Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ

Prezentace na téma: "Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ"— Transkript prezentace:

1 Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ

2 Ondřej Sekora (1899 – 1967) Ondřej Sekora byl kreslíř a spisovatel pro děti, autor mnoha úspěšných knížek. Ondřej Sekora se narodil v rodině odborného učitele. V sedmi letech mu zemřel otec a rodina žila v bídných poměrech. Sekora vychodil v Brně - Králově Poli obecnou školu, poté studoval na gymnáziu, nejdříve v Brně, pak přešel do Vyškova, kam se rodina přestěhovala.

3 V roce 1918 složil Ondřej Sekora urychlenou válečnou maturitu a jako jednoroční dobrovolník byl do konce války ve Vídni. Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva a dva roky se studiem neúspěšně zápasil. Přitom už kreslil a přispíval svými kresbičkami do Lidových novin. V roce 1921 zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin jako sportovní novinář, kreslíř a karikaturista, soudničkář a fejetonista. Kromě toho působil v časopise Sport.

4 V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu.
Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami i do francouzských časopisů. Ve Francii poznal ragby a doma je pak začal propagovat. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.

5 Ondřej Sekora se ve Francii seznámil a navázal přátelství s českými umělci, kteří tam v té době žili - např. J. Zrzavý, B. Martinů aj. V roce 1928 se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti. V roce 1941 musel z redakce odejít, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.

6 Po válce působil Ondřej Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz.
Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 žil jako volný spisovatel a ilustrátor. Za své knihy získal Onřej Sekora různá ocenění a roku 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.

7 Dílo Ondřeje Sekory Onřej Sekora patří mezi autory dětských knížek, kteří rovnocenně spojovali a rozvíjeli složku malířskou a literární. Autor nejvíce sází na vtip a žert. Svět mravenců, brouků a motýlů je polidštěn a alegorizován, občas se zapojují do děje také lidé a domácí a divoká zvířata. Když se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, staral se o rubriku pro děti. Zde v té době psali pro děti známí a dobří autoři, např. Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Čapek, E. Pilař aj. Ondřej Sekora psal seriály pro děti, z nichž později vznikly i knihy: Jak Crvček honil pytláka; Ferda Mravenec.

8 Knížky pro děti: Jak Cvrček honil pytláka Ferda Mravenec Ferda Mravenec v cizích službách Ferda v mraveništi Slavnost u broučků Slabikář Ferdy Mravence Trampoty brouka Pytlíka , Ondřej Sekora přidal k Ferdovi dobráckého a nešikovného brouka Pytlíka Malířské kousky brouka Pytlíka Kuře Napipi a jeho přátelé Uprchlík na Ptačím stromě Kronika města Kocourkova Veselá knížka seriálů , výběr z novinových a časopiseckých seriálů

9 Námětově se Sekorova tvorba stává mnohem mnohostrannější:
Žertíky pro malé čertíky Pohádka o stromu a větru Jak se uhlí pohněvalo O traktoru, který se splašil Štědrý večer Malované počasí Na dvoře si děti hrály Čmelák Aninka Chcete se podívat? Hurá za Zdenkou O psu vzduchoplavci Nápady kuřete Napipi Pošta v ZOO Sedm pohádek

10 V letech před smrtí zrevidoval Ondřej Sekora literární text prvních tří svazků o Ferdovi, namaloval k nim nové ilustrace a sloučil je do knihy: Knížky Ferdy Mravence Sekorovy knihy znamenaly od třicátých let 20. století v dětské literatuře značné oživení. Vycházejí od té doby stále v nových nákladech.

11 Jak vznikl Ferda Mravenec
„Potřeboval jsem hlavního hrdinu pro mnoho a mnoho obrázků a pro velmi mnoho různých příhod. Že to bude mravenec, to jsem ovšem nevěděl. Podíval jsem se tedy na jeho skutečnou podobu a hned jsem všechno nakreslil.Ouha! Mravenčí hlava nelákala ke kreslení. V trojbokém tvaru hlavy nebylo na obličej a oči mnoho místa. A právě obličej hlavního hrdiny musí zářit zdaleka, a to, co je na něm psáno, musí vést celý obrázek. Proto jsem se rozhodl pro velký bílý prostor pro ústa, pro veliké oči a pro kulatou hlavu. Nyní šlo o mravenčí trup. Ten je ve skutečnosti představován jakousi pomačkanou tyčinkou. Zkusil jsem kreslit. Také velmi málo lákavé pro kresbu a tak neohebné! Tu jsem si vzpomněl, jak se nám vždy zdá, že se mravenčí tělo vždy skládá se samých kuliček.

12 Nahradil jsem tedy skutečnost dojmem a už to v tom tělíčku hrálo
Nahradil jsem tedy skutečnost dojmem a už to v tom tělíčku hrálo. Jenže figurka byla ještě příliš černá. Vymyslel jsem si nakonec puntíčkovanou kravatu. Schválně jsem ji ovšem udělal se špičkami, které se dají různě natáčet a zaměřovat a mohou všechny mravencovy pohyby doprovázet a zdůrazňovat stejně dobře jako zadeček. I velmi rafinované grimasy, které bych v obličeji úplně vystihnout nedovedl, podaří se mi vyjádřit, doprovodím-li je vhodným nasazením zadečku a růžků kravaty. A jsem rád, že tyto nejdůležitější věci jsou tak jednoduché. Stačilo si jen představit a nakreslily se už takřka samy.“

13 Ondřej Sekora 6. ročník ZŠ
Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional obrázky z internetu Vladimíra Gebhartová – Tvůrci dětské knihy Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (