Rurální sociologie = sociologie venkova Co to je venkov???

Prezentace na téma: "Rurální sociologie = sociologie venkova Co to je venkov???"— Transkript prezentace:

1 Rurální sociologie = sociologie venkova Co to je venkov???

2 Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem?
Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů Zemědělství Příroda Volná krajina Tradice Chalupaření Fyzická, manuální práce

3 obydlený prostor mimo městské lokality
Venkov obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem… (viz Velký sociologický slovník, str. 1380)

4 Venkov (= venkovský prostor) – vesnice a krajina v jejich okolí – souhrn katastrů venkovských obcí
Venkovský region Obec - „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ – viz § 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Město Vesnice (= venkovská obec)

5 Historické rozdíly MĚSTA Průmysl, obchod, řemeslná výroba Bohatství
Hustá vícepodlažní zástavba, kamenné domy Vyšší hustota obyvatel Kultura, školství, instituce Statut, historická práva VESNICE Zemědělství, drobná řemeslná výroba Chudoba Rozvolněná nízkopodlažní zástavba, dřevěné domy Nízká hustota obyvatel Tradice, lidové umění

6 Vymezení venkovských obcí
Subjektivní Objektivní - podle kvalitativních znaků - podle kvantitativních ukazatelů

7 Subjektivní vymezení venkova
Vzhled, dojem Cítění místních lidí Náves, náměstí (bezdružice)

8 Objektivní vymezení venkova A. kvalitativní (obtížně kvantifikovatelné)
Architektonické znaky Urbanistická struktura Ekonomické znaky Sociální znaky – styl života

9 Objektivní vymezení venkova B. kvantitativní
Zařazení obce v systému veřejné správy Postavení (statut) obce Počet obyvatel - do obyvatel Hustota obyvatel - do 100, 150 obyv./km²

10 Statut obce – viz Číselník obcí (CISOB)
Od roku Počet k kód název H hlavní město 2003 1 S statutární město 2002 23 M město 535 T městys 2007 123 O ostatní obec 5562 U vojenský újezd 5

11 Venkov v ČR (k 1.1.2004) Podle hustoty (150/km²) Podle počtu obyvatel
89,6 % obcí 5 615 z obcí 73,6 % území z km² 26,2 % obyvatel z obyvatel Podle hustoty (150/km²) 87,9 % obcí z obcí 82,7 % území z km² 29,9 % obyvatel z obyvatel

12 Venkovské obce ČR

13 Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007

14 Klasifikace CZ-NUTS NUTS 0,1 území ČR 1 NUTS 2 regiony soudržnosti 8
kód oblast Počet k NUTS 0,1 území ČR 1 NUTS 2 regiony soudržnosti 8 NUTS 3 kraje 14 NUTS 4 (v ČR) LAU 1 okresy 91 LAU 2 obce 6 249 NUTS = společné klasifikace územních statistických jednotek (EU - Eurostat) LAU (Local Administrative Units) = lokální administrativní jednotka

15 Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy: Zdroj: PRV ČR , verze leden 2007 − převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, − významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, − převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích.

16 Venkovské prostory ČR Venkovské prostory v ČR je třeba rozlišit na:
příměstské, mezilehlé, odlehlé. V současné době jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje. Pomocí speciálně definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů. Za příměstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než obyvateli). Odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálně–ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Volně podle PRV ČR , verze leden 2007

17 Socio-demografické charakteristiky
Český venkov Socio-demografické charakteristiky

18 Velikostní struktura venkovských obcí
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel Rozloha v km² Počet obcí Počet obyvatel Hustota zalidnění (obyvatel na km²) Do 199 9 702 1 633 21 18 296 2 012 36 17 021 1 293 53 13 009 674 71 Celkem venkov 58 028 5 612 46 Zdroj: ČSÚ, výpočty ÚRS PRAHA, a.s, data k

19 Vývoj počtu obyvatel venkova ve 20. století
1900 2000

20 Vylidňování venkova Příčiny:
Slučování obcí (růst měst, středisková soustava) Zanikání obcí (pohraničí, vojenské prostory) Růst velikosti obcí Migrace (do měst, do zahraničí) Stárnutí obyvatel (demografické trendy)

21

22 Venkov a stěhování Vylidňování venkova se zastavilo ve druhé polovině 90. let Obce do obyvatel jsou migračně ziskové (mimo nejmenších obcí) Většina obyvatel venkova se stěhovat nechce Mladí lidé chtějí odejít ze své obce (chtějí se osamostatnit) Možné řešení – nabídka „startovního“ bydlení, nabídka pracovních příležitostí, služeb, aktivit

23 Vývoj bilance přírůstků obyvatelstva v letech podle velikostních kategorií obcí Migrační přírůstek / úbytek (na obyvatel)

24 Venkov a stáří Věková struktura venkova a měst je obdobná
Stárnutí se týká celé populace Od 90. let dochází k přirozeným úbytkům populace ČR (méně narozených než zemřelých), v roce 2006 poprvé přírůstek Důsledky je třeba řešit vhodnou populační a důchodovou politikou

25 Věková struktura

26 Pohyb obyvatelstva = změny počtu obyvatel
Přirozené saldo = počet narozených – počet zemřelých Migrační saldo = počet přistěhovalých – počet vystěhovalých

27 PŘÍRŮSTKY/ÚBYTKY OBYVATEL
1994–2002 pokles počtu obyvatel 2003–2004 počet obyvatel ČR se díky zahraniční migraci zvyšuje (celkem přibylo 17,3 tis. proti úbytku 96,2 tis. za období 1994–2002) k měla ČR obyvatel

28 HLAVNÍ RYSY SOUČASNÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČR
již osmým rokem rostou počty narozených dětí, přesto se počet obyvatel ČR zvyšuje hlavně díky přírůstkům zahraniční migrací stárnutí populace ČR je zatím pozvolné, ale již brzy, v souvislosti s odchodem silných válečných a poválečných ročníků do ekonomicky neaktivního věku, dojde k jeho výraznému zesílení od roku 1988 nepřetržitě roste podíl dětí rodících se mimo manželství úroveň sňatečnosti zůstává velmi nízká; mladí lidé posouvají uzavření manželství a založení rodiny do stále vyššího věku růst rozvodovosti by se mohl již zastavit (na 50% manželství končících rozvodem) zvyšuje se naděje dožití mužů i žen potratovost se dále snižuje

29 Venkov a zemědělství Většina lidí si venkov spojuje se zemědělstvím
V zemědělství pracuje pouze 4 % zaměstnaných, na venkově 11 % (v průmyslu 33 %) Většina venkovanů má domácí hospodářství Je třeba podporovat nejen zemědělství, ale i venkov! (EAFRD)

30 Venkov a vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel venkova se výrazně liší od obyvatel města Ve venkovských obcích je výrazně větší podíl osob se základním a nižšími stupni vzdělání, naopak méně vysokoškoláků Kořeny tohoto jevu jsou v minulosti, ale i v současném systému škol → nutnost odchodu za vyšším vzděláním do města Vzdělaní lidé musí najít na venkově uplatnění

31 Zpracováno dle SLBD 2001

32 Strom života Takoví jsme byli (1991) a tak by naše populace dopadla, kdyby plodnost (a úmrtnost) zůstala na úrovni roku 1998 a nikdo se k nám nepřistěhoval. Převzato ze stránek Katedry demografie VŠE Praha

33 Děkuji za pozornost