) 1 dolar c) nula d) dolary e) nelze určit

9. Mějme následující tabulku (hodnoty TC, VC a P jsou v Kč). Spočítejte celkové náklady (TC), průměrné náklady (AC), průměrné variabilní náklady AVC, průměrné fixní náklady AFC a mezní náklady MC pro každou jednotku produkce. Q´ FC VC TC=FC+VC AC=TC/Q AVC=VC/Q AFC=FC/Q MC 1 70 30 2 60 3 120 4 190 5 300

9. Mějme následující tabulku (hodnoty TC, VC a P jsou v Kč). Spočítejte celkové náklady (TC), průměrné náklady (AC), průměrné variabilní náklady AVC, průměrné fixní náklady AFC a mezní náklady MC pro každou jednotku produkce. Q´ FC VC TC=FC+VC AC=TC/Q AVC=VC/Q AFC=FC/Q MC 1 70 30 100 2 60 130 65 35 3 120 190 63 40 23 4 260 47 17 5 300 370 74 12 90

PRODUKČNÍ FUNKCE Udává
O kolik se zvyšuje výstup firmy (tedy množství Q´), pokud se zvyšuje množství jednotlivých výrobních faktorů (vstupů, tedy Q) Bude – li firma zvyšovat všechny vstupy (respektive naprostou většinu vstupů), tak ve většině případů výstupy ……………………/………………….nejprve ……………/ , protože se obvykle projevují ……………….. Neustálým rozšiřováním všech (naprosté většiny) vstupů postupně produkce (výstup) začne …………/……….. ……..………/………. než vstupy (dokonce může produkce i klesat). Projeví se tedy tzv. …………………………. V krátkém období firmy mohou zvýšit svou produkci zpravidla pouze tím, že ……………… Zvyšují množství jednoho (nebo několika mála) výrobních faktorů. V dlouhém období lze produkci zvyšovat Zvyšováním množství všech (naprosté většiny) výrobních faktorů, prováděním ………………. a dalšími kroky. budou klesat porostou rychleji pomaleji rostoucí výnosy z rozsahu pomaleji rychleji růst klesat klesající výnosy z rozsahu Je zřejmé, že, pokud je přírůstek produkce rostoucí, tj. pokud další dodatečná jednotka vstupu zvýší produkci (tj. výstup Q´) o větší množství než předcházející jednotka vstupu, budou průměrné variabilní náklady klesající – všechny vstupy se rozdělí mezi větší množství výstupů. V okamžiku, kdy ale bude přírůstek produkce klesající, tj. další dodatečná jednotka vstupu zvýší produkci (výstup) o menší počet jednotek než předcházející jednotka vstupu, případně dokonce další dodatečná jednotka vstupu sníží počet vyprodukovaných jednotek výstupu, začnou průměrné variabilní náklady růst – vstupy totiž rostou rychleji než výstupy. Bude – li firma zvyšovat všechny vstupy (respektive naprostou většinu vstupů), tak ve většině případů výstupy …………/…………nejprve ……………., protože se obvykle projevují ……………….. I v případě zvyšování všech (naprosté většiny) vstupů se projevuje SPECIALIZACE, DĚLBA PRÁCE apod. Navíc ačkoli firma zvyšuje své vstupy, tak se jí některé náklady nezvyšují nebo rostou jen nepatrně, například ADMINISTRATIVNÍ NÁKLADY. Zákon klesajících výnosů se uplatňuje v krátkém období (tj. kdy zvyšujeme množství jednoho nebo několika mála výrobních faktorů. O rostoucích a klesajících výnosech z rozsahu hovoříme tehdy, pokud měníme počet všech (naprosté většiny) výrobních faktorů, tedy v dlouhém obodí. inovací

2.4. Produkční funkce předpokládá:
a) stálé ceny dovozu (pokud některé vstupy dovážíme) b) neměnnou technologii c) změny úrovně outputu při stejné úrovní inputů d) dokonalou konkurenci na trzích výrobních faktorů e) platí současně varianty a) i b) i d)

2.13. Které z níže uvedených tvrzení je správné?
a) křivka mezního fyzického produktu (MPP) nejprve klesá, protože celkový fyzický produkt (TPP) roste rychleji než množství používaného inputu b) křivka MPP nejprve roste, protože celkový fyzický produkt roste rychleji než množství používaného inputu c) křivka MPP nejprve klesá, protože celkový fyzický produkt klesá rychleji než suma používaných inputu d) křivka MPP je nejprve rovnoběžná s osou x e) křivka MPP je nejprve rovnoběžná s osou y

1.1. Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, nebo nepravdivá.
a) jestliže výstup roste rychlejším tempem než jakým rostou proporcionálně všechny vstupy, pak dlouhodobá produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z rozsahu [ pravda ] b) výrobními vstupy míníme produktivní služby práce, kapitálu a přírodních zdrojů c) při pohybu po izokvantě směrem dolů absolutní hodnota MRTS klesá, v důsledku čehož se izokvanta stává stále plošší (má tedy konvexní tvar) d) zákon klesajících výnosů platí vždy v dlouhém období [ nepravda ] e) v krátkém období jsou všechny vstupy variabilní

f) produkční funkce může být vyjádřena slovním popisem, tabulkou, rovnicí, grafem TPP, MPP čí izokvantou [ pravda ] g) vykazuje-li produkční funkce klesající výnosy z rozsahu, izokvanty se navzájem přibližují [ nepravda ] h) pravidlo minimalizace nákladů slouží firmě jako kritérium pro volbu rovnovážné (zisk maximalizující) úrovně výstupu i) produkční funkce je technický název pro vztah mezi minimálním množstvím výstupu a požadovanými vstupy

2.5. Vlastnost klesající výnosy z variabilního inputu:
a) vykazuje každá produkční funkce v krátkém období b) vykazuje každá produkční funkce v dlouhém období c) může nastával již od první použité jednotky variabilního inputu d) může platit až od určitého použitého množství variabilního inputu e) správné mohou být odpovědi c) i d)

j) pokud firma nemá být ztrátová, pak MPP každého vstupu musí být vždy větší než příslušný APP [ nepravda ] k) pokud technologie vykazuje pro všechny vstupy klesající výnosy z variabilního inputu, pak v dlouhém období nemůže nastat případ rostoucích výnosů z rozsahu

2.3. V kterém z následujících případů došlo k posunu celé produkční funkce?
a) elektrárna přejde na spalování uhlí s vyšším obsahem síry b) místo uhlí začne elektrárna spalovat oleje c) elektrárna přejde na spalování uhlí s nižším obsahem síry, čímž zlepší stav ovzduší (ve všech uvedených případech je zachován stejný objem inputů a outputu) d) všechny případy popisují posun produkční funkce e) žádný případ posun produkční funkce nepopisuje

2.10. Mezní fyzický produkt je:
a) změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku b) objem produkce, který připadá na jednotku inputu c) objem produkce, kléry připadá na jednotku outputu d) celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu e) objem produkce vyrobený určitým množstvím inputu v ideálních podmínkách dokonale konkurenčních trhů

2.12. Když produkce vykazuje klesající výnosy pro všechny vstupy, pak:
a) vykazuje také konstantní výnosy z rozsahu b) vykazuje také klesající výnosy z rozsahu c) vykazuje také rostoucí výnosy z rozsahu d) typ výnosů z rozsahu se může v průběhu produkční funkce měnit e) všechny odpovědi mohou (ale také nemusí) být správné

11. Sestrojte produkční funkci rybáře, který loví ryby. Údaje v tabulce říkají, kolik ryb rybář uloví za hodinu. Spočítejte mezní produkt rybáře pro každou hodinu. Rybář má fixní náklady 1000 Kč. Rybář si dále cení jedné hodiny svého času na 400 Kč. Spočítejte celkové a variabilní náklady rybáře a nakreslete křivku celkových a variabilních nákladů. Kolik by muselo stát 1kg ryb, aby se rybáři vyplatilo lovit ryby a) 2h, b) 3h, c)5h? HODINY MNOŽSTVÍ RYB (V KG) 1 15 2 35 3 43 4 47 5 48

HODINY MNOŽSTVÍ RYB (V KG) 1 15 2 35 3 43 4 47 5 48 MP FC (Kč) VC (Kč) TC=VC+FC AC MC 1000 400 1400 20 800 1800 900 8 1200 2200 733 4 1600 2600 650 1 2000 3000 600 TC TC, VC Množství Ulovených ryb PF 48 Produkční funkce udává, o kolik se zvyšuje výstup firmy (tedy množství Q´), pokud zvyšujeme množství jednotlivých výrobních faktorů. 47 VC 43 35 15 1 2 3 4 1 2 3 4 5 Q´ Vstup počet odpracovaných hodin

12. Předpokládejme, že zemědělec hnojí půdu stále větším množstvím hnojiva. Jaký pravděpodobně bude tvar křivky celkového produktu z půdy a mezního produktu půdy? 13. Stavební firma se rozhoduje zvýšit počet staveb, které v kalendářním měsíci staví. Proč bude při rozšíření pravděpodobně nejprve dosahovat rostoucích výnosů z rozsahu a později klesajících výnosů z rozsahu? 12. Celkový produkt bude do určitého bodu neustále růst, dosáhne určitého maxima a pak může začít klesat z důvodu „vyčerpání“ půdy. Z toho důvodu mezní produkt bude neustále klesat, až se dostane pod vodorovnou osu. 13. Bude – li firma zvyšovat všechny vstupy (respektive naprostou většinu vstupů), tak ve většině případů výstupy (produkce) poroste nejprve rychleji než vstupy. Nejprve se totiž obvykle projevují tzv. rostoucí výnosy z rozsahu – i v případě zvyšování všech (naprosté většiny) vstupů se projevuje specializace, dělba práce apod. Navíc firma zvyšuje své výstupy, tak se jí některé náklady nezvyšují nebo rostou jen nepatrně.- typickým příkladem jsou administrativní náklady. Časem však i zvyšování všech vstupů narazí na své hranice. Začnou se projevovat problémy s koordinací a řízením jednotlivých výrobních faktorů, s rozsahem produkce se zvyšuje pravděpodobnost, že firmy při svém rozhodování udělají chybu, či se stanou obětí konkurence, nepřátelského útoku apod. Rovněž roste složitost systému, což zvyšuje i riziko a poruchovost, objevují se problémy s dokončením, prodlužuje se doba výstavby, vstupy je nutno dopravovat na větší vzdálenost apod. Firma se stává příliš velká na to, aby se dala efektivně řídit.

STANDARDNÍ TVARY KŘIVEK PRŮMĚRNÝCH A MEZNÍCH NÁKLADŮ
MC P AC AVC AC je geometrickým součtem křivek AFC a AVC – proto se křivka AVC zdola asymtoticky přibližuje křivce AC, a proto má křivka AC podobný tvar jako křivka AVC. MC Zpočátku klesá: z počátku jsou některé náklady dané, firmy je musí vynakládat bez ohledu na to, kolik jednotek produkce vyprodukují. Z počátku firmy také mohou využívat specializace, dělby práce, výhod lepší organizace. MC PROTÍNÁ KŘIVKY AC a AVC V BODĚ JEJICH MINIMA. Dokud jsou totiž mezní náklady na poslední jednotku produkce na poslední jednotku menší než celkové průměrné náklady, bude křivka AC klesající, jakmile mezní náklady na poslední jednotku produkce budou větší než průměrné, křivka AC bude rostoucí. AFC Q´

Které z následujících tvrzení vždy platí (pokud předpokládáme „tradiční" tvary nákladových křivek)? a) minimum MC leží dále od počátku než minimum AC b) minimum AVC je dále od počátku než minimum AC c) křivky AVC a AC se navzájem s růstem Q přibližují d) jestliže MC leží „pod" AC, AC musí růst e) křivka AFC protíná MC právě ve svém maximu

2. 8. Předpokládejte tradiční tvar křivky AC
2.8. Předpokládejte tradiční tvar křivky AC. Rozhodněte, při jaké výrobě bude minimum AC nejblíže počátku (za jinak stejných podmínek): a) výroba automobilů b) výroba ocelových ingotů c) výroba ledniček d) výroba luxusních zakázkových klobouků e) výroba pivních lahví

2.6. Pro kterou z následujících křivek není tradičně typický tvar „U"?
a)AC b) AVC c) ATC d) AFC e) pro každou z uvedených křivek je typický tvar „U"

2.4. Průměrné fixní náklady mohou být graficky znázorněny jako vzdálenost mezi:
a) křivkami TC a VC b) křivkami MC a AC c) osou x a křivkou TC d) křivkami ATC a AFC e) žádná z nabízených variant není správná

2.2. Kterému z následujících případů odpovídá tradiční „S" tvar křivky TC?
a) rostoucím výnosům b) klesajícím výnosům c) konstantním výnosům d) úsporám z velkovýroby e) nelze jednoznačně určit

a) velikost implicitních nákladů je daná hodnotou nejhorší možné nerealizované alternativy [ nepravda ] b) křivka AFC musí mít vždy tvar písmene „S„ c) pro tvar a výši nákladů jsou rozhodující vlastnosti produkční funkce a ceny vstupů [ pravda ] d) křivka MC protíná křivku AFC vždy v jejím minimu

e) „celkové" náklady (TC, VC, FC) a „jednotkové" náklady (AC, AVC, AFC, MC) nelze kreslit do jednoho grafu, neboť jsou měřeny v jiných jednotkách [ pravda ] f) průměrný zisk vynásobený rozsahem realizované produkce vyjadřuje velikost celkového zisku [ nepravda ] g) průměrný příjem je roven ceně produkce pouze v případě dokonalé konkurence

3.1. Správně doplňte následující tvrzení:
a) Výrobou rozumíme proces ( … ) služeb práce, kapitálu a přírodních zdrojů (resp. půdy) k vytváření ( … ) statků a služeb (neboli proces přeměny ( … ) ve ( … ) ). používání, užitečných, vstupů (inputů), výstup (output) b) Produkční funkce je technický název vztahu mezi ( … ) množstvím ( … ) , které může být vyrobeno určitou kombinací ( … ) při dané úrovni ( … ) (za určitý čas). maximálním, výstupu, vstupů, technologie

c) Krátké období je období, v jehož průběhu lze přizpůsobil pouze ( … ) vstupy (např. ( … ) ), ale nikoli vstupy ( … ) (např. ( … ) - „služby" alespoň jednoho vstupu jsou tedy fixní). V období ( … ) jsou pak všechny vstupy (a tedy i ( … ) na ně vynaložené) variabilní. variabilní, fixní, kapitál (K), dlouhém, náklady d) Celkové množství vyrobeného ( … ) ve fyzických jednotkách nazýváme ( … ) fyzický ( … ) . Mezní fyzický produkt je ( … ) výstup vyprodukovaný dodatečnou jednotkou vstupu (ostatní vstupy považujeme za ( … ) ). výstupu, celkový, produkt, dodatečný, konstantní

e) Zákon klesajícího ( … ) fyzického produktu odráží tuto skutečnost: jestliže jsou do výrobního procesu přidávány stále ( … ) přírůstky variabilního inputu (přičemž množství ostatních inputů se ( … ) ), pak výsledné ( … ) celkového fyzického produktu mají od určitého bodu tendenci ( … ) . mezního, stejné, nemění, přírůstky, klesat f) Křivka ilustrující všechny kombinace vstupů vedoucí k tvorbě stejné úrovně výstupu se nazývá ( … ) . Sklon izokvanty v daném bodě nazýváme ( … ) , je dán ( … ) poměrem ( … ) . izokvanta, MRTS, převráceným, MPP

OPTIMUM FIRMY Celkové příjmy (TR) udávající příjmy z celkové vyprodukované (a prodané) produkce jsou rovny TR=P*Q´ Průměrné příjmy jsou rovny Příjmům, které připadají na jednotku produkce AR=TR/Q´ Mezní příjmy (MR) potom udávají, O kolik vzrostou celkové příjmy, vzroste – li produkce o nějaký počet jednotek. Pro optimální množství produkce platí MC=MR Pokud je výrobce v situaci, že cenu, za kterou vyprodukované statky prodává, není schopen ovlivnit, tak je mezní i průměrný ……………… daného výrobce roven ……………………… Příjem, ceně daného statku

14. Aleš prodává rajčata. 1kg stojí 30 Kč. Tabulka udává, kolik vypěstuje rajčat (v kg), pokud použije uvedené množství (kg) hnojiva. Kolik kg rajčat bude Aleš prodávat, pokud 1kg hnojiva stojí 50 Kč? Hnojivo (kg) Rajčata (kg) 100 1 120 2 125 3 128 4 130 5 131 TR=P*Q MR MC 3000 3600 600 50 3750 150 3840 90 3900 60 3930 30 Předpokládejme, že jedinými Alešovými náklady jsou peníze, které vydá na hnojivo. Mezní náklady na každý další kg hnojiva tak činí 50 Kč. Firma se snaží maximalizovat svůj zisk. Optimální produkce z hlediska firmy je takový počet jednotek, při němž je zisk firmy maximální. Pro optimální množství produkce platí: MC=MR Jak jde vidět z doplněné tabulky, Alešovi se již nevyplatí produkovat 131 kg rajčat, protože v tom okamžiku jsou mezní náklady větší než příjmy. (předpokládáme, že Aleš prodá všechnu vypěstovanou produkci rajčat).

MC AC AVC TR MR EP 25 5 10 -15 15 8 4 50 3 100 40 6 150 60 8,5 7,5 200 30 80 9,2 250 190 14 300 -140 15. Mějme následující tabulku (hodnoty TC, VC a P jsou v Kč). Spočítejte pro každou hodnotu produkce Q´:mezní náklady MC, průměrné náklady AC, průměrné variabilní náklady AVC, celkové příjmy TR, mezní příjmy MR, ekonomický zisk. Kolik jednotek bude výrobce vyrábět? Q´ TC VC P 1 25 5 10 40 20 50 30 15 90 70 170 150 250 230 440 420

POPTÁVKOVÁ KŘIVKA PO PRODUKCI JEDNÉ FIRMY ZA SITUACE, KDY FIRMA NENÍ SCHOPNÁ OVLIVNIT CENU
Křivka mezního příjmy firmy MR je za situace, kdy při růstu ceny prodává výrobce všechny vyprodukované jednotky statku, současně……….. Křivkou poptávky po produkci dané firmy p p1 MR=AR=d Tj. křivkou, která nám říká, jaké množství statků budou spotřebitelé poptávat (kupovat) do dané firmy při dané ceně. Je to právě proto, že firma je schopná při dané ceně prodat jakékoli množství statků. Q´

2.23. Individuální poptávková křivka v podmínkách dokonalé konkurence je perfektně elastická a splývá s křivkou: a) TR b) AR c) MC d) MR e) platí odpověď b) i d) současně

ODVOZENÍ INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKOVÉ KŘIVKY
Optimální množství statků nabízených firmou tedy bude ležet v průsečíku křivek ………………………………… MC=MR Jako nabídkovou křivku dané firmy, neboli jako individuální nabídkovou křivku můžeme interpretovat…….. rostoucí část křivky MC Individuální nabídková křivka tedy vyjadřuje, ………………………. Jaké množství bude firma nabízet při různých cenách mezních nákladů a mezních příjmů firmy

ODVOZENÍ NABÍDKOVÉ KŘIVKY
P E2 MR2=d2 P2 E1 P1 MR1=d1 Předpokládejme, že firma je při dané ceně statku Q´ schopna prodat veškeré jednotky tohoto statku. Mezní příjem MR je potom roven ceně statku P.Nechť cena statku P1. Při této ceně se firmě vyplatí produkovat maximálně Q1´jednotek statku, protože pro toto množství platí MC=MR. Stejně bychom postupovali pro cenu P2. Spojením bodů E1 a E2 dostaneme nabídkovou křivku firmy. MC s Q´1 Q´2 Q´

EKONOMICKÝ ZISK FIRMY P MC AC E d=MR=AR P0 PAC EP>0 Q´ Q´0
TC zahrnují jak účetní náklady, tak náklady obětované příležitosti Průměrné náklady, tedy náklady na jednotku produkce tedy logicky také zahrnují účetní náklady i náklady obětované příležitosti Stejně tak i fixní náklady Pro Q´0 jsou průměrné příjmy vyšší než průměrné náklady, průměrné náklady na jednotku dosahují ceny Pac. Ekonomický zisk firmy při produkci Q´0 jednotek je tedy kladný. Q´ Q´0

vyšších jak průměrné variabilní náklady
AC EP0<0 EP2<0 MC AVC EP1<0 d0=MR0=AR0 p0 Pokud by ekonomický zisk firmy byl nulový, tak účetní zisk firmy bude kladný. Pokud by ekonomický zisk firmy byl záporný, tak se firmě vyplatí, je – li to možné, opustit činnost, kterou právě vykonává (odejít z odvětví) a věnovat se jiné aktivitě. Optimum firmy leží v bodě, kde se rovnají mezí příjmy MR a mezní náklady MC, tedy v bodě Q´0, kde se MR a MC protínají. Pro tuto úroveň produkce jsou ale průměrné příjmy AR nižší než průměrné náklady AC, firma tedy dosahuje ztráty. Zároveň jsou ale průměrné příjmy vyšší než průměrné variabilní náklady – firma tedy pokryje náklady bezprostředně související s produkcí a ještě jí zbudou nějaké peníze na úhradu fixních nákladů. Pokud by firma nevyráběla vůbec, tak by v důsledku nutnosti hradit fixní náklady ztrácela více, než když produkuje množství Q´0. Krátkodobý zisk>0 Q´1 Q´0 Q´2 Q´ Optimum firmy při průměrných příjmech nižších jak průměrné náklady, ale vyšších jak průměrné variabilní náklady

2.5. Které z následujících tvrzení není správné?
a) křivka MC protíná křivku AVC v jejím minimu b) křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu c) při objemu výroby menším než odpovídá minimu křivky AC leží křivka MC pod křivkou AC, která musí klesat d) při větším objemu produkce než odpovídá minimu křivky AVC se MC nachází nad křivkou AVC, která musí stoupat e) křivka MC protíná křivku AFC v jejím minimu

Průměrné příjmy jsou nižší jak průměrné náklady i
MC P AC AVC P0 MR0=AR0=d0 Q´ Průměrné příjmy jsou nižší jak průměrné náklady i průměrné variabilní náklady

Zisk je dán rozdílem …………………..
Celkových nákladů a celkových příjmů V krátkém období se firmě vyplatí produkovat i tehdy, je-li její zisk záporný, absolutní hodnota tohoto rozdílu je však nižší než …………….. Firmě se však vyplatí zastavit produkci, pokud Je její krátkodobý zisk záporný, tj. …………………………………….. Průsečík křivky mezních nákladů a průměrných variabilních nákladů se nazývá ………………… bod uzavření firmy Průsečík křivky mezních nákladů a průměrných nákladů se nazývá ………………………. Bod zvratu fixní náklady firmy Variabilní náklady jsou v krátkém období vyšší než její celkové příjmy

Bod uzavření firmy a bod zvratu
MC P AC AVC E d=MR=AR P1 ● ● Bod zvratu Bod uzavření firmy Q´3 Q´2 Q´1 Q´

ROZHODOVÁNÍ FIRMY O POUŽITÍ VÝROBNÍCH FAKTORŮi
IZOKVANTA Křivka stejného výstupu z různých kombinací vstupů. Množství výstupu, které mohou firmy vyprodukovat, je přitom (alespoň) teoreticky nekonečné, přičemž každou danou jednotku (množství) výstupu mohou firmy vyprodukovat při různých kombinacích vstupů. Můžeme tak sestrojit mapu izokvant, kdy každá izokvanta představuje odlišné množství výstupu Stejně jako spotřebitel i firma má své rozpočtové omezení, i u firmy můžeme sestavit její linii příjmů, tedy maximální množství prostředků, které firma může na produkci použít IZOKOSTA udává Všechny možné kombinace vstupů, které firmu stojí stejné náklady Optimální využití výrobních faktorů při daném rozpočtovém omezení (izokostě) nastává tehdy, když Se izokosta dotýká izokvanty Pokud izokosta izokvantu protíná, tak firma nevyužívá své výrobní faktory optimálně, mohla by při daném rozpočtovém omezení produkovat více Pokud izokosta izokvantu protíná, tak firma nevyužívá své výrobní faktory optimálně, mohla by při daném rozpočtovém omezení produkovat více. Izokvanty, na které izokosta nedosáhne, tj. izokvanty ležící od izokosty napravo, potom představují množství produkce, které je pro firmu při jejím daném rozpočtovém omezení nedosažitelné.

OPTIMÁLNÍ KOMBINACE VÝROBNÍCH VSTUPŮ
Q2 A izokvanta izokosta Q1

2.6. Izokvanta vyjadřuje: a) kombinací výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce b) kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit různý objem produkce c) náklady vynaložené na nákup faktorů d) maximálně dostupné kombinace faktorů v rámci celkových nákladů e) žádná z nabízených možností není správná

2.7. Linie celkových - stejných nákladů (izokosta) vyjadřuje:
a) maximálně dostupné kombinace inputů v rámci celkových nákladů b) náklady vynaložené na nákup pouze primárních faktorů c) kombinace inputu, jejichž pomocí lze vyrobit stejný objem produkce d) kombinaci inputu, jejíchž pomocí lze vyrobit různý objem produkce e) žádná varianta není správná

2. 8. Izokosta odpovídá úrovni celkových nákladů ve výši 200 Kč
2.8. Izokosta odpovídá úrovni celkových nákladů ve výši 200 Kč. Cena kapitálu je 10 Kč, cena práce 20 Kč. V jakém bodě protíná izokosta horizontální osu? Na osu x standardně nanášíme množství práce. a) 10 b) 15 c) 20 d) 30 e) 200

2.9. Která z následujících veličin musí zůstat konstantní při konstrukci izokosty?
a) výdaje na faktor A, pokud je tento primární b) výdaje na faktor B, pokud tento není primární c) množství vyráběné produkce d) stejná kombinace faktorů e) celkové výdaje na oba faktory

MEZNÍ MÍRA TECHNICKÉ SUBSTITUCE
Poměr, ve kterém lze nahradit jeden vstup druhým, abychom zachovali stejnou úroveň výstupu (produkce), se nazývá ……………………… Mezní míra substituce MRST MRST=ΔQ2/ΔQ1 Firmě se vyplatí nahradit jeden faktor druhým tehdy, Je-li mezní substituce menší nebo maximálně rovna jak poměr cen výrobních faktorů V bodě, kde se izokosta dotýká izokvanty MRST=L/K=PK/PL V tomto bodě je tedy firmě jedno, zdali substituuje jeden výrobní faktor druhým, protože na této substituci ani nevydělá ani neprodělá. Jinými slovy firma využívá své výrobní faktory optimálním způsobem, substitucí výrobních faktorů nemůže ušetřit. To, co snižujeme, se vyskytuje ve jmenovateli U poměru cen výrobních faktorů musíme mít v ČITATELI, cenu faktoru jehož množství snižujeme, ve jmenovateli cenu faktoru, jehož množství zvyšujeme, tj. v obráceném gardu než u MRST.

g) Linie stejných nákladů ( … ) obsahuje všechny ( … ) dostupné kombinace výrobních faktorů, které mohou být pořízeny při daných ( … ) . Sklon této přímky je dán poměrem ( … ) cen ( … ) a je na této linii ( … ) . izokosta, maximálně, nákladech (TC), relativních, inputů, konstantní h) Aby firma vyrobila dané množství výstupu s ( … ) náklady, volí práci a kapitál tak, aby poměr jejich ( … ) produktů byl stejný jako poměr jejich ( … ) (pravidlo minimalizace nákladů). Firma tedy ( … ) zisk při takové kombinaci inputů, kdy ( … ) izokvanty je stejný jako sklon ( … ) (MRTS = MPPL/MPPK = PL/PK). minimálními, mezních, cen, maximalizuje, sklon, izokosty

SHRNUTÍ Cílem firmy je …………….., který je rozdílem mezi …………………
Maximalizace zisku, celkovými příjmy TR a celkovými náklady. Pokud počítáme zisk na jednotku produkce, je dán rozdílem mezi ….. Průměrnými příjmy AR a průměrnými náklady AC. Při výpočtu zisku musíme rozlišovat

3.1. Doplňte následující tvrzení
a) Náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů a které eviduje v účetních knihách, nazýváme... ( … ) . explicitní (účetní, peněžní) b) Implicitní náklady (( … ) náklady) jsou náklady, které firma reálně ( … ) , jedná se o „ušlý příjem" z faktorů ve ( … ) firmy (princip „obětované příležitosti"). alternativní, neplatí, vlastnictví c) Celkovými ekonomickými náklady nazýváme součet ( … ) a ( … ) nákladů. explicitních, implicitních

3.2. Doplňte následující tvrzení:
d) Nákladová funkce popisuje vztah mezi vyráběným výstupem a ( … ) náklady vynaloženými na výrobu tohoto výstupu; je odvozena z průběhu příslušné ( … ) funkce. minimálními, produkční e) Celkové výdaje spojené s výrobou určitého objemu výstupu nazýváme ( … ) náklady (TC), v krátkém období je možné tyto náklady rozdělit na náklady ( … ) (FC, jejichž úroveň se s objemem produkce nemění - jsou vynakládány na „fixní" výrobní faktory např. na kapitál) a na náklady ( … ) (VC, které závisí na objemu produkce a jsou spojeny s „variabilními" vstupy, např. prací). celkové, fixní, variabilní

f) Náklady na jednotku produkce (TC/Q) nazýváme ( … ) náklady (AC, resp. ( … ) celkové náklady ATC). V krátkém období je můžeme rozčlenit na průměrné ( … ) (AFC) a průměrné ( … ) náklady (AVC). průměrné, průměrné, fixní, variabilní g) Mezní náklady (MC) jsou náklady potřebné na vyrobení ( … ) jednotky ( … ) , představují tedy změnu ( … ) nákladů při změně objemu produkce o ( … ). dodatečné, výstupu, celkových, jednotku h) Za předpokladu, že ( … ) funkce vykazuje nejdříve rostoucí a posléze klesající výnosy z variabilního inputu, mají křivky TC a VC tvar písmene „ ( … ) " a křivky ATC, AVC a MC pak tvar „ ( … ) ". produkční, „S“, „U“ (někdy se pro MC uvádí tvar „J“)

i) Křivka MC protíná křivky AC a AVC vždy v jejich ( … ) minimu j) Celková peněžní částka získaná realizací produkce (součin P . Q) se nazývá ( … ) příjem (TR). Příjem na jednotku výstupu je ( … ) příjem (AR), který se vždy rovná ceně produktu. Mezní příjem (MR) definujeme jako ( … ) příjem získaný prodejem ( … ) jednotky ( … ) (změna ( … ) při jednotkové změně ( … ) ). celkový, průměrný, ceně, dodatečný, dodatečné (poslední), výstupu, TR, Q

k) Za dokonalé konkurence je individuální poptávková křivka po produkci firmy ( … ) , což je vyjádřením faktu, že dokonale konkurenční firma nikterak ( … ) ovlivnit tržní ( … ) svého produktu. Tato křivka pak splývá s křivkou ( … ) příjmu (a samozřejmě podle definice i s křivkou příjmu ( … ) ). horizontální, nemůže, cenu, mezního, průměrného l) Za podmínek konkurence nedokonalé individuální poptávka ( … ) , křivka mezního příjmu pak leží tedy vždy ( … ) křivkou AR. Existuje těsná vazba mezi TR, AR, MR a ( … ) elasticitou ( … ) po produkci firmy. klesá, pod, cenovou, poptávky

m) Rozdíl mezi celkovým příjmem a explicitními náklady nazýváme ( … ) ziskem, po odečtení implicitních nákladů získáme ( … ) zisk (čistý ... zisk). Pokud je tento zisk nulový, hovoříme o ( … ) zisku (např. v podmínkách rovnováhy dokonalé konkurence v dlouhého období). účetním, ekonomický, ekonomický, normálním

TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář