2. Co je to dobro? Nonkognitivní teorie Kognitivní teorie

Prezentace na téma: "2. Co je to dobro? Nonkognitivní teorie Kognitivní teorie"— Transkript prezentace:

1 2. Co je to dobro? Nonkognitivní teorie Kognitivní teorie
emotivismus decisionismus Kognitivní teorie intuicionismus utilitarismus iusnaturalismus deskriptivismus Dobro jako funkcionální nebo atributivní? Nietzsche – dobro jako vůle k moci

2 Zdůvodnitelnost norem
Relativismus – otázka zdůvodnitelnosti morálních soudů je nesmyslná Má relativismus pravdu? Morální soudy nejsou empirické a nejdou empiricky verifikovat. Co tedy s nimi?

3 Co vyjadřují morální soudy?
Nonkognitivní teorie – nárok na zdůvodnitelnost morálních soudů se odmítá. Kognitivní teorie – nárok na zdůvodnění existuje. ___________ Kognitivní (z lat.) – poznávací, týkající se poznání. V této souvislosti jde o to, zda lze otázku po dobru podložit nějakým poznáním

4 I. Nonkognitivní teorie
emotivismus (pocity, emoce) Hume, Ayer, Stevenson decisionismus (rozhodnutí) Hare, Weber, Albert

5 a) emotivismus David Hume výroky – rozumové X afektivní
věda je věcí rozumu morálka je věcí afektů morální soudy tedy vyjadřují pocity

6 a) emotivismus Alfred Jules Ayer
smysluplné výpovědi jsou pouze analytické a empirické hodnotící predikáty nejsou ani jedno pouze informují o postoji mluvčího jediná možná etika je metaetika

7 Příklad Postoj mluvčího.
„Je špatné, že kradeš.“ Postoj mluvčího. Nevypovídá nic o krádeži, pouze o mém postoji k ní. Je špatné = nelíbí se mi. Informace

8 a) emotivismus Charles Leslie Stevenson
podobně jako Ayer pokládá mravní soudy za vyjádření postoje kromě toho podle něj obsahují prvek přesvědčování mravním soudem tak děláme nátlak na toho, ke komu mluvíme, aby jednal tak, jak chceme

9 Příklad Postoj mluvčího. Informace Nelíbí se mi to.
„Je špatné, že kradeš.“ Postoj mluvčího. Informace Nelíbí se mi to. Snažím se tě přesvědčit, abys nekradl.

10 b) decisionismus Richard Mervyn Hare
rozhodujeme se pro nějaké principy na základě toho formulujeme mravní výroky mravní výrok obsahuje: a) frastikon – věcný obsah b) neustikon – výzva, příkaz

11 b) decisionismus Max Weber
hodnocení spočívají v rozhodnutích „Člověk se musí rozhodnout, co je pro něj bohem a co ďáblem.“ hodnocení nemohou být předmětem vědy

12 b) decisionismus Hans Albert
poslední zdůvodnění neexistuje ani ve vědě ani v morálce rozhodnutí se pro kritéria, od nichž se odvíjí racionální diskuse o etice Vše má status hypotézy, kterou je možné testovat, zda se osvědčí.

13 II. Kognitivní teorie intuicionismus (vhled) Moore
utilitarismus (užitečnost) Bentham, Mill iusnaturalismus (přirozenost) tomisté, Finnis deskriptivismus (institucionální fakt) Austin, Searle

14 a) intuicionismus Georg Edward Moore klade si otázku, co je to dobré.
tvrdí, že ho nelze definovat, ale pouze na něj ukázat, abychom ho bezprostředně nazřeli jestliže je predikát „dobré“ nedefinovatelný, jsou etické soudy nedokazatelné, ale evidentní.

15 b) utilitarismus c) iusnaturalismus
bude probíráno později

16 d) deskriptivismus teorie řečových aktů v etice výroky: řečový akt:
a) konstativní (fakta) pravda-nepravda b) performativní (realizace řečového jednání) zdařené-nezdařené řečový akt: a) lokuční b) ilokuční c) perlokuční

17 d) deskriptivismus institucionální fakt (Searle) – „pravidla hry“ v komunikaci. mravní výrazy – funkce daných institucionálních faktů

18 Dobro – funkcionální nebo atributivní predikát?
predikáty (Geach) a) atributivní b) funkcionální Geach pokládá „dobré“ za atributivní predikát MacIntyre s ním nesouhlasí.

19 Friedrich Nietzsche život – nejvyšší hodnota
tělesný život – evoluce, ale i cíl pro budoucí vývoj – nadčlověk vůle k moci panská a otrocká morálka dobré je vše, co stupňuje pocit moci

20 Zlo privativní nedostatek dobra
(privace = nedostatek toho, co by mělo být přítomné) námitka: bolest (zlo, které není pouhým nedostatkem) problém zla (theodicea)