Téma: Volby Grofová Eva Horáková Monika Oličová Irena.

Prezentace na téma: "Téma: Volby Grofová Eva Horáková Monika Oličová Irena."— Transkript prezentace:

1 Téma: Volby Grofová Eva Horáková Monika Oličová Irena

2 Volby - vymezení Způsob, jakým jsou vybíráni členové některých státních a jiných orgánů, zejména zastupitelských sborů. (Žaloudek K., 452 s.) volby a demokracie

3 Historie voleb Antika – prvopočátky voleb ostrakismus (střepinový soud) Středověk volba císaře Svaté říše římské volba papeže Osvícenství Jean Jacques Rousseau Moderní pojetí demokracie reprezentativní vláda právo volit a být volen

4 Vývoj voleb na našem území První republika (1918 – 1938) 1920 – volby do Národního shromáždění volební právo přiznané ženám nevolí zástupci branně-bezpečnostních sborů princip poměrného zastoupení povinnost volit

5 Vývoj voleb na našem území Období po druhé světové válce Volby 1946 Ústavodárné národní shromáždění snížení věkové hranice aktivního volebního práva na 18 let strany se socialistickou orientací získávají 83,3 % hlasů

6 Vývoj voleb na našem území Období po únoru 1948 1948 – „Vítězný únor“ a nová ústava jednotné kandidátky Národní fronty omezení volebního práva Výsledky voleb – komunisté získávají: 1954 – 97,89 % 1960 – 99,86 % 1964 – 99,99 %

7 Vývoj voleb na našem území Volby po roce 1989 1990 – první svobodné volby po dlouhodobém útlaku Listina základních práv a svobod a její vymezení volebního práva Zákon o politických stranách

8 Volební právo = „kdo má právo účastnit se voleb“ Ze samotné pozice voliče existují dva druhy volebního práva: aktivní – občan smí volit pasivní – občan smí kandidovat a být volen Podle periodicity rozlišujeme volby: řádné mimořádné

9 Volební právo Podle „bezprostřednosti“ rozlišujeme volby: přímé nepřímé Podle územního rozsahu rozlišujeme volby: všeobecné – např. Poslanecká sněmovna dílčí – např. Senát doplňovací – např. rezignace nebo úmrtí poslance

10 Volební právo Charakteristické pro demokratické státy: všeobecné – každý svéprávný občan od určitého věku smí volit, bez ohledu na původ, pohlaví, majetek,… rovné – každý hlas má stejnou váhu, každý volič má jeden hlas tajné – anonymita voliče volič x volitel

11 Volební systém je způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách Druhy volebních systémů: poměrný (proporcionální) většinový (majoritní) smíšený

12 Poměrný volební systém také označován jako proporcionální systém výsledek voleb je stanoven podle poměru hlasů, které jednotlivé strany získaly vláda vzešlá z tohoto systému je méně stabilní u nás se používá při volbách do obecních zastupitelstev, PS a při krajských volbách

13 Nejzákladnější proporční volební techniky systém volebního dělitele výhoda: nedochází k problémům s nepřidělenými mandáty d´Hondtův dělitel – metoda největšího průměru systém volebních kvót Harova kvóta

14 Rozdělení křesel podle d´Hondtovy metody Rozdělení 6 křesel mezi 4 politické strany Strana  na 1 křeslo  na 2 křesla  na 3 křesla  na 4 křesla  na 5 křesel A1000500333,3250200 B430215143,3107,586 C2101057052,542 D12562,541,731,325

15 Většinový volební systém dává reálnou šanci na úspěch jen těm největším stranám napomáhá k vytvoření systému dvou stran střídajících se u moci (např. USA, Británie) výhody: volí se jednotlivci, voliči „znají svého poslance“ nevýhody: neumožňuje zastoupení malých stran

16 Varianty většinového volebního systému princip prosté většiny princip absolutní většiny princip kvalifikované většiny princip alternativního hlasu

17 Vymezení pojmů „pravice“ a „levice“ LEVICEPRAVICE  důraz na zájmy nižších a středních vrstev společnosti  důraz na základní svobody jednotlivců, upřednostňuje jednotlivce před právy společnosti  důraz na rovnost (politickou, sociální, náboženskou, rovnost příležitostí)  ochrana soukromého vlastnictví a svoboda podnikání  staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky  odmítání výrazných zásahů státu do fungování ekonomiky  prosazuje spíše kolektivismus před individuální iniciativou  respektování tradic a zvyklostí

18 Volby do PS PČR 2006 zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Poslaneck%C3%A9_sn%C4%9Bmovny_Parlamentu_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2006

19 Volby do PS PČR 2010 nestranické iniciativy „Defenestrace 2010“ „Vyměňte politiky.cz“ „Přemluv bábu“ studentské volby

20 Volby do PS PČR 2010 zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Poslaneck%C3%A9_sn%C4%9Bmovny_Parlamentu_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2010

21 Vybraní představitelé současné vlády Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/vlada/default.htm Předseda vlády RNDr. Petr Nečas (ODS) 1. místopředseda vlády a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) Místopředseda vlády a ministr vnitra Radek John (VV) Ministr financí Ing. Miroslav Kalousek (TOP 09)

22 Vybraní představitelé současné vlády Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/vlada/default.htm Ministr obrany RNDr. Alexandr Vondra (ODS) Ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil (ODS) Ministr dopravy JUDr. Vít Bárta (VV) Ministr školství Mgr. Josef Dobeš (VV)

23 Ot. č. 1: Zúčastníte se komunálních voleb 2010?

24 Ot. č. 2: Zajímáte se o politické dění v ČR?

25 Ot. č. 3: Chodíváte volit?

26 Ot. č. 4: Volíte pravici nebo levici?

27 Ot. č. 5: Chcete přímou volbu prezidenta?

28 Zdroje KREJČÍ, O. Kniha o volbách. Praha: Victoria Publishing, 1994. ŽALOUDEK, K. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1996. DAVID, R. Politologie. Olomouc: Olomouc, 2005. ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Praha: Portál, 2002. CHYTILEK, R., et al. Volební systémy. Praha: Portál, 2009. Volby.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-15]. Dostupné z WWW:.

29 Zdroje Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 - Wikipedie [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné z WWW:. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2009 - Wikipedie [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné z WWW:. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010 – Wikipedie [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné z WWW:.

30 Děkujeme za pozornost