CHORDATA − STRUNATCI: úvod + pláštěnci + bezlebeční

Prezentace na téma: "CHORDATA − STRUNATCI: úvod + pláštěnci + bezlebeční"— Transkript prezentace:

1 CHORDATA − STRUNATCI: úvod + pláštěnci + bezlebeční
[9] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:  Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie, Biologie živočichů. Žák se věnuje stavbě a společným znakům strunatců, zejména pláštěncům a bezlebečným. Materiál obsahuje obrázky, odkazy, úkoly a aktivity. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce. Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity je na 3 až 4 vyučovací hodiny. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní. Gymnaziální. 16‒17 let, 6. třída = sexta / II. ročník KLIKNĚTE NA F 5

3 Jaký je rozdíl mezi prvoústými a druhoústými živočichy?
Uveďte i příklady prvoústých a druhoústých živočichů. [1]

4 Rozdělte živočichy na prvoústé a druhoústé:
Hvězdice Žížala Ploštěnka Ježovka Mihule Hlemýžď Sumýš Tasemnice ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE Prvoústí: Ploštěnka Žížala Hlemýžď Tasemnice Druhoústí: Sumýš Hvězdice Mihule Ježovka

5 MEZI DRUHOÚSTÉ PATŘÍ I POČETNÝ KMEN − STRUNATCI:
Podkmen: Pláštěnci třída: Sumky třída: Salpy třída: Vršenky Podkmen: Bezlebeční Podkmen: Obratlovci Nadtřída: Bezčelistnatci třída: Sliznatky třída: Mihule Nadtřída: Čelistnatci třída: Paryby třída: Nozdratí třída: Paprskoploutví třída: Obojživelníci třída: Plazi třída: Ptáci třída: Savci Úkol: Zařaďte živočichy do správné skupiny: [4] [2] [5] [3] [6]

6 http://www. youtube. com/watch
evoluce chordata VÝVOJ STRUNATCŮ Strunatci jsou nejdokonaleji vyvinutým kmenem živočichů. Počátek vývoje strunatců začíná v období prvohor ‒ asi před 530 mil. lety. [7] Takto zřejmě vypadal primitivní strunatec z prvohor – kambria.

7 Společné znaky strunatců:
1. STRUNA HŘBETNÍ (chorda dorsalis, notochord) – tvoří podélnou osu a oporu těla. Pružná tyčinka procházející tělem nad trávicí a pod nervovou soustavou. Vzniká z mezodermu, klíčovou roli plní i v embryonálním vývoji. Je zachována po celý život (nižší strunatci), nebo jen v zárodečném období vývoje, potom je nahrazena chrupavčitou nebo kostěnou páteří (vyšší strunatci – obratlovci).

8 Chorda, notochord Vznik amnionu (zárodečného obalu) u kotěte: ektoderm modře, mezoderm, červeně, entoderm a struna hřbetní černě Znázornění vzniku chordy a neurální trubice [8]

9 Společné znaky strunatců:
2. TRUBICOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVA – vždy na hřbetní straně těla nad notochordem Ektodermálního původu, vzniká z neurální ploténky. U vyšších strunatců se z přední části vyvíjí mozek, zbytek tvoří míchu – centrální nervový systém umožňuje dokonalejší smyslové vnímání a pohyb. [10]

10 Společné znaky strunatců:
3. TRÁVICÍ TRUBICE NA SPODNÍ STRANĚ TĚLA 4. HLTAN S ŽABERNÍMI OTVORY (či alespoň s váčky), které prochází skrz stěnu trávicí trubice a směřují ven z těla. U nižších strunatců slouží mimo výměny plynů i k filtrování potravy, u vyšších jsou silně redukovány a zřejmé jsou spíše jen v embryonální fázi.

11 Společné znaky strunatců:
5. ENDOSTYL – řada rýh v hltanu produkujících sliz (obaluje potravu) a látky bohaté na jód, u obratlovců nahrazen štítnou žlázou 6. METAMERNÍ SEGMENTACE – základ stavebního plánu strunatců je primární článkování těla s opakující se vnitřní stavbou (mezoderm s myosepty (somity) – svalstvo, žebra, obratle, …)

12 Strunatci − Pelagické larvy
n = struna, notochord; ps = primární žaberní štěrbiny; cv = mozkové vezikuly; nt = nervová trubice, end = endostyl [11]

13 Společné znaky strunatců:
7. UZAVŘENÁ CÉVNÍ SOUSTAVA – srdce je na břišní straně těla 8. PRAVÝ OCAS – je vyztužen strunou hřbetní nebo páteří, nezasahuje do něj trávicí trubice (začíná až za řitním otvorem) 9. DVOUSTRANNÁ SOUMĚRNOST (hřbetní a břišní část těla) [9]

14 Stavba strunatce [9] 1,3 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice) 2 – struna hřbetní = chorda dorsalis, notochord (opora těla) 4 – ocas 5 – řitní otvor 6 – trávicí soustava 7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla) 15 – gonády 19 ‒ játra

15 [12] Embryogeneze (člověk)

16 Lidské embryo Toto je snímek lidského embrya v 5. týdnu těhotenství. Vidíte, jak moc je v tomto stadiu člověk podobný nižším strunatcům… [13]

17 EMBRYOGENEZE [14] ryba mlok želva kuře prase tele králík člověk

18 Odpovězte: Odkdy datujeme počátek vývoje strunatců?
Vyjmenujte společné znaky strunatců. K čemu slouží notochord a jakého je původu? Kdo má chordu zachovánu po celý život? Jaký mají strunatci typ nervové soustavy a jakého je původu? K čemu slouží u nižších strunatců žaberní otvory v hltanu? Co je to endostyl a k čemu slouží?

19 Vyluštěte křížovku: 1. 2. 3. 4. 5. CH v jednom políčku!
Nervovou soustavu tvoří mozek a … Nejdokonalejším podkmenem strunatců jsou: Období, kdy se začali vyvíjet strunatci. Soustava rýh v hltanu, obsahuje i jód. Typ cévní soustavy u strunatců.

20 řešení: 1. M Í A 2. O B R T L V C I 3. P H Y 4. E N D S 5. U Z Ř Á CH
Co je to chorda a k čemu slouží?

21 Rozdělení strunatců: Sumky Salpy Vršenky Kopinatec plžovitý
PLÁŠTĚNCI Sumky Salpy Vršenky BEZLEBEČNÍ Kopinatec plžovitý OBRATLOVCI Kruhoústí, Paryby, Ryby, Obojživelníci, Plazi, Ptáci, Savci 9.

22 Pláštěnci = tunicata, urochordata
Jsou to mořští živočichové. Z pokožky vylučují vrstvu rosolu, která se označuje jako plášť, tunica. Struna hřbetní a metamerní segmentace se vyskytuje jen u larev. Patří sem sumky, salpy a vršenky. [15] Sumka červená

23 Larva (sumky) Larvy jsou pohyblivé s vyvinutou chordou, nervovou trubicí a metamerním svalstvem. U dospělců (kromě vršenek) toto mizí a základem těla je rozšířený hltan s endostylem a obal těla z polysacharidu tunicinu. KLOAKÁLNÍ (VYVRHOVACÍ) OTVOR PŘIJÍMACÍ OTVOR OBŽABERNÍ PROSTOR NERVOVÁ TRUBICE HLTAN S ENDOSTYLEM STRUNA HŘBETNÍ STŘEVO ŽALUDEK [16] Larvy pláštěnců připomínají pulce. Přestože jsou velké jen pár mm, mají velký fylogenetický význam – proč?

24 SROVNEJTE LARVU A DOSPĚLCE
[16] [20] OBŽABERNÍ PROSTOR Žaberní štěrbiny slouží k dýchání i k zachycování potravy. a) přijímací otvor; b) kloakální, vyvrhovací otvor c) tunika, plášť d); e) rozšířený hltan s žaberními štěrbinami = hltanožaberní vak; f) jícen; g) žaludek; h) anální otvor; i) tečkovaná čára ukazuje endostyle

25 Pl − Srovnej larvu a dospělce:
Typ soustavy: U larvy U dospělce Nervová Chorda Trávicí Cévní Dýchací Pohlavní Smyslová Která soustava u pláštěnců chybí? Vylučovací soustava ŘEŠENÍ ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE Typ soustavy: U larvy U dospělce Nervová Je vyvinutá Není (kromě vršenek) Chorda Trávicí Je kompletní Zejména hltan s endostylem Cévní Uzavřená (srdce, cévy) Otevřená Dýchací Žaberní štěrbiny Pohlavní Není Hermafrodité (většinou) Smyslová Mozek, „oči“

26 Pláštěnci = sumky Sumky žijí v dospělosti přisedlé na mořském dně, mají regenerační schopnosti (co to je?). Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně (pučením – v čem spočívá a u jakého živočicha ho znáte?). [17] Sumka obecná Stadium larvy trvá jen pár hodin.

27 sumky Vakovité tělo má přijímací otvor nahoře
a kloakální otvor po straně. Potrava se nasává do hltanožaberního vaku s endostylem. Do obžaberního prostoru se vypouští exkrementy a odkysličená voda. [2] [19] U dospělců došlo k ontogenetické regresi – co to znamená? [18]

28 Sumka − zřasenka středomořská (Botryllus schlosseri)
Vytváří červeně zbarvené kolonie. kloakální otvor přijímací otvor žaludek hltanožaberní vak [28] [29] Systém je tvořen po 7 jedincích.

29 Opakování − popište larvu sumky včetně funkcí orgánů
[27]

30 Pláštěnci = salpy [22] Salpy jsou průsvitné nebo oranžové, až červené, ve vodě se vznáší, mohou tvořit řetězce (kolonie). Pohybují se vypuzením vody z těla, jsou součástí planktonu. Střídá se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování (rodozměna). [21]

31 Salpy (Thaliacea) http://www.youtube.com/watch?v=KRVdGam3G2U
Dospělci se pohybují pomocí stahů svalů, které jako obroučky obepínají jejich soudečkovité tělo a vystřikují z prostoru žaber vodu [24] Ohnivka atlantská [23] Salpy rozdělujeme do 3 řádů: Pyrosomida (ohnivky) Doliolida (Cyclomyaria, kruhosvalí) Salpida (Hemimyaria, salpovci)

32 Vršenky (Appendicularia)
nejvyspělejší z pláštěnců Jako jediní mají strunu hřbetní zachovanou po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Vyskytují se ve všech oceánech. Mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina. Tvoří řád copelata. [25]

33 BEZLEBEČNÍ = Cephalochordata
Jsou to mořští živočichové, obývají písčité mělčiny teplých moří. Podobají se malým průsvitným rybkám. Strunu hřbetní mají po celý život. [26] Kopinatec plžovitý měří 5‒8 cm. Žije zahrabán v písčitém dně, ze kterého vyčnívá jen přední část těla s ústy.

34 Kopinatec − Stavba těla
[9] 1 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice, má vyvinutou míchu, nemá mozek, jen mozkový váček) 2 – struna hřbetní = chorda dorsalis (opora těla), z chrupavky 4 – ocas, ploutevní lem končící kopinatou ploutvičkou 5 – trávicí soustava 7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla) 13 – brvy kolem úst, slouží k lovení potravy

35 BEZLEBEČNÍ − anatomie Není vyvinuta hlava, ani mozek.
[26] Není vyvinuta hlava, ani mozek. Chorda je zachována po celý život. Pokožka je jednovrstevná. TS ‒ v ústní dutině mají vířivý orgán, který usměrňuje proud vody s potravou do hltanu. Vylučovací soustavu tvoří 90 párů metanefridií. Dýchají velkým počtem žaberní štěrbin. NS se v přední části se mírně rozšiřuje v mozkový váček. CS je uzavřená. Jsou to gonochoristé s nepřímým vývojem a vnějším oplozením. Larva je velmi podobná dospělci.

36 Úkol − co mají BEZLEBEČNÍ společného s kroužkovci?
[26] ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE Jednovrstevnou pokožku Vylučovací soustavu ‒ metanefridie Segmentaci ‒ svalovina je uspořádána do myomer

37 Opakování: spojte pojmy, které k sobě patří
nemá mozek, jen míchu páteř z obratlů pokožka vylučuje vrstvu rosolu žijí přisedle jsou průhledné| a vznášejí se je to nejdokonalejší kmen živočichů Strunatci Sumky Salpy Obratlovci Kopinatec Pláštěnci

38 Vyluštěte křížovku: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. CH je v jednom políčku.
Zárodečný list, ze kterého je struna hřbetní. Název pláště Urochordat. Struna hřbetní jinak. Zástupce bezlebečných. Přisedlý zástupce pláštěnců. Typ nervové soustavy u strunatců. Pohybliví zástupci pláštěnců (množné číslo). Významný orgán nižších strunatců – s žaberními štěrbinami.

39 řešení: 1. M E Z O D R 2. T U N I C A 3. 4. K P 5. S 6. B V Á 7. L Y
CH 4. K P 5. S 6. B V Á 7. L Y 8. H VYSVĚTLETE TAJENKU

40 planktonu; salpy; metanefridiemi
Odhalte chyby v textu: Sumky žijí v dospělosti přisedle v písku na mořském pobřeží. U dospělých sumek dochází k ontogenetické progresi. Salpy jsou součástí nektonu. Mezi sumky patří ohnivka atlantská. Bezlebeční vylučují koxálními žlázami. mořském dně; regresi; planktonu; salpy; metanefridiemi ŘEŠENÍ

41 SPOJTE SOUVISEJÍCÍ POJMY:
OHNIVKA BEZLEBEČNÍ VRŠENKY ZŘASENKA ENDOSTYL STRUNA SEGMENTACE PLÁŠŤ SOMITY CHORDA TUNICIN METANEFRIDIE SALPY SÍTKO SUMKY JÓD

42 ODHALTE STRUNATCE  KLIKEJTE NA VYBRANÁ POLÍČKA S ČÍSLY 1 2 3 4 ŘEŠENÍ
[15] SUMKA 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

43 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00
SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, ISBN ČABRADOVÁ, V.; HASCH, F. Přírodopis 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, ISBN YASSINEMRABET. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 1. FRANKLIN SAMIR. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 2. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 3. Harmen Piekema. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 4. PAZIA. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 5. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 6. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 7.

44 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00
[cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < 8. PIOM. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < 9. Methoxyroxy. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < _Pelagic_larvae_of_A._lanceolatus.png> 11. ZEPHYRIS. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < ELAPIED. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

45 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00
ESCULAPIO. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Matthieu Sontag. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Brocken Inaglory.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < SILKE BARON. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < Hartmut Olstowski. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < XIPHIAS. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

46 Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00
VITECEK. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Nick Hobgood. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Minami Himemiya. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < HANS HILWEART. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < ESCALUPIO. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <