Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.

Prezentace na téma: "Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz VY_32_INOVACE_52_ 11 Škola
Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělání Vzdělávací obor Nauka o společnosti Tematický okruh Filozofie Téma Tematická oblast Název Filozofie staré Číny a Konfucius Autor PaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročník Srpen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 4.ročník Anotace Vývoj čínské filozofie a význam Konfucia pro utváření morálních hodnot Číny Přínos/cílové kompetence Získání přehledu o formování filozofických hodnot v čínském myšlení

2 Jedinečná kulturní úroveň Číny ve všech oblastech života:
vynález porcelánu střelný prach kompas papírové peníze atd. Písmo znaků - jednoslabičné slovo /tři významové tóniny/

3 Vývoj Čínské filozofie probíhal ve třech etapách:
1) v prvním tři témata: KONFUCIÁNSKÁ F., TAOISMUS, MOHISMUS asi 100 škol / století př.n.l. / 2) v druhém: Středověká BUDDHISTICKÁ FILOZOFIE / 2. stol. př. n. l n. l. / 3) ve třetím: dominuje NEOKONFUCIÁNSKÁ FILOZOFIE / Současnost /

4 " I-ťing "( KNIHA PROMĚN ) / 2 tisíce př.n.l./ Nejstarší knihou, která zachycuje dynamiku světa se zřetelem k člověku Rytmus sil, dostal později název JIN a JANG. Patří mezi nejstarší knihy světového písemnictví. Jedinečný obsah tvoří: 64 HEXAGRAMŮ (šestičar). Základem těchto grafických symbolů jsou čáry: jsou protichůdné, ale NEODDĚLITELNÉ (jako: ženství a mužství, noc a den, země a nebe). HEXAGRAMY vyjadřují souhrn lidských i kosmických situací - pojímaných jako trvalý pohyb. I-ťing = je nazývána Věšteckou knihou, lze podle ní usuzovat na vývoj situace!

5 I-ťing ( Sung – Svár )

6 Porovnání evropského a čínského myšlení
Evropské myšlení: opírá se o princip Kauzality (PŘÍČINNOST). Čínské myšlení : se opírá o tzv. Koincidence ( případky, náhoda). Pozorovaný okamžik se v čínském myšlení jeví spíše jako souhra náhod, nežli jasně vymezený výsledek procesu, řetězce příčin! Principy čínského myšlení: 1) Trvalá přeměna, která harmonizuje krajnosti. 2) Souběžnost věcí, dějů, světa a nás. 3) Analogie ( podobnost, zástupnost ). 4) Obrazovost ( detail a celek nelze oddělit ). Knihou se v závěru života aktivně zabýval Konfucius ( komentáře ) a ve 20. století Carl Gustav Jung a fyzik Fritjof Capry.

7 Konfucius ( př.n.l.) Je označován za nejvlivnějšího čínského myslitele, který kdy žil ! Narodil se ve státečku "LU" (Šantungská provincie), pocházel z tehdy již starého šlechtického rodu "KCHUNG"- dodnes. Jeho čínské jméno zní "KCHUNG-FU-C" (mistr z rodu Kchung). Škola: již v mládí založil v rodném domě ŠKOLU . Zde vyučoval své žáky : dějinám básním pravidlům chování oddanosti trůnu písmu a upřímnosti

8 Konfucius

9 Citace: (i když byl ctižádostivý, přesto říkal)
Pro konfuciánství bylo nejdůležitější funkcí náboženství, vštípit lidem morální hodnoty.  Citace: (i když byl ctižádostivý, přesto říkal) „ Netrapme se tím, že nemáme žádný úřad, nýbrž starejme se, abychom byli schopni jej zastávat. Netrapme se tím, že nejsme slavní, nýbrž snažme se, abychom byli hodni slávy .“ (HOOBLER, T.; HOOBLER, D. Konfucianismus. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 1997) Konfucius zdůrazňuje tři důležité oblasti: SPRÁVNÉ CHOVÁNÍ A JEDNÁNÍ ČLOVĚKA OHLEDUPLNOST A SOUCIT K DRUHÝM ÚCTA KE STARŠÍM A PŘEDKŮM

10 Konfucius odmítal ideu mudrce odtrženého od světa
Své následovníky vedl k tomu, aby se účastnili veřejného života a sám jim šel příkladem – stal se MINISTR SPRAVEDLNOSTI (až v padesáti letech). Stát pod jeho vedením vzkvétal - neb se všichni drželi jeho nauky. Vládce sousedního státu začal rozkvět státu „LU“ ZÁVIDĚT, a proto poslal vladaři státu LU dar: (družinu mladých zpěvaček, tanečnic a krásné koně). Vladař se oddal radovánkám a Konfucius, který miloval CTNOSTNÝ ŽIVOT zklamaně rezignoval na svou funkci a opustil rodnou zem.

11 Návrat Po 13ti letech byl povolán zpět, ale věnoval se
shromažďování a vydávání dochovaných písemných památek. Sepsal díla: „Kroniku své země“ Jeho největším dílem je " Devět klasických knih " (prvních 4-5 je se značnou jistotou jeho! - ostatní dílo žáků). Hovory – vlastní Konfuciovy myšlenky, které byly zapsány později jeho žáky.

12 Význam a charakter Konfuciovy filozofie:
Základním rysem jeho fil. JE PŘÍKLON K ČLOVĚKU. Nepředkládá žádný propracovaný systém logiky, etiky, či metafyziky, ale snaží se stálým ovlivňováním svých žáků je přivést k samostatnému a správnému myšlení. Konfucius zastával názor, že lidé, kteří se sami vzdělávají a pracují na zušlechťování svého charakteru, budou připraveni a schopni vést stát nového typu. Učil své žáky urozenosti k dosažení pěti základních dovedností: vybranému chování, ušlechtilosti, dobré vůli, píli a laskavosti.

13 Konfucius a metafyzika (k metafyzickým problémům se nerad vyslovoval )
Tvrdil: „Když nepoznáme podstatu života, jak bychom mohli vědět něco o smrti.“ Proto je obecně označován za agnostika. Konfucius věřil, že by se měl člověk o svůj osud zasloužit sám a nespoléhat na pomoc božstev, avšak i přitom přijal mnoho rysů starověkého čínského náboženství. K náboženským rituálům uctívání nebes a duchů zemřelých se staví kladně a radí zachovávat tradice !!! Modlil se k Nebesům, přijal tradiční čínský řád Vesmíru, považoval Nebesa za nejvyšší sílu a podporoval uctívání předků.

14 „Nečiň druhým, co sám nechceš, aby oni činili tobě.“
Konfucius a etika na první místo řadí BLAHO LIDÍ jeho nauka je Sbírkou zásad chování a mravních příkazů // Tvrdí: Neposlušnost je hlavní příčinou všeho nepořádku // slovo, kterým by se měl člověk řídit celý život je SYMPATIE - ŠU = SRDCE to znamená zlaté pravidlo: „Nečiň druhým, co sám nechceš, aby oni činili tobě.“  vyznává „mravní ideál člověka“ /na rozdíl od asketických BRAHMÁNŮ/

15 Rodina základ státu stvořil model společnosti založené na vzoru
patriarchální rodiny základem je: pět základních mezilidských vztahů podřízenosti, respektu a úcty mezi: OTCEM A SYNEM MANŽELEM A MANŽELKOU STARŠÍM A MLADŠÍM BRATREM PŘÍTELEM A PŘÍTELEM PANOVNÍKEM A PODDANÝM

16 Pokračovatelem Konfucia
je: MENCIUS ( Meng-c, př.n.l. ) Specifické východní pojetí INDIVIDUÁLNÍ SVOBODY, které nesměřuje tolik ke změně vnějších podmínek jako spíše k VNITŘNÍMU PROŽITKU. V Číně přetrvává dodnes silný RESPEKT k autoritativní správě státu. Na jedince se vždy nazírá v kodexu: (Rodina základ státu!!!) // Rodina - společnost a stát ! //

17 Myšlenkový odkaz Konfucia bude věčně žít
Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila. Lepší je zapálit alespoň malou svíčku než proklínat tmu. Náš největší úspěch nespočívá v tom, že nikdy nepadneme, ale v tom, že vždy se zase pozvedneme, kdykoliv padneme. Odpouštět a neživit v sobě zlobu jsou prostředky k nápravě ostatních. Kořenem zla je nedostatek poznání. Přemoci zlé návyky lze jen dnes, nikoli zítra.

18 Přemýšlej a pochop !!! Vážiti si jiných jako samých sebe a jednati s nimi tak, jak chceme, aby jednali oni s námi – toť možno nazvati učením o lidumilnosti. Nad to není nic vyššího. Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj. Zbabělost je, když víme, co máme dělat a neděláme to. Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až jej budeš opouštět.

19 Zdroje a prameny Anzenbacher, A.: Úvod do filozofie. Praha 1990
Blecha, I.: Filosofie, Nakladatelství Olomouc 1998 Fürst, M.: Filozofie, Fortuna, Praha 1994 Jaspers, K,: Úvod do filozofie, Praha 1991 Kratochvíl, Z.: Mýtus, filozofie, věda. Praha 1993 Liessmann, K.-Zenaty, G.: O myšlení – Úvod do filosofie, Votobia, Olomouc 1994 Michálek, J.: Co je to filozofie, Oikúmené, Praha 1992 Osborne, R.: Filozofie, Portál, Praha 2006 Popkin, R.-Stroll, A.: Filozofie pro každého, Nakladatelství Ivo Železný, Praha 2005 Petříček, M. Jr.: Úvod do (současné) filosofie. Praha 1992 Sláma, M.: Kapitoly ke studiu základů filosofie. Praha 1991 Šmajs, J. – Krob, J.: Úvod do ontologie. Brno 1994 Störig, H.J. Malé dějiny filozofie, Zvon, Praha 1996 HOOBLER, T.; HOOBLER, D. Konfucianismus. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové Noviny, 1997. Weischedel, W.: Zadní schodiště do filozofie, Votobia, Praha 1992