Vrcholný středověk 12. – 15. století

Prezentace na téma: "Vrcholný středověk 12. – 15. století"— Transkript prezentace:

1 Vrcholný středověk 12. – 15. století

2 Převrat v zemědělství V 11. století - důležité vynálezy: pluh, brány, chomout, podkovy Trojpolní soustava (ozim, jař, úhor) Vyšší výnosy přebytky rozvoj řemesel a místní směny

3 V raném středověku - vesnice soběstačné – řemeslo - jen kovář.
Později složitější výrobní technika specializace řemesel (v Praze ve 14. stol. 225 řemesel) práce s kovem: zvonaři, zámečníci, konváři, pilaři, lopatníci, srpníci, nožaři, nebozezníci, hřebičníci, dráteníci, flašnéři, ostrožníci, mečíři, helmíři, štítaři, … Obchod dříve jen dálkový = zahraniční (luxusní zboží) - nyní rozvoj místních trhů

4 Rozvoj tržního hospodářství
V raném středověku byla renta naturální, později převládla peněžní Vznik finančnictví - směnky, lichva, úroky, zástavy, úvěry,…

5 Vznik měst Kdy? V západní Evropě -11. stol V Čechách – 12. - 13. stol.
Kde? Odbytiště řemeslných výrobků: podhradí, u klášterů, brodů, křižovatky cest dálkového obchodu, původní římská města

6 Charakteristické rysy
Hradby Městská privilegia Samospráva (rada konšelů, v čele purkmistr) – radnice = symbol politického a hospodářského sebevědomí Obyvatelé - řemeslníci a obchodníci Ve městech žilo asi 5 % obyvatelstva (Praha kolem r , Brno 8 000)

7 Dva hlavní typy měst: Královská či svobodná (vrchnost - král)
Poddanská (vrchnost –šlechtic či církev) - složitější boj za městská privilegia Další typy: věnná (Dvůr Králové, Hradec Králové, Jaroměř, Polička,…) horní (Kutná Hora, Jihlava)) komorní (Rakovník,…) Do 13. století vznikají u nás města živelně, bez plánu (Staré Město pražské) - klikatící se, úzké uličky Od 13. století jsou města zakládána podle plánu - šachovnicový půdorys, ve středu pravoúhlé náměstí (Nové Město pražské)

8 Městská společnost Měšťané (= vlastnili parcelu a postavili dům)
- patriciát (bohatí obchodníci) - řemeslníci, mistři sdružení v ceších (profesní společenství na ochranu zájmů) X Chudina (námezdní dělníci, služebnictvo, tovaryši, nádeníci nečestná povolání,…)

9 Městské domy Hloubka několikanásobek šířky Průčelí několik metrů
Kanalizace ani osvětlení neexistovaly Vozovky se svažovaly ke středu - stoka Číslování neexistovalo - znamení Města sevřena hradbami - malá plocha střechy z hořlavých materiálů (došky, šindele), úzké uličky zhoubné požáry epidemie

10 Městská privilegia Města získávala od svých zakladatelů práva - tím se fakticky stávala městy a platila za ně daně Právo míle (ochrana před konkurencí , 25 km od města), tržní, soudní, hrdelní, hradební, várečné, nuceného skladu

11 Od 11. do 14. století - příznivé klimatické podmínky
Stoupá populace Kolonizace - vnitřní: zakládání měst a vesnic, osídlení dosud neobdělané půdy ve vnitrozemí - Újezdy, Žďáry, Mýta, Nové Město, Mladá Boleslav nejstarší dochovaný doklad o udělení městského práva 1233 Uničov Nejvíce českých měst založil Přemysl Otakar II. - vnější: ve 13. stol. se usazovali Němci v dosud neosídleném pohraničí a ve městech (patriciát) vznik velké německé menšiny - Sudety Někde úleva osadníkům. 20 let neplacení dávek (Lhoty)

12 Zakládání univerzit 12. století - západní Evropa a Itálie:
Sorbonna, Oxford, Cambridge, Bologna, Salamanca, Mezinárodní charakter Latina Studenti i učitelé se dělili na národy 4 fakulty: artistická, právnická, lékařská, teologická

13 Kontrola církve, ale i jistá samostatnost
V čele rektor V čele fakult - děkani Tituly: bakalář, mistr (magistr), doktor Na východ od Rýna a na sever od Alp - nejstarší univerzita - v Praze (1348)

14 Průměrná délka života 12. -13. století 35 let
1347 – epidemie dýmějového a plicního moru „černá smrt“ Zavlečen do Evropy z východu přes Itálii Nákaza přenášena blechami z krys Zvlášť postižena města se špatnými hygienickými podmínkami

15 Medicína bezmocná (vykuřování, karanténa, modlitby, útěk)
Nejvíce postižena západní a jižní Evropa - Čechy ušetřeny Odhad: zahynula ¼ až 1/3 evropského obyvatelstva

16 Církev Nejjednotnější, nejmocnější, nejbohatší
Stále více politické moci, založené na jednotné organizaci (Řím) a na majetku (desátky, odpustky, dary, celibát, …) církevní hodnostáři - život v přepychu - rozpor s hlásanou chudobou 12. st. - zápas o investituru kacířská hnutí (kataři, albigenští, husité)

17 r. 1231 - inkvizice založením pověřen řád dominikánů vyhledávání a trestání kacířů

18 Vznik žebravých řádů - mnichů žijících v chudobě - dominikáni, františkáni, ….
Krize církve: „avignonské zajetí papežů“ - franc. král Filip IV. Sličný přestěhoval papeže z Říma do Avignonu (dohled) papežské schizma (rozkol) - dvojpapežství Avignon x Řím (navzájem se dávali do klatby) (přechodně i trojpapežství)