Dějiny významných států a národů v Evropě V

Prezentace na téma: "Dějiny významných států a národů v Evropě V"— Transkript prezentace:

1 Dějiny významných států a národů v Evropě V
Dějiny českých zemí

2 zdroje a prameny učebnice Dějepis 7 pro základní školy Středověk a raný novověk, SPN, Praha, 2009 Wikipedie

3 Dějiny českých zemí - úvod
dějiny našich zemí je třeba vždy vnímat v kontextu zbytku Evropy je třeba si uvědomit, že někteří čeští panovníci už měli královský titul dědičně čeští králové vždy ovlivňovali Svatou říši římskou národa německého a byli jí ovlivňováni

4 Poslední Přemyslovci udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury = prvorozenectví mělo obrovský vliv ustaly boje o moc mezi jednotlivými potomky panovníků země se mohla nerušeně rozvíjet schopní čeští panovníci mohli ovlivňovat dění v Svaté říši římské nalezení bohatých zdrojů stříbra v okolí Jihlavy a Kutné Hory přineslo obrovské bohatství především panovníkům Přemysl Otakar I. i jeho následovníci Václav I. i Přemysl Otakar II. upevnili panovnickou moc panovníci výrazně omezili moc šlechty bohatství králů umožnilo výraznou expanzi především na jih

5 Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý (kolem roku 1233 – 26. srpna 1278, Suché Kruty), byl pátý král český z rodu Přemyslovců (korunován 1261), druhorozený syn krále Václava I. a Kunhuty Štaufské.

6 Územní vývoj za posledních Přemyslovců

7 Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 území rozšířil až k Jaderskému moři
připojil Chebsko, Rakousy, Korutany, Štýrsko a další území účastnil se i křížové výpravy do Litvy založil tam město Královec (dnešní Kaliningrad) patřil mezi nejmocnější evropské panovníky nazýván „králem železným a zlatým“ snažil se získat i korunu krále Svaté říše římské

8 Volba římského krále Volba římského krále probíhá od roku 1189 sborem kurfiřtů ve Frankfurtu. Po dvojvolbách císařů v počátcích voleb se ustálil počet kurfiřtů v 13. století na 7 (arcibiskup mohučský, trevírský a kolínský; falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský a král český), což bylo následně i uzákoněno Karlem IV. ve Zlaté bule (1356). Římský král po volbě podstoupil korunovační cestu do Říma. Kurfiřti si ovšem snažili udržet poměrně velkou moc a proto často volili slabé panovníky. Císaři tak často vládli pouze titulárně. Císařská moc byla navíc omezena institucí lenního přímusu, tedy zákazem připojení uprázdněných lén k své vlastní doméně. To omezovalo možnost sjednocování Říše v rukách jednoho vládce.

9 Přemysl Otakar II. – Snaha o získání císařské koruny
kurfiřti v Říši se právem obávali, že pokud by byl Přemysl Otakar II. zvolen římským králem, přenesl by svůj styl vlády i do Říše zvolen byl proto Rudolf Habsburský byl považován za slabého panovníka, který bude snadno pod vlivem říšských knížat Přemysl odmítá volbu uznat a propuklo tak nepřátelství Rudolf využívá nespokojenosti některých šlechtických rodů v Čechách, především Vítkovců

10 Rudolf I. Habsburský Rudolf I. (v rodové posloupnosti jako habsburský hrabě IV.) Habsburský (1. května 1218, Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.

11 Přemysl Otakar II. – Snaha o získání císařské koruny
spolu s Vítkovci Rudolf donutil Přemysla, aby se vzdal všech území, která během vlády získal zůstaly pouze Čechy a Morava syn Václav byl zasnouben s Rudolfovou dcerou Jitkou Přemysl odmítal nastalou situaci nechat být bitva na Moravském poli (u Suchých Krut) nedaleko Vídně Přemysl poražen a zabit

12 Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis
dějiny našich zemí je třeba vždy vnímat v kontextu zbytku Evropy je třeba si uvědomit, že někteří čeští panovníci už měli královský titul dědičně čeští králové vždy ovlivňovali Svatou říši římskou národa německého a byli jí ovlivňováni udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury = prvorozenectví mělo obrovský vliv ustaly boje o moc mezi jednotlivými potomky panovníků země se mohla nerušeně rozvíjet schopní čeští panovníci mohli ovlivňovat dění v Svaté říši římské nalezení bohatých zdrojů stříbra v okolí Jihlavy a Kutné Hory přineslo obrovské bohatství především panovníkům

13 Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis
Přemysl Otakar I. Václav I. i Přemysl Otakar II. upevnili panovnickou moc panovníci výrazně omezili moc šlechty bohatství králů umožnilo výraznou expanzi především na jih Přemysl Otakar II. 1253 – 1278 území rozšířil až k Jaderskému moři připojil Chebsko, Rakousy, Korutany, Štýrsko a další území patřil mezi nejmocnější evropské panovníky

14 Dějiny českých zemí za posledních Přemyslovců I - zápis
nazýván „králem železným a zlatým“ neúspěšně se snažil získat i korunu krále Svaté říše římské zvolen byl proto Rudolf Habsburský byl považován za slabého panovníka, který bude snadno pod vlivem říšských knížat Přemysl odmítá volbu uznat a propuklo tak nepřátelství spolu s Vítkovci Rudolf donutil Přemysla, aby se vzdal všech území, která během vlády získal Přemysl odmítal nastalou situaci nechat být bitva na Moravském poli (u Suchých Krut) nedaleko Vídně Přemysl poražen a zabit

15 Dějiny Českých zemí za posledních Přemyslovců I- shrnutí
Proč bylo udržení dědičného královského titulu a zavedení primogenitury tak důležité? Proč nebyl Přemysl Otakar II. zvolen za římského krále? Proč se některé šlechtické rody postavily proti Přemyslovi? Jak skončil spor Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským?