ELEKTŘINA, MAGNETISMUS, EKUSTIKA

Prezentace na téma: "ELEKTŘINA, MAGNETISMUS, EKUSTIKA"— Transkript prezentace:

1 ELEKTŘINA, MAGNETISMUS, EKUSTIKA
Teze přednášky ELEKTŘINA, MAGNETISMUS, EKUSTIKA

2 Elektrické vlastnosti látek
vodiče 1. druhu (kovy atd.) 2. druhu (roztoky) polovodiče 1. vlastní 2. nevlastní nevodiče izolanty

3 Vodivost roztoků je závislá na: koncentraci iontů teplotě
pohyblivosti iontů - velikost iontu - náboj - druh iontu

4 Elektrochemie Faradayovy zákony elektrolýzy M M m = Q = I t z F z F z násobek elementárního náboje iontu (mocenství) M molekulová hmotnost Q velikost náboje I proud t čas F Faradayova konstanta Hmotnosti různých prvků vyloučených týmž nábojem jsou chemicky ekvivalentní.

5 Galvanický článek přebytek elektronů vede k vylučování kovu na elektrodě nedostatek elektronů vede k rozpouštění kovu do roztoku elektrická práce W = Q . E pro 1 mol W = z . F . E chemická práce Wmax = - ΔG Q náboj G Gibbsova energie E potenciál

6 Rovnovážný potenciál ER
R T ai(e) ER = E(e) – E(i) = ln zi F ai(i) R T ln ai = zi F E chemická práce = elektrické práci

7 MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL velikost membránového potenciálu závisí na poměru koncentrací iontů na obou stranách membrány je-li membrána permeabilní pro daný iont, pak elektrochemický potenciál i-tého iontu: μi = μio + R T ln ai + zi F E μio potenciál daného iontu za standardních podmínek F - Faradayova konstanta T - absolutní teplota R - univerzální plynová konstanta z - mocentství E - membránový potenciál a aktivita a = γ c γ aktivitní koeficient c → γ → 1

8 Potenciometrie elektrody pro měření pH
a) vodíková – platina potažená platinovou černí a sycená vodíkem R T H+ E(i) = E ln z F pH pH parciální tlak vodíku b) skleněná elektroda c) chinhydrinová elektroda pro pH < 8,5

9 Potenciometrie 2. elektrody pro stanovení oxidačně-redukčního potenciálu (platinová) R T aox E = E ln zi F ared 3. iontově selektivní elektrod 4. Referentní elektrody mají standardní potenciál a nesmí být polarizovatelné

10 Elektrické jevy na buněčné membráně
Orientovaná dvojvrsta lipidů (fosfolipidy, glykolipidy, cholesterol) a integrovaných proteinů Hydrofilní skupiny vně, hydrofobní dovnitř, což vyhovuje termodynamické rovnováze Periferní proteiny určují vlastnosti membrán Vodivost je závislá na fyziologické aktivitě Permitivita (dielektrické vlastnosi) je stálá εr ~ 10

11 TYPY TRANSPORTU

12 Mechanismy transportu
Difuze nespecifická (prostá) Difuze selektivní (usnadněná) – specifické nosiče, iontové kanály Difuze je závislá na: 1. velikosti elektrochemického gradientu 2. permeabiltě membrány pro daný iont Pinocytoza – strukturální změny

13 TRANSPORT – DLE POČTU PŘENÁŠENÝCH ČÁSTIC

14 SYMPORT po gradientu glukoza + sodík
proximální tubulus ledvin = reabsorpce enterocyty = resorpce ze střeva

15 MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL rozdíl elektrického potenciálu mezi 2 stranami buněčné membrány - z fyzikálního hlediska = elektrické napětí na polarizované semipermeabilní membráně - vzniká jako důsledek působení elektrochemického gradientu malých iontů a protonů: semipermeabilní buněčnou membránou ionty či molekuly procházejí volně jen výjimečně, jedná se o molekuly: - rozpustné v tucích (PCB, glycerol, nekonjugovaný bilirubin) - slabě polarizované (voda, močovina, oxid uhličitý) velké a nabité částice procházejí jen speciálními kanály či za využití specifických přenašečů

16 Gibbsova-Donnanova rovnice membránové rovnováhy
Pro i(tý) ion intracelulárně (i) a extracelulárně (e) za rovnováhy dojde k vyrovnání elektrochemických potenciálů: μio(i) + R T ln ai(i) + zi F E(i) = = μio(e) + R T ln ai(e) + zi F E(e)

17 ELEKTRONEUTRALITA permeabilních iontů
[K+]e [Cl-]i = [K+]i [Cl-]e [K+]e . [Cl-]e = [K+]i . [Cl-]i

18 ROVNOVÁŽNÝ POTENCIÁL - bereme-li v úvahu jen 1 iont, pak pro rovnovážný stav platí NERNSTOVA ROVNICE upravená pro výpočty: R T ce E = 2, log z F ci E - membránový potenciál R – molární (univerzální) plynová konstanta F - Faradayova konstanta T - absolutní teplota z - mocentství (K+ = 1) ci - intracelulární koncentrace ce - extracelulární koncentrace

19 Svalová buňka savců (koncentrace z následující tabulky)
ER(K+) = - 0,0975 V ER(Na+) = + 0,0667 V - znamená, že strana membrány uvnitř buňky je zápornější + opak

20 Na rovnováze se podílí všechny ionty
TYPICKÁ INTRA- A EXTRA-CELULÁRNÍ KONCENTRACE IONTŮ INTRACELULÁRNĚ [mmol/l] EXTRACELULÁRNĚ [mmol/l] Na+ 12 145 K+ 155 4 Ca2+ 10-8 – 10-7 120 Cl- HCO3- 8 27 proteiny (A-) VÝSLEDNÝ NÁBOJ - +

21 Goldmanova rovnice membránového potenciálu:
R T pK+[K+](e) + pNa+[Na+](e) + pCl-[Cl-](e) Em= ln z F pK+[K+](i) + pNa+[Na+](i) + pCl-[Cl-](i) lze tak vypočítat klidové i akční potenciály

22 Klidový membránový potenciál různých buněk [mV]
erytrocyt hladký sval až -60 příčně pruhovaný sval až -80 nervová buňka až -90 srdeční sval nádorové buňky až -40 Čím vyšší je absolutní hodnota klidového membránového potenciálu buňky - tím je buňka dráždivější!

23 Sodnodraselná pumpa aktivní transport (kotransport – antiport) za dodání energie z ATP Enzym - Na+K+ATPasa integrovaná do buněčné membrány komplex Na-Enzym po dodání energie ~ P vede ke změně konfigurace, což má za následek změnu vazebného místa. Tím se uvolní Na+ a naváže se K+ . Následující hydrolýzou se celý komplex rozloží.

24 Sodnodraselná pumpa 1. intracelulární strana membrány
Na+(i) + ENZ + ATP → Na+-ENZ~P + ADP 2. extracelulární strana membrány Na+-ENZ~P + K+(e) → Na+(e) + K+-ENZ-P 3. intracelulární strana – hydrolýza komplexu K+-ENZ-P → K+(i) + ENZ + P

25 Vápníková pumpa Ca2+ATPasa zabudovaná do membrány sarkoplazmatického retikula udržuje v okolí svalových vláken nízkou koncentraci Ca2+

26 Úkoly aktivního transportu
extrakce živin z extracelulárního prostředí a jejich zakoncentrování intracelulárně regulace a udržování metabolicky ustáleného stavu (vyrovnání fluktuací okolí) vysoká intracelulární koncentrace elektrolytů nutná pro proteosyntézu na ribosomech regulace objemu a stabilita pH buňky gradient Na+ a K+ u klidového membránového potenciálu nutný pro následné vedení vzruchů.

27 Přenos potenciálu vodičem
závislost na vzdálenosti x Ex = Eo . e-x / λ x vzdálenost λ přenosová konstanta Eo potenciál v místě 0 Ex potenciál v místě x

28 MAGNETISMUS Kolem vodiče, kterým protéká elektrický proud se vytváří magnetické pole, které působí silově na každý náboj pohybující se vůči tomuto poli (vodiči).

29 Každý elektron vytváří magnetické pole svým pohybem vůči jádru atomu.
Magnetický moment obalu: 1. spinový 2. dipólový ∑μe = ∑ (l . μB)e l orbitalové kvantové číslo elektronu μB Bohrův magneton

30 Látky diamagnetické – kompenzovaný mag. moment obalu ∑μe = 0
Působením D. L. magnetické momenty působí proti směru siločar původního pole paramagnetické - kompenzovaný mag. moment obalu ∑μe = 0 Působením P. L. magnetické momenty působí po směru siločar původního pole feromagnetické – nekompenzovaný mag. momenent elektron. obalu. Trvalé magnety.

31 Magnetické pole je definováno:
Intenzita H [ A m-1 ] Magnetická indukce B [ T ] Magnetický indukční tok Φ [ Wb ] Elektromagnetické vlnění představuje šíření proměnného elektromagnetického pole prostorem, které je provázeno transportem energie.

32 Působení elektromagnetických polí
polarizace elektroforéza elektromagnetická indukce živý org. obsahuje dipóly, ionty a elektricky vodivé dráhy – interakce zasahují všechny úrovně od atomů až po celý organizmus U velmi nízkých intenzit nemusí být zevně patrný biologický efekt.

33 Polarizace tkáně Ve tkáních jsou náboje často vázány na makromolekuly, které mají omezenou pohyblivost. Makromolekuly se chovají jako různě orientované elektrické dipóly jejichž dipólové momenty se vzájemně ruší. Působením zevního elektrického pole se dipóly orientují podle elektrického pole - dochází k jejich polarizaci. Vzniká vnitřní elektrické pole opačné polarity, a tím dochází ke snížení intenzity zevního elektromagnetického pole. Natáčením polárních molekul vzniká posuvný proud. Mírou schopnosti látky vytvářet posuvný proud je permitivita e.

34 ZÁKLADNÍ INTERAKCE geomagnetické pole Země indukce 10-5 T
jeho změny 10-9 T magnetické pole svalů indukce T mozku – T na základní interakci je organizmus adaptován vnímavost vůči porušení geomagnetického pole Země nebo vůči bouřím na Slunci využití geomagnetického pole – tah ptáků

35 Nukleární magnetická rezonance
Selektivní absorpce energie vysokofrekvenčního magnetického pole atomovými jádry prvků lichých protonových čísel umístěných v stálém homogenním magnetickém poli.

36 Nukleární magnetická rezonance
magnetický moment jádra μ μ = γ . S γ gyromagnetický moment S moment hybnosti prvky lichých protonový čísel μ = ± 1/2 .

37 Nukleární magnetická rezonance
precesní pohyb gyromagnetický moment Larmorova frekvence precese transverzální relaxace longitudinální relaxace relaxační doby jsou charakteristické pro jednotlivé protony atomů – chemické složení

38 Magnetická rezonanční tomografie
MRI, neinvazivní vrcholová zobrazovací technika rozlišovací schopnost 0,2 – 0,4 mm tomo – zobrazovat na řezu stálé pole 2 – 4 T, otevřené 0,35 T vysokofrekvenční cívky vytváří pulzní pole i přijímají rezonanční signály

39 AKUSTIKA

40 ZVUK mechanické vlnění šíření v tekutinách podélně
v pevných látkách podélně i příčně ve vakuu se nešíří

41 Vnímání zvuku závislost na frekvenci člověk 16 – 20 000 Hz infrazvuk
ultrazvuk

42 Intenzita zvuku energie působící na jednotkovou plochu orientovanou kolmo na směr šíření vlny za jednotku času [ W m-2] Lidské ucho při frekvenci 1 kHz vnímá prahovou intenzitu I0 = W m-2

43 Hladina intenzity zvuku
L = log [ B ] I0 L = 10 log [ dB ] Práh bolesti 130 dB nezávisí na frekvenci

44 Jednotky hlasitosti Změna počitku je přímo úměrná změně podnětu
frekvenční závislost ! referenční tón 1 kHz fon [Ph] číselně se kryje s dB son číselně se kryje s 40 dB

45 Ultrazvuk nad 20 kHz generátory magnetostrikční piezoelektrický

46 Ultrazvuk - účinky mechanické fyzikálně – chemické
disperzní x koagulační tepelné – asi 30 % energie se přemění na teplo zdroj volných radikálů biologické – změny na membránách, analgetické a spasmolytické

47 Využití ultrazvuku myčky skla příprava suspenzí defektoskopie
sonografie terapeutické litotripsie