Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst

Prezentace na téma: "Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst"— Transkript prezentace:

1 Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst
Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011 Téma 11 a 12 Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst

2 Obsah. Inflace a nezaměstnanost 12) Dlouhodobý ekonomický růst B
Cíl: prohloubení analýzy vztahu mezi inflací a nezaměstnaností zavedením inflačních očekávání různého typu. Další informace včetně konkrétních údajů též o CPI na webu ČSÚ: 12) Dlouhodobý ekonomický růst Cíl: analýza podmínek dlouhodobého zvyšování životního standardu, a to jednak z neoklasického pohledu (R. M. Solow), jednak z pohledu rovnice růstového účetnictví. B

3 Big Mac inflace Investiční magazín 3/2012 s.3
ISSN BigMac < π π π BigMac > π vykazují nižší inflaci rychleji zdražují potraviny rychleji zdražují hamburgry

4 Vztah inflace a nezaměstnanosti.
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se touto relací zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že se jedná o významnou relaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“

5 Vztah inflace a nezaměstnanosti.
Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 †1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost, tj. snížení nezaměstnanosti doprovází růst nominálních mezd a naopak.

6 Původní mzdová Phillipsova křivka.

7 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza
Gauss Carl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom V r vypočetl přesně dráhu planetky Céres na základě pouhých 3 měření Disquisitiones aritmeticae Giseppe Piazzi (٭ 1746 †1826) Italský řeholník theatin, matematik a astronom . objevil trpasličí planetku Ceres 4,6 roku 960 x 932 km

8 Vesta 12500 km 3500 km 4,6 roku Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015
960 x 932 km Dawn kosmická loď 2007 – Vesta

9 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza
y = a + b.x

10 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza
Gauss Carl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom

11 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

12 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

13 11) Phillipsovy křivky - odvození
na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. gw = Δw/w, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny ...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce.

14 11) Phillipsovy křivky - příklad
Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %.

15 11) Phillipsovy křivky - příklad
Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = gw -  = 5 – 3 = 2 %

16 11) Phillipsovy křivky - příklad

17 11) Phillipsovy křivky - příklad

18 11) Phillipsovy křivky - příklad

19 11) Phillipsovy křivky - příklad

20 11) Phillipsovy křivky - příklad

21 11) Phillipsovy křivky - příklad

22 11) Phillipsovy křivky - příklad

23 11) Phillipsovy křivky - příklad

24 11) Phillipsovy křivky - příklad

25 11) Phillipsovy křivky - příklad

26 11) Phillipsovy křivky - příklad

27 11) Přirozená míra nezaměstnanosti
odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

28 1. Původní (mzdová) Phillipsova křivka
Původní mzdová empirická Phillipsova křivka s tempem růstu mezd z roku 1958  gw = - a.(u – u*) = (w𝑡 - w𝑡−1)/ w𝑡−1 𝒈𝒘 … tempo růstu nominálních mezd (mzdová inflace); w𝑡 … značí nominální mzdové sazby v současném období; w𝑡−1 … značí nominální mzdové sazby v předchozím období; a … koeficient citlivosti změny nominálních mezd k procentní míře nezaměstnanosti (sklon PC – Philipsovi křivky, někdy se též epsylon 𝜀); 𝑢 je skutečná míra nezaměstnanosti; 𝑢∗ je přirozená míra nezaměstnanosti dle M.Friedman 1968.

29 Grafické znázornění Křivka má negativní sklon; Má tvar hyperboly;
Křivka má negativní sklon; Má tvar hyperboly; Protíná osu x. gw SPC a 1 u*=5,5% u % 1 2 3 4 5

30 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka

31 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka

32 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka
Jedná se o identický graf jako v případě mzdové inflace s tím rozdílem, že měříme inflaci za celou ekonomiku, nikoliv pouze mzdovou. Přirozená míra inflace je při nulové nezaměstnanosti opět 5,5 %. Při nezaměstnanosti 3% je inflace 4%. Koeficient a opět vyjadřuje změnu. Pokud nezaměstnanost klesne z 4% na 3%, inflace stoupne z 2% na 4%. osa y …. inflace osa x …. nezaměstnanost π % SPC 4 a 2 1 u*=5,5% u % 1 2 3 4 5

33 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Na základě empirických výzkumů, došel A. M. Okun k zásadnímu zjištění, že pokles míry nezaměstnanosti o jedno procento pod přirozenou míru nezaměstnanosti je doprovázen růstem reálného produktu nad potenciální úroveň o více než 1 procentní bod. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je doprovázen ještě změnami v reálném produktu (odchylkami skutečného produktu od potenciálního – produkční mezery).

34 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

35 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

36 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Friedman, Phelpsovo rozšíření Zaměstnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností předpokládá tzv. peněžní iluzi pracovníků, která se může vyskytovat jen krátkodobě. Dlouhodobě nastupuje adaptivní způsob tvorby inflačních očekávání π = πe – [ a.(u – u*) - PL] + v v jsou nabídkové šoky

37 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k očekávané inflaci πe , o kolik se změní u ve vztahu k u*?

38 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k πe , o kolik se změní u ve vztahu k u*?

39 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k πe , o kolik se změní u ve vztahu k u*? π – πe = 1 u – u* = 1/a

40 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Skutečná míra inflace je pak ovlivněna třemi faktory: očekávanou mírou inflace; odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti (cyklická nezaměstnanost); nákladovými (nabídkovými) šoky. Dlouhodobě neexistuje zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností: míra inflace roste (nebo klesá), míra nezaměstnanosti se vrací k přirozené míře nezaměstnanosti.

41 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

42 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
LPC π % SPC1(πe=5%) SPC0(πe=2%) π1=5% π0=2% u % u1 u*

43 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)
Fakultativně: πet = πet-1 + j (πt-1 – πet-1) j … rychlost přizpůsobení očekávané inflace skutečné inflaci při j = 1 jde o tzv. statická očekávání Dlouhodobě nastupuje adaptivní způsob inflačního očekávání πet = πt-1

44 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas)
πet = πt A) Anticipovaná (předvídaná) měnová politika: ekonomické subjekty anticipují její důsledky do cen a mezd, tyto důsledky rovnou promítnou do svých očekávání, zaměstnanost (a produkce) se nezmění, mění se pouze míra inflace. Phillipsova křivka je vertikální. B) Pouze neanticipovaná (nepředvídaná) měnová politika může ovlivnit zaměstnanost a produkci. Fakultativně: v případě protiinflační měnové politiky jde o „bezbolestné“ snížení inflace.

45 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R
5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas) Svislá Phillipsova křivka představuje neexistenci substituce inflace a nezaměstnanosti π % LPC π1=5% π0=2% u* u %

46 Dlouhodobý ekonomický růst
Zvyšování produkčních schopností ekonomiky (dlouhodobý růst potenciálního produktu) g = G(Y*) = (Y1* – Y0* ) / Y0* Kvantitativní a kvalitativní zdroje růstu: množství výrobních faktorů (množství práce, půdy, objem kapitálových statků, přírodní zdroje, atd.), kvalita v ekonomice dostupných VF (kvalifikace pracovní síly, produktivita, úrodnost půdy, bohatost ložisek, atd.), použité technologie (vhodné a efektivní kombinování VF při výrobě jednotlivých statků), další exogenní faktory (politický kapitál země, vymahatelnost práva, míra korupce, kapitál vložený do infrastruktury, poloha země, atd.).

47 Dlouhodobý ekonomický růst
Faktory růstu lze rozdělit na endogenní … závislé na ekonomickém rozvoji země, např. kapitálové statky exogenní … nezávislé na ekonomickém rozvoji země Hospodářský růst je: extenzivní (převážně extenzivní, čistě extenzivní, desextenzivní apod.) intenzivní (převážně intenzivní, čistě intenzivní, desintenzivní) extenzivně-intenzivní

48 Intenzivní faktory růstu
Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

49 Cyklický pohyb – cyklické křivky
2 roky 10 let 45 let Y* ovat

50 Přirozená míra nezaměstnanosti
odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávané veličiny = skutečné vel. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

51 12. Dlouhodobý ekonomický růst je růst Y
12. Dlouhodobý ekonomický růst je růst Y* stabilní cenové hladina, přirozená nezaměstnanost, rovnováha π % LRAS0 LRAS1 SRAS0 SRAS1 π0 stabilní míra inflace posun AD AD0 AD1 Y0* Y1* Y

52 2. Agregátní produkční funkce

53 Jednofaktorová produkční funkce
S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající. Y ΔY ΔL Y2 Y1 Y0 L0 L1 L2 L

54 Křivka mezního produktu práce
L MPL MP2 L2 L1 MP1 Křivka mezního produktu práce Každá další jednotka práce přináší menší dodatečný produkt.

55 Jednofaktorová produkční funkce
S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající. Intenzivní faktory posouvají celou křivku. Y ΔY Y(K1) ΔL Y(K0) Y2 Technologický pokrok = zvyšování stavu technologie (= růst multifaktorové produktivity). Posun produkční funkce nahoru. Y1 Y0 L0 L1 L2 L

56 2. Agregátní produkční funkce

57 Intenzivní produkční funkce
Zpomalený růst je dán klesajícím MPK = ΔY*/ΔK Růst K/L vede k menším přírůstkům Y*/L Y*/L Δ(Y*/L) Δ(K/L) Technologický pokrok = zvyšování stavu technologie (= růst multifaktorové produktivity). Posun produkční funkce nahoru. q1 k1 K/L

58 3. Rovnice růstového účetnictví
Konstantní výnosy z rozsahu (extenzivní): změna výstupů = změna vstupů Rostoucí výnosy z rozsahu (intenzivní): změna výstupů > změna vstupů Klesající výnosy z rozsahu (dezintenzivní): změna výstupů < změna vstupů ___________________________________________________________________________________________________________________________ výstup … produkt, HDP vstupy …. výrobní faktory

59 3. Rovnice růstového účetnictví

60 3. Rovnice růstového účetnictví

61 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity
φ = y*- [w . k + (1-w) . N] G(SPF) = G(Y*) – [w . G(K) + (1-w) . G(L)]

62 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity
φ = y*- [w . k + (1-w) . N] G(SPF) = G(Y*) – [w . G(K) + (1-w) . G(L)]

63 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity
φ = y*- [w . k + (1-w) . N] G(SPF) = G(Y*) – [w . G(K) + (1-w) . G(L)]

64 Vliv technického pokroku na produkční funkci
Při stejné kapitálové zásobě a stejném množství práce, dojde při technologickém pokroku k posunu produkční funkce nahoru (červená křivka) a k celkovému zvýšení produktu na Y2. Y Y*(K1) Y*(K1) Y*2 Y*1 L1 L

65 3. Rovnice růstového účetnictví
ČR, průměry za : 4,6 % = 3,6 % + 0,42 ∙ 1,6 % + 0,58 ∙ 0,6 % (podíl souhrnné produktivity faktorů tedy činil 78 %) Pramen: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky Linde Nakl. s. r. o. Praha S. 29.

66 Přípustné tvary izokvant
dokonalý substitut dokonalý komplement Q´1 Q´2 Q´2= U/Q´1 Q´2= U- Q´1 U = Q´1 . Q´2 U = Q´1 + Q´2

67 Vícefaktorová produkční funkce

68 Vícefaktorová produkční funkce

69 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje.
dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity

70

71 Parametr intenzity

72 Parametr intenzity

73 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Magisterský kurz makroekonomie VŠFS Jiří Mihola tel Děkuji za pozornost.