Objektivní stránka trestného činu

Prezentace na téma: "Objektivní stránka trestného činu"— Transkript prezentace:

1 Objektivní stránka trestného činu
TRESTNÍ PRÁVO Objektivní stránka trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Objektivní stránka trestné činu
Objektivní stránka trestného činu charakterizována jednáním a jeho následkem Obligatorní znaky: jednání, následek a příčinná souvislost (kauzální průběh) Fakultativní znaky: čas spáchání, použitý způsob či prostředek aj. Jednání projev vůle pachatele ve vnějším světě jako vědomá činnost zaměřená na dosažení konkrétního výsledku, cíle (základní složka objektivní stránky trestného činu) - nutná zde jednota fyzické a psychické složky (vůle) (jednáním nejsou mimovolní pohyby - např. v křeči - ani tzv. vis absoluta) - trestný není jen pouhý úmysl (myšlenka) ale až čin jednat může i osoba mladší 15 let či osoba nepříčetná Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

3 Objektivní stránka trestné činu
Jednání (trestný čin) může mít formu jak konání tak opomenutí Konání - vůlí řízený pohyb Opomenutí - vůlí řízené zdržení se pohybu Opomenutí trestné pouze tehdy, pokud byla povinnost jednat, musela zde být vzhledem k okolnostem i možnost konat 1) obecná povinnost konat vyplývá přímo z ustanovení TZ, stanovících sankci za nekonání (§ 150 TZ či § 368 – neoznámení trestného činu) odpovědnost jen za porušení povinnosti konat (ne za výsledek) 2) zvláštní povinnost konat (§ 112 TZ) povinnost konat existovala již v době spáchání, neboť vyplývá z existence vztahu, který vznikl již dříve odpovědnost ne jen za nekonání ale i za jím vyvolaný výsledek (např. smrt osoby, o niž měl pachatel povinnost pečovat) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

4 Objektivní stránka trestné činu
Zvláštní povinnost jednat musí vyplývat: 1) ze zákona či jiného právního předpisu (např. povinnost rodičů pečovat o své děti - § 31 a § 85 zákona o rodině) 2) z úředního rozhodnutí (výroku) (např. povinnosti ustanoveného opatrovníka) 3) ze smlouvy (např. porušení povinnosti při správě cizího majetku - § 220 TZ) 4) v důsledku dobrovolného převzení povinnosti konat 5) z předchozího ohrožujícího jednání – toto jednání nemusí být samo trestné (např. odvezení jiné osoby na poušť či chromé osoby na vrcholek skály – trestné až ponecháním jej zde) – trestné být může (např. svázání jiného bez úmyslu mu ublížit – ponechání jej bez pomoci může ohrozit jeho život) § 112 TZ připouští i další možné skutečnosti zakládající povinnost konat (např. neodstranění závadného obsahu z internetové stránky provozovatelem této stránky) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

5 Objektivní stránka trestné činu
Dělení trestných činů podle možného způsobu spáchání 1) Komisivní delikty – lze spáchat pouze konáním 2) Pravé (čistě) omisivní delikty – lze spáchat pouze opomenutím konání – zde jen obecná povinnost jednat (neposkytnutí pomoci - § 150 TZ či § 151 TZ, neoznámení trestného činu) 3) Nepravé (výsledečné) omisivní delikty – lze spáchat konáním i opomenutím trestné zde až vyvolání účinku nikoli jednání samo; musí dojít ke změně v předmětu útoku či jeho ohrožení (vražda, těžké ublížení na zdraví; obecné ohrožení - § 272 TZ a § 273 TZ) kde podmínkou trestnosti konkrétní konání (např. padělání či pozměňování listin), nemůže jít o opomenutí podle § 112 TZ Omisivní jednání může být úmyslné i nedbalostní (§ 272 TZ a § 273 TZ) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

6 Objektivní stránka trestné činu
Následek (obligatorní znak – musí být dán vždy) porušení nebo ohrožení zájmu chráněného TZ (lze odlišovat trestné činy poruchové a ohrožovací) hlavní primární následek druhotný sekundární následek – vztahuje se ke kvalifikovaným skutkovým podstatám a nebo situací, kdy je do určitého individuálního objektu zasaženo pouze velmi vzdáleně závažnost následku má zásadní význam pro určení povahy a závažnosti trestného činu – promítá se do výše trestu Účinek projev trestného činu vůči jeho předmětu Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

7 Objektivní stránka trestné činu
Příčinný vztah podmínkou trestnosti příčinný vztah mezi jednáním a následkem, i mezi jednáním a účinkem – jednání může mít i formu opomenutí 1) Teorie podmínky - příčinnou je každý jev, bez něhož by jiný jev vůbec nenastal, a nebo nenastal způsobem, kterým nastal - takto určený okruh jednání a jevů je příliš široký (nutnost korekce – tomu slouží podmínky uvedené ad 2) a ad 3) – musí být splněny současně) 2) Zásada umělé izolace jevů - trestní odpovědnost je podmíněna tím, že daná osoba svým jednáním, které naplňuje znaky trestného činu skutečně způsobila - relevantní je jen vztah mezi konkrétním jednáním pachatele a následkem 3) Zásada umělé gradace jevů - jednotlivé příčiny a podmínky nemají pro způsobení následku stejný význam (při krádeži větší význam jednání toho, kdo cizí věci reálně odcizuje, než toho, kdo mu při tom „dělá zeď“, věci poté ukryje apod.) - musí jít o příčinu dostatečně významnou, aby byla trestněprávně relevantní Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

8 Objektivní stránka trestné činu
Vývoj příčinné souvislosti musí být zahrnut zaviněním alespoň v hrubých rysech. - úmyslné trestné činy – pachatelovo zavinění musí zahrnovat daný příčinný průběh jako možný (vzhledem ke způsobu útoku musí pachatel vnímat daný účinek jako možný a být s ním pro tem případ srozuměn – nemusí zamýšlet právě daný účinek) - nedbalostní trestné činy – pachatel si měl a mohl představit, že se příčinný průběh může takto rozvinout Zamýšlel-li pachatel následek a ten nenastane nezávisle na jeho konání – může být odpovědný za pokus (tzv. nezpůsobilý pokus – např. pokus vraždy na mrtvole) ve vztahu k těžšímu následku se vyžaduje zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti – pachatel nevěděl, že ten může nastat, vědět to ale měl a mohl Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

9 Objektivní stránka trestné činu
Teorie přerušení (přetržení) příčinné souvislosti příčinná souvislost se přeruší, jestliže do příčinného průběhu vstoupí další výlučná a samostatná příčina, která vyvolá účinek i bez jednání pachatele, pokud ten u - úmyslných trestných činů nepředpokládal takovýto průběh jako možný (a nebyl s ním srozuměn) - nedbalostních trestných činů takový průběh předvídat neměl ani nemohl Není odpovědnost za dokonaný čin - může být pouze za pokus (oběť přežije útok – pokus o vraždu, zemře však v nemocnici v důsledku útoku „heparinového vraha“ – ten původce původního útoku nemohl ani předvídat) Pokud však k příčině vyvolané pachatelem přistoupí jiná okolnost, která spolupůsobí při vyvolání následku, bez jednání pachatele jej však nevyvolala – k přerušení nedochází (oběť útok přežije – v nemocnici však zemře v důsledku zdravotních komplikací, které se přidali k následkům útoku – nebýt jeho, dotyčný by nezemřel) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

10 Objektivní stránka trestné činu
Fakultativní znaky objektivní stránky (jsou podmínkou trestnosti či použití vyšší sazby jen u některých skutkových podstat) 1) místo spáchání – „na palubě“, na zvláště chráněném území“ - §293/1 TZ 2) čas spáchání činu – „v době nouzového stavu“ - §247 TZ 3) způsob spáchání činu – „hromadně účinným způsobem“ - §304/2 d) TZ „zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem“ - §140/3 písm. i) TZ 4) účinek – „těžká újma na zdraví - §145/1 TZ, „smrt“ - §145/3 TZ 5) použitý prostředek – „se zbraní“ - § 175/2 písm. c) TZ „spáchá-li čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí atd. - §191/3 písm. b) TZ Zvláštní význam v trestním právu má „účinek“ - odstupňování výše škody - §138 TZ (svůj význam toto má zejména u majetkové trestné činnost) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

11 Objektivní stránka trestné činu
Pojmy k zapamatování: Jednání, následek, příčinná souvislost Konání vs. opomenutí Obecná a zvláštní povinnost konat Komisivní, pravé a nepravé omisivní delikty Podmínky existence příčinné souvislosti Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::