Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilVendula Havlíčková
1
Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 24. září 2012 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: HADI - VIII. Metodický list/Anotace: Materiál pokračuje v objasňování biologie a ekologie našich užovkovitých hadů. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_359
2
SYTÉM PLAZŮ HADI – VIII. (SYSTÉM HADŮ - 4) RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace UŽOVKA STROMOVÁ http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=291719&gal=photo
3
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA HLADKÁ Vyskytuje se na větší části území Evropy (kromě severních částí a části Pyrenejského poloostrova). U nás ostrůvkovitě od nížin po hory kromě nejvyšších oblastí. Dává přednost stepním až lesostepním biotopům s dostatkem prosluněných míst a skrýší. Souvislým lesům se vyhýbá. http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id68108/?taxonid=371
4
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id17244/?taxonid=371 UŽOVKA HLADKÁ http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id62451/?taxonid=371
5
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA HLADKÁ Je to náš nejmenší had, dorůstá do 70 cm. Přes oko ke krku se táhne tmavý horizontální proužek. Na temeni hlavy je výrazná tmavá kresba ve tvaru podkovy s rovnoběžnými rameny směřujícími dozadu. Na hřbetě jsou v řadách šachovnicově uspořádány tmavé skvrny. http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id77520/?taxonid=371
6
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA HLADKÁ Loví drobné plazy, drobné hlodavce a hmyzožravce, obojživelníky, ptáky, kroužkoce a hmyz. Sama je lovena dravci, ježky a lasicemi. Je vejcoživorodá. Rodí 5 – 8 mláďat. V ČR je zranitelným druhem ohroženým např. vypalováním trávy, likvidací hromad kamení, používáním biocidů apod. Někdy je ubíjena v domnění, že jde o zmiji. http://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_hladk%C3%A1
7
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA STROMOVÁ Vyskytuje se v jižní polovině Evropy kromě Pyrenejského poloostrova. ČR leží na hranici areálu a vyskytuje se zde ostrůvkovitě a vzácně. http://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_stromov%C3%A1
8
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA STROMOVÁ Preferuje stanoviště v blízkosti vody. Nejčastěji v nadmořských výškách 300 – 600 m. Má ráda prosluněnou krajinu s dostatkem skrýší, křovinatou s ostrůvkovitým výskytem stromů. Otevřené krajině i souvislým lesům se vyhýbá. U nás dorůstá maximální velikosti do 1,8 m, jižněji i přes 2 m. Má denní aktivitu. Dobře šplhá. Živí se především drobnými savci a ptáky. http://www.naturfoto.cz/uzovka-stromova-fotografie-6674.html
9
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA STROMOVÁ Není příliš plachá. Proto také zimuje mj. ve sklepích, rozvalinách apod. Je vejcorodá. Klade nejčastěji 5 – 10 vajec. Mláďata jsou dlouhá 20- 35 cm. http://cs.balcanica.info/2-508
10
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY Na těle užovek stromových se mohou vyskytovat drobné bělavé skvrnky, zejména při okrajích šupin. http://cs.balcanica.info/2-305
11
SYSTÉM HADŮ – NAŠE UŽOVKY UŽOVKA STROMOVÁ V ČR ohrožená až kriticky ohrožená. Negativně působí strojové čištění příkopů kolem silnic, úpravy krajiny… Často nedostatek líhnišť (dutiny stromů, hnojiště…). Je známá rovněž z mytologie. Aesculapova hůl s ovinutou užovkou stromovou (dvěma ovinutými užovkami) je dodnes symbolem lékařů i farmaceutů. Symbol má svůj počátek již ve starověkém Řecku. Pojmenování pochází od Asklépia (latinsky Aesculapius; počeštěně Aeskulap), starověkého řeckého boha lékařství, syna boha Apollóna, jenž léčil všechny nemoci a dovedl oživovat mrtvé. Aeskulapova hůl obtočená hadem je znamením životní síly a zdraví. http://cs.wikipedia.org/wiki/Aeskulapova_h%C5%AFl „Hvězda života“ je mezinárodním symbolem zdravotnické záchranné služby.
12
ZDROJE - LITERATURA A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80- 242-0862-8. DUNGEL, Jan, ŘEHÁK Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1282-6. GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0858-6.
13
ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY JAKUBÁČ, Juro. Užovka stromová. In: FotoAparát [online]. 2006 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=291719&gal=photo REISER, Jan. Užovka hladká. In: BioLib [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id17244/?taxonid=371 KREJČÍK, Stanislav. Užovka hladká. In: BioLib [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id62451/?taxonid=371 ALENA, Andrej. Užovka hladká. In: BioLib [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id68108/?taxonid=371 MOTLÍK, Ivan. Užovka hladká. In: BioLib [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id77520/?taxonid=371 Užovka hladká. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_hladk%C3%A1 Užovka stromová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEovka_stromov%C3%A1 BOHDAL, Jiří. Užovka stromová (Elaphe longissima). In: Naturfoto [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/uzovka-stromova-fotografie-6674.html HUSÁK, Milan. Zamenis longissimus (syn. Elaphe longissima), užovka stromová. In: [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.balcanica.info/2-508 JABLONSKI, Daniel. Zamenis longissimus (syn. Elaphe longissima), užovka stromová. In: [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.balcanica.info/2-305 Aeskulapova hůl. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Aeskulapova_h%C5%AFl
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.