Pč_143_Kovy_Výroba a zpracování oceli

Prezentace na téma: "Pč_143_Kovy_Výroba a zpracování oceli"— Transkript prezentace:

1 Pč_143_Kovy_Výroba a zpracování oceli
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pč_143_Kovy_Výroba a zpracování oceli Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva. Slouží k lepšímu pochopení významu předmětu v běžném životě. Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách pracovních činností Je určen pro předmět Pracovní činnosti a ročník 9.

3 Konventor – zařízení pro výrobu oceli
Výroba oceli Výroba oceli je metalurgický postup získání oceli ze surového železa odstraňováním přebytečného uhlíku a dalších nežádoucích prvků jako je fosfor a síra a dodáním žádoucích prvků, např. manganu, hliníku, křemíku a dalších. Ocel se vyrábí ve specializovaném hutním provozu, který se nazývá ocelárna. Konventor – zařízení pro výrobu oceli

4 Ocelové ingoty s vyznačením druhu vyrobené oceli
Ocelárna Hlavním produktem oceláren bývají ocelové ingoty případně jiné hutní polotovary . Ty se pak dále v zpracovávají v kovárnách na výkovky nebo ve válcovnách nejčastěji na plech. Ocelové ingoty s vyznačením druhu vyrobené oceli

5 Výroba oceli ve vysoké peci
Výchozím materiálem pro výrobu ocele je zpravidla surové železo. Výroba železa probíhá ve vysoké peci redukcí oxidů železa obsažených v železné rudě. Ruda, koks a vápenec jsou vsazovány do vysoké pece a zde za vysokých teplot redukovány a taveny. Železo a vysokopecní struska jsou pravidelně odebírány z vysoké pece a odlévány do ingotů.

6 Schéma vysoké pece Schéma vysoké pece

7 Vysoká pec je šachtová pec vysoká 25 - 40 m
Vysoká pec je šachtová pec vysoká m. Skládá se z kuželovité, k základně se rozšiřující vlastní šachty, která v místě největšího objemu vsázky se mění v komolý kužel tzv. sedlo, který se zužuje k základně. Vnější povrch šachty je tvořen silným ocelovým pancířem, jenž je z vnitřní strany chlazen vodou pomocí litinových a měděných chladnic a chráněn žáruvzdornou vyzdívkou. Vysokopecní zařízení bývají minimálně deset let v nepřetržitém provozu. Po uplynutí této provozní fáze je prováděna generální oprava celého zařízení. Vysoká pec Šikmý zavážecí výtah

8 Surové železo je základní produkt tavení železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami ve vysoké peci. Má vysoký obsah uhlíku – více jak 2,14 %. Vlivem vysokého obsahu uhlíku je tvrdé a křehké, při ohřátí na teploty 1150°C až 1250°C se taví. Proto ho není možné tvářit za tepla ani za studena. Nazývá se také nekujné železo a jeho přímé použití je velmi omezené. Jde však o výchozí materiál pro výrobu ostatních druhů technického železa. Surové železo

9 Dělení surového železa
šedé surové železo – kategorie surového železa podle množství uhlíku. bílé surové železo – druh železa, jehož vlastnosti určuje množství vyloučeného cementitu. speciální surové železo – jedná se o slitiny železa a dalších prvků nejčastěji manganu, křemíku, chrómu, vanadu, molybdenu.

10 Šedé surové železo šedé surové železo – čím více uhlíku se vyloučí ve formě grafitu, tím má tmavší barvu, je měkčí a lépe se obrábí. Dobře se odlévá, více se proto používá pro slévárenské účely. Nazývá se také litina. Šedé surové železo se dělí na : ocelářské Slévárenské (litina): Slévárenská litina se dělí na : tvrzená litina očkovaná litina tvárná litina legovaná litina nelegovaná litina

11 Bílé surové železo bílé surové železo – vyloučený cementit způsobuje jeho tvrdost, většinou se proto dále zpracovává v ocelárnách na ocel typu : ocelářská slévárenská nelegovaná temperovaná litina (bílá litina)

12 Speciální druhy surového železa
speciální surové železo – feroslitina – kromě uhlíku obsahuje další prvky nejčastěji mangan, křemík, chróm, vanad, molybden. Používají se jako přísady při výrobě slitinových – legovaných ocelí a litin.

13 Produkce oceli ve světě
V roce 2010 bylo na světě vyrobeno milionů tun. Zdaleka nejvíce oceli bylo vyrobeno v Číně – 626,7 milionů tun, tedy 44,3 % světové produkce. Pokud je považována za celek, druhá je Evropská Unie – 172,9 (12,2 %); v rámci státu EU pak byl nejvíce oceli vyrobeno v Německu – 43,8 (tedy skoro čtvrtina produkce EU). Z celosvětového hlediska pak dalšími byly Japonsko a Spojené státy americké.

14 Produkce oceli v České republice
Pro srovnání České republice bylo vyrobeno 5,2 milionů tun, což jí zařadilo do první čtyřicítky producentů. V České republice bylo v roce 2010 vyrobeno 5,2 milionů tun oceli, což bylo více než v roce 2009, kdy následkem ekonomické krize dosáhla výroba oceli v České republice historického minima 4,6 milionů tun. Největším výrobcem oceli je ArcelorMittal Ostrava, následovaný Třineckými železárnami a Evraz Vítkovice Steel.

15 Použití oceli Ocelové polotovary jsou zpracovány ve válcovnách na drát, plech, nosníky, kolejnice, profily, které jsou široce používány v průmyslu, ve stavebnictví jako součást železobetonu nebo ke konstrukci skeletů výškových budov a věží (Eiffelova věž nebo Petřínská rozhledna). Část polotovarů slouží jako výchozí materiál pro výrobu výkovků v kovárnách.

16 Využití oceli ve stavebnictví
Široké využití nachází ocel ve stavebním průmyslu, kde je používána jako armovací ocel při výrobě železobetonu, Železobeton je materiál v němž je zalita ocelová konstrukce, která dodává betonu větší pružnost a pevnost.

17 Vysoké pece v Česku V minulosti se v Českých zemích nacházelo poměrně velké množství vysokých pecí, ale jejich počet se postupně snižoval. V současnosti jsou v provozu pouze vysoké pece v Třineckých železárnách a v ostravské huti ArcelorMittal. V roce 1998 byl zastaven provoz poslední vysoké pece ve Vítkovických železárnách. Zdejší vysoké pece však nebyly zbourány a společně s bývalou koksovnou a bývalým dolem Hlubina je celý areál jednou z historických dominant Ostravy. Celý tento areál byl prohlášen za národní kulturní památku. Národní kulturní památka Vítkovické železárny

18 Použité zdroje: www.wikipedie.org Obrázky a fotografie autora
Soubor:Hattingen - Henrichshütte 07 ies.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Zámrsk, steel ingots - 2.JPG. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Schema kopie.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Třinecké železárny.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor: Vitkovice blast furnace.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Schrägaufzug.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Melted raw-iron.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: Soubor:PetrinObservationTower.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit ]. Dostupné z: 6,10,11,12,16