EUKARYOTA.

Prezentace na téma: "EUKARYOTA."— Transkript prezentace:

1 EUKARYOTA

2 Eukaryota vývojově mladší než prokaryota větší a složitější buňka
pravděpodobně se z nich vyvinuly větší a složitější buňka jednobuněčné i mnohobuněčné organismy prvoci, řasy, rostliny, houby, živočichové dnes 6 supergrup

3

4 Eukaryotní buňka velikost 4 μm - několik centimetrů
cytoplazma a cytoplazmatická membrána specializované organely liší se rostlinná, živočišná a buňka hub

5 Eukaryotní buňka jádro nevzniká de novo, pouze dělením mateřského
většinou jedno obalené 2 membránami (karyotéka) s jadernými póry (komunikace) uvnitř karyoplazma chromatin tvořící chromozomy proteiny (histony) a DNA pozorovatelné při dělení buňky (jádra) jadérko - geny pro rRNA, proteiny, enzymy

6 jádro obalené 2 membránami (karyotéka) s jadernými póry (komunikace)
uvnitř karyoplazma chromatin tvořící chromozomy proteiny (histony) a DNA pozorovatelné při dělení buňky (jádra) jadérko - geny pro rRNA, proteiny, enzymy

7 Eukaryotní buňka jádro chromozom spiralizace ch. nukleohistonové vl.
nukloezom = „korálek“ chromatida = 1 molekula DNA centromera - místo zaškrcení a připevnění chromozomu molekula DNA nukleozom solenoid chromozom chromatida

8 Eukaryotní buňka haploidní / diploidní buňka podle počtu chromozomů
dvě shodné sady (chromozomy v párech) → diploidní 2n - somatické (tělní) buňky jedna sada (žádné shodné chromozomy) → haploidní 1n - gamety (pohlavní buňky)

9 Eukaryotní buňka endoplazmatické retikulum propojené ploché váčky
vybíhající z vnější jaderné membrány metabolismus drsné ER - ribozomy - syntéza proteinů hladké ER - bez ribozomů - syntéza lipidů (membrány) - odškrcování transportních váčků reakce na vnější podněty

10 Eukaryotní buňka Golgiho komplex (G. aparát)
ploché měchýřky, váčky a trubičky navazuje na ER chemická úprava lipidů a proteinů, membránové obaly transportní váčky do buňky

11 Eukaryotní buňka cytoskelet všechny e. buňky opěrné a pohybové
struktury vyztužení buňky bičíky a fimbrie proteinová vlákna - tubulin, aktin, myozin mikrotubuly (dělící vřeténko – centrozom, centrioly) intermediální filamenta mikrofilamenta (pohyb cytoplazmy)

12

13 Eukaryotní buňka mitochondrie výroba energie (oxidace)
2 membrány - vnitřní → krysta matrix cirkulární molekula DNA (enzymy chem. reakcí) → semiautonomní organela

14 Eukaryotní buňka plastidy pouze u rostlin 2 membrány barviva
stroma thylakoidy → grana barviva → chloroplasty (chlorofyl → fotosyntéza) → chromoplasty (xantofyly, karoteny - květy, plody) → leukoplasty (bez barviv - zásoba škrobu) cirkulární molekula DNA (barviva)

15 Eukaryotní buňka vznik semiautonomních organel - mitochondrií a plastidů teorie endosymbiózy: mitochondrie = pohlcená aerobní bakterie plastid = pohlcená autotrofní sinice

16 Eukaryotní buňka vakuola u rostlin a hub
malé kulaté váčky → jedna velká vakuola 1 biomembrána (tonoplast) buněčná šťáva voda, živiny, odpadní látky → potravní, vylučovací, … turgor

17 Eukaryotní buňka lysozomy jen u živočišných buněk malé kulaté váčky
1 biomembrána trávicí enzymy rozkladné procesy →odpadní l.

18 Eukaryotní buňka živočišná buňka chybí plastidy chybí vakuoly
chybí b. stěna má organely pohybu má lysozomy má více mitochondrií

19 Eukaryotní buňka rostlinná buňka chybí organely pohybu chybí lysozomy
má vakuoly má plastidy má méně mitochondrií má b. stěnu (plasmodesmata)

20 Eukaryotní buňka buňka hub společné s živočišnou:
chybí plastidy zásobní látka je glykogen (ne škrob) společné s rostlinnou má vakuoly má b. stěnu (chitinovou, ne celulózní)

21 Eukaryotní buňka - DĚLENÍ
karyokineze = dělení jádra cytokineze = dělení buňky 1 mateřská buňka → 2 dceřinné buňky stejná genetická informace dělí se pořád pokožkové buňky zastavení ← nedostatek tepla, toxické látky nádory! dělí se s pauzou - pupen → list dělí se jen do určité doby - nervové buňky

22 karyokineze amitóza mitóza = přímé dělení
zaškrcení, oddělení části, rozpad nezabezpečeno rovnoměrné rozdělení gen. info degenerující a nádorové buňky, (nálevníci) mitóza = nepřímé dělení předchází jí replikace chromozomů → 2 sesterské chromatidy 5 etap: profáze, prometafáze, metafáze, anafáze, telofáze

23 mitóza profáze prometafáze mizí jadérko
kondenzace zreplikovaných chromozomů vznik dělícího vřeténka duplikace centrosomů (tvořeny 2 centriolami) tvorba vláken z mikrotubulů prometafáze rozpad jaderné membrány navázání chromozomů pomocí centromer na vlákna dělícího vřeténka

24 mitóza metafáze anafáze telofáze
shromáždění chromozomů v centrální (ekvatoriální) rovině anafáze oddělení sesterských chromatid zkracování vláken → tah chromatid k opačným pólům buňky telofáze vytvoření jaderných obalů → 2 jádra navazuje cytokineze

25 karyokineze meióza = redukční dělení jedna diploidní buňka
→ čtyři haploidní buňky → redukce počtu chromozomů na polovinu vznik pohlavních b. 2 fáze

26 meióza 1. fáze - redukce počtu chromozomů
jako mitóza, ale! profáze: vznik bivalentů = páry homologních chromozomů, crossing–over anafázi nedochází k oddělení sesterských chromatid, ale oddělují se bivalenty → rozchod celých chromozomů jedna diploidní buňka → dvě haploidní buňky 2. fáze - dvě haploidní buňky → čtyři hap. b. mitóza, ale s polovičním počtem chromozomů

27 meióza

28

29 cytokineze = dělení buňky živočišná rostlinná zaškrcení vytvoření
přepážky

30 Eukaryotní buňka - buněčný cyklus
4 fáze: M-fáze: mitóza a cytokineze kontrolní bod - výstup z M-fáze (cytokineze) G1-fáze: růst buňky kontrolní bod - vstup do S-fáze (prostředí, živiny, G0-fáze) S-fáze: replikace DNA G2-fáze: růst buňky, kondenzace chromozomů kontrolní bod: vstup do M-fáze (dělící vřeténko, dokončení replikace)