LANGUSTY KREVETY HUMŘI

Prezentace na téma: "LANGUSTY KREVETY HUMŘI"— Transkript prezentace:

1 LANGUSTY KREVETY HUMŘI

2 LANGUSTY

3 Výskyt moře, oceány (Středozemní moře, Karibik)
východní pobřeží Atlantského oceánu

4 Charakteristika Nepřímý - vajíčka, která samice nosí pod zadečkem
po půl roce průhledné larvy mohutný krunýř - uvnitř žábry; neroste  svlékán nemá klepeta, nohy zakončeny drápky dlouhá, silná tykadla jsou delší než tělo tykadly zkoumají okolí končetiny mají po odlomení velkou schopnost regenerace přes den se ukrývají ve skaliskách, v puklinách a děrách a teprve navečer vychází na lov žijí v nemalých společenstvích v hloubce m, běhěm rozmnožování putují ke břehu někdy hromadné migrace živí se především mlži a ostnokožci

5 Rozmnožování připevnění semenné schránky na břišní stranu těla samice
samice naklade vajíčka a připevní si je dospod těla oplození, samice nosí vajíčka pod zadečkem do vylíhnutí larev líhnutí po 20 dnech

6 Zástupci Langusta obecná
ozbrojená na hrudihlavovém štítě a na tykadlech četnými tuhými ostny má načervenale fialovou barvu až 40cm dlouhá a v některých obrovských jedincích 6-8 kg těžká při kořeni tykadel druhého páru je vytvořena třecí destička, jíž může vylučovat skřípavé tóny

7 Zajímavosti pokud je nějaký jedinec nakažen nebezpečnou chorobou, ostatní langusty to poznají a nemocnému se raději vyhýbají a nakažení jedinci musí žít v osamění. vědci se domnívají, že zdraví zachraňuje langustám jejich velmi jemný čich langusty dobře znají labužníci, kteří dovedou ocenit chuť podmořských živočichů

8

9

10

11

12 KREVETY

13 Výskyt slaná voda moří a oceánů (existují i sladkovodní krevety)
nejvíce v tropických a subtropických oblastech

14 Vývoj většina krevet po skončení larválního vývoje - ve stáří půldruhého roku - dospívá v samce, zatímco později změní pohlaví, spáří se a poznají „mateřské štěstí“, nakladou jikry krevetka si je přilepí k plavacím nožkám na spodní straně zadečku - tak je nosí až do vylíhnutí a pečuje o potomstvo

15 Charakteristika krevety žijí obvykle v párech
živí se řasami, detritem, drobnými korýši aj. krevety jsou malý mořští ráčci

16 Zástupci Kreveta baltská Sladkovodní krevetka (Caridina japonica)
Garnát růžový Kreveta rodu Alpheus - tzv. „pistolníci“ Kreveta rodu Rhynchocinetes Tozemua armatum Periclimenes brevicarpalis

17 Kreveta baltská

18 Sladkovodní krevetka (Caridina japonica)

19

20 Kreveta rodu Rhynchocinetes

21 Rhynchocinetes durbanensis

22

23 Kreveta rodu Alpheus - „pistolník“

24 Periclimenes brevicarpalis

25 Krevetka šarlatová

26 Zajímavosti korýši jsou schopni vidět teplotu dělí se na: velké
střední malé cenově relativně nedostupné zboží - pouze při mimořádných příležitostech, jejich maso je ceněno hlavně pro svou bohatost na vitamín A a B.

27

28 Krevety na talíři

29 HUMR

30 Výskyt evropské pobřeží Atlantiku a Středozemního moře
skalnatá podmořská místa, v hloubce ca 10  až 50 m

31 Charakteristika 250 milionů let se vyvíjeli v mořích a oceánech
Dožívají se až 100 let Patří mezi největší zástupce (délka až 50 cm) Dospělí humři rostou 1 až 2 cm za rok  mění svůj krunýř Samci jsou menší než samice Pohlavní dospělost - 5 až 7 let staří jedinci Vývoj nepřímý  vajíčka nosí na spodu zadečku; larvy se líhnou až po 11 měsících; malí humři rostou velmi pomalu a velikost souvisí s teplotou vody

32 Tělo pokryto miliony drobounkých senzorů (podobné chlupům) s jejichž pomocí humr zjišťuje stopy chem. látek ve vodě  snáze hledá potravu 5 párů článkovitých končetin – 4 páry používá k běhání; první pár přeměněn v mohutná klepeta, kterými usmrcuje potravu

33 Etologie humrová společenství hierarchicky uspořádaná, vedená „patriarchou“ starým 30 až 80 let k dorozumívání mají vedle klepet i různé chemické alternativy chemické pohlavní signály nevydávají se dále než 4 až 5 km od místa, které považují za svůj domov Jsou hákliví na teplotu vody - více jak 20 až 22° se rovná smrt; méně než 5° přestanou jíst obyčejně jedí mrtvé živočichy, ale někdy i živé (mušle, šneky, ryby, raky) a občas se pojídají navzájem

34 Zástupci Humr evropský

35 Zajímavosti humra není možné pěstovat, roste pomalu - třeba sto let  v některých oblastech mu hrozí vymření patří k přímo luxusní pochoutce (Švédsko, tzv. „den černého zlata“) Společnost se dělí do dvou skupin – 1. (vědci), tvrdí, že humři necítí bolest, díky jejich ne příliš vyvinutém mozku (,,žádný mozek, žádná bolest“) 2. (ochránci zvířat), tvrdí, že humři při „cestě na talíř“ vytrpí neskutečnou bolest

36

37

38 Zdroje

39 Vypracovaly: Lenka Grmelová Martina Mikulčíková Lucie Minaříková
Lucie Nippertová Jana Pořízková Tamara Přidalová